• Všechna témata
• Sekce fóra
  • WWII všeobecně
  • WWII na souši
  • WWII ve vzduchu
  • WWII na moři
  • Československo, protektorát
  • Východní fronta
  • Západní fronta
  • Středomoří
  • Pacifik
  • Výzbroj a vybavení
  • Obrněná technika
  • Opevnění, stavby
  • Jednotky, uniformy
  • Osobnosti
  • Válečné zločiny
  • Modelářství, muzea
  • Literatura, film...
• Hledání ve fóru
  • Rozšířené hledání

Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?

• Přidat příspěvek
• Hledat v tématu

Glynwed 28.4.2006 16:42 - č. 4481
	Ohledně použitých lodí...jen tak pro představu se mě podařilo najít, že 11.9. 1940 byla v Le Havru potopena nákladní loď CORDOBA (4.611 BRT, délka 118 m), 18.9. byla v Cherburgu potopena "uhelná" loď JOHANN BLUMENTHAL (1.626 BRT, délka 80 m).
Tom 28.4.2006 06:41 - č. 4480
	pbradler napsal v č. 4478: "Na druhú stranu je otázne do akej miery boli deštrukčné opatrenia organizačne pripravené. Máš o tom nejaké bližšie informácie?" Nemám bližší informace. Ale vzhledem k rozhodnosti a organizačním schopnostem důstojníků Royal Navy, předvedeným třeba během operace Dynamo, by k těmto opatřením zcela jistě došlo velice rychle.
pbradler 28.4.2006 01:17 - č. 4479
	Glynwed napsal v č. 4468: "Tuším že vládneš ruštinou, takže pro zajímavé doplňující informace doporučuji ještě přečíst deník generála Haldera: " Díky, už ho mám dlhšie stiahnutý. Na Ruštine je jediný problém a to je ich fonetický prepis názvov a mien. Niekedy dosť dlho trvá, kým si to človek priradí.
pbradler 28.4.2006 01:09 - č. 4478
	Tom napsal v č. 4461: "Předpokládám, že zablokovat vjezd do "malého" přístavu potopenou lodí je poměrně snadné." Súhlasím. Na druhú stranu je otázne do akej miery boli deštrukčné opatrenia organizačne pripravené. Máš o tom nejaké bližšie informácie?
pbradler 28.4.2006 01:07 - č. 4477
	Algernon napsal v č. 4473: "Mimochodem, můžeš tedy uvést jediný příklad toho, kdy by byla hrubá prostornost lodi (lodí) využita k určení přepravní kapacity..?" Hrubá prostornost alias registered gross tonnage je medzinárodne uznávaný štandard výpočtu kapacity nákladných lodí. Na jeho základe sa kalkulujú poplatky, dane, clá a pod. Možeš mi povedať prečo by sa používalo práve takéto meradlo, ak by štatisticky neodrážalo prepravnú kapacitu lode? Keďže je základnou položkou lodného registra, vystupuje takmer vo všetkých súhrnných štatistikách (napr. straty obchodných lodí za WWII). Prečo tam nevystupuje napr. DWT alebo iná hmotnostná miera to sa spýtaj niekoho iného. Algernon napsal v č. 4476: "Nechci být šťoura, ale viděl’s nějaký takový z těch mnohých malých..? Mnohé (z té vysoké hustoty) jsou dobré tak leda pro „nakládku a vykládku“ nákladu, který z lodi vyjde po svých…" Spojenci nepohrdli v Normandii prístavom Port-en-Bessin, tak neviem prečo by Nemci nemohli využiť Eastbourne, Newhaven, Seaford, Rye, Brighton, Littlehampton a ďalšie malé prístavy.
Czert 27.4.2006 17:26 - č. 4471
	SK napsal v č. 4463: "Nebudovali flotilu vyloďovacích člnov - oni upravovali lode, tak aby z nich bolo možné jednoduchšie vylodenie vojsk a materiálu. Vybaviť loď rampou nie je to isté ako postaviť výsadkový čln, ktorý následne na tú loď umiestniš... " ale porad je tu obrovsky problem - kdyz uz mas lod s rampou ktera je shopna pristat na plazi (do prostavu lod s rampou nepotrebujes - myslim rampu v pridi), tak musi mit dost maly ponor a to vyzaduje malou lod a takova mala lodicka neni pro samostatnou plavbu pres kanal moc idealni. Lepsi ji by bylo nalozit na vetsi lod a pak az presedat. SK napsal v č. 4464: "Ono nie je tažké ten vrak "rozobrať" náložami... " jo je, protoze na co ti budou trosky rozmetane do okoli, kdyz ti porad budou zmensovat ponor lodi, ktere se pres vrak muzou dostat do pristavu. A zvednout rozstileny vrak ze dna a odvezt ho pryc, taky prece jen nejakou chvili trva a vyzaduje uplne jine lode, nez jsou vhodne pro invazi. SK napsal v č. 4464: "Mimo to drtivá väčšina nákladných lodí má vlastné žeriavy, z ktorými môže vykladať materiál na breh... " Vykladfat na breh sice muzou, ale jen v pristavech, ne na plazi. Navic, by dojcove pri zasobovani (vyjma vylodeni pechoty a mozna i nakladaku, kdyby je prepravovali v invaznich clunech misto pechoty, ale to by vyzodovalo - alespon castecne - obojzivelne nakladaky) byly odkazani jen na pristavy - a ty by museli obsadit neposkozene ci jen minimalne. Pokud si vzpominam, tak dojcove jeden pristav po invazi do normandie tak pekne znicili, ze trvalo 4 mesice, nez se mohl vubec zacit pouzivat pro vykladani lodi. Nestaveli si zadne "mulberies" jako spojenci pred invazi do normandie aby mohli svoje vojska zasobovat i bez nutnosti obsadit pristavy. Nemluve o tom, ze v umelych pristavech potopili dost lodi jako vlnolamy.
SK 27.4.2006 15:56 - č. 4470
	čet.Hrad napsal v č. 4469: "Že by třeba pro vykládku nákladu? Ale jsem neznalý, tak se asi pletu" Jj... lode toriž z času na čas prepravujú náklad hmotnejší ako je nosnosť vlastného žeriavu. Tkže prístavné žeriavy obvykle riešia tento problém...je rozumnejšie zaistiť do každého prístavu nejaký ten žeriav s potrebnou nosnosťou ako dávať na každú loď žeriav o nosnosti napr. 100 t. Vo väčšine prípadov nám pri vykladaní postačujú žeriavy na samotnej lodi. no a sú i ďalšie dôvody, prečo sú v prístavoch žeriavy, že ano?
čet.Hrad 27.4.2006 15:19 - č. 4469
	SK napsal v č. 4467: "No schválne, k čomu?" Že by třeba pro vykládku nákladu? Ale jsem neznalý, tak se asi pletu
Glynwed 27.4.2006 13:27 - č. 4468
	pbradler: Tuším že vládneš ruštinou, takže pro zajímavé doplňující informace doporučuji ještě přečíst deník generála Haldera: militera.lib.ru/db/halder/index.html
SK 27.4.2006 13:01 - č. 4467
	Tom napsal v č. 4466: "Nie je...len to chvílu trvá " súhlasím...chvíľu... Tom napsal v č. 4466: "Jeden si až klade otázku, k čemu vlastně ty přístavní jeřáby vlastně jsou? " No schválne, k čomu?
Tom 27.4.2006 12:26 - č. 4466
	SK napsal v č. 4464: "Mimo to drtivá väčšina nákladných lodí má vlastné žeriavy, z ktorými môže vykladať materiál na breh..." Jeden si až klade otázku, k čemu vlastně ty přístavní jeřáby vlastně jsou? SK napsal v č. 4464: "Rovnako je jednoduché zaistiť prúd el. generátormi na benzín či naftu..." Jistě byli s germánskou pečlivostí připraveni na všechno SK napsal v č. 4464: "Ono nie je tažké ten vrak "rozobrať" náložami..." Nie je...len to chvílu trvá
Tom 27.4.2006 12:24 - č. 4465
	SK napsal v č. 4464: "Iste je neprekonateľný problém upraviť výstupné hodnoty prúdu z el. generátorov, tak aby boli v súlade s britskou sieťou..." Jiné napětí i frekvence...velmi snadné - zvlášť v dnešní době. Tehdy ovšem IGBT tranzistory neznali.
SK 27.4.2006 10:52 - č. 4464
	Tom napsal v č. 4461: "Předpokládám, že zablokovat vjezd do "malého" přístavu potopenou lodí je poměrně snadné." Ono nie je tažké ten vrak "rozobrať" náložami... Tom napsal v č. 4461: "Ještě snazší je vyřadit přívod proudu pro přístavní jeřáby (těch na páru už mnoho nebylo). " Rovnako je jednoduché zaistiť prúd el. generátormi na benzín či naftu... Mimo to drtivá väčšina nákladných lodí má vlastné žeriavy, z ktorými môže vykladať materiál na breh... Tom napsal v č. 4461: "Podotýkám, že v Anglii se používala jiná elektrická soustava než na kontinentu - tudíž německé elektrocentrály (měli-li by vůbec takové) by v tomto případě byly k ničemu." Iste je neprekonateľný problém upraviť výstupné hodnoty prúdu z el. generátorov, tak aby boli v súlade s britskou sieťou...
SK 27.4.2006 10:46 - č. 4463
	Dzin napsala v č. 4455: "Problém s Němci je ten, že nejsou schopni pobrat ani to, co chtělí, natož to potom nějak rozumně dostat na břeh." Keby to bol problém, tak by inváziu odpískali pre nedostatok prepravných kapacít a nie preto, že neovládli vzduch tak ako chceli. Prečo potom Reader neinformoval, že nemá dostatok lodí a preto nemôže byť invázia prevedená? Prečo bez problémov zhromaždil dokonca väčšie loďstvo ako požadovali? Prečo nik z kriegsmarine nekričal, že nemôže prepraviť určené vojská a materiál? Prečo z armády nekričali, že pre tú a tú divíziu nie sú potrebné kapacity na prepravu? Dzin napsala v č. 4455: "Obojí spolu souvisí. Je nesmysl něco někam přepravovat, když to nemám jak vyložit. " Dzin napsala v č. 4455: "Potom je nasnadě se zeptat, proč Němci začali tak horečně budovat flotilu vyloďovacích člunů, když je nepotřebovali?" Nebudovali flotilu vyloďovacích člnov - oni upravovali lode, tak aby z nich bolo možné jednoduchšie vylodenie vojsk a materiálu. Vybaviť loď rampou nie je to isté ako postaviť výsadkový čln, ktorý následne na tú loď umiestniš... Neviem o tom, že by budovali nejaké výsadkové člny, ktoré by prepravovali väčšie lode a na ktoré by sa vojaci nalodili až u Britského pobrežia...
Glynwed 27.4.2006 08:46 - č. 4462
	Dzin napsala v č. 4453: "Problém je, že z toho není možno usuzovat na velikost loďstva plnící zásobovací úkoly." Něco k typům použitých lodí: [téma č. 15 - přísp. č. 2732] [téma č. 15 - přísp. č. 2792] [téma č. 15 - přísp. č. 2848] www.chrito.users1.50megs.com/handelsmarine/h...
Tom 27.4.2006 06:53 - č. 4461
	pbradler napsal v č. 4456: "Nemcom by stačilo v počiatku obsadit niektoré z malých prístavov aby si zabezpečili dostatočnú kapacitu vykládky." Předpokládám, že zablokovat vjezd do "malého" přístavu potopenou lodí je poměrně snadné. Ještě snazší je vyřadit přívod proudu pro přístavní jeřáby (těch na páru už mnoho nebylo). Podotýkám, že v Anglii se používala jiná elektrická soustava než na kontinentu - tudíž německé elektrocentrály (měli-li by vůbec takové) by v tomto případě byly k ničemu. Je to další příklad komplikace...
pbradler 27.4.2006 00:22 - č. 4459
	Dzin napsala v č. 4453: "už by jsme měly alespoň něco ohledně lodí, ale z toho, že v průměru si zásobování 90 divizí vyžádalo 1 milion brt lodního prostoru, se nedá vyčíst nic o tom, jak velké loďstvo se na tom podílelo." To snáď nie. Ten údaj ti hovorí práve to, že potrebuješ flotilu o celkovej tonáži 1 mil. brt aby si kontinálne prepravoval dostatočné množstvo zásob. Čo potrebuješ ešte viac vedieť? Algernon napsal v č. 4450: "Nemluvě o jeho vyložení — na pláži, resp. před ní? A jak potom na pláž (a dál z pláže) s oním vyloženým materiálem? (Evakuaci Dunkirku zajisté uvádět nemusím — a to šlo jen o to nalodit lidi, bez jakéhokoli materiálu, že…)" Viď (4456) bod 3. Czert napsal v č. 4451: "Tam, kde se je uz mohla zasobovat jen luftwaffe a bylo to uz ke konci obkliceni. (pokud se nepletu, tak se do zajeti dostalo 90 000 dojcu - a zpatky domu se jich vratilo 6 000 )" Bolo to presne tak ako píše Glynwed (4452). Navyše posledné letecké zásoby fuknčné letisko stratili niekde okolo 15.1. Odvtedy až do konečnej kapitulácie (2.2.) dostávali zásoby už len zhodené na padákoch.
pbradler 27.4.2006 00:13 - č. 4457
	Algernon, Dzin: Viete prečo sa tonáž používa ako všeobecné meradlo schopnosti lodí prepravovať náklad. Asi preto že je dostatočne vypovedajúce o prepravnej kapacite. Je jasné, že v osobnom parníku sa asi nebude dať prepravovať letecký benzín, ale bez toho aby sme detailne skúmali štruktúru flotily sme schopní aspoň orientačne povedať či je daná tonáž postačujúca alebo nie. Väčšina prepravných položiek špecializované plavidlá nevyžaduje. Alebo chceme povedať, že napr. Veľká Británia používala na prepravu vojsk a materiálu na Blízky Východ v rokoch 1940-1942 výhradne špecializované plavidlá? A to bola trochu iná štreka ako Kanál. Ak KM chýbal výraznejšie nejaký typ plavidiel (predovšetkým v úvodnej fáze), tak to boli mnohokrát zmieňované výsadkové plavidlá.
pbradler 26.4.2006 23:59 - č. 4456
	Glynwed napsal v č. 4447: "Problém je kde ty lodě vyložit." S tým sa dá vcelku súhlasiť. Pripojím pár výhrad a poznámok. 1. Južné Anglicko je "jeden veľký prístav". Ich počet a hustota je ďaleko vyššia ako napr. v Normandii. Nemcom by stačilo v počiatku obsadit niektoré z malých prístavov aby si zabezpečili dostatočnú kapacitu vykládky. I keď hovoríš, že by tieto mohli byť zničené, je otázne či by sa tak naozaj stalo. Napadlo ma hneď viacero príkladov v Severnej Afrike, keď sa tak z rôznych dôvodov nestalo. 2. Osobne nezdielam taký optimizmus ako SK ohľadne dobytia niektorých veľkých prístavov, pretože napr. Dover bol bránený naozaj dôkladne a dosť pochybujem, že by sa Nemcom podarilo v krátkom čase ho dobyť (navyše si myslím, že by sa o to v začiatkoch asi ani nepokúšali) 3. V (4429) som vymenoval niektoré z príčin, ktoré zabránili Nemcom "Seelowe" realizovať, zoradené podľa priorít ako ich vidím. Problém vykládky vojska a materiálu má takisto vyššiu prioritu ako samotný objem tonáže, ktorý mala KM k dispozícii.
Dzin 26.4.2006 23:45 - č. 4455
	SK: (4433) Obojí spolu souvisí. Je nesmysl něco někam přepravovat, když to nemám jak vyložit. Problém s Němci je ten, že nejsou schopni pobrat ani to, co chtělí, natož to potom nějak rozumně dostat na břeh. SK: (4434) Potom je nasnadě se zeptat, proč Němci začali tak horečně budovat flotilu vyloďovacích člunů, když je nepotřebovali?

• Home
• > Diskuzní forum
• > WWII všeobecně
• > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?

Diskuzní forum