Střední tanky 2. světové války
|
|
---|---|
To je jen část pravdy. Daleko důležitější byl faktor času - takhle upravit tank trvalo aspoň co vím osádce zhruba 4-5 hodin. A stejně pak po projetí vodou se to muselo zase sundat - i když to šlo ráz naráz - a přitom vypustit dnovými šroubovacími zátkami vodu, co natekla dovnitř. Pokud má paměť sahá, ani v novějších tancích T-55 nebo T-54 to nebylo nikdy úplně bez "výplachu". A to měly opravdu profesionální úpravy na hluboké brodění už z výroby. | |
|
|
Díky! To je to, co jsem potřeboval vědět, a ještě mnoho navíc Pokud tomu rozumím dobře, tak za války se takto nešaškovalo hlavně proto, že tank vlastně nebyl bojeschopný - vež se nedala otočit, kanón i kulomety nepoužitelné - a za frontovou linií už zase většinou ženisté stihli postavit nějaký ten most? |
|
|
|
Jo a ještě jsem zapomněl na jednu vnitřní úpravu - musela se odebrat vnitřní přepážka oddělující bojový prostor od motorového, aby vzduch pro motor mohl volně proudit. Velitel měl jak při hlubokém brodění, tak i při improvizovaném (do cca 2 m) hlavu v děsném fukejři, ať už ze vzduchovací trubice nebo z otevřeného příklopu. Při mělčím "ponoru" šel otevřít i příklop nabíječe, takže to bylo trochu lepší, ale i tak pěkně fičelo. Motor toho luftu spolyká opravdu dost. Při opravdu nízké vodě bylo velmi užitečné tzv. brodicí prkno vepředu před řidičským deklem - bránilo velkým vlnám, aby se šplhaly po šikmém předním pancéři a vlétly řidiči do klína. Ty menší to ale dokázaly i tak, čili řidiči radši dekl zavírali, i když moc netěsnil. |
|
|
|
U T-34 se při tzv hlubokém brodění musel zakrýt dvojitou plachtou motorový prostor, resp. žaluzie (vstup chladicího vzduchu) a přetáhnout provazy, aby plachta neutekla, pak okolo věnce věže se omotaly hadry silně natřené vazelinou a ovázaly provazem. Příklop nabiječe a řidiče se kolem dokola omazal ve spáře zase vazelínou, na otvor pro zaměřovací dalekohled a spřažený kulomet se daly záslepky (rozuměj hadry a koudel, opět vydatně svrchu namazané), přes střílnu kulometu radisty, který se musel vytáhnout, se dala plachtovinová krytka vycpaná suchou koudelí a navrch se zase vše obalilo zavazelinovanými hadry, totéž platilo pro hlaveň kanonu. Všechny spáry krytu masky kanonu stejně jako kryty otvorů ve věži pro použití osobních zbraní se zamázly vazelínou a u masky se ještě dřevěnými klíny zatloukala koudel nebo hardy, přes které opět přišlo mazivo. Dotáhly se všechny dnové zátky, držák antény obalil mastnými hadry, velitelská věžička a příklop řidiče byly zbaveny periskopických hranolů, které se zabalily do voskovaného papíru (když byl), vsunuly zpátky a svrchu (zvenku) se překryly vazelínou. Do otvoru pro odemykání příklopu velitelské věžičky se dal smotaný papír a zamázl vazelínou. Otáčení věže se bloknulo šroubem. Největší problémy v praxi dělaly větráky na stropě věže - na nich plátěné kryty nechtěly držet a tak se opět použily osvědčené ucpávky z mastných hadrů, koudele a vazelíny. Na výfuky se o hodně později používaly nástavce - ve válce ještě údajně nebyly a vrchol všeho: vymontoval se velitelský pozorovací přístroj - periskop ve věžičce i s přírubou a na jeho místo přišla roura na sání vzduchu pro motor. Ta se obvykle ještě sichrovala lanky, aby ji odpor vody neulomil. No, snad je to všechno. Tohle se dělalo v míru. Za války se údajně hluboké brodění téměř neprovádělo, jen se v případě nutnosti jelo v tak hluboké vodě, aby se otevřenými příklopy dovnitř nedostávala voda. Odpadla tedy řada nutných úprav. Řidič jel poslepu, jen podle toho, jak ho vedl velitel. |
|
|
|
Chtěl jsem se zeptat k tomu "brodění", kdy téčko utopil: měl jsem vždy za to, že tank je třeba na brodění připravit, ne jet s otevřeným poklopem u řidiče, jak to provedl "Jandák"? (Třeba si takhle vzpomínám na scénu v zatopeném metru ze seriálu Čtyři v tanku a pes, tam to téčko vypadalo trochu jinak - a taky tomu věnovali poměrně dost času ) | |
|
|
fusilier napsal v č. 4554: Ale jaksi logicky nedomyšlený. V 50. letech a ani později nebylo možné mít jen tak mýrnix-dýrnix mít doma na dvorku (nota bene pojízdný) tank. Navíc, autorům scénáře jaksi nedošlo, že i kdyby "Jandák" s tím tankem rozjezdil jakousi vechtrovnu a urval přitom hlaveň, tak by u vozidla vyměnili jen kanón a nechali jej u jednotky, protože dávat jej pryč je nesmysl. "Jandákovi" by připsali k náhradě jen ten kanón a rozhodně by neplatil celé vozidlo, se kterým si pak jako mohl dělat co chtěl. Pánové si mohli vymyslet něco inteligentnějšího. Tohle je neználkovství prostředí i techniky v armádě na druhou. "Vskutku pěkný film" |
|
|
|
Tak právě ve filmu Tichá bolest jel ožralý Jandák s téčkem a měl praporky. Žlutý v levé, červený v pravé a mával s tím jak na první máj. Vskutku pěkný film, akorát škoda že ČT vysílá ve stejný čas dva zajímavé pořady a vytváří schizma.... | |
|
|
Krojc napsal v č. 4551: V mariáši je nutný hlásit stovku, v diskuzi o T-34 pětaosmdesátku. Jinak to beru jako T-34/76. A tak jsem byl v domnění, že když Kratena začal s T-34/76, tak se tu furt bavíme hlavně o ňom.
"No o tom tady řeč ani nebyla, že by měli, nebo ano? "
Krojc napsal v č. 4514: A, že píšeš hlavně o T-34/85 jsem úplně nepochopil. "Nás učili, že při signalizaci praporky se z příklopu velitelské věžičky u T-34/85 (zřejmě z jiného poklopu u jiného typu T-34) vysunují obě ruce," |
|
|
|
Krojc napsal v č. 4550:
"No, já jsem se o to pokusil ve svém tuším 4514, kde říkám cosi o tom, že u jiného typu než T-34/85 to asi bylo jinak, ale to jsi nějak nevzal v úvahu. "
Moby napsal v č. 4526: Vzal, jen jsem nepochopil jak to myslíš.
"Já vo voze, ty o - jiným voze. "
Krojc napsal v č. 4550: No mě to taky překvapïlo.
"Nabíječ určitě nedělal veliteli praporkového tlumočníka, aspoň já jsem o tom nikdy neslyšel;"
Moby napsal v č. 4527: Zaloga totiž píše, že je to otvor pro signalizační vlaječky a světlice. Takže jsem se spolíhnul na něj.
"-Vypadá to, že je nad nabíječem - asi velitel čety, neli roty, kterej byl důstojník a (rudej) gentleman, nenamáhal sám, a pověřil máváním nabíječe? Mě fakt zajímá jak to bylo."
Krojc napsal v č. 4550: No proto jsem myslel, že jen vystrkovali praporky, protože tím otvůrkem na T-34/76 by určitě šlo protáhnout ruku, někdo hodně podvyživenej možná i obě, ale ostatním částem těla jeho by nic nehrozilo. To je fakt. "stačí se navíc podívat, jak se ty dva dekly liší tvarem i způsobem otevírání a je hned vidět, který lépe kryje signalizujícího. " |
|
|
|
Moby napsal v č. 4536: No o tom tady řeč ani nebyla, že by měli, nebo ano? Já si myslím, že:"Krojcovu věžičku do modelu 1943 neměli" a) není potřebí spekulovat tam, kde je řešení jasné a kde to mohou potvrdit nejen přímí pamětníci WWII. A to praporková signalizace jistě takovým případem je, b) na moji "počest" není třeba žádnou část T-34 jakéhokoli provedení pojmenovávat po zcela bezvýznamném vojenském důchodci . Možná by mne víc pobavilo, kdyby byl levý výfuk nazván "Krojcovo prdidlo". Děkuji za pochopení. |
|
|
|
Moby napsal v č. 4526: No, já jsem se o to pokusil ve svém tuším 4514, kde říkám cosi o tom, že u jiného typu než T-34/85 to asi bylo jinak, ale to jsi nějak nevzal v úvahu."Nenapadlo tě, že s jinou věží to mohli a třeba i museli dělat jinak? " Jinak pro signalizaci praporky bylo a je třeba z patřičně velkého otvoru vysunout horní třetinu trupu a obě ruce. Nabíječ určitě nedělal veliteli praporkového tlumočníka, aspoň já jsem o tom nikdy neslyšel; a že by to usnadnilo komunikaci, to nevím, stačí se navíc podívat, jak se ty dva dekly liší tvarem i způsobem otevírání a je hned vidět, který lépe kryje signalizujícího. Přesné signály praporky jsou uvedeny v řadě dobových předpisů a ve VHÚ jich asi mají přehršel. |
|
|
|
A hlavne ktorou rukou držal červenú alebo žltú nás netankovalo. Krúženie praporkom bolo natočiť motor,vztýčené oba tak sme bežali k vozidlám,takže farba ani nerozhodovalá. Aj keď predpise to určite bolo. Presne podľa mňa to bolo aj cez II-svetovú. | |
|
|
Bol som v roku 1986 v zime na manévroch v Maďarsku a tam sme ešte používali praporky. Čo sa pamätám (bolo nás prápor-30 tankov) tak povel k tankom,natočiť motor a už ani neviem čo dálej.Hlavne sa to používalo v pochodovom prúde a na zástavkách.V noci trojfarebná baterka. Bolo tam aj rádiové rušenie(akože od nepriatela) Ale naším kvákaním a hlavne ak si osádky mýlili interkom (prepínanie)aj tak by nikdo nerozumel rozkazom z rádiostanice. Ak aj nebolo rušenie tak hluk v tanku a praskanie a piskot radiostanice v kukle no čo povedať. | |
|
|
Algernon napsal v č. 4544: No čistě hipotetycky (tady vidíš jak to vipadá fonetycki) jako signalizující nemám problém - v nejhorším mám poznačený štangle."Doufám, že si (coby signalizující) při tom příliš neublížíš… " Jak se vlastně došlo k červenýmu a žlutýmu? To je ověřený za války, nebo je to poválečná metoda?
Algernon napsal v č. 4544: Tak to jsem netušil, že je to pevně daný."(čili i „rozeznat“ barvu fáborků) lze i jinak." Jestli záleželo hlavně na poloze rukou, proč se vlastně zabejvali s praporkama? Měli používat jen semafor - ušetřili by. Ale to vojáky nenapadlo? |
|
|
|
Algernon napsal v č. 4540: Asi na delší vzdálenost než na jakou rozeznám která barva je na který straně. "Na jak daleko rozeznáš (budeš-li oba držet v téže ruce), že jsou vystřčený fáborky oba? " |
|
|
|
croisier napsal v č. 4525: Jasně je to Pershing - T-34/85 - Panther. :-D
"A o tom, kde má v trojici Pershing/Panther/T-34 své místo myš snad nikoliv? "
croisier napsal v č. 4525: Pročpa? Je to můj nejlepší zdroj na porovnání jízdních vlastností zmíněných tanků (po drobných úpravách). "To je tak trochu podpásovka, to ti někdy připomenu " |
|
|
|
Krojc napsal v č. 4515: Cross nepíše kde k tomu přišel - ale co třeba německý testy? Třeba Skopci na jinou metodu nepřišli . " natož paznehty pokládat křižmo, jak tu někdo tvrdil. " |
|
|
|
Algernon napsal v č. 4535: Tak minimálně mě napadá eště třetí: "červenej i žlutej venku". Zase, že by tím neprostrčili dvě fangličky, takovej pidiotvor to zas nebyl. A kdyby to nějak měli šikovně udělaný se štangličkama, mohli ba i víc kombinovat. Třeba "Mávám červeným doleva". To snad ani skrz pidiotvor nebude takovej problém. A nesmíme zapomínat, že důležitý néni vystrčit ruce, ale vzájemná poloha praporků."Jenomže to by nám asi silně zredukovalo repertoár využitelných signálů na dva (tj. buď „červenej fáborek venku“, nebo „žlutej fáborek venku“). "
Moby napsal v č. 4527: A nechám se poučit."Mě fakt zajímá jak to bylo. " Každopádně Krojcovu věžičku do modelu 1943 neměli. |
|
|
|
deny2299 napsal v č. 4516: Bylo ho mnógo. "Dobrej vcem byl tank T-34 lepsi nes Panther. " |
|
|
|
Algernon napsal v č. 4530: Já chápu, i
"Takhle, důvody používání (či přežívání) praporků bych asi hledal jinde zcela jinde, než v nadále setrvávajícím nedostatku radiostanic. Coby záklaďák taky ještě mávání rukama, opatřenejma práporkama, pamatuju… A to už jsme ty rádia dozajista měli. :o)))"
Dzin napsala v č. 4524: jsem čet - o celkem blbý možnosti odposlechu praporků nemluvě. A odezírat šlo na kratší vzdálenosti. Ale Krojc měl jasno:
"V rozhovoru se onen velite tankové jednotky zmínil i o způsobu signalizace praporky atd. Nemohl si ji vynachválit. Podle něj to bylo na jeho nižší úrovni naprosto lepší, než použití vysílačky, protože stačilo jen zadat rychle příkaz a vojáci ho ihned provedli, zatímco v případě používání radiostanic kritizoval přílišnou zahuštěnost éteru z důvodů radiové nekázně. "
Krojc napsal v č. 1812: . "Sovětské tanky používaly za přesunů i v boji kvůli nedostatku radiostanic dlouhou dobu signalizaci praporky, |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Střední tanky 2. světové války