Lehké a střední bombardéry
|
|
---|---|
2. června 1943, F/Lt C. B. Walker, Sunderland Mk.III, 461. sqn RAAF
There were eleven crewmen on board the Sunderland, including nine Australians and two Britishers. The Sunderland was under the command of Australian Flight Lieutenant Colin Walker. The crew was on an antisubmarine patrol and also searching for remains of an airliner that had left Gibraltar the day before, to be shot down over the Bay of Biscay with the loss of all crew and passengers, including British film star Leslie Howard, known for his starring role in THE SCARLET PIMPERNEL and supporting work in GONE WITH THE WIND. In the late afternoon, one of the crew spotted the eight Ju-88s. Bombs and depth charges were dumped while Walker redlined the engines. Two Ju-88s made passes at the flying boat, one from each side, scoring hits while the Sunderland went through wild "corkscrew" evasive maneuvers. The fighters managed to knock out one engine. On the third pass of the fighters, the top-turret gunner managed to shoot one down. Another Ju-88 disabled the tail turret, but the next fighter that made a pass was bracketed by the top and nose turrets and shot down as well. Still another fighter attacked, smashing the Sunderland's radio gear, wounding most of the crew in varying degrees and mortally wounding one of the side gunners. A Ju-88 tried to attack from the rear, but the tail turret gunner had managed to regain some control over the turret and shot down the German fighter. The surviving fighters pressed home their attacks, despite the losses. The nose gunner chewed up one of the fighters and set one of its engines on fire. Two more of the attackers were thoroughly shot up, and the other two finally decided they'd had enough and departed. Luftwaffe records indicate these were the only two that made it back to base. The Sunderland was a wreck. The crew threw everything they could overboard and nursed the aircraft back to the Cornish coast, where Walker managed to land and beach it. The crew waded ashore, carrying their dead comrade, while the surf broke up the Sunderland. |
|
|
|
Abych trochu doplnil Algyho 286 , tak nezapomínejme ani na Sunderlandy nad Biskají. Podle hodnocení německých stíhacích letců na Ju 88 představovaly právě S.25 nejtěžší oříšek. Dokumentuje to mnoho případů, vybírám dva asi nejkřiklavější: 16. září 1943, F/Lt Dudley Marrow, DSO, DFC, Sunderland Mk.III, 461. sqn RAAF
On 16 September 1943 Dudley was on patrol when his plane was attacked by six Ju 88 fighters. Dudley and his crew battled the fighters for more than an hour, but the Sunderland was riddled with bullet holes and had lost three engines. The aircraft made an emergency landing along a 15-foot swell and sank. Shrapnel had damaged two of the dinghies and the 12-man crew had to fit into one. “We were sitting in the remaining dinghy like petals of a flower, with some of the crew wounded, on our backs with our feet in the middle,” Dudley remembered. After several hours, a British warship rescued them. Dudley was awarded the Distinguished Service Order (DSO), for his “inspiring leadership, great courage and determination” in the air battle, and two of his crew were awarded the Distinguished Flying Medal. |
|
|
|
OK, v tomhle se jako "nemotorář" přít nebudu... | |
|
|
No rozhodně to neberu tak, že hvězdičák je automaticky méně zranitelný, to neboj ...a určitě ne každý. Spíš to asi bude jak který typ, ne? Nemuč mě, víš, že motory se se mnou dost míjí Pancéřování v Ju...především hlava, tělo...někde bych mohl mít schémátko té věžičky... |
|
|
|
No, s těmi vzpomínkami ti musím dát za pravdu...ale s tím pancéřováním ne...byl tam jeden plát 6 mm...chránil však střelci nohy...horní část těla byla stále odkrytá. Ostatně i u Il-10, kde byla sice již uzavřená věžička, ale opět bez ochrany... | |
|
|
Algy: dohledam, ale myslim, ze v monografii od hradecaku o FW-190 | |
|
|
Ovšem absence chladícího okruhu kapaliny je evidentní výhodou hvězdičáku...obzvlášť u bitevníku. Třeba FW 190 měl motor BMW 801 dost odolný, ne? Nemyslím samozřejmě pohádky o letu s ustřílenými válci | |
|
|
Protože podle mnohých vzpomínek to střelec velmi často "vysypal" (jak jsem psal-cca 8,5 s) a najednou...ouha...neměl nic...a stíhačka měla cestu volnou... A radši MG 81 s 1000 nábojů na hlaveň a v pancéřované věžičce, než UBT se 150 v nekrytém střelišti...to těžko lze popřít. |
|
|
|
No to bych neřekl, že to byl tento důvod. A nižší zranitelnost hvězdicových motorů...no, jak kdy. Třeba bitevník Hs 129 měl francouzské motory Gnome-Rhone 14 M a ty byly jeho achilovou patou...velmi citlivé a zranitelné. | |
|
|
sorry...nebo Typhoon | |
|
|
Stejne je zajimave, ze bitevniky, ktere se tu zminuji jsou pohaneny kapalinou chlazenymi motory, at uz IL-2 nebo Sturmovik. Pritom k vyvoji stihacek s hvezdicovymi motor vedla jejich mensi zranitelnost. | |
|
|
Prostě mi připadá rozumnější dát pancíř na skutečně důležitá místa a ne všude...nemusíš pak vézt metráky oceli, ale metráky zbraní, letoun je lehčí, rychlejší...co třeba takový Typhoon...to byl bitevník! | |
|
|
No jistě, že tohle není to nejdůležitější...ale pancéřování a 1000 nábojů na hlaveň už jsou dost podstatné odlišnosti od Il-2, ne? | |
|
|
No myslím, že vydržet v střelišti Ilu-2 bylo o život kolikrát i bez útočícího stíhače...obzvlášť v špatném počasí...možná jsem spíš u Il-2 měl napsat plná otevřenost Bohužel zatím hledám...mám to různě kopírované, trošku chaos...trošku víc |
|
|
|
Leckterý stíhač se dal použít jako taktický bombardér/bitevník. Zato bombardér/bitevník jako stíhač jen velmi, ale opravdu velmi, omezeně... | |
|
|
Yamato: jak by jsi vlastne oddelil od sebe kategorii stihac a takticky bombarder ? Napr. v Pacifiku stejne typy letadel mely tyto dve funkce. Velke letadlove lodi hraly snad spis roli utocnou-vylakat nepritele do vzduchu k boji a doprovodne letadlove lodi plnily roli podpurnou pro Marines. Ale porad to byl Hellcat. | |
|
|
Celá koncepce "pancíř všude" byla dost ujetá...pancíř na úkor výzbroje, na úkor doletu, na úkor výkonů... | |
|
|
Počkej, kde jsem napsal, že 4 % ztrát byly hodně?...Ty ztráty by měly být průměr za celou válku... Plnohodnotné střeliště? Třeba právě Ju 87 D/G a její GSL-k 81 Z...pancéřovaná, plně uzavřená, 1000 nábojů na zbraň, sice jen 7,92, ale dva... Rakety...OK...jak píšu, nejsem si jistý. |
|
|
|
Například instalace plnohodnotného střeliště nebyla možná z důvodu výrazného posunu těžiště dozadu...dokonce museli snížit palebný průměr z původně uvažovaných 200 kusů munice na 150 kusů (= pouze cca. 8,5 s palby!)...nemluvě o absenci jakékoliv ochrany. Nebo prakticky nemožnost redukovat zbytečnou pancéřovou ochranu...shora motoru a pod...jednalo by se o tak výraznou přestavbu, že by vznikl skoro nový stroj...ostatně škoda, že to neudělali... Rakety: určitě se nepřešlo naráz z výroby jednoho typu na druhý, ne...obzvlášť v počátcích války...ale popravdě nevím. Ztrátovost Il-2: jednomístné cca 9 %, dvoumístné cca 4 %...spíše to bylo dané zvyšující se převahou, stíhacími doprovody či lepšími posádkami a taktikou, než samotným střelištěm...viz. výše. |
|
|
|
to Dzin: Asi Tě zklamu v tvém nadšení pro Ila, ale průbojná hlavice pro eresy baly zavedena až na jaře(nejsem si přesně jistý zda to nebylo ještě později) 1944. Průbojná verze RS-132 dosahovala průbojnosti 70mm, RS-82 jen 50mm... Tebou udaváná dvě procenta ztrát jsou nesmysl, po celou válku měl Il poměr ztrá vůči vzletům nejhorší, nejlepší byl Pe-2. Jeho konstrukce nebyla opravdu moc všestraná, je ale pravda že za některými vlastnostmi stály i rozhodnutí zhora, už v roce 1942 byla vyvinuta verze s opánceřovanou kabinou střelce, ale byly odstraněny křídelní pumovnice což se nelíbilo a velení dalo přednost jejich zachování. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Lehké a střední bombardéry