Střední tanky 2. světové války
|
|
|
|---|---|
|
To je jen část pravdy. Daleko důležitější byl faktor času - takhle upravit tank trvalo aspoň co vím osádce zhruba 4-5 hodin. A stejně pak po projetí vodou se to muselo zase sundat - i když to šlo ráz naráz - a přitom vypustit dnovými šroubovacími zátkami vodu, co natekla dovnitř. Pokud má paměť sahá, ani v novějších tancích T-55 nebo T-54 to nebylo nikdy úplně bez "výplachu". A to měly opravdu profesionální úpravy na hluboké brodění už z výroby. |
|
|
|
|
Díky! To je to, co jsem potřeboval vědět, a ještě mnoho navíc  Pokud tomu rozumím dobře, tak za války se takto nešaškovalo hlavně proto, že tank vlastně nebyl bojeschopný - vež se nedala otočit, kanón i kulomety nepoužitelné - a za frontovou linií už zase většinou ženisté stihli postavit nějaký ten most? |
|
|
|
|
|
Jo a ještě jsem zapomněl na jednu vnitřní úpravu - musela se odebrat vnitřní přepážka oddělující bojový prostor od motorového, aby vzduch pro motor mohl volně proudit. Velitel měl jak při hlubokém brodění, tak i při improvizovaném (do cca 2 m) hlavu v děsném fukejři, ať už ze vzduchovací trubice nebo z otevřeného příklopu. Při mělčím "ponoru" šel otevřít i příklop nabíječe, takže to bylo trochu lepší, ale i tak pěkně fičelo. Motor toho luftu spolyká opravdu dost. Při opravdu nízké vodě bylo velmi užitečné tzv. brodicí prkno vepředu před řidičským deklem - bránilo velkým vlnám, aby se šplhaly po šikmém předním pancéři a vlétly řidiči do klína. Ty menší to ale dokázaly i tak, čili řidiči radši dekl zavírali, i když moc netěsnil. |
|
|
|
|
|
U T-34 se při tzv hlubokém brodění musel zakrýt dvojitou plachtou motorový prostor, resp. žaluzie (vstup chladicího vzduchu) a přetáhnout provazy, aby plachta neutekla, pak okolo věnce věže se omotaly hadry silně natřené vazelinou a ovázaly provazem. Příklop nabiječe a řidiče se kolem dokola omazal ve spáře zase vazelínou, na otvor pro zaměřovací dalekohled a spřažený kulomet se daly záslepky (rozuměj hadry a koudel, opět vydatně svrchu namazané), přes střílnu kulometu radisty, který se musel vytáhnout, se dala plachtovinová krytka vycpaná suchou koudelí a navrch se zase vše obalilo zavazelinovanými hadry, totéž platilo pro hlaveň kanonu. Všechny spáry krytu masky kanonu stejně jako kryty otvorů ve věži pro použití osobních zbraní se zamázly vazelínou a u masky se ještě dřevěnými klíny zatloukala koudel nebo hardy, přes které opět přišlo mazivo. Dotáhly se všechny dnové zátky, držák antény obalil mastnými hadry, velitelská věžička a příklop řidiče byly zbaveny periskopických hranolů, které se zabalily do voskovaného papíru (když byl), vsunuly zpátky a svrchu (zvenku) se překryly vazelínou. Do otvoru pro odemykání příklopu velitelské věžičky se dal smotaný papír a zamázl vazelínou. Otáčení věže se bloknulo šroubem. Největší problémy v praxi dělaly větráky na stropě věže - na nich plátěné kryty nechtěly držet a tak se opět použily osvědčené ucpávky z mastných hadrů, koudele a vazelíny. Na výfuky se o hodně později používaly nástavce - ve válce ještě údajně nebyly a vrchol všeho: vymontoval se velitelský pozorovací přístroj - periskop ve věžičce i s přírubou a na jeho místo přišla roura na sání vzduchu pro motor. Ta se obvykle ještě sichrovala lanky, aby ji odpor vody neulomil. No, snad je to všechno. Tohle se dělalo v míru. Za války se údajně hluboké brodění téměř neprovádělo, jen se v případě nutnosti jelo v tak hluboké vodě, aby se otevřenými příklopy dovnitř nedostávala voda. Odpadla tedy řada nutných úprav. Řidič jel poslepu, jen podle toho, jak ho vedl velitel. |
|
|
|
|
|
Chtěl jsem se zeptat k tomu "brodění", kdy téčko utopil: měl jsem vždy za to, že tank je třeba na brodění připravit, ne jet s otevřeným poklopem u řidiče, jak to provedl "Jandák"? (Třeba si takhle vzpomínám na scénu v zatopeném metru ze seriálu Čtyři v tanku a pes, tam to téčko vypadalo trochu jinak - a taky tomu věnovali poměrně dost času ) |
|
|
|
|
fusilier napsal v č. 4554: Ale jaksi logicky nedomyšlený. V 50. letech a ani později nebylo možné mít jen tak mýrnix-dýrnix mít doma na dvorku (nota bene pojízdný) tank. Navíc, autorům scénáře jaksi nedošlo, že i kdyby "Jandák" s tím tankem rozjezdil jakousi vechtrovnu a urval přitom hlaveň, tak by u vozidla vyměnili jen kanón a nechali jej u jednotky, protože dávat jej pryč je nesmysl. "Jandákovi" by připsali k náhradě jen ten kanón a rozhodně by neplatil celé vozidlo, se kterým si pak jako mohl dělat co chtěl. Pánové si mohli vymyslet něco inteligentnějšího. Tohle je neználkovství prostředí i techniky v armádě na druhou. "Vskutku pěkný film" |
|
|
|
|
Tak právě ve filmu Tichá bolest jel ožralý Jandák s téčkem a měl praporky. Žlutý v levé, červený v pravé a mával s tím jak na první máj. Vskutku pěkný film, akorát škoda že ČT vysílá ve stejný čas dva zajímavé pořady a vytváří schizma.... |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 4551: V mariáši je nutný hlásit stovku, v diskuzi o T-34 pětaosmdesátku. Jinak to beru jako T-34/76. A tak jsem byl v domnění, že když Kratena začal s T-34/76, tak se tu furt bavíme hlavně o ňom.
"No o tom tady řeč ani nebyla, že by měli, nebo ano? "
Krojc napsal v č. 4514: A, že píšeš hlavně o T-34/85 jsem úplně nepochopil. "Nás učili, že při signalizaci praporky se z příklopu velitelské věžičky u T-34/85 (zřejmě z jiného poklopu u jiného typu T-34) vysunují obě ruce," |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 4550:
"No, já jsem se o to pokusil ve svém tuším 4514, kde říkám cosi o tom, že u jiného typu než T-34/85 to asi bylo jinak, ale to jsi nějak nevzal v úvahu. "
Moby napsal v č. 4526: Vzal, jen jsem nepochopil jak to myslíš.
"Já vo voze, ty o - jiným voze. "
Krojc napsal v č. 4550: No mě to taky překvapïlo.
"Nabíječ určitě nedělal veliteli praporkového tlumočníka, aspoň já jsem o tom nikdy neslyšel;"
Moby napsal v č. 4527: Zaloga totiž píše, že je to otvor pro signalizační vlaječky a světlice. Takže jsem se spolíhnul na něj.
"-Vypadá to, že je nad nabíječem - asi velitel čety, neli roty, kterej byl důstojník a (rudej) gentleman, nenamáhal sám, a pověřil máváním nabíječe? Mě fakt zajímá jak to bylo."
Krojc napsal v č. 4550: No proto jsem myslel, že jen vystrkovali praporky, protože tím otvůrkem na T-34/76 by určitě šlo protáhnout ruku, někdo hodně podvyživenej možná i obě, ale ostatním částem těla jeho by nic nehrozilo. To je fakt. "stačí se navíc podívat, jak se ty dva dekly liší tvarem i způsobem otevírání a je hned vidět, který lépe kryje signalizujícího. " |
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 4536: No o tom tady řeč ani nebyla, že by měli, nebo ano? Já si myslím, že:"Krojcovu věžičku do modelu 1943 neměli" a) není potřebí spekulovat tam, kde je řešení jasné a kde to mohou potvrdit nejen přímí pamětníci WWII. A to praporková signalizace jistě takovým případem je, b) na moji "počest" není třeba žádnou část T-34 jakéhokoli provedení pojmenovávat po zcela bezvýznamném vojenském důchodci . Možná by mne víc pobavilo, kdyby byl levý výfuk nazván "Krojcovo prdidlo".Děkuji za pochopení. |
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 4526: No, já jsem se o to pokusil ve svém tuším 4514, kde říkám cosi o tom, že u jiného typu než T-34/85 to asi bylo jinak, ale to jsi nějak nevzal v úvahu."Nenapadlo tě, že s jinou věží to mohli a třeba i museli dělat jinak? " Jinak pro signalizaci praporky bylo a je třeba z patřičně velkého otvoru vysunout horní třetinu trupu a obě ruce. Nabíječ určitě nedělal veliteli praporkového tlumočníka, aspoň já jsem o tom nikdy neslyšel; a že by to usnadnilo komunikaci, to nevím, stačí se navíc podívat, jak se ty dva dekly liší tvarem i způsobem otevírání a je hned vidět, který lépe kryje signalizujícího. Přesné signály praporky jsou uvedeny v řadě dobových předpisů a ve VHÚ jich asi mají přehršel. |
|
|
|
| A hlavne ktorou rukou držal červenú alebo žltú nás netankovalo. Krúženie praporkom bolo natočiť motor,vztýčené oba tak sme bežali k vozidlám,takže farba ani nerozhodovalá. Aj keď predpise to určite bolo. Presne podľa mňa to bolo aj cez II-svetovú. | |
|
|
|
| Bol som v roku 1986 v zime na manévroch v Maďarsku a tam sme ešte používali praporky. Čo sa pamätám (bolo nás prápor-30 tankov) tak povel k tankom,natočiť motor a už ani neviem čo dálej.Hlavne sa to používalo v pochodovom prúde a na zástavkách.V noci trojfarebná baterka. Bolo tam aj rádiové rušenie(akože od nepriatela) Ale naším kvákaním a hlavne ak si osádky mýlili interkom (prepínanie)aj tak by nikdo nerozumel rozkazom z rádiostanice. Ak aj nebolo rušenie tak hluk v tanku a praskanie a piskot radiostanice v kukle no čo povedať. | |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4544: No čistě hipotetycky (tady vidíš jak to vipadá fonetycki) jako signalizující nemám problém - v nejhorším mám poznačený štangle."Doufám, že si (coby signalizující) při tom příliš neublížíš… "
Jak se vlastně došlo k červenýmu a žlutýmu? To je ověřený za války, nebo je to poválečná metoda?
Algernon napsal v č. 4544: Tak to jsem netušil, že je to pevně daný."(čili i „rozeznat“ barvu fáborků) lze i jinak." Jestli záleželo hlavně na poloze rukou, proč se vlastně zabejvali s praporkama? Měli používat jen semafor - ušetřili by. Ale to vojáky nenapadlo? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4540: Asi na delší vzdálenost než na jakou rozeznám která barva je na který straně. "Na jak daleko rozeznáš (budeš-li oba držet v téže ruce), že jsou vystřčený fáborky oba? " |
|
|
|
|
croisier napsal v č. 4525: Jasně je to Pershing - T-34/85 - Panther. :-D
"A o tom, kde má v trojici Pershing/Panther/T-34 své místo myš snad nikoliv? "
croisier napsal v č. 4525: Pročpa? Je to můj nejlepší zdroj na porovnání jízdních vlastností zmíněných tanků (po drobných úpravách). "To je tak trochu podpásovka, to ti někdy připomenu " |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 4515: Cross nepíše kde k tomu přišel - ale co třeba německý testy? Třeba Skopci na jinou metodu nepřišli" natož paznehty pokládat křižmo, jak tu někdo tvrdil. " . |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4535: Tak minimálně mě napadá eště třetí: "červenej i žlutej venku"."Jenomže to by nám asi silně zredukovalo repertoár využitelných signálů na dva (tj. buď „červenej fáborek venku“, nebo „žlutej fáborek venku“). " Zase, že by tím neprostrčili dvě fangličky, takovej pidiotvor to zas nebyl. A kdyby to nějak měli šikovně udělaný se štangličkama, mohli ba i víc kombinovat. Třeba "Mávám červeným doleva". To snad ani skrz pidiotvor nebude takovej problém. A nesmíme zapomínat, že důležitý néni vystrčit ruce, ale vzájemná poloha praporků.
Moby napsal v č. 4527: A nechám se poučit."Mě fakt zajímá jak to bylo. " Každopádně Krojcovu věžičku do modelu 1943 neměli. |
|
|
|
|
|
deny2299 napsal v č. 4516: Bylo ho mnógo. "Dobrej vcem byl tank T-34 lepsi nes Panther. " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4530: Já chápu, i
"Takhle, důvody používání (či přežívání) praporků bych asi hledal jinde zcela jinde, než v nadále setrvávajícím nedostatku radiostanic. Coby záklaďák taky ještě mávání rukama, opatřenejma práporkama, pamatuju… A to už jsme ty rádia dozajista měli. :o)))"
Dzin napsala v č. 4524: jsem čet - o celkem blbý možnosti odposlechu praporků nemluvě. A odezírat šlo na kratší vzdálenosti. Ale Krojc měl jasno:
"V rozhovoru se onen velite tankové jednotky zmínil i o způsobu signalizace praporky atd. Nemohl si ji vynachválit. Podle něj to bylo na jeho nižší úrovni naprosto lepší, než použití vysílačky, protože stačilo jen zadat rychle příkaz a vojáci ho ihned provedli, zatímco v případě používání radiostanic kritizoval přílišnou zahuštěnost éteru z důvodů radiové nekázně. "
Krojc napsal v č. 1812: . "Sovětské tanky používaly za přesunů i v boji kvůli nedostatku radiostanic dlouhou dobu signalizaci praporky, |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Střední tanky 2. světové války