Komentáře k: Vysídlení Drahanské vrchoviny za války

Zpět na: Vysídlení Drahanské vrchoviny za války

  • Pamätám

    Juraj 6. 3. 2012 14:30
    V r. 1975 cca mesiac pred odchodom do civilu som robil značkára rovno pod Viktóriou Víťaznou /Rusi si z nej urobili terč, takže bola celá rozorvaná/. Cvičenie sa volalo tuším Neutrón. Som vďačný za oživenie spomienok. Avšak musím uviesť, že Váš portál, čo sa týka histórie ďaleko prevyšuje rozhľad našich profesionálnych historikov, ktorí opäť tendenčne krútia dejiny. Páni- veľa zdaru!!!!
    Odpovědět

  • Prosba o citaci

    Pavel Moš 21. 2. 2011 18:27
    Dobrý den.
    Rád bych Vás citoval v článku k výročí vysídlování do novin, samozřejmě s uvedením jména a zdroje. Bylo by to možné? Děkuji.
    Odpovědět

  • Co se tak sejít

    Pavel 19. 4. 2006 20:04
    Zdar všichni. vidím, že se tu vesele diskutuje o VVP Dědice kde s kolegou z Olomouce provádíme už delší dobu výzkumy. Shodou okolností pracuju v muzeu v Prostějově a mohli bychom si zorganizovat seminář přímo tam.
    Odpovědět

    • Re: Co se tak sejít

      Jan Galatík 11. 12. 2006 10:13
      Srdečně zdravím.
      Patřím mezi vysídlence, narodil jsem se v Opatovicích v roce 1936 a letos při 65 výročí stěhování jsem hledal nějakou sešlost, nebo alespoň vzpomínkovou akci, ale neúspěšně. Jeden z bunkrů byl postaven na poli mých rodičů.

      Vzhledem k tomu, že stěhování pokračovalo až skoro do konce války, je stále ještě možné, že se alespoň některé obce pokusí o setkání vysídlenců. Asi nás už mnoho nezůstalo. Já bydlím v Rohatci u Hodonína, zajímá mne zejména u nás nezveřejněné pátrání prof. L. Hosáka, iniciované dr. C. E Tarnowskim z Dánska, který skončil pátrání po staromoravském rodu znamení rýče v Opatovicích u mho dědy. Píči o tom něco na stránkách www.wogastisburc.com a Středověk.cz Budete-li mít nějaké info o případné akci související s vysídlením 1941 a dále, uvítám zprávu. Zdravím
      Odpovědět

    • Re: Co se tak sejít

      Lekker 20. 4. 2006 14:07
      No,zní to zajímavě??Vy provádíte průzkum opevnění??My ano.Takže v případě že by se něco takového uskutečnilo rádi se zučastníme.
      Odpovědět

      • Re: Co se tak sejít

        Pavel 10. 5. 2006 09:43
        Vzhledem k naší specializaci se zabýváme hlavně osídlením před vznikem vojenského prostoru. Přitom se ale setkáváme s mnoha pozůstatky vojenskými a rádi bychom si o tom s někým promluvili. Na setkání by asi byla nejlepší nějaká sobota, co? Já můžu i ve všední den, ale většina lidí asi ne. Když tak pište na [email protected].
        Odpovědět

        • Re: Co se tak sejít

          Lekker 16. 5. 2006 14:19
          Já mám čas i mimo sobotu.Ano už vím vy jste spolupracoval na jednom větštníku o pravěkém osídlení VVP nemýlím li se??Chtěl jsem se zeptat jestli existují nálezy z oblasti na Valech(Dudín),prý tam bylo pravěké naboženské místo.JInak v případě zájmu napište na můj mail [email protected]
          Odpovědět

  • Osud vystěhovalců

    Mija 13. 1. 2006 13:37
    Po osvobození VVP Dědice 9. 5. 1945 se lidé vrátili po většinou do svých domovů a v červenci už většina bydlela v provizorních domech. Bohužel jedna obec měla být znovu vystěhována a obyvatelé rozprášeni do vysídleného pohraničí - byly to Podivice které leží uprostřed prostoru.. Toto rozhodnutí vydal tehdejší velitel ůjezdu a díky známosti jednoho občana na generálním štábu a pobouření obyvatelstva Podivice stojí tam kde dnes. I když kdo ví.
    Odpovědět

    • Re: Osud vystěhovalců

      papinin 16. 6. 2006 00:49
      Jsem jeden z potomků vystěhovaných, takže k tomu můžu pro doplnění něco říct. Moji prarodiče byli vystěhováni z obce Zelená Hora a našli si přístřeší v nedaleké obci Drysice. Samozřejmě že to pro ně bylo velmi těžké, domek v Zelené Hoře stavěli od roku 1936 do roku 1938 za vydřené peníze, cihlu po cihle (vepřovicu po vepřovici) v roce 1941 byli vystěhováni. K té brutalitě vystěhování mohu říct že žádnou moji prarodiče nezaznamenali. Zemědělské stroje nechali v domě, protože stejně jezdili z Drysic do Zelené Hory obdělávat pole. Zřejmě bylo pro okupanty výhodné nechat je hospodařit na svém a samozřejmě odvádět dávky. Nábytek a zařízení domácnosti, dobytek si mohli odvézt všechen (pokud to měli kam dát). Zajímavé bylo to že při shánění ubytování bylo toto podřízeno schválení a je evidentní snaha okupační správy rozprostřít obyvatele jedné vesnice na co největší prostor. Každá místnost v domě byla opatřena zámkem a uzamčena, stejně jako vchod do domu a hospodářských budov (dodnes máme klíče s vyraženými německými názvy místností ložnice, kuchyň a pod. + obec a č.p.). Děda pracoval v Ivanovické stavební firmě jako zedník, jeho pracovní den se skládal z těchto úkonů: ve 4 hodiny ráno měli za Drysicema sraz všichni zedníci a jeli do Prostějova na kolech na stavbu. Po fajrontě a návratu domů zapřáhl kravky a jel na Zelenou Horu na pole odkud se vracel až za tmy. V zimě je zaměstnávala lesní správa Ferdinandsko jako rubače. Každý kdo měl polnosti ve vystěhovaných obcích, musel mít samozřejmě průkaz ke vstupu do prostoru a to ještě ve velmi omezené púsobnosti. A tak se mohlo stát mojí babičce že ji německý voják dosti brutálním spůsobem zahnal, když se snažila očesat svoje vlastní švestky. Zajímavé je také to že asi třem rodinám bylo i nadále umožněno ve vesnici zůstat. Po válce našli moji prarodiče dům v naprostém pořádku, chyběli prý jen schody do komory které si "znárodnil" jeden z navrátilců. Né všechny domy měli ovšem takové štěstí, například hned sousední dům byl zcela zničen při průchodu fronty. Navrátilci jejichž domy byli zcela zničeny se už většinou nevrátili a využili možnosti vybrat si kterýkoliv dům po odsunutých Němcích z tzv. německého ostrůvku ve Vyškovském okrese. Naši dostali tuto nabídku také, takže lze předpokládat že tuto možnost dostali všichni repatrianti. Obec Zelená Hora se demograficky z této rány nikdy nevzpamatovala.
      Odpovědět

      • Re: Osud vystěhovalců

        Vitka 7. 7. 2012 21:50
        Taky jsem potomek vystěhovalců.Můj otec se narodil v r. 1922 v Pařezovicích. Bohužel byli taky vystěhováni (bydleli u přízně v Pivíně).Rodina mého otce,on sám byl totálně nasazený v Německu,bratr v Rakousku.Byli vystěhováni v první vlně.Mohli si vzít jen to,co měli kde uskladnit a ustájit.Němci za pakatel zkupovali co si nemohli odvézt.Po válce se vrátili do poničené vesnice.Pokud si můžeme vyměnit informace ozvěte se mi na vecerova.vita@ seznam.cz Zajímá mě historie Pařezovic,už se ptát nemůžu,táta je už mrtvý a na nikoho jiného kontakty nemám.
        Odpovědět

      • Re: Osud vystěhovalců

        Petr S. 15. 1. 2010 00:58
        Tak to je síl této kapitle našich dějin se dozvídám poprvé. Stejně tak jsem se dozvěděl až letos o masakru v Postoloprtech, Přerovském masakru - které způsobili Češi na Němcích, Maďarech a jiných...
        Odpovědět

  • Dobry,ale ...

    Mija 31. 5. 2005 10:41
    Zdar,dobré článek ale s chybama Např: Název Tehdejšího prostoru zněl jinak.Vítězná stála výš a není tak úplně zničená.S tó divizí.Cvičil zde Paulus podle neoficiální zprávy ho zdenavštívil i Hitler.Víš su odtama a teď provádíme zmapování těch německéch bunkrů a Vítězná i jiné jsou lehce nebo těžce poškozeny ne ale zničeny.
    Odpovědět

    • Otázky historie VVP

      Pavel 19. 3. 2006 19:06
      Ohledně výcvikového prostoru, taky se o něj zajímám. Jsem vyškovák, otec za války bydlel v Dědicích a bydlel u nich nějaký německý kapitán z tehdejších kasáren. Co jsem prozatím z doslechu od starších lidí doslechl, je zde několik otázek:
      - vyškovské letiště a co je pod ním (silné elektrické kabely vedoucí do země, údajně silná betonová deska a pod ní nějaké prostory (různé názory). Zajatci údajně hodně dělali na letišti a snad vytěženou zeminu rozprostírali někde okolo. Co se týče VVP, při výstavbě v 70.-80. létech v prostoru telefonní ústředny se vyhloubila jáma na vápno a po napuštění vápnem z cisterny tatry vápno zmizelo někam do země, nikdo nezjistil kam.Po válce se prý toho mnoho nenašlo (ve VVP) jen snad nějaké nože. Podle doslechu snad existuje člověk (možná již umřel), který nechce moc mluvit, protože je zavázán mlčenlivostí. Pátrám jak se dá, spíše z doslechu a ústních informací a podle toho, jak se do prostoru VVP dostanu (pracuji tam). Bunkry mě také zajímají, jsou zde různé poznatky, přímo v areálu bývalé vojenské školy mezi budovami před bývalým letním vojenským kinem je kamenný ochoz jako vojenská vyhlídka na les u Drnovic, (ýhled na velký bunkr (údajne cesta k němu byla tanková cesta, v bunkru byl spalovací motor na tažení lan pro makety). Vedle tohoto ochozu jsou schody, dosti široké, a ty vedou mezi dva kopce a mezi němi jsou dva vchody (lozil jsem tam jako kluk a otec mě hnal pryč - řekl mi, že to byly německé kryty. Nevím jestli je to tam ještě teď. Další otázka je například u Úpalí, kde je zaplavený lom, nevypadá to nijak vábně, ale nad ním byly dřevěný garáže, a to do nedávna a to byly původně snad německý a byly v dobrém stavu, teď je to zbořené, je tam trenažér na vrtulník. V tom zaplaveným lomu je prý toho dost naházenýho hned po válce - to vše z doslechu.
      Odpovědět

      • Otázky historie VVP

        Lekker 23. 3. 2006 13:58
        Na letišti pracovali jak sovětští zajatci ta příslušníci ROA.Ohledně bunkrů v prostoru je něco přes 60 bunkrů a stoho přibližně 80% německých.Největší je Viktoria,Orlíček,Stříbrná.Dále jsou tam strojovny které sloužily na tahání maket tanků.V případě zájmu o další informace napiš mi na [email protected]
        Odpovědět

      • Otázky historie VVP

        autor 22. 3. 2006 12:03
        Příspěvek, který jsem napsal, se týká pouze historie tohoto území. Bohužel vojenskými objekty a jejich užitím se nezabývám. Co se týče bunkrů, jsou na to specializované weby. Pokud máte hlubší zájem o poznání historických budov a zařízení, potom Vám asi nezbude nic jiného, než pátrat v archívech ve Vyškově, Brně (Vojenská ubytovací a stavební správa), či Vojenském ústředním archívu v Praze.
        Odpovědět

    • Re: Dobry,ale ...

      autor 1. 6. 2005 09:43
      Při sestavování článku jsem vycházel z odborné literatury. Byl bych docela rád, kdyby jsi uvedl, jak se tedy vojenský výcvikový prostor podle tvých informací jmenoval.
      Pokud jde o "Vítěznou", nenapsal jsem, že byla kompletně zničena, ale že byl zničen pomník "(po válce byl památník zničen)." Trošku pozornosti při čtení textu!
      Odpovědět

      • Re:Dobrý ale

        Mija 14. 6. 2005 09:43
        Sorry,trošku mě zarazilo že se o toto někdo zajímá.Celý název zněl Heerebungplatz Wischau.Celý název sem ještě dodám.Mohl bys mě dát název té odborné literatury.Dík
        Odpovědět

        • Re:Dobrý ale

          autor 14. 6. 2005 12:02
          Zajímalo by mě, z jakého pramene je název "Heerebungplatz" převzat, a zda se jedná skutečně o VVP jako celek, či o jeho nějakou část. Jinak ten přehled literatury je uveden pod článkem. Trochu pozornosti!
          Odpovědět

          • Re:Dobrý ale

            Mija 15. 6. 2005 10:29
            Pramen je mistní pamětník který zažil okupaci VVP.Je to název celku a celý název je Heerestrupennbungplatz Wischau.Bylo napsáno na domech i na tabulích označujcích VVP za protektorátu.Ten název který máš je označení školy praporčické školy na Kozí Horce
            Odpovědět

            • Re:Dobrý ale

              autor 16. 6. 2005 07:34
              My si tykáme. No dobrá. Nechci se hádat, ale domnívám se, že pravda bude spíše v písemných pramenech, o které jsem se opíral já. Slovo "Truppenübungsplatz" jednak znamená německy doslova "vojenský výcvikový prostor," jednak tento název používala německá armáda všeobecně u všech VVP. Zadej si Truppenübungsplatz ve vyhledávači a např. na stránce web.genealogie.free.fr/.... objevíš jméno generalmajor Paul Görbig, puis commandant de la place (Truppenübungsplatzes) de Wischau (15/08/44-01/10/44).
              Název Heerestrupennbungplatz, který jsi uvedl, patrně znamená buď sídlo vojenské správy, nebo obecné označení vojenského území. No a praporčická škola by se zřejmě jmenovala Oberscharführerschule.
              Všem, kdo se o zajímají o bunkry ve VVP Vyškov - Dědice, včetně objektu Viktoria, doporučuji stránku www.transcad.cz/badatelna/xref/ope...
              Odpovědět

              • Re:Dobrý ale

                Mija 21. 6. 2005 09:45
                Sorry,mě to ujelo.S tým je to možný protože po válce se vytvořilo víc verzí názvu a tento je uváděn jako oficiální.Protože archív s dokumenty o VVP byl němci spálen ke konci války ze všemi mapami a ostatnímy věci takže tyto názvy jsou dohady.Díky bohu pár map se podařilo zachránit a jedna se mi dostala do rukou a název odpovídá tomu co řikám já.Ale můžete mít pravdu i vy.Bůh ví.Jinak vám děkuji za adresu.A doufám že váš zájem o VVP bude pokračovat a těším se na případnou další spolupráci.
                Odpovědět

                • Re:Dobrý ale

                  Saša 3. 11. 2005 10:29
                  Dobrý den, v Kroměříži na sběratelské burze jsem minulý měsíc koupil org.mapu výcvikového prostotu Vyškov - Truppenübungsplatz Wischau.Tedy jenom, že těch názvů asi je víc, ale na mapách tento.Zdravím Saša
                  Odpovědět

                  • Re:Dobrý ale

                    Mija 4. 11. 2005 13:23
                    Mohl byste mi napsat rok vydání této mapy,a asi tam náhodou není rozmístění bunkrů(Rode Gathaus,Eichberg atd.)Děkuji
                    Odpovědět

                    • Re:Dobrý ale

                      Saša 15. 11. 2005 09:20
                      Omlouvám se,by jsem mimo republiku.Mapa je tištěná X.44,
                      poslední oprava 42.Klidně mi zavolejte 603846357. Zdravim.S.
                      Odpovědět

                      • Re:Dobrý ale

                        Mija 2. 12. 2005 13:21
                        Má mapa je z roku 1945.A má 2 díly.Jeden je Mapa VVP Dědice a druhá Prostějovsko.Ale nejsou naní zaznačeno opevnění VVP Dědice proto hledám mapu nakteré to je.
                        Odpovědět

                • Re:Dobrý ale

                  autor 22. 6. 2005 07:31
                  Jenom bych chtěl dát návrh, abyste tu mapu naskenoval nebo ofotil a poslal autorům tohoto webu na zveřejnění v sekci MAPY. Jinak dnes slyším poprvé, že archív o VVP byl zcela zničen. Nesouvisí to např. s údajným ukrytím nějakého "pokladu" u Smilova hradiska, které mělo proběhnout v závěru války? Nebo jsou skutečné doklady o tom, že archív byl spálen?
                  Odpovědět

                  • Re:Dobrý ale

                    Mija 22. 6. 2005 10:27
                    Nevím,oficiálně se tvrdilo že vyhořel,nikdo neví kde je pravda.Byl zcela zničen zůstaly jenom ty dokumenty který neměli pražádnou cenu.Ano,pokusím se
                    Odpovědět

                    • Re:Dobrý ale

                      Maynard 28. 6. 2005 19:03
                      Kóta Vítězná/Dlouhá seč je už odjakživa pořád stejně vysoká-některé mapy udávají 484 m n.m ale výše už ne. Chtěl bych se zeptat kde se vzala zpráva o zakopání "pokladu" u Smilova hradiska?
                      Mija: tebe bych se chtěl zeptat, jestli mi nemůžeš říct z jakého roku ta mapa je? jednu také mám, tak jestli je to ta stejná. Jinak su taky od tama a výzkum provádím už déle, pokud máš zájem tak můžem třeba pokecat a vyměnit nějaké informace.
                      Odpovědět

                      • Re:Dobrý ale

                        Mija 21. 10. 2005 13:33
                        Je z roku 1945,je tam komplet prostor +kóta Vítězná.Odkud seš???Jak dlouho provádíš výzkum.
                        Odpovědět

                        • Re:Dobrý ale

                          Maynard 11. 1. 2006 10:47
                          z Prostějova, výzkum provádím už asi dva a půl roku. jestli chceš můžem pokecat, případně něco vyměnit, můj mail je [email protected]
                          Odpovědět

                      • Re:Dobrý ale

                        autor 30. 6. 2005 07:24
                        K tomu údajnému pokladu.
                        Do výcvikového prostoru nebyly zahrnuty Repechy, a to prý proto, že tuto obec neměli Němci na mapě. Celou válku se tam nikdo neobjevil, až k jejímu konci se objevila kolona naložených aut, která směrovala do lesa k "Smiláku." Údajně se zlatem a s cennostmi. Za pár dní auta jela nazpět prázdná. Toť vše, co o tom vím. Jelikož se jedná zprávu z druhého ucha a z třetí ruky, která se povídá mezi tamním lidem, nechtěl jsem takovou informaci zahrnout do seriózního článku.
                        Jestli je na tom něco pravdy, to nevím. Jestli se tam dá něco schovat, pak mě napadají vytěžené šachty železné rudy z dob Keltů a středověku, které se v okolí Smilova hradu nacházejí.
                        Pokud byste chtěl zjistit něco bližšího, pak by to chtělo pátrat přímo v Repechách nebo v okolních obcích, zda o tom někdo něco ze starousedlíků věděl.
                        Odpovědět

                        • Re:Dobrý ale

                          Maynard 2. 7. 2005 12:03
                          Repechy, lépe řečeno Repešský revír nebyl roku 1935 zahrnut do VVP, ale za války se samotné Repechy octly ve třetí vysídlovací etapě a byly zahrnuty do území, o nějž se měl prostor rozšířit, ale možné je, že se obci vyhnula destrukční vlna z důvodu určité odlehlosti od hlavních cvičišť...naopak sousední Bousín to třeba šeredně odnesl. Jen mi připadá divné že by Němci jezdili ke Smiláku přes Repechy. Když se podíváte na mapu, zjistíte, že komunikačně spolu tyto dvě lokality naprosto nesouvisí, dělí je od sebe tři hluboké žleby...štoly jsou i v Repešském žlebu, tak možná to starousedlíci popletli, nevím.
                          Jinak už dlouho pátrám po jakýchkoliv informacích či materiálech týkajících se Viktorie, nemáte něco? Případně někdo jiný?
                          Odpovědět

                          • Re:Dobrý ale

                            autor 4. 7. 2005 07:42
                            Já jsem ale přeci říkal, že to znám jen z doslechu, otázkou je, zda ta auta jela přes Repechy, nebo je někdo viděl někde jinde, otázkou je, co vezla, otázkou je, zda tam vůbec jela. Když člověk slyší takové zvěsti typu "jedna paní povídala," tak to musí brát s rezervou, i když na tom snad může být něco pravdy. Já jsem prodal tak, jak jsem nakoupil.
                            Odpovědět

                            • Re:Dobrý ale

                              Maynard 4. 7. 2005 22:21
                              Jo ano, já jsem to nemyslel nějak ve zlým jako útok, klidně to tak mohlo být. každopádně je to dost zajímavá zvěst, ještě jsem o tom neslyšel...
                              Odpovědět

                              • Re:Dobrý ale

                                autor 11. 7. 2005 10:39
                                Já jsem to taky nijak ve zlým nebral, chápu, že se každý snaží dopídit co nejvíc informací. Co o tom vím, napsal jsem, a pokud se chcete dozvědět něco víc, musíte pátrat jinde.
                                Odpovědět

      • Re: Dobry,ale ...

        Jan Fukala 10. 6. 2005 14:59
        Vaše názvy pochopitelně platí, za první republiky se tábor jmenoval VVP Dědice, což lze dohledat v archivních materiálech a jsem přesvědčen, že i německý název je správný.
        Odpovědět

  • Talirky

    Lano 27. 4. 2005 17:28
    Pritelkyne pochazi z Rychtarova a jako pamatku na valecne obyvatele jejich domu maji stale sadu bilych taliru na zadni strane s hakovym krizem a napisem "Bavaria 1940" :)
    Odpovědět
Zpět na: Vysídlení Drahanské vrchoviny za války
  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.