Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
Je to nádhera  Podle mne to standardně bylo vodorovně (jako sosák u hmyzu ) a mělo to zepelín zafixovat při současné možnosti určité volnosti pohybu. A samozřejmě ukotvení asi pomocí lan. Ale je to jen můj dohad, přivítám vysvětlení. |
|
|
|
|
Mně přijde zajímavé, že to nemají nijak zajištěné shora, vždyť to muselo z ukotvení lehce vyskočit? Nebo se zámek nedochoval anebo to zajišťovala lana? |
|
|
|
|
Že je to úžasnej kousek, co? |
|
|
|
|
|
No mně to na první, zběžný pohled přišlo jako čumák vzducholodě, teď když guano napsal, že to je z Friedrichshafenu, tak mi to přijde i pravděpodobnější - ten zbytek by mohlo být i kotvící zařízení? |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1775: Vzhledem k tomu, že je to fotka z výstavy Aero 2011 ve Friedrichshafenu, tak to není ani tak težké "www.airspace.cz/akademie/rocnik/2011/ 06/aero... " |
|
|
|
|
|
www.airspace.cz/akademie/rocnik/2011/06/aero... www.airspace.cz/akademie/rocnik/2011/06/aero... zcela dole. Hezká hádanka |
|
|
|
|
|
Když jsme u toho, kdypak se asi dočkáme replik dvou legendárních letadel - B-534 a Š-328? |
|
|
|
|
|
Vo tom samozřejmě žádná... BTW...mám pocit, že jméno Kindernay jsem zaregistroval i mezi prvorepublikovými letci. Asi to je v rodině stejně jako Kamarýtovi atd. |
|
|
|
|
|
Možná že je, ale "zase" svoje hračky ukazuje lidem. V Hoškovicích na letišti jsou v hangáru věci jako Texan nebo prý i Turbo Mentor, ale nejsou moc k vidění. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1767: Víme "BTW2...víte že v NTM je fakt Kašparův originální letoun?" Aktualita z 8:15 - přelet byl odvolán pro silný protivítr, snad se uskuteční příští týden, viz: pardubice.idnes.cz/opakovani-letu-z-pardubic... |
|
|
|
|
|
Hezký bude zejména přímý přenos startu - i když počasí... BTW...pamatuju jak před 15 lety předváděli (veřejně vůbec poprvé) repliku Kašparova Blériotu v Pardubicích na letecké pouti. Chudinka si ale neporadila s bočním větrem při startu a poškodili ji ještě na dráze. Teď už lítat umí docela dobře. BTW2...víte že v NTM je fakt Kašparův originální letoun? |
|
|
|
|
Něco pro letadlovce :
Do dálek i výšek seminář u příležitosti 100. výročí dálkového letu ing. Jana Kašpara z Pardubic do Velké Chuchle www.ntm.cz/ |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1754: Podívám se na to, ale dej mi pár dní času "A helemese, prosím prosím, smutně koukám, D.H.103 — nemáš k těm voštinám něco víc? " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1760: Jo, to souhlasí, na fotkách Š-50 je to taky vidět. Ale je obtížné pak mluvit o 100% nosném potahu, když je to vyboulené mezi vnitřními výztuhami. "(Zrovna poměrně nedávno jsem to pozoroval na nějakým našem předválečným „plechovým“ prototypu, dozajista to budeš taky znát - snad na Š-50?) " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1759: Tady se vrátím k osobě Miroslava Hajna. V jeho pozůstalosti je řada zápisků a poznámek o ptačím letu. Všiml si, že ptáci klouzali lépe, než všechny kluzáky, co lidé (asi do 50. let) postavili. Měl tam i novinový výstřižek, kdy někdo měřil vránu (mrtvou-vycpanou) v aerodynamickém tunelu a výsledky neodpovídaly tomu, co bylo možné pozorovat na vránách v přírodě. Existuje i Hajnova zpráva (bohužel nedatovaná), kde na tyhle skutečnosti poukazuje a žádá, aby se v tomto směru začaly výzkumy."No nevím jak stabilitě - ale dozajista vím, že vlnitý „potah“ (a to podélně) mají žraloci. A jak se už dýl jak dvacet let ví, tak ten jejich „vlnitej potah“ (ovšem jen jemně vlnitej - je to znát třeba spíš na omak) klade menší odpor, než kdyby měli na karosérii „hladký potahový plechy“. :o) Čili možná jen u Junkersů zvolili špatný měřítko těch vlnek? :o)) Jinak ale - kam že se takovej primitivní žralok hrabe na delfíny, s jejich aktivním řízením proudění v mezní vrstvě… :D" Takže asi nejen delfíni... PS: to není nic cimrmanovského... |
|
|
|
|
|
Nejenže schválně, existovala i lehce naivní theorie, že správně orientované vlny pomáhají stabilitě obtékání takového letadla |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1756: Když to nevadilo "Tante Ju" ani jako novému letounu a jeho předchůdcům z téhož materiálu taky ne, tak to asi bude mít vliv jen při vysokých rychlostech"nosný potah duralových skořepin má po čase snahu "vlnkovatět" " . Ale ty "vlnky" byly u Junkersů asi schválně, že ? |
|
|
|
|
|
Ještě jedna vlastnost se mi líbí. Musí to být tuhé, takže to nemůžu trvale zdeformovat namáháním. Naopak nosný potah duralových skořepin má po čase snahu "vlnkovatět" - hezky to bývá vidět na Dakotách, teď v poslední době to bylo znát i na některých fotkách Corsairu z Košic. Samozřejmě to má i každý Hellcat Vliv na aerodynamiku je jasný. |
|
|
|
|
|
No, mně na tom docela zaujalo, jak rozdílné pevnostní vlastnosti musí mít jednotlivé vrstvy. Jestli vrchní dural sloužil fakt jen jako ochrana před povětrností (a "údržbou") - což myslím několikrát uváděl p. Němeček v souvislosti s francouzskými těsně předválečnými letadly, nebo jestli to mohlo mít i nějaký vliv na pevnost a tuhost výsledné konstrukce - skořepiny (to asi ano). Na druhou stranu uvažuju nad samotnou technologié výroby. Umím si představit, že při výrobě desek z překližky přidám navrch jednu vrstvu duralu. Nebudu mít potom problém, když tu desku budu tvarovat ve dvou rovinách (typicky vypuklý potah koncového oblouku křídla)? A nebo naopak, kdybych chtěl tohle použít na skořepině (jako že asi ten DH103), tak musím první duralovou vrstvu do betonové formy vložit už předem vytvarovanou. Přece to tam nemůžu vkládat v pásech jako dýhu v ostatních vrstvách. Osobně tyhle materiály vidím jako první kompozity - orientované vrstvy vláken, které výrazně mění pevnostní vlastnosti v daných směrech, na namáhaných místech můžu dát více vrstev... Navíc tenké vrstvy dýhy (ručně kladené do formy) při minimálním úsilí snižují možnost, že se tam vloudí nějaká nestejnorodost. |
|
|
|
|
|
V té době se běžně používali k slepování dýh kazeínové klihy (vyráběné z hovězích kopyt, kostí a šlach) a fenol-formaldehydové pryskyřice. A každá firma to měla asi trochu jinak technologicky - různé teploty a tlaky. Např. u deHavillanda používali ještě na většinu vyrobených Mossie kazeínový klih, ale později to změnili na f-f pryskyřici. U kusů sloužících v tropech (horko a vlhko) se totiž ten kazeín tak nějak rychleji rozlepoval. U Horneta použili k výrobě sendviče z balsy, překližky a hliníkové voštiny metodu Redux (což je hodně zjednodušeně upravená pryskyřice aplikovaná za poměrně přísně dodržovaných technologických postupů) |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty