Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 170: Když to nebude číselné vyjádření, tak to stejně vlastně žádné doklady nebudou, že?"nějaké jasné a nezvratné doklady" Co se třeba dnes jít projít ven. Máme 28. října. Kolikpak bude k vidění státních vlajek? Co se zkusit zeptat pár lidí. Kolik lidí si vůbec bude uvědomovat, že je nějaký státní svátek? Není přece volno z práce.. Kolik jich bude vědět, jakýže to je svátek, proč se slaví, co znamená..? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 168: Že by na něm přece jen něco bylo?
"Že by opět začal řádit „Mnichovský syndrom“."
Algernon napsal v č. 168: Já taktéž "Rád se podívám…" |
|
|
|
|
Dovolím si možná ne zcela přesně citovat TGM: O hranicích se nevyjednává, o hranice se střílí. To je a zůstane můj názor. |
|
|
|
|
Navrhujem túto diskusnú otázku zrušiť lebo čítam už asi rok a pol podobné a dokonca rovnaké ! príspevky. Na otázku je ľahka odpoveď : ČSR sa v roku 1938 mala brániť lebo bola šanca na titul Majstra sveta v hokeji, tak nás Kanaďania porazili a museli sme na titul čakať až do roku 1947 :) to len tak na odľahčenie, vážne myslím, že diskusia na toto téma je už len stále dookola. |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 163: Je to co by bylo, kdyby.. ale z jeho postojů a názorů si troufám usuzovat, že by jako Beneš nepostupoval a že by do toho šel stejně jako za první světové války. Tenkrát si taky nikdo nedovedl představit, že by se mohlo podařit vybojovat nezávislý stát."pokud by žil prezident Masaryk a byl dejme tomu o 15 let mladší postupoval by stejně jako Beneš?"
spelter napsal v č. 163: To je otázka subjektivního hodnocení, hodnocení navíc často vycházelo ze srovnání s TGM. Je jasné, že jeho charisma Beneš neměl, většinou byl považován za nesmírně pracovitého a výkonného úředníka, ale měl velký respekt u veřejnosti i u vojáků jako Masarykův žák a spolubojovník..viz i TGM: "Bez Beneše bychom republiku neměli.""Nemají pravdu ti co tvrdí ,že Beneš byl brilatní diplomat ,ale postrádal osobní charisma vůdce?"
Pampo napsal v č. 164: Realita druhém republiky byla důsledkem více faktorů, než jen myšlením části politického spektra, zvláště agrárníků, nastal rozklad hodnot, na kterých stála první republika, ti, kdo za první republiky a v době mnichovské krize stáli na rozhodujících místech byli odejiti, a nahrazeni pak tou částí politického spektra, která za první republiky byla politická "druhá liga", k tomu se přifařily i různé extremistické živly, je třeba vzít v potaz tlak Německa, v jehož důsledku samostatná (zejména zahraniční) politika nebyla reálně možná.."Nebyla realita druhé republiky zaviněna především provinčním myšlením významné části politického spektra zejména Agrární stranou? Stály tyto kruhy vůbec o samostatnou politiku Československa?"
Pampo napsal v č. 164: O tomto byla dost velká diskuse v tématu Záři 1938-měli jsme se bránit? na listech kolem 35.. Já jsem toho názoru, že tak imaginární není.. "Je "Mnichovský komplex" opravdu tak imaginární ? " |
|
|
|
| Dovolím si nastolit další otázku domnívate se , že pokud by žil prezident Masaryk a byl dejme tomu o 15 let mladší postupoval by stejně jako Beneš? Nemají pravdu ti co tvrdí ,že Beneš byl brilatní diplomat ,ale postrádal osobní charisma vůdce? Nebyla realita druhé republiky zaviněna především provinčním myšlením významné části politického spektra zejména Agrární stranou? Stály tyto kruhy vůbec o samostatnou politiku Československa? Je "Mnichovský komplex" opravdu tak imaginární ? Proč tedy o této události diskutujeme po 60 letech? Nakonec většina historiků svorně tvrdí ,že Benešův postoj v průběhu války i po ní měl jeden jediný účel odčinit Mnichov. | |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 162: Řekl bych, že jsme už o tom jednou vedli nějakou tu polemiku.."S tím souhlasím....jen doufám že tím nejsou myšleny ony fikce se zamindrákovaným českým obyvatelstvem trpícím všeobecně oblíbeně používaným, nicméně zcela imaginárním "Mnichovským komplexem"." Myšleno je třeba to že bychom měli vědět, že jsme svrchovaný stát, který o svých záležitostech rozhoduje v první řadě sám.. |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 161: S tím souhlasím....jen doufám že tím nejsou myšleny ony fikce se zamindrákovaným českým obyvatelstvem trpícím všeobecně oblíbeně používaným, nicméně zcela imaginárním "Mnichovským komplexem"."Jistě že se nedá nic změnit zpětně na něčem, co se stalo v minulosti, ale dá se z toho poučit do budoucnosti.."  |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 158: Jistě že se nedá nic změnit zpětně na něčem, co se stalo v minulosti, ale dá se z toho poučit do budoucnosti.. "Všechny tyto řeči měli/neměli zůstanou jen prázdnými slovy na kusu papíru bez možnosti cokoliv změnit. Smíří se někdy s tímto faktem všichni horliví zastánci "oni se měli bránit"? " |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 159:
"To nijak nezpochybňuji, že situaci zapříčinil postoj Francie a že ta je hlavním viníkem, ale přesto kritizuji rozhodnutí Beneše a vlády v situaci zapříčiněné postoje Francie a nesouhlasím s ním."
Glynwed napsal v č. 158: "Všechny tyto řeči měli/neměli zůstanou jen prázdnými slovy na kusu papíru bez možnosti cokoliv změnit. Smíří se někdy s tímto faktem všichni horliví zastánci "oni se měli bránit"? " |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 158: To nijak nezpochybňuji, že situaci zapříčinil postoj Francie a že ta je hlavním viníkem, ale přesto kritizuji rozhodnutí Beneše a vlády v situaci zapříčiněné postoje Francie a nesouhlasím s ním. "A věčné stesky nad Benešem - to postoj Francie zapříčinil situaci ve které se ČSR v září 1938 nakonec ocitla. Tam mají padat hlavní výtky, nikoliv na hlavu prezidenta republiky a vlády" |
|
|
|
|
|
Všechny tyto řeči měli/neměli zůstanou jen prázdnými slovy na kusu papíru bez možnosti cokoliv změnit. Smíří se někdy s tímto faktem všichni horliví zastánci "oni se měli bránit"? A věčné stesky nad Benešem - to postoj Francie zapříčinil situaci ve které se ČSR v září 1938 nakonec ocitla. Tam mají padat hlavní výtky, nikoliv na hlavu prezidenta republiky a vlády, kteří se měli rozhodnout mezi vraždou a sebevraždou. |
|
|
|
|
|
Pampo: souhlas Budu se opakovat, ale podle mě naděje na úspěšný odpor zas tak malá nebyla.. |
|
|
|
| »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?« Podle mého názoru to byla naše povinnost. Benešovo stanovisko , že nepovede národ na jatka je lidsky pochopitelné ,ale jako státník selhal . Vybral si menší zlo což se ukázalo v průběhu času jako chyba. Zde uváděné argumenty odpůrců boje jsou fakticky správné ,ano naděje na úspěšný odpor byla opravdu velmi malá. Neustálé opakování strategických nevýhod v září 1938 má jediný účel ospravedlnit selhání politických elit ČR v této krizi. Mnichov je v nás dodnes ,pocit ponížení a hanby něco co každý zažil v malém ve svém osobním životě. Osobně se domnívám ,že hledáním všech důvodů proč to nešlo si ten pocit jen utvrzujeme. Tvrdím ,že pokud bychom v roce 1938 bojovali nikdo dnes nevede diskuse o učelnosti rozbití Rakouska-Uherska nebo o České národní identitě měli by jsme naše Kosovo Pole nebo Thermopyly a další generace by měli zčeho čerpat. Myslím ,že trefně to poznamenal britský historik Paul Johnson v Dějinách 20.století , když popisoval rok 1968 "Češi nebojovali v roce 1938 a nebojovali ani teď" to je naše vizitka před dějinami. Nikoho nezajíma , že mezinárodní politická situace nebyla dobrá ,že hranice byla dlouhá , že spojenci nás zradili atd. prostě se vzdali ač měli armádu a mohli se bránit. | |
|
|
|
|
Honza napsal v č. 153: Jako ostatně celá řada jiných věcí, které Morrell v souvislosti s zářím popisuje. "mi v krizových dnech připadal naprosto neskutečný." |
|
|
|
|
Postoj Poláků je jasný ve vcelku zajímavé knize Viděl jsem ukřižování (Sydney Morrell). Doporučuji si to přečíst, spousta dobových postřehů, neuvěřitelné detaily, které lecos vysvětlují. Např. postoje a postupy tiskového referátu "ZaMini" mi v krizových dnech připadal naprosto neskutečný. |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 88: No, ale toto"Kdosi Attlee, Clement Attlee, ministerským předsedou 1945-51, v letch 1942-45 místopředsedou " 
čet.Hrad napsal v č. 88: Vlastne je to na tejto stránke pekne uvedené, len by sme sa mohli skúsiť pozrieť, akú "podporu" by sme mohli čakať po odmietnutí Mníchova. - "Zasa nič, neštartuje?" - Vrhli by sa na Nás ako supi, keď aj nie hneď, ale isto. "To nebylo "ukradení", to prostě bylo rozhodnuto. Maďarsko by snad (aspoň z počátku) bylo drženo na uzdě již škřípějící Malou dohodou, Polsko snad agresivním postojem SSSR, když ten nám jinak pomoci nehodal. Shruto - přidali by se k boji, až již by bylo jasné, že se boj chýlí ke konci." |
|
|
|
|
|
Ach jo,ztrácím sílu se s tebou hádat. Patrně vím kulový jak se tak dozvídám. Jinak klobouk dolů nad tvými příspěvky,jsou velice obsáhlé,ty jsi asi hodně trpělivý,že?
Algernon napsal v č. 149: Ano,to jsem tím myslel,Polsko v prvních dnech války bylo jakž takž koordinované,ale němci byli na ně moc rychlí a tak se jejich obrana a velení hroutilo.O houževnatém odporu lze mluvit pouze u Varšavy,na poloostrově Hel a pevnosti Modlin.Tak by měl asi vypadat houževnatý odpor.Jenže ke konci konfliktu už šli všichni na vlastní pěst,což už není koordinovaná obrana. "Znovu se ptám, co to je ten „dlouhý a úporný“ odpor, či — chceš-li — „houževnatý odpor koordinované armády“ (co to je ta „koordinovaná armáda“?); Polákům se předpovídalo 3-6 měsíců, vydrželi měsíc… " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 143: Jsi vtipný"…copak že to je „nechtít oficiálně tvrdit“..? …nějak se, sám za svoji osobu, necítím vázán ani diplomatickým protokolem, ani ničím jiným… " ,myslím to upřímně.
Algernon napsal v č. 144: Tohle bych si nevymýšlel,pouze píšu to,co jsem četl jinde,za zkrat v obvodech s tím co víš bys mohl klidně považovat všecky mé příspěvky.
""Velice to přirovnávali k obranném plánu Izraele,jako jeden z nej.plánů proti přesile." Tohle by si patrně zasloužilo trochu upřesnit, jinak to mohu považovat jedině za „zkrat v obvodech“… "
Algernon napsal v č. 145: Ale to je jednoduché,spíš bych se však věnoval jiným věcem,než neustálím chytáním za slovo.To je houževnatý odpor koordinované armády.
"Co to je „dlouhá a úporná obrana“? "
Algernon napsal v č. 143: Mám si zajít k očnímu?"Algernon napsal v č. 100: "2.) Kritizuji, a to úplně stejně, kupř. ty chytráky co mají názor zcela opačný, podpořený úplně stejnou mírou neznalosti, ovšem zase (kupř.) tvrdící, že naše letectvo proti LW v roce 1938 nemělo nejmenší šanci — na základě „srovnání“ že my jsme měli jen dvouplošné stíhačky Avia B-534, zatímco LW měla už jednoplošné Bf 109… (Ba, jsou mezi námi dokonce i tací, co tvrdí že s kanónovou výzbrojí…) " Takže znovu — umíš číst? " Spíš mi to však ušlo,ne.
Algernon napsal v č. 143: Ne,ale jako by si tím někam směřoval.""Neznamená,že znám stav našeho letectva,že jsem automaticky snad proti obraně,ne?" A píšu to snad někde..?"
Algernon napsal v č. 142: Jak to myslíš,můžu-li se ptát,hmmm?""Je to zde troška hra se slovy." Až do ni dorosteš, taky jí budeš moci provozovat… "  Jinak jseš zde asi slušná opozice,tvrdí-li tu někdo nesmysli,že? Vědět však co někteří zde přítomní(ty,ja 62),to bych musel začít uvažovat,vydal-li jsem se správnou cestou do života. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 145: Díky za vysvětlení, s tou špetkou ironie to je přesně ono"Pokud ne, pak se ptám — šlo-li o omyl (…), proč bylo onoho 25. srpna bombardováno hned několik měst v Británii, vesměs civilní cíle…" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Diskuse k článku »Mohli jsme se v roce 1938 bránit?«