Východní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Ondík, giro.c, pbradler : Za všechny odpovědi k (777) moc díky. Ondík : Ty KV co si zmínil (785) můžou vypadat zajímavě. Zkusím pohledat nějaké zdroje. |
|
|
|
|
pbradler: jestli se ti nechce objednávat z ciziny , tak počkej do jara 2005. To možná vyjde kniha J. Fidlera Armáda neuskutečněné agrese. Bude to slovníková příručka (ve stylu třeba teď jeho knihy Sokolovo 1943) věnovaná Rudé armádě před něm. útokem. |
|
|
|
|
|
Glantzův Stumbling Colossus jsem se pokusil připomenout v recenzi Co se týká ruské literatury, tak ti doporučuji jednoznačně M. Melťjuchov - Upuščennyj šans Stalina. Sovetskij Sojuz i borba za Jevropu 1939-1941 (první vydání 1999, druhé opravené a doplněné 2002) - to je nejpodrobnější kniha, která je k tomuto tématu k dispozici (podrobnější než Glantz, který přece jen vychází z pramenů tak do roku 1992/93). Melťjuchov v knize sice hlavně v závěru má jisté diskutabilní názory, ale z faktografického hlediska je jeho kniha dosud nepřekonaná a nejlepší. Z ostatní literatury konkrétně k sov. plánování a rozvinování RA na jaře 1941 jsou to hlavně články v odborných časopisech - Novaja i novejšaja istorija, Otěčestvennaja istorija, Vojenno-istoričeskij žurnal (zejména bych vyzdvihl články P. Bobyleva, J. Gorkova). Ve VIŽ již v letech 1988/89, kdy se uvolnily archivy, vycházel velmi dobrý seriál věnovaný záp. voj. okruhům před něm. útoku a v prvních týdnech po něm. Co se týká edic dokumentů tak jednoznačně nejzákladnější je dvoudílný sborník 1941 god. Dokumenty. (Moskva 1998) - v něm byly např. poprvé v úplnosti publikovány sov. předválečné plány (kromě plánu z 11. března 1941, ten je dosud k dispozici jen ve výtahu). Ty plány byly publikovány již v 1991/92 ve Vojenno-istoričeském žurnalu, ale v rozporu s těmi nejzkladnějšími pravidly publikování dokumentů v nich byly bez jakéhokoli upozornění vynechány ty nejdůležitější části. |
|
|
|
|
egli napsal v č. 791: "můžeme si tykat ne?" Jasné. To "Vy" bolo kvôli množnému číslu, oslovoval som Ťa spolu s Ondíkom .
egli napsal v č. 791: "Na jaře 1941 - o provedení BUS rozhodlo politbyro ÚV VKS(b) 8. března 41. První etapa byla realizována na přelomu května-června 41. Povoláno bylo asi 802 tisíc lidí, jimiž byly doplněny střelecké divize v západních VO (21 střel. divizí na plný válečný stav 14483, ostatní byly na 60-80%). Další etapy již vzhledem k něm. útoku realizovány nebyly, poté už byla otevřená mobilizace." Takto poznám priebeh mobilizácie aj ja. Dzin prišiel z informáciou o "masívnejšej" mobilizácií, preto tá otázka. Ináč som v rámci toho pozeral do Žukova a našiel medzi riadkami pomerne zaujímavú informáciu, ktorá by mohla niečo naznačovať. Týkala sa rozvinovania armád v druhom strategickom slede (22., 21., 19., 16. A). Píše doslovne, že rozvinovali 12-tisícové divízie (čo je viac ako mnohé divízie záp. okruhov), čo môže naznačovať, že práve tieto divízie z vnútorných okruhov prešli aspoň čiastočnou mobilizáciou ešte pred vypuknutím vojny. Navyše by to malo zmysel aj z hľadiska utajenia. Čo sa týka literatúry, podrobne sa tomuto obdobiu venuje "Stumbling Colossus" od D. Glantza, bohužiaľ ho zatiaľ nemám. Ocenil by som ale tipy na nejaké nové ruské veci. |
|
|
|
|
|
Ondík (790): Dík. Pokúsim sa to zohnať. |
|
|
|
|
|
pbradler: můžeme si tykat ne? Co se týká tajné mobilizace: tajná mobilizace probíhala v SSSR jako povolávání na cvičení pod krytím "болшьие учебные сборы" neboli BUS. Podle směrnice lidového komisaře obrany z 29. května 39 byly BUS krycí označení pro skrytou mobilizaci. Na BUS byli povoláváni záložníci např. od 7. září 39 před vpádem do Polska. Tehdy bylo povoláno asi 2,5 mil. mužů a stav RA se zvýšil na 5 mil. Na jaře 1941 - o provedení BUS rozhodlo politbyro ÚV VKS(b) 8. března 41. První etapa byla realizována na přelomu května-června 41. Povoláno bylo asi 802 tisíc lidí, jimiž byly doplněny střelecké divize v západních VO (21 střel. divizí na plný válečný stav 14483, ostatní byly na 60-80%). Další etapy již vzhledem k něm. útoku realizovány nebyly, poté už byla otevřená mobilizace. Co se týká frontů, tak ty skutečně de facto existovaly již před 22. červnem. Pro válku proti Německu schválený operační plán z 18. září 1940 (schválen 14. října 1940, doplněn 11. března a 15. května 1941) počítal se třemi fronty: Severozápadní, Západní a Jihozápadní (čtvrtý Severní měl pouze obranné úkoly). JZ front měl být vytvořen na území KOVO a OdVO, v OdVO se měla rozvinout pouze 9. armáda jako součást JZ frontu. Při práci na okružním operačním plánu štáb OdVO doporučil na území okruhu rozvinout dvě armády a vytvořit z nich samostatný Jižní front. Tento návrh spolu s okružním plánem 20. června odvezl do Moskvy ke schválení náč. štábu OdVO. Návrh politbyro ÚV VKS(b) schválilo 21. června. Ve své zprávě o stavu rozvinování RA na západě z 13. června 41 zást. náč. genštábu Vatutin už hovoří pouze přímo o frontech, nikoli o VO. Výstavba polních frontových a armádních velitelských stanovišť probíhala už od jara 1941. 12. dubna informoval velitel KOVO náč. gen. štábu Žukova o postupu prací na vel. stanovišti v Tarnopolu. 27. května 1941 pak Žukov nařídil výstavbu vel. stanovišt neodkladně dokončit. 14. června gen. štáb nařídil štábům jednotlivých západních VO vydělit příslušná armádní a frontová velitelství a do 21.-25. června je v přísném utajení přesunout na určená polní stanoviště. Termíny byly 14.6. určeny: - do 21.6. štáb 9. armády v OdVO do Tiraspolu - do 25.6. štáb Záp. frontu do Baranioviči - do 22.6. štáb JZ frontu do Tarnopolu Německý útok zastihl Sověty na přesunu (např. štáb 9A v OdVO). Místa velitelských stanovišť byla v souladu s plánem ofenzivních akcí dosti blízko hranice, nějakých 10-15 minut letu německé Luftwaffe. Po německém útoku proto musela být rychle odsunuta dále do hloubi sov. území (např. štáb z Tiraspolu se musel odsunout již 23. června. Příprava štábu 9A na bázi štábu MVO jinak byla schválena již 14. října 40 při posuzování oper. plánu). V předchozích letech 1939-1941 byly fronty vytvořeny ve třech případech: - Beloruský a Ukrajinský front na zač. září 39 před vpádem do Polska - Severozápadní front při válce s Finskem - Jižní front na zač. června 1940 před vpádem do Besarábie Jinak píšu teď jen z hlavy (nedávno jsem o tomhle něco psal), jestli tě zajímá přesně literatura, tak doplním |
|
|
|
|
pbradler: Je to opravdu od J. F. v Historie a vojenství 2002/3 a jmenuje se to Strategické rozvinování sovětských pozemních sil v červnu 1494, ale jsou to spíš takové ne zcela jasné konstrukce. Dokážeš si to sehnat? |
|
|
|
|
Ondík: Já si řikal, že jsme se o něčem takovém určitě bavili... :o) |
|
|
|
|
|
Ondík: Jasné. Dík. |
|
|
|
|
|
pbradler: Myslím, že se v tomhle případě jednalo o článek J. Fidlera v HaV 2002/3? , podívám se, vydrž. Chce to ale pár dní.... |
|
|
|
|
|
Ondík, Egli: Dzin Vas citoval v (784) ohľadne informácií o utajenej mobilizácii v ZSSR na začiatku júna 41. Máte k tomu nejaké info? |
|
|
|
|
|
Marek napsal v č. 777: Zkus bitvu v prostoru Brody,Dubno, bojovalo tady několik mechanizovaných sborů, mezi nimi 8. MS, měl zajímavý markink, na věžích KV byl bílý trojúhelník. Ale pokud chceš kamufláž opravdu skvělou, zkus si sehnat fotky tanku "Bezpoščadnyj" s karikaturami Hitlera na bocích a se znaky asi 25 vítězství.... "Můžete mi poradit ( kvůli modelům ) kde se odehrála nějaká větší bitva při níž bylo nasazeno větší množství tanků KV-1 ?" |
|
|
|
|
|
pbradler: (782) Pro mě to byla teké nová informace a bohužel ti ji blíže upřesnit nemohu. Sám sem toto dověděl jaksi bokem v rámci korespondence s eglim (a mám dojem, že se o něčem takovém při našem posledním rozhovoru zmiňovakl i Ondík). Třeba, když je hezky poprosíme, napíší něco bližšího. Možná je to jenom to, co zmiňuješ ohledně Žukova. Ale třeba na sto procent vím, že na bojové členění, byla RA uvedena už 18.6.41. Tehdy se západních vojenských okruhů stali fronty. Jinak, to co jsi psal (23.6. a k 1.7. 5.3 mil.) znám také, jenomže to pochází ze sovětských zdrojů, takže není vyloučeno, že je to poněkud upravené. |
|
|
|
|
|
Mija (780): To nie je celkom pravda. Od mája došlo k presunu pomerne mohutných zoskupení smerom k západnej hranici. Jednalo sa o jednotky vnútorných okruhov,ktoré mali byť rozmiestnené do 10. júla približne na čiare Dvina, Dnieper (čísla armád z hlavy neviem), takže problém bol hlavne v tom, že Nemci zaútočili skôr a ich postup bol zo začiatku neočakávane razantný. |
|
|
|
|
|
Dzin (779): To je pre mňa nová informácia. Môžeš to bližšie upresniť ? Ja mám informácie len o tom, že mobilizácia začala 23.6. a skutočne na začiatku júla bolo k dispozícii zhruba 5,3 mil. vojakov (okrem tých čo už bojovali alebo sa presúvali). Jedinú utajenú mobilizáciu uvádza Žukov v počte 0,5 mil (najmä špecialistov) v prvej polovici roku 41 (mesiac z hlavy neviem). |
|
|
|
| Marek Kursk | |
|
|
|
| pbradel:Oficialní informace zní že Sorge Stalina informoval v květnu a požadoval aby byly jednotky ze Sibiře staženy protože Japonci slíbiliže nezaútočí. A to splnili.stalin udělal chybu že Sorgeho neposlechl a jednotky ostřílené zbojů stáhl pozdě až Němci Byly u Smolenska | |
|
|
|
|
|
Mobilizace ale byla vyhlášena dříve. Bohužel si to přesně nepamatuji, ale mám dojem, že utajená mobilizace v SSSR byla zahájena už někdy na počátku června. Nebyla na rozkaz Stalina. V SSSR se přeci jen ještě našli lidé, kteří nebyli tak "frigidní" a dokázali jednat samostatně a iniciativně. V jejím rámci bylo do začátku července zmobilizováno přes 5 milionu vojáků. |
|
|
|
|
|
Marek (777): Napríklad pri Rossienie 23-25.6.1941, kde útočila sovietska 2.td a 84.md na časti nemeckej 1. a 6.td. Sovietska 2. td mala vtedy k dispozícii 55 moderných tankov z 300 (čiže po jednom prápore T-34 a KV-1). |
|
|
|
|
|
Dzin, Ondík, pbradler, či kdokoliv : Můžete mi poradit ( kvůli modelům ) kde se odehrála nějaká větší bitva při níž bylo nasazeno větší množství tanků KV-1 ? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta