Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
ja_62 napsal v č. 4399: v tom bych prave problem nevydel, protoze dnes se bere vicemene jako fakt (tezko rict, nakolik podlozen skutecnym vyzkumem, ci je to tak bezne prijmano), ze kdyby LW nezala utocit a Londyn a stale se jen venovala letistim a radarum, tak by nakonec bitvu vyhrala. Kombinovane utoky by podle me pad RAF jen urychlily."Ale to by stále pravděpodobně nedosahovaly ty nálety na letiště dostatečné účinnosti a intensity, a těžko by vedly k porážce RAF, byť ta by musela čelit i risiku náletů na města." A pokud se vezme sance vylodeni za tech podminek jake tehdy byly, tak by vylodeni ve VB bylo mozne, ale jen s tim, ze by LW dokazala mit vzdusnou prevahu v kanalu ale ne uz na pripadnem bojisti, navic by byly posily dost hohrozeny RN (to by "sila" LW nedokala elominovat, nemluve o KM) a pokud by dojcove nedokazaly rychle dobyt (nejake) britske pristavy, tak by jim britove podekovali za vyzbroj. I kdyz se zas na druhou stranu musi vzit v uvahu ze vyzboj pozemnich jednotek ve VB v te dobe byla znacne mizerna a v malych poctech (o nedostaku munice nemluve). Cili pokud se to zhrne - nemci meli sanci v te dobe zvitezit, ale za cenu obrovskeho rizika. A je nutno dodat, ze pripadne ztracene divize by jim v dalsich letech hoooodne chybeli. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4403: Takže buď člověk může posuzovat celkový počet letadel, s tím risikem, že některá nebyla v reálu schopna vzletu; nebo počet schopných nasazení, který má mimo těch úskalí uvedených v tvém 4403 navíc i tu vadu že kriteria užívaná jednou stranou se nemusejí protínat a dnes jsou k disposici v nejlepším případě jen jejich tehdejší oficiální materiály, a asi těžko dohledat jaký byl skutečný stav? "Mám takový neblahý dojem, že ona diference tvoří problém zcela běžně" |
|
|
|
|
Pánové, fungovala už v čtyřicátým smlouva "cash and carry" ? |
|
|
|
|
|
Ondraha napsal v č. 4392:
"kolik strojů měla Luftwaffe a RAF? "
ja_62 napsal v č. 4393:
"7. září 1940 a přenesení útoků na Londýn, tak, dle mně známých údajů, byl poměr sil v operačních stíhacích letounech: RAF - 805 (530 Hurricanů, 275 Spitfirů) : LW - 704 (575 Bf 109*), 129 Bf 110)"
karaya1 napsal v č. 4395: Tak to mě překvapilo - vlastně do včerejška jsem nad tím nijak nebádal, bral jsem ten svůj údaj, (trochu mě překvapil poměr sil, když jsem si z celkového počtu strojů Luftwaffe zjišťoval počet stíhaček, při celkovém porovnání - stíhačky RAF vs. všechna německá letadla - to vypadá ještě trochu jinak) bez nějakého stínu pochybnosti, a začínám pochybovat nad svým pramenem - resp. zda jsem ho nečetl nedbale a nejde o nějaké jiné číslo a tedy z mé strany porovnávání nějakých nesouměřitelných údajů. Asi se na to budu muset ještě podívat... "Jenom „z rychlíku“, podle mých údajů byly počty operačních strojů Fighter Command k 9.00 v sobotu 7. září 1940 následující: Blenheim: 44 Spitfire: 223 Hurricane: 398 Defiant: 20 Gladiator: 9 Celkem tedy 694 strojů" |
|
|
|
|
|
Czert napsal v č. 4394: Ale to by stále pravděpodobně nedosahovaly ty nálety na letiště dostatečné účinnosti a intensity, a těžko by vedly k porážce RAF, byť ta by musela čelit i risiku náletů na města. "ano, asi jsem to nenapsal presne - nemyslel jsem, ze by LW podnikala oba druhy utoku zaroven, ale ze by misto toho, aby podnikala jenom nalety na mesta, tak by proste nejake utoky na mesta vynechali a smerovali je proti letistim a radarum." |
|
|
|
|
Na téma počet strojů RAF a Luftwaffe během celé Bitvy by se tu v nejbližší době měla objevit odpověď v sekci Dotazy a odpovědi — snad se k tomu konečně dokopu... 
ja_62 napsal v č. 4393: Jenom „z rychlíku“, podle mých údajů byly počty operačních strojů Fighter Command k 9.00 v sobotu 7. září 1940 následující:7. září 1940 a přenesení útoků na Londýn, tak, dle mně známých údajů, byl poměr sil v operačních stíhacích letounech: RAF - 805 (530 Hurricanů, 275 Spitfirů)
 ) |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4389: ano, asi jsem to nenapsal presne - nemyslel jsem, ze by LW podnikala oba druhy utoku zaroven, ale ze by misto toho, aby podnikala jenom nalety na mesta, tak by proste nejake utoky na mesta vynechali a smerovali je proti letistim a radarum. "Jenže to se zase dostaneme k tomu, že při své síle (slabosti)Luftwaffe mohla efektivně útočit buď na města nebo na letiště, ale nikdy ne na oba druhy cílů současně - jde mimo jiné o možnosti krytí těch útoků ze strany německého stíhacího letectva - a ty případné útoky by měly jako hlavní efekt rozdělení sil na straně Luftwaffe, ne vyčerpání nebo zničení RAF." |
|
|
|
|
|
|
Ondraha napsal v č. 4392: To podle toho v které fázi bitvy"Mohl by si mi napsat prosím, kolik strojů měla Luftwaffe a RAF?" . Jestli ti jde o období které se tu zmiňuje, tj. 7. září 1940 a přenesení útoků na Londýn, tak, dle mně známých údajů, byl poměr sil v operačních stíhacích letounech: RAF - 805 (530 Hurricanů, 275 Spitfirů) : LW - 704 (575 Bf 109*), 129 Bf 110) - ale ber to, zejména údaj na straně Luftwaffe, s jistou reservou, určitě se najde někdo, kdo mě upřesní, třeba u Bf 110 - ten údaj zahrnuje jen ty nasazené u stíhacích jednotek, ne třeba průzkumné.
*)U těch Bf 109 jsem se setkal i s údajem 660 kusů, patrně jde o hodnocení "nasaditelnosti" podle jiných kritérií, celkem by to bylo 789 stíhaček, (a o použitelnosti Bf 110 jako stíhačky v B-o-B sem psali povolanější než já). |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4391: Mohl by si mi napsat prosím, kolik strojů měla Luftwaffe a RAF? (nemyslím to ironicky, opravdu mě to zajímá) "počtem stíhaček " |
|
|
|
|
|
Ondraha napsal v č. 4390: Otázka je zda by na straně Luftwaffe nebyl ten zmatek větší -
"Stačí udělat pořádný zmatek a to co největší."
ja_62 napsal v č. 4389: i když by LW podnikala hypoteticky nějaké symbolické útoky aby vázala RAF, rozptýlila její síly a vtáhla ji do bojů na více místech, je otázka zda by měla počtem stíhaček nějakou reálnou šanci na úspěch. "jde mimo jiné o možnosti krytí těch útoků ze strany německého stíhacího letectva" |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4389: Někdy není efektivnost nejlepší. Stačí udělat pořádný zmatek a to co největší. "efektivně útočit buď na města nebo na letiště" |
|
|
|
|
|
Czert napsal v č. 4388: Jenže to se zase dostaneme k tomu, že při své síle (slabosti)Luftwaffe mohla efektivně útočit buď na města nebo na letiště, ale nikdy ne na oba druhy cílů současně - jde mimo jiné o možnosti krytí těch útoků ze strany německého stíhacího letectva - a ty případné útoky by měly jako hlavní efekt rozdělení sil na straně Luftwaffe, ne vyčerpání nebo zničení RAF. " prakticky rezignnovali na utoky proti radarum a letistim RAF. Pokud by kombinovali jak utoky proti mestum, tak i letistim (napr. 3 nalety na mesta a 4 na letiste), tak by po case RAF nejsis uplne znicily." |
|
|
|
| "Čím déle o tom uvažuji, tím více mi připadá, že zahájení útoků na Londýn byl ze strany Luftwaffe sice zoufalý - protože na to neměla svou silou - ale naprosto logický krok - útoky na letiště se jí nedařilo ani zničit RAF, ani její podstatnou část donutit k boji - a Londýn, a města vůbec byla cílem, který RAF bránit musela - a tudíž se naskýtala šance zaplést ji do bojů, a v nich zničit. Pravděpodobně jim to risiko stálo za to - i když nemám představu jak ho oni sami přesně hodnotili." ano, utoky na Londyn prinutili vrhnout FC do boje i to,. co meli predtim v zaloze, ale nemci udelali tu chybu, ze utoky na londyn trvaly dlouho a prakticky rezignnovali na utoky proti radarum a letistim RAF. Pokud by kombinovali jak utoky proti mestum, tak i letistim (napr. 3 nalety na mesta a 4 na letiste), tak by po case RAF nejsis uplne znicily. | |
|
|
|
|
hellko napsal v č. 4386: Viz. www.fronta.cz/lachtan-ktery-se-nekonal"A aké mali byt potencionálne miesta vylodenia na Anglickej pevnine?"
hellko napsal v č. 4386: To ani nemuseli, Luftwaffe si vystačila s vlastníma hlášeníma. "Nedostávali nemci od svojich agentov skreslené informácie o stave RAF?" |
|
|
|
|
A aké mali byt potencionálne miesta vylodenia na Anglickej pevnine? Neprebiehalo v tomto obdobi aj zatikanie nemeckych agentov a ich verbovanie do radov dvojitch agentov? Nebezal v tomto obdobi naplno program ultra? Nedostávali nemci od svojich agentov skreslené informácie o stave RAF? |
|
|
|
|
|
Langos: (4380) Od Algernona je to víceméně řečnická otázka, on sám to zde (nejednou) dříve uváděl. Stačí si jen projít jeho starší příspěvky. |
|
|
|
|
|
Algernon: (4379) Zatím ještě ano. Tímto po Tvém vzoru apeluji na (nové) členy. Projděte si starší příspěvky, od toho zde ostatně jsou, Naleznete v nich určitě většinu odpovědí. Po jejich přečtení můžete potom samozřejmě tak jako tak sami přispět. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 4375: Čím déle o tom uvažuji, tím více mi připadá, že zahájení útoků na Londýn byl ze strany Luftwaffe sice zoufalý - protože na to neměla svou silou - ale naprosto logický krok - útoky na letiště se jí nedařilo ani zničit RAF, ani její podstatnou část donutit k boji - a Londýn, a města vůbec byla cílem, který RAF bránit musela - a tudíž se naskýtala šance zaplést ji do bojů, a v nich zničit. Pravděpodobně jim to risiko stálo za to - i když nemám představu jak ho oni sami přesně hodnotili. "Rozhodně není pravda, že by RAF byla na kolenou. Mnohdy se tvrdí, jak se jí nedostávalo pilotů a stihaček a že mlela s posledního. Zkus si schválně najít stavy bojeschopných stihaček FC. Ty rozhodně nesvědčí o tom, že by RAF byla na kolenou a po úderech na Londýn se vzpamatovala." |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 4358: Jde, velmi zhruba, o to, že při vpádu do Francie nehrozilo nebezpečí, že francouzské námořnictvo, kryté Armée de l'Air, zničí zásobovací kolony Wehrmachtu - proto nemuseli francouzské letectvo ničit, anebo porazit, předem, navíc ho vyřazovali i tím, když postupně obsazovali jeho letiště, kterýžto faktor by nebyl při invasi tak výrazný, pokud vůbec"Myslím, že pre Nemecko bol zbytočné snažiť sa poraziť RAF nad Britániou...je to ako keby sa pred vpádom do Francúzska najprv snažili poraziť Francúzske letectvo a až po jeho úplnom zničení sa vydali na pochod pozemné armády... " . Ono nejde jen o ten převoz vojsk - ten by se jim třeba i mohl povést, ale zajištění a udržení zásobování - mám pocit, že v rámci té válečné hry na Sandhurstu se RN nepodařilo zamezit vylodění první vlny, ale podařilo se zamezit jejímu zásobování, takže o nějakém úspěšném pokračování nemohlo být řeči. Tvoje představy o vysazení první vlny+dostatečných zásob asi nefungovaly . |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4379: To by mě docela zajímalo. Kolik? "Dzine, kolik vlastně Němci při evakuaci Dunkirku potopili válečných lodí? Třeba torpédoborců. A kolik z nich v přístavu či na rejdě, a kolik na volném moři? " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?