Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Podle všeho ale 12. Armee (Leeb) neměla hrát v jižních Čechách nejdůležitější roli. Tu měla hrát dle pokynu A.H. 10. Armee (Reichenau), ke které byly od 12. Armee přesunuty 2 motorizované divize (2., 13.) a navíc měla disponovat jednou tankovou (1.) a jednou lehkou (1.) divizí. Celkem měla mít 10. Armee 8 divizí (1 tanková, 1 lehká, 3 motorizované, 3 pěší). Oproti tomu 12. Armee měla disponovat pouze pěšími jednotkami (8 pěších z toho jedna ex-rakouská a 1 horská). Navíc sám Leeb přiznává, že do začátku okupace Sudet měl k dispozici pouze 4 divize (7., 9., 45., 1. horská) ve dvou sborech (VII., IX.) a 5. pěší se teprve přepravovala na autech do jeho sektoru. Že by 2. tanková divize měla být použita v pásmu 12. Armee slyším poprvé. Tato divize měla být součástí 14. Armee útočící spolu s 29. motorizovanou divizí z Rakouska. V rámci 12. Armee mohl být tak maximálně použit některý ze samostatných tankových pluků (např. 11. nebo I./25.). |
|
|
|
|
ramasa napsal v č. 6146: Útok německé 12. armády v jižních Čechách v prostoru styku I. a IV. čs. armády představoval skutečně značné nebezpečí. Upozornil na to například Piotr Majewski ve své knize "Nierozegrana kampania" nebo (s ohledem na nedokončené opevnění) autoři nedávno vydané "Velké knihy o malých bunkrech". Velení čs. armády si nebezpečí bylo nepochybně vědomo a obranu tohoto prostoru soustavně posilovalo. Byl zde nasazen VI. sbor převelený ze zálohy na severní Moravě, 4. rychlá divize, v hloubce obrany pak 1. rychlá divize a 13. divize. Právě na tomto směru byly koncem září 1938 soustředěny čtyři z pěti tankových praporů čs. armády. Podrobnosti lze vyčíst z dochovaných operačních rozkazů otištěných v časopise Historie a vojenství 1996/5 a 1997/3." Jak tomu bylo se zajištěním proti průlomu 12. armády? Předpokládám, že naše první armáda by ustupovala pod tlakem 10. a 8. armáda a částečně i té 12. armády směrem na východ. Takže by asi hodně záleželo na udržení 12. armády, protože v případě průlomu by mohla vpadnou do týla celé naší 1. armádě. Předpokládám, že něm. 14. armáda měla vyvýjet nějakou činnost, ale ta nebyla považována za prioritní, a taky protí ní na Moravě, stálo naše docela silné uskupení. Snad nejsou mé domněnky příliš liché." Obrana zde tedy určitě podceněna nebyla, otázkou je, zda by to stačilo. Podle autorů "Velké knihy o malých bunkrech" právě zde měla útočit část německé 2. tankové divize a snad i 4. lehké divize (podle jiných zdrojů však 4. lehká divize vyzbrojená italskými tančíky bývalé rakouské armády měla být nasazena jinde). |
|
|
|
|
|
Ahoj, to už mi tu někdo postoval a já na to reagoval, ale pak to zmizelo tak jsem smazal i moji reakci, ale ještě jesdnou díky za informace. /původní příspěvek jsem upravil. |
|
|
|
|
ramasa napsal v č. 6146: www.fronta.cz/strucne-shrnuti-nemecko-polske...
"Vždyť polské letectvo se o rok později (dle mého názoru se skoro stejnou výzbojí letectva, navíc přepadeno a nerozptýleno) bránilo docela urputně. "
Je dnes mylným mýtem, že většina polských bojových letounů byla zničena v prvních hodinách útoku na letištích. Nebylo tomu tak. Všechny bojové jednotky letectva zahájily mobilizaci již 24. srpna 1939 a 26. srpna obdržely rozkaz k přesunu na polní letiště, kam se také 27. srpna přemístily. Když tedy Luftwaffe 1. září ráno zaútočila na polská stálá letiště (například u Varšavy, Lodže, Krakova, Lvova, Katovic, Lublinu, Radomi, Vilna, Grodu, Dęblinu,…), zastihla zde pouze cvičné a pomocné letouny nebo bojové letouny, které zde byly na opravě. Uvádí se, že bojových letounů bylo za celou kampaň zničeno na zemi pouze cca 25 ks. Je však pravdou, že bylo zničeno mnoho letounů cvičných a letounů druhé kategorie, které zůstaly na stálých letištích (počet takto zničených letounů není znám).
|
|
|
|
|
ramasa napsal v č. 6146: O tom mi není nic známo. Pokud vím, tak jediné nové dokumenty na tohle téma od konce 80. let, jsou některé sovětské diplomatické dokumenty, které ukazují na opak: [téma č. 6 - přísp. č. 5854] "Ptám se znovu proto, že byly odtajněny nějaké listiny (četl jsme to někde na internetu, takže neznám opravdovou hodnotu této informace) a na základě těch, se prý SSSR chystala pomoci Československé republice." |
|
|
|
|
|
Zdravím, abych trochu rozšířil debatu, rád bych se zeptal na určitě již zodpovězenou otázku a to: Byla SSSR ochotná nám jít v roce 1938 na pomoc? Ptám se znovu proto, že byly odtajněny nějaké listiny (četl jsme to někde na internetu, takže neznám opravdovou hodnotu této informace) a na základě těch, se prý SSSR chystala pomoci Československé republice. Můžete mi prosím tuto myšlenku potvrdit nebo vyvrátit ? Taky bych se rád zeptal, po přečtení speciálu tuším od Války, jak hodnotilo situaci v roce 1938 naše letectvo ? Vím, že naše stíhačky zaostávaly a nebyly schopné se v rychlosti rovnat něměckým BF, ale byla situace opravdu tak tragická, že by bylo naše letectvo smeteno ze vzduchu během pár dní? Vždyť polské letectvo se o rok později (dle mého názoru se skoro stejnou výzbojí letectva *smazán fakt o nerozptýlenosti a zničení polského letectva na zami, protože nebyl pravdivý*) bránilo docela urputně. Jen pro doplnění teď neřeším PL obranu, ale pouze letectvo. A poslední otázka: Jak tomu bylo se zajištěním proti průlomu 12. armády? Předpokládám, že naše první armáda by ustupovala pod tlakem 10. a 8. armáda a částečně i té 12. armády směrem na východ. Takže by asi hodně záleželo na udržení 12. armády, protože v případě průlomu by mohla vpadnou do týla celé naší 1. armádě. Předpokládám, že něm. 14. armáda měla vyvýjet nějakou činnost, ale ta nebyla považována za prioritní, a taky protí ní na Moravě, stálo naše docela silné uskupení. Snad nejsou mé domněnky příliš liché. |
|
|
|
|
|
Tak to ale bylo až za války, že jo. Zajímalo by mě jestli se tady fujto ptal na situaci za války anebo tu v září 1938.
fujto napsal v č. 6139: "Ahoj chcem sa zeptat jak natom boli slováci...je pravda že boli z nemcama?" |
|
|
|
|
fujto napsal v č. 6139:
"Ahoj chcem sa zeptat jak natom boli slováci...je pravda že boli z nemcama?"
fujto napsal v č. 6139: Na východní frontě byla nasazena tzv. Slovenská rychlá divize, v letectvu letka 13 - mezi říjnem 1942-říjen 43 - 215 sestřelů, slovenské letecké eso Ján Režňák 32 sestřelů. Působení letky 13 na východní frontě popisuje kniha Tatranští orli nad Kubání od J. Rajlicha. "Ahoj chcem sa zeptat jak natom boli slováci...je pravda že boli z nemcama?" |
|
|
|
|
|
fujto: prosím piš buď slovensky, nebo česky - tenhle mix vypadá příšerně |
|
|
|
|
siglufjordur napsal v č. 6141: bohužel ... "Ano a mimo jiné taky sestřelili více než dvě stovky nepřátelských sovětských letadel..." |
|
|
|
|
fujto napsal v č. 6139: Ano a mimo jiné taky sestřelili více než dvě stovky nepřátelských sovětských letadel... "Ahoj chcem sa zeptat jak natom boli slováci...je pravda že boli z nemcama?" |
|
|
|
|
|
fujto napsal v č. 6139: ano, oni ani jinak nemohli "Ahoj chcem sa zeptat jak natom boli slováci...je pravda že boli z nemcama?"  |
|
|
|
| Ahoj chcem sa zeptat jak natom boli slováci...je pravda že boli z nemcama? | |
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/padli-za-republiku-jejich-hr... Není to ideální téma pro tuhle zprávu, ale kam už s tím.. |
|
|
|
|
|
Jedna historická novinka z Rakouska - diktátor Beneš se chystal vyhnat Němce již z demokratické ČSR v roce 1938 zpravy.idnes.cz/prezident-benes-chystal-odsu... www.lidovky.cz/prezident-benes-pry-chystal-o... (původní německý článek jsem nenašel, asi na webu Die Presse ještě není) Je zjevné, že si to pletou (nebo spíš nepletou, ale záměrně zkreslují) s Nečasovou misí 15.-17. září 1938, kdy Beneš navrhoval odstoupení asi 4-6 tisíc km2 osídlených Němci Německu za podmínky, že Německo dobrovolně přijme dalších 1,5-2 miliony Němců. |
|
|
|
|
www.ceskatelevize.cz/ivysilani/4022131000810... |
|
|
|
|
kosic12 napsal v č. 6133: www.army.cz/avis/vojenske_rozhledy/2000_2/pa... "Četl jsem knize Z Buzuluku do Prahy že na nejakých kasárnách naše četnictvo a vojáci zabily 18 vojáků wermachtu a sami měli jen několik raněných" |
|
|
|
|
MWittman napsal v č. 6132: Četl jsem knize Z Buzuluku do Prahy že na nejakých kasárnách naše četnictvo a vojáci zabily 18 vojáků wermachtu a sami měli jen několik raněných "Nevíte někdo, jestli při obsazování našeho pohraničí nebo celého státu padl nějaký německý voják? Třeba při nějaké potyčce s místními nebo s četnictvem. Díky za odpověď." |
|
|
|
|
Nevíte někdo, jestli při obsazování našeho pohraničí nebo celého státu padl nějaký německý voják? Třeba při nějaké potyčce s místními nebo s četnictvem. Díky za odpověď. |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 6130: Už jsem to našel, oni to uvádí jako strašlivou novinku a vyšlo to už během minulého roku, proto mě to zmátlo. "pokud vím, tak nikoli. Ale jist si též nejsem." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?