Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«
|
|
|
|---|---|
|
Honza M. (381): Už vzhledem k (tehdejšímu) omezenému množství vysílacích frekvencí (které byly přidělovány na základě mezinárodních dohod) se u nás z několika mála vysílačů šířil jediný program… Velice dlouho se vysílal program zvaný Praha (stanice byla teprve před pěti lety zrušena), kam pouze v nějakém rozsahu přispívaly různá „regionální“ studia (první tuším bylo brněnské). Jinak ovšem vysílání v němčině bylo zcela normální součástí onoho programu už v letech dvacátých…
Mě zase pobavily hlášky, jako ta od Spurného: "Československo navíc až do roku 1938 neuznalo za potřebné ani financovat celodenní rozhlasové vysílání v německém jazyce.
Honza M. (381): Ještě v 30. letech? Či už ve 20. letech? Tohle je odkud? (Ano — tehdy již postačily koncesionářské poplatky… První skutečné veřejnoprávní vysílání? Mnohem kvalitnější, než to dnešní?)
Československo přece nefinancovalo ani české vysílání,
Honza M. (381): Rozhlas československý (nikoli dnešní český) neměl až tolik společného s prvotním podnikem pánů Miloše Čtrnáctého (redaktora Národní politiky), JUDr. L. Šourka (ředitele Radioslavie), Ing. Eduarda Svobody a dalších. (Ovšem už ten je mi zatěžko označit jako nějaký „soukromý podnikatelský záměr“, alespoň nikoli z pohledu ryze dnešního.) Ostatně by mne fakt dost zajímal jejich tehdejší podnikatelský záměr – v prvních letech (ještě samostatného, „soukromého“) vysílání nebylo možné pokrýt náklady ani z koncesionářských poplatků, ani množstvím prodaných přijímačů — veřejná čs. rozhlasová stanice, vysílající pravidelný denní program od 18. května 1923, byla společným podnikem několika novinářů a společnosti Radioslavie, zabývající se prodejem radiofonických přístrojů, jak byly tehdy nazývány —, a to už vzhledem k množství koncesionářů — navíc zpočátku stanovený měsíční koncesionářský poplatek, stanovený na 50 Kč, se prý jevil jako příliš vysoký. (Navíc se to jeví nějak tak, že už počáteční soukromý podnik byl zamýšlen „pro povznesení společnosti“ a vypadal i konal mnohem „veřejnoprávněji“, než dnešní ČRo i ČT.) Ostatně vše se dělo za zájmu a podpory státu, konkrétně ministerstva pošt, ostatně zákonný rámec takového vysílání byl připraven předem, prý šlo o úpravu zákona o telegrafech z 23. března 1923, který na radiofonní vysílání vytvořil státní monopol; přičemž společnost Radiojournal dostává příslušné koncese od ministerstva vnitra a ministerstva pošt až v červenci 1923 (kupř. první vysílání bylo provedeno za využití zapůjčeného technického zařízení; ostatně celá první provizorní stanice ve Kbelích byla rovněž zapůjčena ministerstvem pošt).- Československo přece nefinancovalo ani české vysílání, Český rozhlas a Radiožurnál přece vznikly jako podnikatelská aktivita soukromých subjektů! Jasně že několikaleté ideologické zpracovávání německých spoluobčanů by nejspíš nějaké pozitivní plody přineslo. Mimochodem, samotná Československá rozhlasová společnost byla ustavena až 7. června 1923, tedy po zahájení každodenního pravidelného vysílání ze Kbel. Ovšem coby ryze soukromá podnikatelská aktivita končí s reorganizací a přímým vstupem státu jako podílníka do Rozhlasové společnosti. V březnu 1925 schválila ministerská rada reorganizaci podle návrhu ministerstva pošt a telegrafů, kdy stát do společnosti vstupuje jako přímý účastník s nadpoloviční většinou kapitálu. »V jednatelském sboru, rozšířeném na sedm členů, zasedají zástupci ministerstva pošt a telegrafů, tiskového odboru presidia ministerské rady a ministerstva zahraničních věcí. Předsednictvo ministerské rady delegovalo do jednatelského sboru ministerského tajemníka dra Fr. Bléhu, ministerstvo zahraničních věcí přednostu zpravodajské sekce Jana Hájka, ministerstvo pošt odborového radu Františka Vaclíka a vrchního stavebního radu Ing. Arnošta Steinbacha. Do dozorčí rady jmenovalo ministerstvo pošt ministerského radu V. Šejnohu a do poradního sboru jmenovalo ministerstvo školství svým zástupem odborového přednostu dra Zdeňka Wirtha, jenž bude zároveň předsedou poradního sboru. Dne 4. června 1925 konala se prvá valná hromada nové společnosti a 27. června 1925 provedena byla reorganisace jmenováním nového jednatelského sboru. Účastí a dozorem státní správy získává si rozhlas podstatně jiné místo ve veřejném životě a daleko lepší podmínky i prostředky pro svůj další vývoj.« |
|
|
|
|
|
Mě zase pobavily hlášky, jako ta od Spurného: "Československo navíc až do roku 1938 neuznalo za potřebné ani financovat celodenní rozhlasové vysílání v německém jazyce."
- Československo přece nefinancovalo ani české vysílání, Český rozhlas a Radiožurnál přece vznikly jako podnikatelská aktivita soukromých subjektů! Jasně že několikaleté ideologické zpracovávání německých spoluobčanů by nejspíš nějaké pozitivní plody přineslo. Ale to musíme vyčítat vládě demokraticko-kapitalistického státu, že zanedbávala mediální propagandistickou masáž obyvatelstva jako celku, a ne že propagandu nezaměřila na jednu z částí obyvatelstva (dokud nebylo příliš pozdě).
|
|
|
|
|
|
Server aktualne.cz prý požádal 10 historiků o vyjádření se k otázce "Mnichova". Několik odpovědí už bylo uveřejněno - mnozí sice opakují stará klišé dávno vyvrácené polopravdy, ale i tak je to zajímavé čtení: aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare... aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare... aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare... aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare... |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 376: Ano to je komplexnější ale já jsem pouze chtěl naznačit těmito citáty že masaryk by se nedal a navic že kdiby moch být o 10 let mlatší tak By určitě naši republiku ubránil Masaryk , a kdybych zde mněl rozvádět do rozsáhlého odkazu T.G.M. TAK bych to psal hodně dlouho takže asi takto . "Můj názor je ten, že Masarykův odkaz je poněkud komplexnější záležitost, než aby mohl být shrnut do nějaké "malé rudé knížky" poskytující závazně návodný citát pro každou příležitost." |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 375: No ja jsem vlastenec až do morku kosti to mně věř. Z Masaryka si nechci dělat srandu je to můj vzor jen sem chcel naznačit že Masaryk BY náš stás určitě ubránil a nezvdal by jse "Alespoň to laskavě nenazývej citátem - takhle to vypadá, že si z TGM tak akorát děláš srandu. Není Ti blbý se alespoň trochu nesnažit s pravopisem? Kdekdo má plnou hubu vlastenectví, ale napsat něco česky je pro něj nepřekonatelný problém! Můj známý je dislektik, tak to řeší tak, že podobné příspěvky napíše v texťáku a nechá program zkontrolovat pravopis. Je to asi 1000x lepší. Představ si, že TGM by psal takovéhle hrůzy! Byl by jen pro srandu králíkům. Projev to svoje vlastenectví tím, že se kurva naučíš psát česky. Pak Tvoje patetické (o 70 let zpožděné) projevy bude možné brát aspoň trochu vážně." |
|
|
|
|
|
gurtji napsal v č. 374: Můj názor je ten, že Masarykův odkaz je poněkud komplexnější záležitost, než aby mohl být shrnut do nějaké "malé rudé knížky" poskytující závazně návodný citát pro každou příležitost. "Stačilo jen aby se tehdy beneš a spol řídíly masarykovým učením a válka by prostě byla a hrdině by jsme se bránily ." |
|
|
|
|
gurtji napsal v č. 374: "Na otazku branitse či ne řeknu jen toto T.G. Masaryk řek Být humální , lidský neznamená zbaběle se krčit v koutě a čekat na facku naopak bránit své zajmy a svuj národ dále také řek Mně kdyby někdo napadl já bych ho umlátil cihlou igdybich ji měl ze zdi vyrvat a poslední citát kdo za svobodu, demokracii, za národ nebojuje ten si ho nezaslouží. Stačilo jen aby se tehdy beneš a spol řídíly masarykovým učením a válka by prostě byla a hrdině by jsme se bránily . p.s. omluvte mou gramatiku" Alespoň to laskavě nenazývej citátem - takhle to vypadá, že si z TGM tak akorát děláš srandu. Není Ti blbý se alespoň trochu nesnažit s pravopisem? Kdekdo má plnou hubu vlastenectví, ale napsat něco česky je pro něj nepřekonatelný problém! Můj známý je dislektik, tak to řeší tak, že podobné příspěvky napíše v texťáku a nechá program zkontrolovat pravopis. Je to asi 1000x lepší. Představ si, že TGM by psal takovéhle hrůzy! Byl by jen pro srandu králíkům. Projev to svoje vlastenectví tím, že se kurva naučíš psát česky. Pak Tvoje patetické (o 70 let zpožděné) projevy bude možné brát aspoň trochu vážně. |
|
|
|
|
Na otazku branitse či ne řeknu jen toto T.G. Masaryk řek Být humální , lidský neznamená zbaběle se krčit v koutě a čekat na facku naopak bránit své zajmy a svuj národ dále také řek Mně kdyby někdo napadl já bych ho umlátil cihlou igdybich ji měl ze zdi vyrvat a poslední citát kdo za svobodu, demokracii, za národ nebojuje ten si ho nezaslouží. Stačilo jen aby se tehdy beneš a spol řídíly masarykovým učením a válka by prostě byla a hrdině by jsme se bránily . p.s. omluvte mou gramatiku |
|
|
|
|
|
Je to dost chaoticky podané, nicméně závěry (jestli jsem to pochopil dobře) jsou správné. Francie se v roce 1936-38 ocitla tváří v tvář Německu, silnému autoratitivnímu režimu připraveného na válku jak mentálně, tak materiálně. V tomto období byl francouzský válečný průmysl absolutně nedostatečný, čehož si byla francouzská vláda vědoma. V září 1938 by rozhodně francouzská vláda nijak nezasáhla, a to z části také díky odstupu Anglie, bez které by Francie do války nikdy nešla. Zůstávalo tedy jedině Rusko - to by zasáhlo pouze v případě, že by Společnost národů označila Němce za agresory (nebo kdyby do války na straně ČSR vstoupila Francie, což bylo nereálné) - v tomto směru nedokážu odhadnout jak by to dopadlo, ale Společnost národů by od toho asi dala ruce pryč. Takže nakonec izolovaná válka ČSR proti Německu, později pravděpodobně také proti Polsku a Maďarsku. |
|
|
|
| zdravím mě zajímá co by se stalo když ..... když rozeberu Československo v roce 1938 nejprve vnitřně ,bylo tady velké množství Československých němců (tzv Sudetských)kteří se po 1.sv.válce ve 20letech přijmuli fakt že jsou součástí nového státu vyspělého ekonomického silného to vydrželo až do té krize kdy byla nezaměstnanost a naše němce postihla hodně a dávali to za vinu čechům a vše začali využívat (Henlain-K.H.Frank)a nejdřív byli pro republiku a pak co byli silní z podporou německa co NSDAP v roce 1933 dostala k moci podporovala novou politickou stranu v Československu(Sdp) která v parlamentních volbách v roce 1935 vyhrála volby a otázkou času až ukážou svou pravou tvář.Henlain asi v roce 1941 prohlásil ve Vídni kdyby nebylo akcí němců jinak nemohli rozbít Československo **teď trochu vnější situace byla tady smlouva s Francií z roku 1925 a SSSR 1935 a malá dohoda s Rumunskem a Jugoslávií hlavně proti Maďarsku*expanze Německa začala v roce 1936 obsazení Porýní a Sárska(referendum) pak v v Březnu 1938 obsazení Rakouska a Československo bylo ze tří stran obklíčeno nepřátelským Německem pak Polskem které si nárokovalo Těšínsko pak Maďarsko které si nárokovalo část Slovenska a Podkarpatskou rus a jedině Rumunsko nic na nás nic nechtělo*v Roce 1937 Francie věděla že Německo má plány na změnu mapy Evropy a nechtěla se angažovat čili nebyla připravená na válku a Spojené Království také nechtělo válku***a z toho vyplývá že Československu byl osud zpečetěn**já myslím že Francie ani Anglie by pro Čechy nehli ani prstem a izolovaná válka proti Německu Polsku a Maďarsku by byla katastrofou a Malá dohoda nereálná a pomoc SSSR sporná mě zajímají vaše názory Tomáš | |
|
|
|
|
Stanislav Zlámal napsal v č. 369: Myslel tým Mníchov. Keď Dolfi sumarizoval svoju životnú púť v ruinách Berlína, trepal niečo o tom, že v r. 1938 Nemecko síce nebolo ešte pripravené na vojnu, ale jeho nepriatelia boli na vojnu pripravení ešte menej. V podstate v duchu sebe vlastnom z prehratej vojny obviňoval popri nemeckej generalite, nemeckom národe a zlom postavení planét ešte aj Britov a Francúzov... "Alan Bullock v paralelních životopisech Hitlera a Stalina uvádí, teď si bohužel nevzpomenu na které straně, že Hitler si krátce před smrtí posteskl něco v tom smyslu, že mu byla v roce 1938 sebrána šance na zahájení války, i když na ni Německo podle jeho slov nebylo absolutně připraveno." |
|
|
|
|
|
Alan Bullock v paralelních životopisech Hitlera a Stalina uvádí, teď si bohužel nevzpomenu na které straně, že Hitler si krátce před smrtí posteskl něco v tom smyslu, že mu byla v roce 1938 sebrána šance na zahájení války, i když na ni Německo podle jeho slov nebylo absolutně připraveno. |
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 361: Tu jsem nedávno dočetl. Podle toho, v jaké souvislosti ji zmiňuješ, myslíš tedy, že je špatná? Nebo lépe, že se v této otázce mýlí? "Bořivoj Čelovský ve své práci o Mnichovu." |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 362: Zase, to nikde netvrdím. Psal jsem, že chtěl posvětit záměr rozbití ČSR. A že tento si chtěl nechat posvětit Francií a Británií cestou mírových jednání, zatímco jiné své záměry (předtím i potom) realizoval bez ptaní, silou."Nikoliv aby mu jeho útok na ČSR F a VB posvětila."
Glynwed napsal v č. 362: Ne, že byl připraven napadnout. Připraven - ve smyslu provedení příprav, byl. Nevím, zda byl připraven ve smyslu rozhodnutí ten útok k tomuto datu skutečně zahájit. A pro toto bych jako důkaz skutečně považoval vydání rozkazu k útoku."Jako důkaz že byl A.H. připraven napadnout ČSR v říjnu 38 tedy považuješ pouze vydání rozkazu k útoku?" Je to složitější - uvádíš (nejen ty) mnoho skutečností, které tomu nasvědčují, já se přesto domnívám, že k tomu dojít nemuselo a uvádím důvody, proč si to myslím. Nicméně prokázalo by to buď naše odmítnutí Mnichova a skutečná Adolfova reakce na ně (čehož už se samozřejmě nedočkáme), nebo nějaké dosud neznámé dokumenty, jak je zmiňoval Pavel Šrámek. Ještě jednou zdůrazňuji - netvrdím kategoricky, že vím, že by nás nenapadl, a že mám pro své tvrzení důkaz. Pouze se domnívám, že nás napadnout taky nemusel a že tato možnost mi připadá pravděpodobnější. |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 361: To bych si velmi přál, to mě věř. Na druhou stranu, opíráme se alespoň o nějaké dokumenty a ne o psychoanalízu jedince kterého nikdo z nás osobně nepoznal. "Prostě to chce prostudovat dokumenty německé armády z konce září 1938 v BA/MA ve Freiburgu, jinak se nehneme z místa. " |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 359:
"Proč se tedy proti nám do ní nepustil? Proč se pouštěl do nějkých jednání a žádal o posvěcení svých záměrů?"
Glynwed napsal v č. 356: Složitá jednání byla vedena právě proto aby do případné Německo-české války F a VB nezasáhla. Nikoliv aby mu jeho útok na ČSR F a VB posvětila.
"(přičemž pro vojenské řešení byla příznivá politická situace = neúčast F a VB v konfliktu = podmínkou)"
spelter napsal v č. 360: Po provedení příprav lze nevydat rozkaz k útoku (tvrdil jsem někde něco jiného?), bez provedení příprav nelze vydat rozkaz k útoku. Jako důkaz že byl A.H. připraven napadnout ČSR v říjnu 38 tedy považuješ pouze vydání rozkazu k útoku? "Ale pořád i po provedených přípravách na útok lze nevydat rozkaz k zahájení útoku. " |
|
|
|
|
Obávám se, že pokud budeme v diskusích o tom, zda by Německo počátkem října 1938 zaútočilo nebo ne vycházet stále jen z dokumentů předložených v Norimberku, budeme se motat v bludném kruhu. Tyhle dokumenty byly shromážděny a publikovány, aby doložily názor, že Hitler chystal agresi proti Československu. To neznamená, že nejsou věrohodné, ale že může existovat řada jiných dokumentů, které tvrdí něco jiného a které se do Norimberku nehodily. Prostě to chce prostudovat dokumenty německé armády z konce září 1938 v BA/MA ve Freiburgu, jinak se nehneme z místa. Mimochodem, tezi, že koncem září 1938 si přes veškeré harašení zbraněmi válku vlastně nikdo nepřál, předložil už Bořivoj Čelovský ve své práci o Mnichovu. |
|
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 358: To taky nikde netvrdím. Ale pořád i po provedených přípravách na útok lze nevydat rozkaz k zahájení útoku."Tady bych zase rád upozornil že vydání povelu k útoku je podmíněno předchozími rozkazy k přípravám na útok. Těžko vydám rozkaz k útoku armádě jejíž divize jsou ve svých mírových posádkách."
Glynwed napsal v č. 358: Možná ano. Já si však myslím, že ne, viz můj 333. "A riskoval by tím změnu policky příhodné situace." |
|
|
|
|
|
Glynwed 356 Jistě, v tom všem máš pravdu, plány útoku na ČSR byly vypracovány a armáda víceméně připravená k jejich provedení. K válce se ostatně připravovala dlouhodobě, protože válka bylo to, do čeho se chtěl Adolf pustit hned, jak jen to půjde. Proč se tedy proti nám do ní nepustil? Proč se pouštěl do nějkých jednání a žádal o posvěcení svých záměrů? Jak jsem uvedl, nebyl zvyklý to dělat a už z dřívějška měl zkušenosti se západními spojenci (Porýní), že se k zásahu nemají, stejně jako později, když se cítil dost silný (a to i v situaci, kdy už s jejich zásahem počítat musel - Polsko) - se do své války pustil. Taky, příprava armády k válce je věc dlouhodobá, ale když už se několik měsíců realizuje a je prakticky u konce, pak datum zahájení vojenských akcí může být stanoveno celkem libovolně. A ten 1. říjen mi spíš tak pěkně časově navazuje na Godesberg, aby to byla lhůta tak akorát, aby nemohl Chamberlain vymýšlet něco jiného, než jak mírovou cestou splnit i zvýšené Adolfovy požadavky.
Glynwed napsal v č. 356: Jistě, k tomu se hned bezprostředně přikročit mohlo, ale já jsem neuváděl, že by k útoku nedošlo pro nedostatek plánů k útoku na ČSR a nedostatek příprav, ale z jiných důvodů. "V případě nepřijetí Mnichovské dohody ze strany ČSR by tak ze strany Německa nenásledovala příprava plánu útoku a soustředění jednotek, ale přikročilo by se k realizaci již připravených plánů" |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 357: Tady bych zase rád upozornil že vydání povelu k útoku je podmíněno předchozími rozkazy k přípravám na útok. Těžko vydám rozkaz k útoku armádě jejíž divize jsou ve svých mírových posádkách.
"Ostatně, jak uvedl asd1937, zaměňuješ rozkazy k přípravám na útok a rozkazy k zahájení útoku. ROzkazy k přípravám na útok mohl kdykoli odvolat, nebo rozkaz k zahájení útoku nevydat."
spelter napsal v č. 357: A riskoval by tím změnu policky příhodné situace. "Znovu říkám - preventivně v každém příspěvku, abych předešel výzvě, ať to dokážu - netvrdím, že by ten útok nezahájil, ale připadá mi logičtější, že by s ním počkal." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«