Chebské nádraží

Město Eger (Cheb) zažilo po roce 1860 svůj bouřlivý rozvoj. Svým způsobem k tomu přispěl také rozvoj budování připojení na evropskou železniční síť. Postupně začala v letech 1863 – 1865 stavba chebského železničního uzlu jako křižovatka tratí ze šesti směrů (od roku 1883). První byla trať Královské privilegované akciové společnosti Bavorských východních drah („Königliche Privilegierte Actiengesellschaft der Bayerischen Ostbahnen“) ze směru Waldsassen – Šlapany, uvedená do provozu 15. 10. 1865. Tím se dosáhlo spojení přes Mitterteich – Wiesau do Regensburg a bylo možné cestovat přes Bavorsko až do hlavního města monarchie, do Vídně. Pokračováním linie bavorské společnosti bylo vedení trasy z Chebu přes Františkovy Lázně – Hazlov – Aš – zpět na bavorské území do Selb a Hof. Druhou společností byly železnice Královských Saských státních drah („Königliche Sächsische Staatsbahnen“), které do Chebu přivedly svou trať z Plauen –Oelsnitz – Adorf – Brambach – Plesná – Vojtanov – Františkovy Lázně. Obě trati byly současně do provozu slavnostně předány 1.11.1865. Čtvrtým směrem byla trať Výhradní privilegované Buštěhradské dráhy (Ausschliessend privilegierte Buschtěhrader Eisenbahn, B.E.B.) přes Tršnice – Falknov – Nové Sedlo – Chodov do Karlových Varů. Na trati B.E.B. se všechny druhy vlaků rozjely až 19.11.1870 a za další rok (od 9. 12. 1871) bylo možné cestovat vlakem z Chebu a Karlových Varů přes Prunéřov – Žatec – Kladno až do Prahy. Jako v pořadí pátá trať byla do Chebu z českého vnitrozemí 28. 1. 1872 zaústěna Císařská a královská privilegovaná dráha císaře Františka Josefa (Kaiserliche und königliche privileierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn, K.F.J.B.) od Budějovic – Plzně – Stříbra – Mariánských Lázní. Šestou tratí byla místní spojovací trať přes Pomezí do bavorských městeček Schirnding - Arzberg a Marktredwitz, která byla do provozu předaná dne 1. 11. 1883. Celá plocha chebského nádraží zabírala 220 406 čtverečních metrů, procházelo jí 11 hlavních kolejí o celkové délce 22,63 km. Na této ploše bylo postaveno 5 velkých, 3 menší točny a 2 přesuvny.

Cheb byl poprvé jako cílová oblast bombardován 23. října 1944. Množství ničivých vln náletů zasáhlo Cheb 14. února 1945, především letiště a letecké závody, takže další provoz a tamější výroba již nebyly možné. Další spojenecké nálety už silně postihly železniční uzel, první nálet byl podniknut na Květnou neděli 25. března 1945 a pak znovu 8. dubna 1945.

Na obrázku lze rozeznat část nákladního nádraží, jižní rotundu a v levé horní části obrázku se nachází komplex osobního nádraží a zničené obytné domy v prostoru před nádražím.

Zdroje:

1. http://home.vrweb.de/robert-meissner/wesb.htm
2. http://www.egerer-landtag.de/Geschichte/EgererBahnhof.htm , článek Der Egerer Bahnhof – eine Besonderheit, od Edith Bergler, Bayreuth
3. http://www.digitalis.uni-koeln.de/Ulbricht/ulbricht_index.html , str.38-39
4. http://hamelika.webz.cz/h95-01.htm