Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«
|
|
|
|---|---|
|
no, co si budeme nalhávat, slovy klasika Beneš "měl ve svém životě i drobné charakterové vady"...... |
|
|
|
|
Pánové, nemá, myslím, valný význam snášet další dílčí argumenty pro a proti možnostem úspěšné či neúspěšné obrany, i když detaily jsou zajímavé, ani lkát nad "mnichovským syndromem". Určitě se shodneme na tom, že pan Beneš byl, a nejen v roce 1938, v mimořádně obtížné situaci - ta slova jsou jen slabým vyjádřením pro tíži jeho odpovědnosti - a že nikdo z nás si ho netroufne soudit. I když on sám o svém "mnichovském" rozhodnutí prohlásil, že bylo protiprávní a že by za ně mohl být souzen. Beneš nebyl zbabělec, protože např. i tohle svědčí o jeho morální odvaze. Já bych položil dvě otázky: 1. (to se opakuji) Ten, kdo usoudí, že jeho šance jsou malé a rizika velká, se nesmí bránit agresorovi? - vím, že tahle otázka situaci v r. 38 zjednodušuje. A 2. Těžko se pomáhá tomu, kdo se sám nebrání. Ve franc. vládě bylo "protibonnetovské" křídlo, ale co mělo dělat, když si Hodža "objednal" vyhrožování a když jsme pohraničí sami částečně nabídli (Nečasova mise). Otázka zní - nakolik jsme si neochotu Francie sami zasloužili? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 108: já jsme přesvědčen, že naši Němci by dříve či později stejně podlehli hnědému moru, bylo to v nich."Ne, tihle (tj. ti, co to vedli) potřebovali, s odpuštěním, jen po hubě." Proto je nutné si vážit antifašitů z řad českých Němců, tedy těch antifašistů, kteří stáli na starně republiky. To byli podle mne hrdinové |
|
|
|
|
|
Chamberlaina a Daladiera - tyhle dva nějaké Československo asi vůbec nezajímalo, ti nechtěli válku a byli ochotni kvůli tomu ustoupit hodně daleko  poslední půlrok před mnichovem již v našem pohraničí nebylo moc co řešit, možnosti již byli jen dvě: 1) válka 2) předání pohraničí "mírovou" cestou |
|
|
|
|
|
ale i kdybychom dali českým němcům nejvyšší možnou míru autonimie, vyhověli všem jejich požadavkům, lezli jim do análu a já nevím co všechno, po nástupu Fýrera v říši byl vývoj politických názorů našich Němců daný, hnědým morem by se nakazili později,a le nakazili, tomu nešlo zabránit |
|
|
|
|
|
no, možná by to tak šlo říci, problémem bylo, že naše vláda se nechala spíše táhnout událostmi, než aby je řešila a přebrala iniciativu do svých rukou ano, lze říci, že postoj vlády nebyl taktický a speciálně, Beneš se nestavěl takticky ke slovákům a podkarpatským rusínům. |
|
|
|
|
|
sem se špatně vyjádřil, sorry, tímhle:
mbbb napsal v č. 102: sem myslel, že jen odmítnutí mnichova by nebylo účelné. Již jsem to sem psal, státní orgány měly postupovat důsledně, všemi prostředky zaručit a prosadit čsl. právo v pohraničí, vyvíjet propagandu, aby nás soudruzi z NDR tak neválcovali púovinama."ovšem toto rozhodnutí by nesmělo zůstat osamocené" V září 38 po mob obsadit HOP, zlikvidovat silou jakékoli projevy vzpoury proti stávajícímu řádu, vyvíjet zvášenou propagandu v zahraničí, odmítnout mnichov a plni optimismu vyčkávat událostí příštích. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 101: "I tak, při projevených znalostech (?), mne překvapuje jednoznačné rozhodnutí „bránit se“… " kucí, neperte se  já bych taky nechtěl být v kůži Beneše koncem září 38; přesto zastávám názor, zcela pevně, mnichov nepřijímat ovšem toto rozhodnutí by nesmělo zůstat osamocené |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 97: Nutně ne,ale pokud hodnotíš a kritizuješ názory těch co ho mají,měl by ses zamyslet,jestli děláš dobře když sám žádný nemáš.Tak jsem to myslel."A nutně musím mít vyhraněný názor „bránít“ nebo „nebránit“? " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 97: To vím taky.Mám doma o tom i literaturu a tady je toho taky dost.
" kupříkladu docela dobře vím jak na tom v r. 1938 bylo naše letectvo,"
Algernon napsal v č. 97: Taky nikoho nesoudím,nenašel bys to zde.Vím,že to Beneš neměl jednoduché.
" a tím méně kohokoli (tehdy) za (tehdejší) rozhodnutí soudit, natož odsuzovat… "
Algernon napsal v č. 97: Ano,vím a přesto zaujímám stanovisko obrany.
"že podobné „extrémní“ postoje zaujímají lidé, kteří o věci sice vědí **w**, nicméně to jim nebrání zaujímat „jasná“ (a „jasnozřivá“ — ovšem, po šesti desítkách let…) stanoviska… "
Algernon napsal v č. 97: Znám.Mojí prací bude tím generálem být v bitvě-jako voják musím počítat s nasazením života takže nejsem generálem po bitvě.
"»Po bitvě je každý generálem.« "
Algernon napsal v č. 97: Ano,samozřejmě,já zaujímám názor jedné z mnoha odpovědí."»Provokativní otázka, na kterou i dnes málokdo dá jednoznačnou odpověď.« " No a ještě tohle:
Algernon napsal v č. 97: Doufal jsem,že pár řádků pro Vás nebude problém a omlouvám se pokud Vám upadla ruka"Patrně bys můj názor zjistil, pokud by ses namáhal projít si debatu v příslušném tématu… To bych ovšem samozřejmě chtěl příliš, že? :o))) "  .Nemám totiž čas tu vysedávat celý den a zkoumat každého názor zvlášt mezi tolika jinými.Děkuji za pochopení. |
|
|
|
|
|
A Váš názor jest???Jenom zde totiž vyvracíte naše,či moje názory,tak prosím kdyby jste zde ve stručnosti něco sepsal.Třeba jestli jsme se měli bránit a nebo ne,co Vy na Mnichov.Abych věděl před kým vlasně stojím.Děkuji. |
|
|
|
|
Svenn napsal v č. 92: Tak to už je spíš z důvodu, že oni přece byli ýbrmešové, jim slovanská rasa nesahala ani po kotníky. "Pravda pravdoucí a přesto se do těch Rusů pustili." |
|
|
|
|
|
Stanislav Zlámal napsal v č. 91: Pravda pravdoucí a přesto se do těch Rusů pustili. "Nemělo...a mimo jiné i proto nakonec válku prohrálo." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 74: Nemělo...a mimo jiné i proto nakonec válku prohrálo. "Mělo snad Německo možnost (byť i jen teoretickou) postavit třikrát silnější armádu, než Polsko, Francie či Rusko..? " |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 81: Naprosto správně. Ale opět se nabízí srovnání s Poláky - mobilizovali asi 1 000 000 a některé jejich divize byly poraženy dřív než dosáhly plného stavu. Někde níž zazněla oprávněná kritika výcviku naší armády - souhra pěchoty, děl, tanků... a nácvik hlavně obranného boje. Ale ani wehrmacht nebyl bez chybičky. Netřeba citovat známé memorandum gen. Krejčího, kde zmiňuje nedostatečný výcvik něm. záložníků a předpokládá, že se vlivem toho slepě poženou do palebných vějířů našich bunkrů. Apropos - co je pravdy na tom, že rakouští záložníci naverbovaní do wehrmachtu měli v září 38 pušky z 1. světové zavěšené mnohdy na provázku? Nechci přeceňovat naše možnosti a zlehčovat možnosti Německa, ale déle než Poláci bychom vydrželi. A co by to změnilo na dalším vývoji? Možná něco, možná nic. Nechci spekulovat. Jenom si kladu otázku - nesmí se bránit ten, kdo usoudí, že jeho šance jsou malé? "Ne to skutečně neměli, početní stav vojska byl zhruba stejný jako československý, ale s tím rozdílem, že naše lidské rezervy byly vyčerpány, Němci plnou mobilizaci neprovedli (byly povolány pouze některé ročníky na "cvičení" a techničtí specialisté)." |
|
|
|
|
|
Měli jsme jim tu špinavou propagandu oplácet,třeba že Německo chce vehnat svět do války a měli jsme taky machrovat se svou armádou před lidmi při každé pitomé příležitosti.Nakecávat světu jakou máme armádu a letectvo.To vše němci dělali.Jenom machrovali-když vidím staré záběry s filmů,jiný výraz na to nemám.Pak si všichni mysleli,bůh ví jak jsou silní ti němci.Ti nevěděli,kde se mají už předvádět. |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 78: Kdosi Attlee, Clement Attlee, ministerským předsedou 1945-51, v letch 1942-45 místopředsedou vlády"Malá tech. oprava. Paradoxne na konci víťaznej vojny sa stal premiérom ktosi iný, všakže."
dodozv napsal v č. 83: To nebylo "ukradení", to prostě bylo rozhodnuto. Maďarsko by snad (aspoň z počátku) bylo drženo na uzdě již škřípějící Malou dohodou, Polsko snad agresivním postojem SSSR, když ten nám jinak pomoci nehodal. Shruto - přidali by se k boji, až již by bylo jasné, že se boj chýlí ke konci. "Stále, ale musím myslieť na to ako by reagovali susedia (Poľsko, Maďarsko), keby videli, že sme Západu "ukradnutý"." |
|
|
|
|
|
Svenn napsal v č. 80: Jistě, obrovské masy vojenské techniky přesunované z místa na místo vyvolávaly dojem vyšších počtů. Nebo prakticky zákaz fotografovat používání koní v armádě - tohle se drží dodnes, většina lidí si myslí, že Německo bylo dokonale motorizované, pche."Lži a jenom lži.O tom byl jenom rok 38-39." Lži a lži jak říkáš, ale mistrně využité! A i to hraje roli |
|
|
|
|
|
Pro tvrdé zastánce kapitulace:Podívejme se,že ani obranou by se svět nezbořil.Co si všichni myslí,že by se stalo,konec světa?určitě ne,totální vyhlazení taky národa taky.Stejně bychom tu seděli v ČR tak jak ji známe dnes.Něco by se možná rozbilo a pobořilo,ale dělí nás už 50 let,to už bychom nepoznali.Mohli bychom býti hrdí. |
|
|
|
|
|
Svenn napsal v č. 75: To vycházíš jen z Churchila?! Blázníš, myslíš, že by jediný, byť velmi vlivný, člověk dokázal změnit světové mínění? "No,ale potom se k moci dostal,takže na konci války bychom určitě za agresory nebyli a svět by pochopil,že se stala chyba." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«