Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 1714: Tak uhlík vzhledem k svému učinnému průřezu přece dobře pohlcuje radarové vlny - grafitové tyče se dokonce používají jako moderátor v reaktorech. "Je „uhlík“ (či uhlí) nějaké dielektrikum, skrze které radarové paprsky projdou" |
|
|
|
|
Já si jsem dost jistej, že v literatuře se výraz STEALTH v souvislosti s Ho 229 objevuje tak od druhé půle 80. let. Což pro mne mluví samo za sebe  Nemluvě o tom, že nikdo ze zastánců STEALTH zatím nevysvětlil, jak by mělo to dřevěný uhlí fungovat  A už jsem to tady možná psal, ale je dost pravděpodobné, že u Ho 229 by vzhledem k celé konfiguraci docházelo při střelbě k nasávání zplodin střelného prachu do motorů. S čímž se potýkali Sověti a podle jejich zkušeností to u Jumo 004 vyvolávalo pumpáž (nestabilní stav kompresoru) a chcípnutí motoru. |
|
|
|
|
Já si totiž hlavně říkám, že to celý páchne takovým kreativním anachronismem založeným na estetickejch vjemech - Ho 229 má podobnej tvar jako pozdější STEALTH, tudíž to bylo taky tak zamýšlený. (Zrovna tak třeba StG 44, těžkej krumpl s nenapravitelným sklonem k zádržkám, ve výrobě nenahraženej jen proto že válka skončila nevhod brzy, je za super útočnou pušku, ne-li rovnou prototyp Kalašnikova, protože je to takovej cool vypadající kvér) Já nepopírám, že tvar asi bude z koncepce nízko zachytitelnej - samokřídlo, nevyčnívaj z toho žádný směrovky atd. ale připadá mi divný, že by Američani museli to dřevěný uhlí dovádět k dokonalosti kolem čtyřiceti let. A skončili namísto toho s něčím jiným.Navíc celkovej vývoj letecký techniky v Německu i jinde ve světě šel dlouho směrem "Rychleji, výše" (a třeba i "silněji" dybych chtěl citovat olympijský heslo celý) aby unikly stíhačům a PL dělostřelectvu a když odtamtuď bombardéry sesadily naváděný střely, přesunuly se do nízkejch výšek a vysokejch rychlostí, kde na ně nemohly tehdejší pomalu zrychlující a v nižších výškách bídně manévrující střely, automatický PL-dělvo nestačilo předsazovat a stíhači nedokázaly zachytit malej rychlej cíl proti povrchu - a teprv potom co i tam zaúřadovaly typy raket schopný solidně manévrovat i v nízkejch výškách + přepadový stíhači s radarem schopným zachytit cíle proti zemskýmu povrchu, začlo bejt STEALTH nutný - do tý doby pohoda stačila vysoká rychlost nízko nad zemí, a do 60. let se dalo radarům často podletět úplně, takže nebylo nač je navádět. A teďka někdo začne s tvrzením že si někdo komplikoval vývoj ve svý době teoreticky špičkovýho stroje tím aby bylo NAVÍC obtížně zachytitelný radarem, když většina obranejch prostředků by na něj stejně jen těžko mohla. Nemluvě o tom, že původní jakžtakž krytý vstupy vzduchu do motoru si jen tak mírnix-dýrnix přesadili do náběžný hrany, asi proto aby daly obraně přece jen nějakou šanci? A pak nějakej punk dokazuje radarovou neviditelnost ve výšce 100 stop porovnáváním s frekvencema Chain Home?  |
|
|
|
|
|
"using the same three frequencies used by the Chain Home radar network of the British in the early 1940s. RCS testing showed that an Ho 229 approaching the English coast from France flying at 885 km/h (550 mph) at 15 - 30 metres (50 - 100 ft) above the water"
Mě by zajímalo jak teda na tom stožáru přišli k tý rychlosti. BTW - pod sto stop - nepodlítnuli by Chain Home tak jako tak? Takže s tím prachem z dřevěnýho uhlí v lepidle by se kvůli Chain Home moc namáhat ani nemuseli.
ja_62 napsal v č. 1708: To sem psal já.
"A jak už tu myslím taky zaznělo, předpokládat že by Ho 229 létal přes Kanál z Francie, je pro rok 1945 patrně poněkud naivní, "
dead man napsal v č. 1606:
"Já mám takovej pocit, že oni to počítaj oproti BoB, a nejspíš i stejný trasy - z Francie. "
"According to tests on the replica, World War II British radar would have picked up the Horten over the English Channel at about 80 miles (129 kilometers) out, versus 100 miles (160 kilometers) for a conventional World War II fighter. "
|
|
|
|
|
Díky za informace. Já jsem totiž měl za to, že pokud chce někdo dojít k co nejméně zpochybnitelnému závěru, měl by pokud možno co nejvěrněji napodobit zkoumané - tj. postavit k tomu, že se nejméně jeden originální exemplář zachoval, snad není tak těžké zjistit. Ideálně i za letu, s kopiemi původních motorů. Koneckonců experimentální archeologové snad nemají problém napodobovat např. pravěké metalurgické technologie a postupy na základě nálezů, tak není důvod proč se, namísto věrné makety, z dobových materiálů a dobově odpovídajícími výrobními postupy, které v případě stavby výrobku z doby relativně nedávné nemusí být zcela ztraceny (o existenci dochovaného téměř kompletního exempláře originálu nemluvě), omezit na stavbu tvarově shodné makety, z nepůvodních materiálů, patrně bez motorů apod. Ačkoliv tedy předpokládám že dotyční stavitelé makety, vzhledem ke svým profesním zkušenostem, přibližně věděli jak simulovat. Přesto mi to celé skutečně stále připadá, že vynaložili nejspíše nemalé finanční prostředky aby nakonec natočili zábavný pořad, který při bližším pohledu asi stále nedokazuje vůbec nic konkretního stran vlastností Ho 229. Poněkud mi to celé připomíná jistý Cameronův "dokument", který svá klíčová "zjištění" dokládá víceméně pouze počítačovou animací (nemluvě o ostatních výbojích daného režiséra na poli pseudodokumentu), zato tvrdil, že přichází se sensačním objevem. en.wikipedia.org/wiki/Ho_229#Northrop-built_... A jak už tu myslím taky zaznělo, předpokládat že by Ho 229 létal přes Kanál z Francie, je pro rok 1945 patrně poněkud naivní, čímž klíčová premisa o "stealth stíhačce která mohla zvrátit průběh války, kdyby přišla včas" poněkud padá (s možnou výjimkou případu když by včas nahradila Bf 109E-4/B , z profilu mise soudě).Mimochodem, z toho co píší na Wikipedii taky není vůbec jasné, zda zkoušeli frekvence užívané Chain Home, anebo Chain Home Low příp. Chain Home Extra Low, vzhledem k době případnější. |
|
|
|
|
OK, nemáš zač. Jen by mě zajímalo, jestli z toho je někde k nalezení podrobnější zpráva – přece jenom bych nečekal, že jediným výstupem z projektu bude TV dokument. Pravda, nalili do toho solidní peníze, takže asi nebudou mít přílišný zájem zveřejnit všechna naměřená data, nicméně pokud to mělo být „potvrzení anebo vyvrácení jednou provždy“, pak bych něco podrobnějšího skutečně čekal… Ale nehledal jsem, tak nevím. |
|
|
|
|
|
Algernon: to se od National Geographicu nedozvíš, je to „jen“ dokument. Běžnému divákovi™ přece stačí, že nějaký odborník na kameru řekne, že to bylo úžasně stealth a že to mohlo úplně zvrátit průběh války. Na to, aby divák zůstal přikovaný na gauči i během reklamní pauzy, to bohatě stačí. (přesné citace teď bohužel nemám ani si je nepamatuju, koukal jsem na to před časem kolem půlnoci, předem lehce ovíněn křovákem a fusilierem můžu ale dodat cca za týden a něco) Nevím ani, jestli někde běžela česká verze, až se vydám (snad na konci června) směrem k MB a Liberci, můžu udělat komentované (simultánně překládané) promítání. |
|
|
|
|
|
Já tedy úplně nechápu co tím vlastně chtějí dokázat, pokud nejdřív tvrdili, že jde o zcela věrnou kopii (nebo jsem z toho měl alespoň ten dojem)? |
|
|
|
|
|
Tak jsem se podíval na níže (cca kolem č. 1600) zmiňovaný dokument National Geographic, hezky v originále, ať vím, co tam tvůrci tvrdí (trochu mi to připomíná Sheldonovu hlášku I'm not going to watch the Clone Wars TV Series until I've seen the Clone Wars Movie. I'd prefer to let George Lucas disappoint me in the order he intended ). No, jak to říct... Spolubydlící se na mě občas zmateně podíval Asi takhle:
Mou důvěru v dokument rozhodně nepodnítily ani nepříliš povedené 3D animace, v nichž Horteny sestřelovaly Spitfiry a B-17 jak na běžícím páse, nepozorovaně se přibližovaly k radarovým stanicím Chain Home (?) a ničily je (kurňa, z údajné rychlosti 600 mph IAS bych taky chtěl umět z nulové výšky trefit to, co Stuky v létě 1940 neuměly ani střemhlav...); ani tzv. informace zasvěcených historiků o tom, že Horten Ho 18 by v roce 1946 dovezl nad New York či Washington atomovou pumu a že než by Spojenci jakkoliv zareagovali, tak by bylo pozdě; že se udál cvičný souboj Me 262 a Ho 229 a že Horten vyhrál na plné čáře; typické kecy že Horten neměl ve světě obdoby apod. Korunu tomu nasadily ony částečné historické "rekonstrukce", resp. hraný dokument – Göringa jeho herec připomínal snad jen uniformou. Shrnuto – TV dokument se vším všudy. Nemám důvod přestat být skeptikem. |
|
|
|
|
|
Abych nějak zareagoval... Přijde mi pozoruhodné, jak na jedné straně Britové došli od dvoumístných palubních stíhaček přes torpédové stíhačky až k posledním verzím Wywernů, které mám spojené s vysloveně útočnými operacemi. Naproti tomu jeho faktický americký protějšek Skyraider se objevil jako východisko ze slepé uličky vývoje vícemístných těžkých útočných a torpédových letounů. |
|
|
|
|
|
No já spíš zíral jak to vypadá. |
|
|
|
|
|
Neznáš z-á-k-l-a-d-n-í pojednání v oboru proudových pohonů www.fronta.cz/co-predchazelo-pouziti-proudov... |
|
|
|
|
|
www.aviastar.org/helicopters_eng/doblhoff-1.php Huh? |
|
|
|
|
Glynwed: Mohu o ně také požádat ? Díky moc. |
|
|
|
|
guano: Tak jsou to nakonec jen dvě fotky, takže to posílám aspoň Tomovi na mail. |
|
|
|
|
|
Já, já, já to chci, já mám rozdělanej model a chtěl bych právě toho Baťu |
|
|
|
|
|
Glynwed: Myslíš tuhle tinyurl.com/y46plmg Ciervu C.30A, OK-ATS ? Klidně je můžeš dát sem do fotogalerie, za války Ciervy sloužily u RAF. |
|
|
|
|
|
Jen se zeptám, ta helikopotvora, co ji používal Baťa - je to nějaká rarita? Měl bych možnost opatřit skeny několika fotek, jen nevím co bych s tím pak dělal. |
|
|
|
|
|
No, asi hned tak na start nepůjde, vypadá to na příští rok, viz www.novinky.cz/domaci/198076-replika-zlinu-x... |
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=093&r=z_dom... MF DNES 21.4.2010, Baťova stíhačka ZLÍN jde na start |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty