Zimní válka
|
|
---|---|
Ale mě by zajímaly početní stavy finského letectva. Prostě kolik dostali Buffal, Bf-109, M.S 406, P-36 ... Máte někdo ty čísla ? | |
|
|
Eagle: Finové dostali od Velké Británie celkem 12 Hurricanů. Realizace dalších dodávek byla stornována a zmíněné letouny byly později odeslány do SSSR v rámci dodávek. Přičemž Britové udělali skvělé fopa a na letounech zůstalo ještě finské výsostné označení, což Sověti "ocenili". | |
|
|
Je to totéž, správně by to mělo být P-36, poněvadž to 75 bylo jenom typové označení u Curtisse... | |
|
|
DuGalle napsal v č. 246: Přesně tak. Ale Hawk je curtiss P-36 ne ? A hurricany Mk I finové měli taky ne? "Pod F2 je zřejmě myšleno Buffalo, pod Hawkem pak Curtiss P-75 " |
|
|
|
Finové měli od skopčáků v roce 1941 získat celkem 29, v roce 1943 dalších 15... | |
|
|
Pod F2 je zřejmě myšleno Buffalo, pod Hawkem pak Curtiss P-75 | |
|
|
To Eagle: Co to znamená??? Pokud Hawker hurricane, tak za Zimní války žádný do bojů nezasáhl... Co zančí F2 (prosím nějaké bojové jméno)? |
|
|
|
Kolik měli finové F2 ? A kolik měli Hawků ? | |
|
|
cinik: Vydrž, okrem vykecavania musím občas aj pracovať. | |
|
|
pbradler: (220) Kdypak to bude??? Já mám času pořád stejěn málo... | |
|
|
cinik: (240) Dobře, já mám ale chronologii udávanou takovou, jak jsem napsal... | |
|
|
To dzin (239) nemáš pravdu, požadavky o odzbrojení byly jednoznačně uvedeny v únoru 1944 a Finsko odstoupilo od (zcela oprávněného) požadavku hranic 1939 už v únoru... | |
|
|
cinik: (238) Finové od požadavku hranic 39 ustoupili až když jim hořela půda pod nohama, v roce 43 i v počátku 44 stáli za svým naprosto neústupně. Možná se bláhově domnívali, že najdou podporu u USA či VB, ale ukázalo se, že o nich bude rozhodovat hlavně SSSR. Což se i stalo, viz. poměry ve finské Spojenecké kontrolní komisi. Odzbrojení se týkalo až výhružek SSSR z července 44 v rámci nátlaku na Finsko, aby vypadlo z války. Jo a abych nezapoměl, takže máš smůlu! :o) |
|
|
|
Džin: Zaprvé Finocvé nepožadovali hranice z roku 1939 (rychle z tohoto požadavku ustoupili). Stalin požadoval mimo jiné okamžitíé odzbrojení finské armády (respektive skoro okamžité) a možnost vytlačit Němce z Finska. jelikož Wehrmach tehdy nebyl natalik slabý, aby se dal rychle vytlačit a Hitler prohlásil, že se Finsku trhnout nedovolí, znamenalo by to nevyhnutelně okupaci Finska nejdříve Německem, později SSSR... Takže máš smůlu. |
|
|
|
cinik: Ohledně toho tvého tvrzení, že Stalin chtěl po Finsku bezpodmínečnou kapitulaci atd. jsem už si něco našl, nebudeš rád. :o) Po ztroskotání rozhovorů, byly další zahájeny v únoru 44. SSSR požadoval hranice z března 40, vypovězení války Německu, internaci německých vojáků německého loďstva ve Finsku. Finové naproti tomu požadovali hranice z roku 39 a vše ostatní odmítali. V červenic 44 Moskva pohrozila, že v případě neústupnosti Finska k sovětským požadavkům, bude trvat na bezpodmínečné kapitulaci, odzbrojení a okupaci. Spolu s útokem RA to Finsku stačilo a to se rozhodlo přijmout podmínky z února 44. Stalin Finsko obsadit nechtěl, jeho požadavky byli míněny jako hrozba. |
|
|
|
pbradler (231) samozřejmě. Tam není o čem diskutovat. | |
|
|
to dzin (233): A násleně remix téhož autora, či knihu, která je kompilátem všeho, co u nás na dané téma vyšlo (tj. 90% zase moře v plamenech... :o)) |
|
|
|
pbradler: (233) To záleží jen na tom, jaké knihy čteš. Jestli je to třeba "Moře v plamenech" první vydání, druhé vydání a třetí vydání, tak se nesmíš moc divit. | |
|
|
Dzin napsala v č. 232: Pre istotu stále tie isté zdroje. "Samozřejmě, ale u knih máš tu výhodu, že bývají daleko obsáhlejší a obvykle tam jsou uvedeny i zdroje, ze kterých čerpaly." |
|
|
|
pbradler: (231) Samozřejmě, ale u knih máš tu výhodu, že bývají daleko obsáhlejší a obvykle tam jsou uvedeny i zdroje, ze kterých čerpaly. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta
- > Zimní válka