Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
Hele, vydrž. Já se stavím osobně. Co tak v sobotu odpoledne? |
|
|
|
|
Tom: Ju 52 - krása, ale jestli přemluvím rodinu, aby mne nechala utratit 6000,-, tak to teda nevím... V každém případě i ze země to bude zážitek.  |
|
|
|
|
|
Nevím, kam s tím, ale asi sem: V posledním LK je velmi smutný článek o osudu Jaku-11 alias C-11, který v posledních cca 15 letech předváděli u nás a v zahraničí po leteckých dnech. S tímto letounem jsou asi nejvíce spojena jména pilotů Václava Peroutky a Petra Jirmuse. Bohužel tento letoun na 99% dolétal, důvodem je evidentně fušerství a leváctví firmy, která prováděla revizi na motoru. Druhá věc z téhož LK je mnohem radostnější - v Mladé Boleslavi bude v červnu k vidění a ke svezení Ju 52, z čehož mám obrovskou radost |
|
|
|
|
Díky za vysvětlení - nedoved' jsem si to přesdtavit. |
|
|
|
|
|
Sodík je schopen do cca 800 st. C pohltit velké množství tepelné energie. Mrkni se třeba sem: www3.fs.cvut.cz/web/fileadmin/documents/1224... |
|
|
|
|
|
Já jsem spíš dal první lepší odkaz co sem našel. Zajímalo by mě jak to chlazení sodíkem funguje - nedovedu si to vůbec představit? To jsem nikde nenašel. |
|
|
|
|
|
Algy: Jasně, už si vzpomínám. Tedy Algy, klobouk dolů - vzpomenout si na to po takové době... A díky ! |
|
|
|
|
|
Já možná tak úplně nerozumím co přinesou sodíkem chlazený výfukové ventily motoru, ale www.enginehistory.org/air-cooled_cylinders_3.htm tady píšou, že s nima přišel v první polovině dvacátejch let nějaký Sam Heron. |
|
|
|
|
|
Algy (1667): Teď jsem kapánek mimo... (tedy nevím na kterou mojí "myšlenku" reaguješ ) |
|
|
|
|
Kam se hrabe Luftwaffe '46. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1662: Je mi to jasné.
"V knize popisovaná zkouška, mnou již níže (tj. před Tvým 1647), rozhodně neukazuje na tutéž zkoušku, či tutéž metodiku. "
Algernon napsal v č. 1662: Nespomenieš si náhodou o akú knihu šlo? Bol to ten Lavočkin, čo si spomínal? "V knize popisovaná zkouška, mnou již níže (tj. před Tvým 1647), rozhodně neukazuje na tutéž zkoušku, či tutéž metodiku. " |
|
|
|
|
|
Tom: skús to popísať s pomocou súradnicovej sústavy  Os y - zvislá, smer pôsobenia sily pri lisovaní Hranol: x-dĺžka, y-výška, z-šírka orientácia vláken - z ? Toto asi bude vhodné potom zmazať, už sme moc odbehli |
|
|
|
|
|
Ne-e. Vlákna budou vždycky po délce. Neumím to bez obrázku jen slovně vyjádřit. Spíš "léta" (to bude ono ) Mám obdélníkový hranol u kterého jsou léta rovnoběžná s delší hranou. Jednou budu lisovat (podle toho Algyho pramene) z té delší strany, podruhé z té kratší. Tak jestli v tom je rozdíl. Jestli se třeba náhodou ten hranol lisovaný z té kratší strany spíš nerozdrtí. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1658: Myslíš tým vzájomné porovnanie pevnosti dvoch rovnakých vzoriek dreva, kde u jednej vlákna smerujú priečne a u druhej pozdĺžne? "Celkem mně ale vrtá hlavou, jestli a jak by se projevil vliv orientace vláken dřeva vůči lisovací síle." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1653: Ohýbalo se to zjevně ve směru té "výšky", že? Pak ale podobný nárůst počtu ohybů budeš pozorovat i v případě, že tu lať prostě ohobluješ."změnila se pouze stlačením ona výška vzorku" Neuvádí ani nějakou další změnu rozměru po lisování - opravdu se to mohlo jen "splácnout" ( ) v jednom směru?Celkem mně ale vrtá hlavou, jestli a jak by se projevil vliv orientace vláken dřeva vůči lisovací síle. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1648: No... nejak som sa nad tým nezamyslel, ale aj bez počítania som napísal nezmysel. Ak správne chápem, "moja" vzorka by musela byť aspoň 3000 mm dlhá (s obdobným posunutím vzdialenosti opôr), aby som sa dostal aspoň k medzným hodnotám, alebo by musel byť obdobne zmenšený prierez (pri zachovaní šírky), pričom by takáto úprava stále nepostačovala k skúške opakovaným ohýbaním (ak by som chcel dospieť k objektívnemu výsledku) "a napětí by vyšlo 394-872 MPa" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1653: Jediné porovnání s plechem, co jsem použil je rozšířená ale nenormalizovaná zkouška ohybem - plech se překládá napůl tak dlouho, dokud nepopraská v ohybu - vypovídá to o tažnosti a vhodnosti pro některé lisovací operace. Použil jsem to proto, že je to jediná MNĚ známá zkouška, která je podobná tomu ohýbání o 15° na počet ohybů. A poukázal jsem na to, že ani tahle zkouška nic nevypovídá o pevnosti nebo modulu pružnosti. "Ale tahat do toho nějaké analogie ohledně technologií zpracování kovů, to mi tedy přijde, pardon, ale zcela s tím nesouvisející. " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1654: Metódy určovania vlastností materiálov v leteckom priemysle sa neodlišovali od metód v iných oblastiach. Existovali tam zvláštne predpisy a doporučenia ohľadom prípustných defektov, frekvencie vykonávania skúšok, výberu vzoriek a pod. V prípade dreva sa používali tie isté metódy ako u kovov (a iných materiálov), s tým, že sa zohľadnili jeho špecifické vlastnosti (predpisy na miesto odberu vzorky, smerovanie vláken, defekty, teplotu, musela byť známa vlhkosť vzorky...). "Nějak z umístění v ostatním textu nelze jednoznačně předpokládat, že jde o materiál používaný v leteckém průmyslu" |
|
|
|
|
|
Medza pevnosti (временное сопротивление), ale ide o vypočítanú (predpokladanú) hodnotu |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1649: Mez pevnosti nebo něco jiného? Tj. prasklo to, nebo jenom došlo k trvalé deformaci a pod? "udaná hodnota odporu pri statickom ohybe 850 kg/cm2." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty