Strategie a taktika
|
|
---|---|
Dzin napsala v č. 576:
"ja_62: (573) Nemohl by jsi to i přeložit, když už cituješ cizojazyčný zdroj? "
General der Panzertruppen Leo Freiherr Geyr von Schweppenburg, the armored expert in the west, wanted to push the mobile tactics thus adumbrated to the point of falling back entirely from the coast with all mobile units, leaving only the static defenses to stave off the enemy as long as possible and inflict maximum losses. He wanted to seek a decision in the interior with a massed armored counterattack. The Luftwaffe, he felt, should not be committed in the battle for the beaches but saved to cover the counterattack. Sodenstern agreed, with an interesting variation which he described in reflections jotted down in the summer of 1943. The relative weakness of German forces, he felt, required that they defend the coast only long enough to determine the center of gravity of the enemy attack. Strategic reserves should be assembled on both sides of the Seine northwest of Paris and on the upper Loire. The area between the Seine and Loire would be the battlefield. Since Allied air superiority would make extensive German troop movements impossible, the Allies should be compelled to maneuver into the area chosen for the battle by means of switch lines contrived to canalize the Allied attack.
Mohl.
Generál tankových vojsk Leo svobodný pán Geyr von Schweppenburg, německý tankový odborník na západě, chtěl prosadit mobilní taktiku, proto načrtl stažení všech mobilních jednotek z pobřeží, ponechávaje pouze statickou obranu k zadržování nepřítele tak dlouho jak by to bylo možné a způsobení maximálních ztrát. Chtěl vyhledat rozhodnutí ve vnitrozemí, masivním protiútokem obrněných sil. Cítil, že Luftwaffe, nemůže být vystavena bitvě o pláže, ale postačovala pro krytí protiútoku. Sodenstern souhlasil, se zajímavou variací, kterou popsal v úvahách jež si poznamenal v létě 1943. Cítil, že relativní slabost německých sil vyžadovala, aby bránily pobřeží pouze do doby určení těžiště spojeneckého útoku. Strategické reservy měly být soustředěny na obou stranách Seiny severozápadně od Paříže a na horní Loiře. Oblast mezi Seinou a Loirou měla být bojištěm. Jelikož spojenecká vzdušná převaha mohla učinit rozsáhlé německé přesuny nemožnými, Spojenci měli být donuceni manévrovat do oblasti vybrané pro bitvu prostřednictvím opevněných posic provedenými tak aby usměrněnily útok Spojenců.
|
|
|
|
ja_62: (577) To je opět nepřesné. Mohli soustředit dostatečné síly k jeho odražení. Ne jen ty námořní. | |
|
|
Dzin napsala v č. 574: Kupodivu ve všech případech kdy k podobné situaci došlo, Spojenci mohli soustředit dostatečné námořní síly, které by překonali síly obránce. "podpora spojeneckého námořního dělostřelectva byla v některých případech rozhodující pro odražení německého tankového protiútoku a současně, že útočník podporovaný dostatečně námořním dělostřelectvem překoná rozptýlené a nedostatečné síly obránce. Případná slabá taktická záloha na tom nic nezvrátí, ze stategického hlediska jako by jí nebylo." potom bych nemohl prakticky nic namítnout." |
|
|
|
ja_62: (573) Nemohl by jsi to i přeložit, když už cituješ cizojazyčný zdroj? Přesně znění geyrových návrhů jsem neznal díky. Ale to nic nemění na tom, co jsem psal níže. Předně, nikde nepíši nic o "Rundstedtově a Schweppenburgově plánu", ale o Rundstedtově plánu (maximálně ještě o plánu staré gardy). Ten je jednoznačně takoví, jaký uvádím. Hlavně, geyrův plán nebyl jednou z možných variant a na té stránce, ze které cituješ, je to myslím dost jednoznačně napsáno (hned za tím, co jsi citoval)
The notion of gambling everything on fully mobile defense with massed counterattacks mounted inland was never seriously entertained. Rundstedt seems generally to have conceived of the main battle as taking place in the coastal area.
Názor na hazardní orientaci se plně na mobilní obranu s masovými protiútoky ve vnitrozemí nebyl nikdy seriozně brán v potaz. Zdá se, že obecně Rundstedt koncipoval hlavní boje tak, že se odehrávaly v pobřežním prostoru.
Další citace se nevztahuje ke Geyrovu plánu, ale k Rundstedtovu názoru:
In his October report, Rundstedt admitted that the German divisions in the west had neither the men nor the machines to fight in open terrain against an enemy so materially strong as the Allies were sure to be. The conclusion was thus forced that the only hope of redressing Allied superiority lay in taking the maximum advantage of the water barrier.
Ve svém říjnovém raportu Rundstedt připustil, že německé divize na západě nemají dostatek mužů a vybavení, aby byly schopni bojovat v otevřeném terénu s nepřítelem materiálně tak silným, jakým nepochybně byly Spojenci. Jeho závěr byl takový, že jediná naděje redukující nadřazenost Spojenců je pouze v maximální využití vodní překážky.
Načež je popisováno to, že v tomto u něj došlo ke změně na základě slibů o posílení mobilních sil. Které ale začaly být realizovány. Od října 43 do Overlordu se na Západě v prostoru předpokládaného vylodění postupně objevuje (ať už přesunuty nebo sformovány) 6 nových tankových divizí (2., 21., 130., 1.SS, 2.SS a 12.SS) a jedna se formuje (116.). Do té doby se zde nacházejí toliko 1., 9.SS a 10.SS (1. je v květnu 43 převelena, zbylé dvě ji následují v dubnu 44, ovšem záhy se vrací). Nepočítáme ty umístěné jinde ve Francii. |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 572: Vždyť píši. Prostě děláš závěry neodpovídající zjištěnému. Kdyby jsi napsal, že "podpora spojeneckého námořního dělostřelectva byla v některých případech rozhodující pro odražení německého tankového protiútoku a současně, že útočník podporovaný dostatečně námořním dělostřelectvem překoná rozptýlené a nedostatečné síly obránce. Případná slabá taktická záloha na tom nic nezvrátí, ze stategického hlediska jako by jí nebylo." potom bych nemohl prakticky nic namítnout. "Já činím závěr, že podpora spojeneckého námořního dělostřelectva vždy stačila pro odražení německého tankového protiútoku, a současně, že útočník podporovaný dostatečně námořním dělostřelectvem většinou překoná rozptýlené síly obránce. Případná taktická záloha na tom nic nezvrátí, ze stategického hlediska jako by jí nebylo." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 570: Máme nyní docela horka, že? Jen nechápu, proč si to zřejmě myslíš už delší dobu. Je positivní, že jsi necitoval další článeček nějakého pologramoty, který má problém s napsáním Geyrova jména (už to svědčí o jeho vhledu do problematiky), má za to, že Rundstedt tankové divise soustředil, a korunuje to myšlenkou úderu na "přátelské předmostí"; nicméně mě stále udivuje tvé tříměsíční porovnávání dvou plánů, z nichž nejméně jeden neznáš .
"Nechápu, proč toto stále odmítáš, obvzláště když je to identické s tím, jak obecně Němci postupovali v případě obrany. Vždyť přeci právě toto Rommel kritizuje, kdy poukazuje na zbytečnost hloubky obrany."
Dzin napsala v č. 570:
" Pokud tedy máš někde nějakou jinou koncepci jejich obrany, rád bych o otm opravdu věděl."
General der Panzertruppen Leo Freiherr Geyr von Schweppenburg, the armored expert in the west, wanted to push the mobile tactics thus adumbrated to the point of falling back entirely from the coast with all mobile units, leaving only the static defenses to stave off the enemy as long as possible and inflict maximum losses. He wanted to seek a decision in the interior with a massed armored counterattack. The Luftwaffe, he felt, should not be committed in the battle for the beaches but saved to cover the counterattack. Sodenstern agreed, with an interesting variation which he described in reflections jotted down in the summer of 1943. The relative weakness of German forces, he felt, required that they defend the coast only long enough to determine the center of gravity of the enemy attack. Strategic reserves should be assembled on both sides of the Seine northwest of Paris and on the upper Loire. The area between the Seine and Loire would be the battlefield. Since Allied air superiority would make extensive German troop movements impossible, the Allies should be compelled to maneuver into the area chosen for the battle by means of switch lines contrived to canalize the Allied attack.
That was how the situation looked in October. After the Hitler directive in the next month, Rundstedt modified his view. If the promise to strengthen the west meant the provision of new troops and more mobile divisions, it might be possible to return to the idea of mass counterattack.
Mimo jiné. (Z www.army.mil/cmh-pg/books/wwii/7-4/7-4_Conte... ). Takže to co neustále prohlašuješ za Rundstedtův a Schweppenburgův plán, tj. masivní protiútok k pobřeží, je pouze jednou z jeho variant, pro případ, že by německé síly na západě byly podstatně posíleny, což nebyly. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 569: Já činím závěr, že podpora spojeneckého námořního dělostřelectva vždy stačila pro odražení německého tankového protiútoku, a současně, že útočník podporovaný dostatečně námořním dělostřelectvem většinou překoná rozptýlené síly obránce. Případná taktická záloha na tom nic nezvrátí, ze stategického hlediska jako by jí nebylo. "Jenže ty z toho potom děláš závěr, že podpora námořního dělostřelectva stačí vždy na odražení tankového útoku, což není pravda." |
|
|
|
Moby napsal v č. 565:
"A co, Hitler zastavil postup na Dunkerk aby nechal Brity uniknout."
Moby napsal v č. 567: Nenechal. Jednak si to Britové vydobyli a jednak Hitler v zastavení německého postupu nehraje tu zásadní a hlavní roli, byť měl v konečném důsledku možnost definitivního rozhodnutí. "23.května 1940,aby s nima moh uzavřít mír, je nechal evakuovat od Dunkerque." |
|
|
|
ja_62: (564) Plán obrany proti invazi v podání "staré gardy" je naprosto jednoznačný. Hluboká obrana skládající se ze 3 strategických sledů, První tvoří Atlantický val, druhé pěši divize zakopané ve vnitrozemí a třetí tankové a motorizované jednotky jako zálohy. První dvě liniie obrany mají zadržet nepřítele a třetí uskupení je mohutným protiúderem zničí. Nechápu, proč toto stále odmítáš, obvzláště když je to identické s tím, jak obecně Němci postupovali v případě obrany. Vždyť přeci právě toto Rommel kritizuje, kdy poukazuje na zbytečnost hloubky obrany. Ale vážně, necháme slovní gymnastiky, já opravdu znám jen a pouze dva typy obrany proti invazi. Jeden Rommelův a druhý Rundstedtův (ikdyž je toto označení zavádějící, na něm se podílelo více německých velitelů včetně OKW). Pokud tedy máš někde nějakou jinou koncepci jejich obrany, rád bych o otm opravdu věděl. |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 563: Spíše je to opačně, píši co jak Němci chtěli zmařit invazi a ty stále trváš na své představě, jak to chtěli udělat podle tebe. Já si to opravdu nevymýšlím obranný plán byl takovíto."To asi nemá cenu, když trváš na své představě a její pomocí pak vyvracíš fakt Schweppenburgova plánu . Spojenecké tažení na Porúří bylo východiskem německých plánů, ale nechtěli jej mařit tak jak si stále představuješ a uvádíš ty."
ja_62 napsal v č. 563: Jenže ty z toho potom děláš závěr, že podpora námořního dělostřelectva stačí vždy na odražení tankového útoku, což není pravda. "Třeba tady? Nedá se rozhodně říci, že vždy útok odrazila kombinace námořních a pozemních prostředků, a v situaci kdy Spojenci neměli pozemní dělostřelectvo ještě vyloděno, vždy stačilo pouze námořní, kterým ostatně nepohrdli ani když už pozemní bylo vyloděno." |
|
|
|
Tom napsal v č. 566: 23.května 1940,aby s nima moh uzavřít mír, je nechal evakuovat od Dunkerque. "A proč by to dělal? A hlavně na co ptal už ja_62: kdy a proč vydal ten "rozkaz"?" |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 564: A co, Hitler zastavil postup na Dunkerk aby nechal Brity uniknout. "A když jsem se cvičně podíval, co na oněch stránkách píší o haltbefehlu přirozeně nezklamali" |
|
|
|
Dzin napsala v č. 562:
"Teď jsem si projel internet a je to prakticky všude. "
Dzin citoval: Tak internet to je mimořádně dobrý pramen, takhle by třeba mohl argumentovat nějaký fanoušek dunkerského "haltbefehlu" , nebo jiné podobně kolující informace. Navíc jedním ze zdrojů tohoto článku je opět Hubáčkova Invaze. Problém je, podobně jako s většinou článků o invasi, je že se nesoustředí na nakonec neaplikovaný plán dopodrobna, (a obecně je celkem úspěch, nejsou-li tam alespoň chyby v popisu skutečnosti, zejména co se týče uspořádání Panzergruppe West, kde se lze, jako tady, setkat i s popisy toho, jak Rundstedt na úkor Rommela soustředil tankové zálohy ve vnitrozemí, což mohl vypustit pouze jedinec, který se nepodíval, kde ty tankové zálohy OB West/ OKW byly rozmístěny; předpokládám, že autor zrovna tohoto článku ten nesmysl částečně napravil alespoň zohledněním faktu, že Rundstedt sám nevelel všem tankovým jednotkám) a uvede o něm jen nějakou vágní informaci, případně ji rozpracuje do toho, jak by si to dotyčný představoval sám, navíc je to komplikováno faktem, že většina psavců o tématu jsou rommelisté (což je celkem pochopitelné, já tak začínal taky, Rommelův plán má výhodu ve zdánlivé větší efektivnosti, a trochu trvá, než se přes tento efekt(a zejména pochopení, že většina jednotek by byla mimo dosah invase, a tudíž na nic, je myšlenkově bolestivé) člověk přenese) a tak je ani nenapadne zjišťovat jak to bylo přesněji, a co Geyr navrhoval.
" Rommel vypracoval plán podle něhož by být veškeré dostupné jednotky dislokovány u pobřeží, kde by měly protivníka smést z pobřeží dřív než si vybuduje předmostí. Von Rundstedt byl, ale jiného názoru. Soustředil tankové formace více ve vnitrozemí a pod jednotným velením je chtěl vrhnout proti přátelskému předmostí*). Tuto teorii zastával i velitel tankových formací generál svobodný pán Geyer**) von Schwepenburg. Hitler jako vrchní velitel německých vojsk se však nedokázal rozhodnout a podpořit tu či onu stranu, a tak vlastně neměli Němci vypracován žádný plán, jak invazi čelit. Nejhorší však bylo, že elitní tankové formace Waffen-SS***), které Hitler přesunul na západ nebyly podřízeny ani Rommelovi ani Runstedtovi, ale samotnému Hitlerovi a OKW(Oberkommando der Wehrmacht), a tak nemohli být přemístěny bez Hitlerova osobního rozkazu."(z druha.svetova.cz/clanky/den-d-vylodeni-v-nor...) *)
Dzin napsala v č. 562: Tak to by tedy byl ten Rundstedtův plán doopravdy značně nekonvenční. Dzine, kdyby sis alespoň lépe přečetl co píšeš, když už málokdy čteš co píši já.
"což mimochodem stručně a jasně vystihuje podstatu rozdílu obou plánů" **)Google ovládám, takže jsem si byl schopen prohlédnout z tebou citovaného článku i věci, které jsi moudře vynechal... ***)Dost svébytná a zajímavá interpretace složení I. SS Panzerkorps, do kterého náležela i Panzer Lehr, ne ? A když jsem se cvičně podíval, co na oněch stránkách píší o haltbefehlu přirozeně nezklamali . |
|
|
|
Dzin napsala v č. 561: To asi nemá cenu, když trváš na své představě a její pomocí pak vyvracíš fakt Schweppenburgova plánu . Spojenecké tažení na Porúří bylo východiskem německých plánů, ale nechtěli jej mařit tak jak si stále představuješ a uvádíš ty.
"(558) Ne, ty spojuješ reality a svoje představy. To co píšeš nidky Němci dělat nechtěli. Oni nechtěli nějak odklánět Spojenecký útok od Porúří. Oni je chtěli izolovat na předmostí a mohutným úderem tankových a motorizovaných svazků je následně zničit."
Dzin napsala v č. 561:
"ja_62: (557) Jak sám píšeš, útok byl odražen za pomoci lodního dělostřelectva, ne že útok odrazilo lodní dělostřelectvo. Jediný případ tohoto je prostě jen a pouze Sicílie. Navíc zde mám to, co píšeš, tedy nedostatek sil Němců."
ja_62 napsal v č. 557: Třeba tady? Nedá se rozhodně říci, že vždy útok odrazila kombinace námořních a pozemních prostředků, a v situaci kdy Spojenci neměli pozemní dělostřelectvo ještě vyloděno, vždy stačilo pouze námořní, kterým ostatně nepohrdli ani když už pozemní bylo vyloděno. "Druhý nejbližší případ je pak onen britské 167. pěší brigády, která první den vylodění u Salerna čelila tankovému protiútoku sil 16. panzerdivision, a tento útok byl zastaven pouze za pomoci námořního dělostřelectva. Nabízí se ti ovšem argument, že nešlo o protiútok celé divise, na druhou stranu útok této skupiny dopadl na pouhou jednu brigádu. " |
|
|
|
ja_62: (560) Rundstedt byl dostatečně zběhlý v nasazení tankových útvarů na strategické rovině, jak se na vrchního velitele sluší. To že taktiku nasazení nechával na příslušném veliteli je standartní postup. Kde ještě? Teď jsem si projel internet a je to prakticky všude. Google máš nepochybně také, takže není problém se podívat. Třeba hned v jednom z prvních odkazů praví se "Rommel vypracoval plán podle něhož by být veškeré dostupné jednotky dislokovány u pobřeží, kde by měly protivníka smést z pobřeží dřív než si vybuduje předmostí. Von Rundstedt byl, ale jiného názoru. Soustředil tankové formace více ve vnitrozemí a pod jednotným velením je chtěl vrhnout proti přátelskému předmostí." což mimochodem stručně a jasně vystihuje podstatu rozdílu obou plánů. samozřejmě, Rundstedt (a jeho štáb) koncipoval startegii obrany Grey (a ostatní) se starali o přímou taktiku pro splnění úkolu pro ně přidělené. Já popisuji to, co chtěla "stará garda" aplikovat, jako obranu proti Spojeneckému vylodění. |
|
|
|
ja_62: (557) Jak sám píšeš, útok byl odražen za pomoci lodního dělostřelectva, ne že útok odrazilo lodní dělostřelectvo. Jediný případ tohoto je prostě jen a pouze Sicílie. Navíc zde mám to, co píšeš, tedy nedostatek sil Němců. (558) Ne, ty spojuješ reality a svoje představy. To co píšeš nidky Němci dělat nechtěli. Oni nechtěli nějak odklánět Spojenecký útok od Porúří. Oni je chtěli izolovat na předmostí a mohutným úderem tankových a motorizovaných svazků je následně zničit. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 555: V Hubáčkově Invazi? To myslíš vážně? Moje vydání, pravda výsledek to pilného přehrabování polic antikvariátů, na začátku třeba obsahuje řadu podnětných informací o bojích Jihozápadního frontu během června 1941 (což sice poněkud poopravilo mou představu, že Kirponos je ruský název nějaké choroby respiračního systému) a podobně, a po těchto dobově úvodních nezbytnostech i solidní popis spojeneckého plánování, invase a hlavně bojů do pádu Paříže, jenomže Rundstedtův plán probírá jen zcela obecně, zmiňuje zapojení Schweppenburga, jenže nejde pod úroveň Rundstedtovy koncepce "protiúder koncentrované mobilní zálohy", neříká, jak s ní mínil Schweppenburg naložit. O to více se věnuje Rommelovu plánu a úvahám "co by kdyby"*). Pokud vím v novějším vydání pouze připojil relevantní informaci, že "Rundstedt za svého života nikdy neseděl v tanku", čímž chce patrně vyjádřit své mínění o jeho neschopnosti koncipovat plán nasazení mobilních záloh."Přečtením strategického plánu Němců. Z nejznámějších knih je třeba napsán i v Hubáčkovi."
Dzin napsala v č. 555: Kde ještě?
"Přečtením strategického plánu Němců."
Dzin napsala v č. 555:
"Gřei "
Dzin napsala v č. 555:
"Gřei rozpracoval jen nasazení tankových sil, ne celkový plán obrany. ostatně k tomu neměl ani pravomoce a kompetence. Ten je takoví, jaký píši."
ja_62 napsal v č. 550: "Schweppenburgův plán pohřbil, neboť Rundstedt se za něj nijak výrazněji nepostavil) resp. Rundstedt navrhoval v obecné rovině protiútok koncentrovanými tankovými silami, a Schweppenburg tuto myšlenku ve svém plánu rozpracoval jako mobilní boje soustředěných tankových sil ve vnitrozemí proti silám nepřítele proniknuvším z pobřeží,"
ja_62 napsal v č. 550: Možná jsem se trochu nepřesně vyjádřil, "dělba" spočívala v tom, že Geyr navrhnul použití mobilní zálohy (včetně mobilnější pěchoty), Rundstedt měl kontrolu nad plánem jako celkem, tedy i statickou obranou na pobřeží.
"Leo Geyr von Schweppenburg je pro tento plán tím podstatným, von Rundstedtův přínos spočívá v tom, že rozhodl o nasazení koncentrované mobilní zálohy, a pověřil Schweppenburga, jako nejschopnějšího tankistického odborníka kterého měl, aby tu myšlenku rozpracoval konkrétněji."
Dzin napsala v č. 555: Stále popisuješ, jak si ty, nebo někdo z něhož čerpáš, a kdo neví, co konkrétně Geyr navrhuje, představuje naplnění Rundstedtovy koncepce.
"Němci počítají s tím, že Spojence izolují na relativně malém předmostí. tankové divize jsou stáhnu dost dozádu proto, aby byly uchráněny předinvaznímu bombardování a ne, aby zde vyčkávaly, až k nim Spojenci přijdou." *)Mne třeba dost zajímá, zda si Hubáček uvědomuje, když popisuje plán na soustředění III.protiletadlového sboru za normandskými plážemi, namísto jeho "dosavadního neefektivního rozptýlení po celé Francii", jak by pak vypadal přísun německých zásob, který i tak zrovna neoslňoval hojností. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 555: "Sporadické" pokrytí pláží a držení přístavů není zase tak špatná myšlenka, když uvážíme, že pokrytí cca 90% pláží ztrácí po vylodění smysl, zatímco držení přístavů stále může znesnadňovat postup spojeneckých sil, omezením jejich zásobování (a pročpak asi i po invasi Němci brání přístavy, zatímco na udržení pláží jim přestává záležet, že).
"Ostatní pláže mají být pokryty víceméně sporaticky a držet se silně mají už jen přístavy."
Dzin napsala v č. 555: Jde o ten nejohroženější úsek, ano, a pak je tu stále klasická skutečnost německého "plánování", že levice neví co dělá pravice, a plán musel zohlednit fakt, že OKW rozhodlo o nějaké podobě Atlantického valu, Organisation Todt jej nějak vybudovala (a dokonce ani když se Rommel ujal inspekce valu a později velení skupiny armád "B", neodvážil se říci něco ve smyslu "Moc hezky jste ta kvanta betonu položili soudruzi, jen někdy trochu jinde a dál od pobřeží než by se nám hodilo, to neobsadíme" ) a armáda která sice nad výstavbu přes ženijní náčelníky dohlížela a vybírala lokace staveb, neměla šanci objednat si co se bude kdy stavět, a OT stavěla nejdříve tam, kde se jí to hodilo. " Protože na celé pobřeží nemají Němci dost sil a proto chtějí bránit toliko místo, kde dojde k vylodění." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 554:
"ja_62: (549) Uniká Ti pojinta, Za reálnou možnost ji měli Němci. To co si myslím já je v tomto bezpředmětné. němci uvažovali, že Spojenci nebudou táhnout na Francii, ale zamíří do Porúří. Důvody proč si to mysleli, jsem uvedl, z jejich pohledu to byl pro Spojence ten nejlepší postup.
Dzin napsala v č. 554: Ty stále mísíš dvě rozdílné věci, a vychází ti pak právě ten tvůj předpoklad - Němci předpokládali, že Spojenci budou chtít po vylodění primárně co nejrychleji směřovat na Porúří, a svou obranu proto koncipovali, resp. Schweppenburg navrhoval, právě s ohledem na to, aby tomu zabránil (resp. oddálil tuto hrozbu po co nejdelší dobu) - soustředění jednotek v oblasti na severozápad od Paříže mělo odvést Spojence od přímého tažení na Porúří, vytvořením hrozby pro jejich postup, kterou museli nejprve překonat, aby poté mohli táhnout směrem na Porúří. "My víme, že by to Spojenci neudělali, ale Němci si to mysleli, že udělají a podle toho koncipovali svoji obranu." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 553: Jenomže je to současně případ nejlépe odpovídající modelu Rommelova plánu - tanková divise okamžitě zaútočí proti vyloděným silám, a skončilo to takovým výsledkem jakým skončilo. U ostatních můžeš oprávněně namítat, že protiútoky nebyly okamžité a byly odraženy i za pomoci už vyloděného dělostřelectva pozemních sil, nebo příliš dlouho trval přísun německých sil ze zázemí."ja_62: (548) Jak ti mohu odpovědět smysluplně na dotaz, který je evidentně špatně formulovaný? Vždyť máme jen jeden jediný útok, který byl odvrácen toliko palbou lodního dělostřelectva a oba víme, jak dopadl." Druhý nejbližší případ je pak onen britské 167. pěší brigády, která první den vylodění u Salerna čelila tankovému protiútoku sil 16. panzerdivision, a tento útok byl zastaven pouze za pomoci námořního dělostřelectva. Nabízí se ti ovšem argument, že nešlo o protiútok celé divise, na druhou stranu útok této skupiny dopadl na pouhou jednu brigádu.
Dzin napsala v č. 553: Takže 100% případů kdy došlo k situaci na obou stranách obdobné Rommelovu plánu skončilo německým neúspěchem. " Vždyť máme jen jeden jediný útok, který byl odvrácen toliko palbou lodního dělostřelectva a oba víme, jak dopadl. " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Strategie a taktika