Lehké a střední bombardéry
|
|
---|---|
YAMATO: (485) A co tu asi stále píši? Že to závisí na schopnosti ochrany stroje a ne přímo na tom, jak rychle je schopen létat. Proč se vůbec snažím, když se ani nikdo nenamáhá to číst? | |
|
|
Algenon: (481) To není rozvíjení teorií, to je jen reprodukce toho, co už rovinuli jiní. Jestli chceš a nevěříš mi, najdi si co o tom tvrdí bývalí náčelník štábu USAF J.P. McConnell. | |
|
|
Jistě, stropy tanků, žaluzie chlazení...ale taky si vem, jak často zasáhneš ten pancíř pod úhlem 90°...reálná průraznost VJa-23 byla většinou menší než těch 25 mm... Ale taky: ony hlavně ty sovětské bitevníky nebyly přednostně určeny pro boj s pancéřovou technikou... |
|
|
|
Dzine: vrtulníky sice "vysí nad bojištěm", ale také se můžou krýt za kdejakým stromem a pod...mimochodem, Američani hodně experimentují s cílem výrazně zvýšit rychlost AH-64 | |
|
|
Algernon: (479) viz. (445) Proto píši, že za WW2 je to nepochybně srovnatelné řešení a začíná se to projevovat až postupem doby. Tedy A-10 nesrovnávat s P-47, ale s A-7. A byť už jsem to psal v (477) tak znova. Nejde o to, jestli je schopen letět pomalu, ale o to, jak je schopen pomalu se nad bojištěm pohybovat. Tedy je to otázka jeho celkové ochrany proti pozemní palbě. |
|
|
|
No v roce 1941 byla průraznost 25 mm něco jiného než na konci války...mimoto tehdejší rakety byly proti pancířům jen minimálně účinné... Jistě, rachejtle nebyly extra přesné...ale průraznost 50 mm u RBS-82 a 70 mm u RBS-132 už byla solidní... RO? Tak co todle může znamenat? 4 závěsy raket u Il-10 jsou známá věc (aspoň pro mě ) |
|
|
|
Algernon: (450) Mohu. Podívej se na vývoj A-10. Všechyn navrhnuté konstrukce nebyly schopny přesáhnout rychlost zvuku. Proto se třeba také prosazuje vrtulník proti letounu a jako jedno z jehop ozitiv se udává schopnost "vyset nad bojištěm" (samozřejmě zde hrají roli i další věci). Proto se daleko větší důraz klade na ochranu proti pozemní palbě, než na rychlost či ochranu proti letadlům. Samozřejmě, že by měl být schopen určité ocrany proti letectvu nepřítele, ale primárně se kalde důraz na ochranu proti pozemním palbě nepřítele, protože v ní on má působyt. Opět, A-10 ani Su-25 nijak schopností leteckého boje nevynikají a přesto to nikomu moc nevadí. Prostě primární snaha u klasického bitevníku je, chránit ho proti palbě ze země. O stihače protivníka se mají postarat doprovodné stihačky a ne bitevník, ten má za úkol jiné věci. Ono "čím pomaleji tím lépe" samozřejmě nesouvisí s tím, jakou je schopen letět maximálkou (u A-10 se třeba požaduje relativně vysoká přeletová rychlost), ale s celkovou jeho ochranou proti pozemní palbě nepřítele tedy aby byl schopen letět v bojové oblasti dostatečně pomalu a poskytovat podporu pozemnímu vojsku. Tedy pokud budeš mít stroj, který si to do oblasti bojů přihasí rychlostí mach 10, potom zpomalí na 100 km/h a odbude práci, tak je to úplně ideální. Rychlost tedy není primární požadavek na letoun resp. keho ochrana proti letetcvu nepřítele, tím je jeho ochrana proti pozemní PVO. Na závěr, při formulování požadavků na bitevník pro USAF (ze kterých potom vzešel A-10) bylo přímo řečeno, že je třeba stroj pomalejší (a lacinější) než A-7D Corsair II. Mimo jiné bylo řečeno i to, že stroj má mít schopnost malých poloměrů zatáček v bojové oblasti, což už samo o sobě přeci jen vylučuje, aby si to nad bojištěm hnal rychlostí mach 3. |
|
|
|
No že ty 37 mm kanony OKB-16 a později 11-P-37 byly nestandartní... Proti pancéřové technice přece byly rakety...od roku 1944 zaváděné RSB-82/132 (doufám, že to RSB je zprávně...) měly podstatně vyšší účinnost než kanony... Podle mých informací prorážely VJa-23 25 mm pancíř na 400 m při kolmém dopadu...čili proti novější technice žádná sláva. Ty máš údaje, že byl Su-6(S3A) rychlejší než Il-10? Já mám naopak všude že rychlost byla jedna z mála vyložených kladů Il-10. Ty údaje z 471 jsou k výšce "u země"... Taky mi to blbne |
|
|
|
Nemohlo to být nestandartními kanony? Účinnost 23 mm zas tak extra na pancéře nebyla... K 469: ano, to jsem kdysi četl, zkoušky se dělali i s La-7, k těm mám toto: Lavočky měly zaručenou životnost (od výrobce) 2 roky. MNO ustavilo komisi (ČS-SSSR) pro prohlídku našich Lavoček. Bylo zakázáno létat pouze 6, 22 strojů starších než 2 roky byla k dolétání, zbylých 32 novějších k další údržbě. Také se ale ukázalo, že udržba nevyhovovala sovětským standardům...což opět odkazuje "zaostalost Sovětů" do říše bájí...později byly u dvou letounů provedeny pevnostní zkoušky ve VLÚ a ukázalo se, že pevnost dřevěných částí je stále dostatečná i při poklesu pevnosti překližky (vzorků) pod 50 %! Poslední La-7 dosloužili v roce 1950, čili daleko za předpokládanou životností... |
|
|
|
Zajímavý je Su-6(S3A) s AM-42 čili konkurent Il-10. Zde některá srovnání Su/Il: Rychlost 490/510, Výzbroj 2 x 7,62, 2 x 37, 400 kg/ 2 x 7,62, 2 x 23, 400 kg, obranná výzbroj u obou 1 x 12,7 mm, ovšem u Su bylo pancéřování podstatně lepší a zajišťovalo solidní ochranu i proti palbě stíhačů, dále měl Su podstatně lepší letové vlastnosti...přitom to byl de fakto stroj z roku 1940! | |
|
|
Mimochodem, ty dřevěné zadní části trupů a křídla...často se o nich píše, jak byly mizerně vyráběny z nekvalitního materiálu atd. Opět mi to připadá, že jsou ze Sovětů děláni totální ignoranti a tupci. Jistě nelze takové odfláklé stroje vyloučit (zvlášť v počátcích produkce), ale že by několik desítek tisíc letadel byl šmejd vedle šmejdu? Absurdní... | |
|
|
Honza 452: přiznávám, že o prodloužení pancíře trupu ke střelci jsem nevěděl...myslel jsem, že toto bylo až u Il-10. | |
|
|
Algernon napsal v č. 454: Rorostup nábojov v páse je asi 31 mm, teda ak dobre počítam, 150 nábojový pás je dlhý asi 4,65 m. "K té munici… Nevím. :o)) Čirou náhodou, jak je dlouhej pás se 150 či 200 náboji 12,7×108, pro UB? (Popř. jak velké „to“ je „naskládáno do škatule“…)" |
|
|
|
Algy(460): to je janý, nejsem total jantar . O zásobě nepochybuju, jinak byse to asi řešilo svépomocí, jde mi o ono "zbytečné nenarušování výroby". |
|
|
|
Algy: Dle výrobního závodu? No, tady nevím, nemám v tomto ani podrobnější zdroje. | |
|
|
Napadá Vás nějakej jinej důvod pro ono snížení munice? | |
|
|
Algy: Jasně, triáda. Dle zde napsaného bylo toto původně vyzkoušeno v opravárenském závodě(ale logicky zvenku), později nařízeno uvést toto řešení do sériové výroby(už zevnitř). | |
|
|
Algernon napsal v č. 454: Krabici s municí pro M2HB jsi jistě viděl, tohle se příliš lišit nebude "Čirou náhodou, jak je dlouhej pás se 150 či 200 náboji 12,7×108, pro UB? (Popř. jak velké „to“ je „naskládáno do škatule“…)" |
|
|
|
Takže milánkové, abych se vrátil o pár příspěvků níže . Jednak co se týče onoho "dřevěného" trupu a křídel, Il-2 byl původně celokovový letoun, "dřevěné" části byly použity z důvodu(jako téměř vždy) deficitu lehkých kovů. Ke konci války se situce na tomto poli zlepšila a bylo je tedy možno opět vyrábět. Co se týče onoho dřevěného trupu, ten byl zesílen čtyřmi traverzami uvnitř trupu, aby se zamezilo "uříznutí" ocasu. Pancéřování ke střelci bylo prodlouženo u letounů od 30. série výše. Byl tak chráněn zespoda a z boků podobně jako pilot.(Na pohledu zezadu shora jsme se snad shodli). Taky jsem koukal a přemýšlel(ta bolest, ta bolest), pročpak snížili zásobu nábojů do bereziny. Koukáním do moudrých knih a věštecké koule jsem vyzjistil, že ono snížení munice se shoduje se zavedením nové lafety pro UBT, která byla o něco níže a umožňovala širší výstřelné pole, potřebovala pod sebou ale o něco více místa. Zmenšení zásobníku na munici se mi jevilo do té doby jako nesmysl. Toto je(a to je má čirá teorie) podle mě možné vysvětlení. |
|
|
|
SK napsal v č. 444: Třeba pod sedadlem, že? Jejda v bitevních letadlech je tolik místa, nemluvě o tom že konstruktéři jsou banda kreténů a schválně uvnitř nechávají nevyužité prostory..."miestečko by sa iste niekde našlo..." To je jako u Messerschmittu, můj milý komiku, tam by se taky jistě našlo nějaké místečko kam by si pilot ulil pár desítek litrů benzínu navíc... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Lehké a střední bombardéry