• Všechna témata
• Sekce fóra
  • WWII všeobecně
  • WWII na souši
  • WWII ve vzduchu
  • WWII na moři
  • Československo, protektorát
  • Východní fronta
  • Západní fronta
  • Středomoří
  • Pacifik
  • Výzbroj a vybavení
  • Obrněná technika
  • Opevnění, stavby
  • Jednotky, uniformy
  • Osobnosti
  • Válečné zločiny
  • Modelářství, muzea
  • Literatura, film...
• Hledání ve fóru
  • Rozšířené hledání

Východní fronta

• Přidat příspěvek
• Hledat v tématu

karaya1 23.12.2004 12:57 - č. 1143
	Levant: zkus třeba Barbarossu od Alana Clarka. Ovšem je tu jeden zádrhel: je to v angličtině a ještě nikdo (podle mých informací) se nenamáhal ji přeložit ad Stalingrad: už se to tu tuším také psalo, ale kdyby se Paulus vzdal, uvolnily by se Žukovovi síly na dobytí Rostova a tedy i odříznutí celé skupiny armád na Kavkaze...
Levant 23.12.2004 08:40 - č. 1142
	Nemůžete mi někdo doporučit nějaké knihy které jsou aspon trochu přiblížené faktům?NBeru cokoliv o válce..ne jen východní frontu..Jo a prosil bych vynechat časopisy..ty nemám čas hledat po stáncích děkuji
Levant 23.12.2004 08:36 - č. 1141
	Hmm..tohle sem nevěděl...Nevím proč všude slyším 600tisíc. Ale i tak byla docela hloupost tam nechat tolik vojáků....dali se použít jinak...Třeba u Kurska... Stejně pořád nemůžu pochopit, že to Rusy obrátili tak rychle...Vím že němci na tom byly blbě,hlavně se zimní výstrojí,ale i tak byla německá armáda silná..
Dzin 22.12.2004 14:26 - č. 1140
	Levant: (1133) Dobytí Moskvy by na porážku nestačilo, nehledě k tomu, že na to Wehrmacht neměl dostatek sil. Ohledně Stalingradu, jde o to, co přesně uvádíš. Jestli ztráty počas celé Stalingradské bitvy, nebo jen ztráty v samotném Stalingradském kotly. Sověti Stalingradskou bitvu rozdělují do tří etap, přičemž sem nezahrnují jen samotné boje o Stalingrad, ale i v okolí. I. 17.7.42 - 12.9.42 Boje na přístupech ke Stalingradu. II. 13.9.42 - 18.11.42 Obrana Stalingradu III. 19.11.42 - 2.2.43 Protiútok u Stalingradu
Milo 22.12.2004 14:23 - č. 1139
	Stalingrad: K 18.decembru 1942: Pocet stravovanych 230 300 Nemcov a ich spojencov (z toho 13 000 Rumunov) + 19 300 ruskych zajatcov a HIWI. K 24.januaru 1943: Letecky evakuovanych 42 000 ranenych a specialistov (toto cislo udava aj Paulus). Od 10. do 29. januara 1943: Zajatych Nemcov a ich spojencov 16 800 (podla ruskych zdrojov). Po kapitulacii od 31. januara do 3. februara: Vzdalo sa 91 000 (ruske pramene) 107 800 (Paulus) az 130 000 (ine zdroje) Nemcov a ich spojencov. Este 11. februara bolo z lietadiel vidiet jednotlive skupinky, snaziace sa prebit z obklucenia. Po vojne sa vratilo asi 6000 Nemcov. Obklucene jednotky: > 3. md > 376. pd > 44. pd > 384. pd > 14. td > 29. md > 297. pd > 371. pd > 71. pd > 295. pd > 100. pd > 79. pd > 305. pd > 389. pd > 94. pd > 24. pd > 16. td > 113. pd > 76. pd > 80. md > 9. pld md - motorizovana divizia pd - pesia divizia td - tankova divizia pld - protilietadlova divizia
pbradler 22.12.2004 12:52 - č. 1138
	Levant: Celá armáda nemala toľko vojakov. Okrem toho nebola obkľúčená celá, niektoré tylové časti armády boli situované za Donom a teda ostali mimo obkľúčenia. Na druhú stranu sa do obkľúčenia dostali určité časti rumunských armád a jeden zbor 4. tankovej armády.
Levant 22.12.2004 12:44 - č. 1137
	pbradler napsal v č. 1136: "Počet obkľúčených vojakov v Stalingrade bol cca 220-260 tis. podľa rôznych zdrojov. Z nich bolo cca 35 tis. letecky evakuovaných (väčšinou zranení)." Hmm..jenže já pořád slyším 600 000 měla celá armáda..a tu přece oblkíčili..no nevím..
pbradler 22.12.2004 12:40 - č. 1136
	Levant: Za celú Berlínsku operáciu 15.4.-8.5.45 to bolo 78 tis. mŕtvych a 274 tis. zranených teda spolu 352 tis. (bez poľských armád). Operácia ale zahrňovala nielen dobytie mesta samotného. Samotné mesto padlo asi po týždni bojov. Len pre ilustráciu počet nasadených vojakov ČA do operácie dosahoval takmer 2 mil. mužov. Levant napsal v č. 1135: "Jo nemělo proztředky..tak proč ¨Hitler nechal u Stalingradu chcípnout 600 tisíc mužu?" Počet obkľúčených vojakov v Stalingrade bol cca 220-260 tis. podľa rôznych zdrojov. Z nich bolo cca 35 tis. letecky evakuovaných (väčšinou zranení).
Levant 22.12.2004 11:55 - č. 1135
	pbradler Kolik stratila Ruská armáda v Berlíně lidí? A za jak dlouho ho dobyla? Jo nemělo proztředky..tak proč ¨Hitler nechal u Stalingradu chcípnout 600 tisíc mužu?ty by se hiodili někde jinde ne?Už asi ne na vítězství, ale určitě by spomalili postup rudé armády...
pbradler 22.12.2004 11:45 - č. 1134
	Levant napsal v č. 1133: "Myslíte si, že by se Rusko zhroutilo po dobytí Moskvy?" Samo dobytie Moskvy by takmer určite nestačilo, aj keď v určitej literatúre sa s tým špekuluje. Navyše jej dobytie by si vyžiadalo nemalé zdroje a straty, ktoré si Wh mohol len ťažko dovoliť. Ono dobyť mesto o ploche niekoľko sto kilometrov štorcových nie je jednoduché. Vezmi si napr. Berlín, ktorý sa dá čo sa týka podmienok boja s Moskvou porovnať a straty, ktoré tam ČA utrpela v posledných dňoch vojny a to napriek drvivej prevahe vo všetkých položkách (neporovnateľnej so stavom v roku 1941 pri Moskve).
Levant 22.12.2004 11:19 - č. 1133
	Myslíte si, že by se Rusko zhroutilo po dobytí Moskvy?
Dzin 21.12.2004 13:59 - č. 1132
	Levant: Právě kvůli tomu to cenu má. Protože se můžeš dovědět něco nového.
Levant 21.12.2004 08:34 - č. 1131
	No jo..když vy máte lepší informace..to nemá cenu
Levant 21.12.2004 08:17 - č. 1130
	pbradler napsal v č. 1127: "Myslíš hneď v roku 1939? Vtedy to nebolo možné. Aby mohli napadnúť Rusko, museli najprv dobyť Poľsko a teda spojenie sa s VB a Francúzskom bolo defacto vylúčené." Já slyšel, že i po tom měli dojem že se Německo obrátí na východ
Dzin 20.12.2004 15:12 - č. 1129
	Levant napsal v č. 1125: "taky málo chybelo..." Hele, to jsem nějak přehlédl. Zde souhlasím s pbradlerem. Nějak málo k úspěchu nezbývalo. Německá ofenzíva byla zastavena do Štědrého dnu a od té chvíle se už jenom Němci stahovali pod údery Spojeneckých vojsk. To, že Západní spojenci měly na mále bylo u nás poměrně hodně šířeno komunistickými historiky, kteří tím chtěli připsat hlavní podíl na likvidaci Ardenské ofenzívy Rudé armádě a jejím akcím na Východní frontě. Je to asi podobné, jako sovětské vítězství u Kurska se někteří západní historici snaží připsat Západním spojencům, jmenovitě operaci Husky.
pbradler 20.12.2004 12:46 - č. 1128
	Levant napsal v č. 1125: "I když..dokazuje to bitva v Ardenách..taky málo chybelo..." Čo sa týka Arden 1944 súhlasím s Dzinom. Ale nemyslím si že chýbalo málo aby bola úspešná. Naopak, myslím si že chýbalo ešte mnoho.
pbradler 20.12.2004 12:39 - č. 1127
	Levant napsal v č. 1125: "Nevíš náhodou proč Německo nenapadlo hned Rusko? Kdyby do toho Angláni šli..měli by velkou šanci.." Myslíš hneď v roku 1939? Vtedy to nebolo možné. Aby mohli napadnúť Rusko, museli najprv dobyť Poľsko a teda spojenie sa s VB a Francúzskom bolo defacto vylúčené. Nemecká armáda bola v roku 1939 naprosto nepripravená na takého protivníka ako bolo Rusko. Aktívne sa poľského ťaženia účastnili prakticky len divízie aktívnej armády (t.j. pešie divízie 1. vlny (35+2), 4 motorizované pešie, 6 tankových, 4 ľahké divízie a tri horské). Všetky novosformované divízie mobilizované tesne pred začiatkom vojny sa nachádzali v zálohe alebo na západnom fronte (ich bojaschopnosť bola silne diskutabilná). Do konca roku 1939 bolo zformovaných ďalších 55 peších divízií. Celá nemecká armáda na konci roku teda predstavovala silu mierne prevyšujúcu 100 divízií. Naproti tomu RKKA disponovala k začiatku WWII 173 streleckými divíziami, z nich 17 malo stav 14000, 1 12000, 33 8900, 76 6000, 33 3000, a 13 horských streleckých 4000 mužov. Po prípadnej mobilizácii by sa samozrejme doplnili na plný stav. Tankové vojská disponovali 4 tankovými zbormi a 40 tankovými brigádami. Jazdecké vojská sa skladali z 25 jazdeckých divízií. (údaje pre tankové a jazdecké vojská sú až z októbra 1939 ale ich stavy sa vtedy prakticky nemenili, takže sa dá predpokladať že platili aj k 1.9.39) Z toho je pomerne jasne vidieť aký by bol pomer síl RKKA kontra Wh na jeseň 1939.
Dzin 20.12.2004 11:38 - č. 1126
	Levant: (1125) Proč nenapadlo Německo Rusko, nemám zdání. Proč nenapadlo hned na začátku Sovětský svaz je jednodušší. Může za to politika Hitlera. On přímo ještě nechtěl válku, proto si záda při útoku na Polsko jistitl Paktem o neútočení. Předpokládal, že Západní demokracie se do ničeho nepohrnou a tak prostě Polsko zmizí a všichni se s tím smíří (jako při třech děleních Polska). Jenže tentokráte mu Británie a Francie válku vyhlásili, zatímco SSSR ne. Proto na něj nezaútočil hned. To je opět jednoduché. Stačí když si odpovíš na prostou otázku. Jaké byly bezprostřední důvody Japonska k připojení se do WW2? To jsou léta 44 a 45, kde Hitler už začal kafrat do všeho. Ale vem to takhle, Ardeny byly poslední reálný pokus, jak z válkou něco udělat. Protože obranou se válka prostě vyhrát nedá. Při výhodném poměru sil (včetně morálních, kvalitativních apod.) to může skončit tak, že útočník se vzdá svých původních zájmů, ale vždy nakonec získá alespoň něco na úkor obránce. To v případě Německa nehrozilo, Spojenci měli sil dost.
Levant 20.12.2004 11:10 - č. 1125
	Dzin:Si máš pravdu.. Nevíš náhodou proč Německo nenapadlo hned Rusko? Kdyby do toho Angláni šli..měli by velkou šanci.. A proč se do toho nepustilo Japonsko? Rusové by asi zvládli dvě fronty, ale určitě by ztratili hodně ze své síli...přece i Hitler se bál druhé fronty.. Jo a s tím máš pravdu že Hitler nebyl až tak blbý...I když..dokazuje to bitva v Ardenách..taky málo chybelo...jenže nebylo pro něj lepší ty divize nechat na obranu?
Dzin 16.12.2004 22:46 - č. 1124
	Levant: Pevnost Sevastopol a Leningrad (49) Nebo spíš zasahování lidí co nerozuměli.. válčení(Hitler) Zde souhlasím naprosto s tím, co píše pbradler Pevnost Sevastopol a Leningrad (50) Tak by som to necharakterizoval. Táto choroba zasiahla všetkých vrátane celého vrchného velenia. Okrem toho si nemyslím že by Hitler rozumel vojne horšie ako niektorí jeho velitelia. Ono nesmieš veriť všetkému čo sa o tom popísalo, pretože pohľad mnohých autorov (najmä z radov nemeckej generality) bol značne skreslený zo zištných dôvodov. A navyše je značný rozdiel v jeho myslení medzi rokmi 1940-41 a 1945. Hitlerův podíl bývá velmi často přeceňován a velmi často na základě pamětí nacistických generálů, kteří na něj svalují vinnu za své porážky. Ano on dělal rozhodnutí, ale do roku 44 vesměs na strategické úrovni. Ikdyž také někdy zasahoval do řízení operací, stále to nebylo nějak strašné, jak se líčí, že Hitler proti svým generálům. On naopak obvykle podporoval jednu skupinu, ale pokud se proti němu postavilo více generálů, tak ustoupil (až do roku 44). Jeho zasahování do operací nebylo nějak větší, než Stalinovo či Churchillovo. On dělal to co má dělat každý politik, rozhodoval strategicky a vždy se přitom snažil řídit ne jenom čistě vojenskými kalkulacemi, ale i dalšími, jako ekonomika, morálka obyvatelstva apod. Navíc spousta věcí, které se mu připisují není pravda. Jestli chceš, můžeme tu některé rozebrat.

• Home
• > Diskuzní forum
• > Východní fronta

Diskuzní forum