Filmy a dokumenty o 2. světové válce
|
|
|
|---|---|
|
bush napsal v č. 5930: Já jsem byl na Lidicích v sobotu, ale ještě to zpracovávám "Jako divák jsem naprosto zklamán"  Nemohu říct, že jsem byl zklamán (moje kamarádka, která se jinak dojímá při každé blbně, ovšem zklamaná byla, že se slza drala do oka teprve při pohledu na dětské ručičky v "dušegubkách"), ale fakt je, že jsem očekával víc. Protože jsem nějaké promo materiály moc nesledoval, v začátku filmu jsem se docela ztrácel (kdo s kým) a rozhodně mne film nedokázal vtáhnout do děje a měl jsem pocit, že sleduji nějakou hranou rekonstrukci v TV (seděl jsem v multikině). Taky Detlef Bothe se Loydovu Heydrichovi prostě nevyrovná. Co se opravdu líbilo byl vlastní atentát, který jsem si opravdu užil (i když šlo o dotočku, velmi slušné) a následný hon na pachatele (a hledání "důkazu"). Vlástní masakr v Lidicích už byl slabší; nemohl jsem si s lítostí nevzpomínat na Waydovu Katyń. Oddělení dětí od matek se ani zdaleka nevyrovnalo srdceryvným scénám, které před pár lety předvedla sociálka před TV kamerou (a při škrabání zamalovaných oken jsem se pousmál - že by žádnou ženu nenapadlo použít loket?) Rodenův návrat "domů" patřil k tomu lepšímu, stejně jako poválečný "pietní" akt. Závěrečné titulky - no o těch snad pomlčet - jestliže u titulků takového filmu přemýšlím, jestli ty holky v baretech patří k Haganě nebo nějaké latinskoamerické policii, pak není vše úplně v pořádku (s filmem, ne se mnou )
bush napsal v č. 5934: V závěru zazněl jeden krásný dialog (z asi tří, které mi utkvěly v paměti): "Ty jim chceš dělat živý pomník?" - "Někdo by ho dělat měl." "Podle mě filmy tohodle typu nejsou moc zapotřebí." |
|
|
|
|
Mě to právě zklamalo. Podle mě filmy tohodle typu nejsou moc zapotřebí. Třeba to bude tim, že nemám rád historický velkofilmy. |
|
|
|
|
Mě Lidice nezklamaly. Že šel režisér na jistotu mi u tohohle filmu nějak nevadilo. Experimenty jsem neočekával - naopak! - dost jsem se obával, aby se do nějakých nepouštěl. |
|
|
|
|
|
Mám na mysli nejmenší detaily. Neodhadl jsem jenom chvíli, kdy zastřelí ten hlavní "pár" a při zvuku výstřelů jsem s sebou trhnul. Nemůžu si pomoct, ale ten surovej příběh, který měl velký potenciál, se rozplynul v plochém dokumentačním eposu. Přirovnal bych to ke Králově řeči, která byla sice "historicky nepřesnější", nicméně alespoň o trochu divácky náročnější. |
|
|
|
|
|
bush napsal v č. 5930: Skutečně až "ve třetině filmu"? "Proto jsem prakticky ve třetině filmu věděl, co bude následovat a už v půlce jsem chtěl odejít."  Tomu nevěřím.Neumím si moc představit diváka, který by nevěděl, co bude ve filmu Lidice následovat. |
|
|
|
|
|
Viděl jsem Lidice a těžko hledám vhodná slova, abych se dokázal vyjádřit, jak bych chtěl. Jako divák jsem naprosto zklamán, možná spíš uražen, že mě tvůrci filmu považují za blbce nebo strašně povrchně myslícího tvora. Ten film mi způsobem zpracování námětu připomíná Homérovo vylíčení Trojské války. Všechno, co se událo je řečeno, ukázáno nebo zjeveno. Proto jsem prakticky ve třetině filmu věděl, co bude následovat a už v půlce jsem chtěl odejít. Napětí jsem sice občas cítil, ale jen výjimečně. Napětí totiž podle mě vzniká tehdy, když se divákovi dá prostor k přemýšlení - Lidice mi žádný takový prostor nedaly. Ta prvotní vražda byla ukázána; střílení mužů a zplynování dětí rovněž. Symbolika vyskytující se tam sestává z jednoduchých stereotypů, které o nacistech všichni dobře známe. Lidice říkají: takhle se to skutečně stalo! My jsme je prožili (nebo alespoň stejnou dobu)! Divák má právě po takovém filmu sedět s otevřenou pusou a být zticha! Příběh Lidic se vynořil z dějin, byl předán, a tak už o Lidicích není třeba mluvit! Viděl jsem tuzemský historický velkofilm; a upřímně toho lituju. Přitom Protektor slibně naznačoval směr ... |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 5910: tak nech sa páči môžeš ich sem hneď dávať aké, ale myslel som hlavne nové filmy "Tak tomu se mi nechce moc věřit, když si uvědomím, kolik jich vzniklo jen na českém filmovém rybníčku..." |
|
|
|
|
|
já mám od Lokálky velmi rád jejich versi Zlatých střevíčků, to jest naprostá bomba ach, ty stojí za to, ach, jsou víc než NATO, černé kanady na nohou ty nejrychlejší jsou, jak se pěkně třpytí, jak se zlatem svítí, ty hvězdičky na ramenou našich psovodou  to nemá chybu |
|
|
|
|
Tom: Opravdu nevím, znám jen tu písničku a musím říci, že to bylo opravdu k smíchu, ovšem počítám, že to tak nemysleli, protože to "jen" normálně zaspívali. |
|
|
|
|
Já mám rád hlavně jejich pohádky. Perníková chaloupka je úžasná |
|
|
|
|
Já nepotřebuju jméno osady atd. spíš si říkám jaký trempové to jsou když zpívaj takový písničky. Co by na ně říkal duch Jacka Aspirina?
Tom napsal v č. 5924: Lokálka byla/možná furt je/ čistá recese."Nebyla to Lokálka z Hradce, pan kapelník Straka a spol...? To bejvali dost drsní srandisti." Třeba jejich varianta "Balíčku karet", odehrávající se na cvičení záložáků ČSLA. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 5923: Nebyla to Lokálka z Hradce, pan kapelník Straka a spol...? To bejvali dost drsní srandisti. "Nemám zdání, asi nějací někde u ohně..." |
|
|
|
|
|
"Za trempy" Nemám zdání, asi nějací někde u ohně... juknu, jestli to ještě najdu. |
|
|
|
|
liberec.idnes.cz/filmari-tocili-dokument-o-h...
Konrad Henlein, nacistický pohlavár a rodák z Vratislavic nad Nisou, se dostal do hledáčku dokumentaristů. Štáb České televize o něm natáčel v libereckém muzeu a okolí krajského města dokument pro publicistický cyklus Historie.cs.
|
|
|
|
|
|
Co to bylo za trempové? |
|
|
|
|
|
Kýč to je, ale dobře natočenej. Mě se vždy tady vybaví, jak jsem to slyšel přezpívané od nějakých trempů na kytarů. To byste se usmály k smrti. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
www.youtube.com/watch?v=29WOoW_oIjg&feat... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 5913: Si myslím, že zrovna toto je kýč..."Tak zrovna tuhle scénu bych dal jako jednu z lepších neli nejlepší z celého filmu. V ní je totiž vše, celé shrnutí základních motivů Němců ve filmu. Scéna má myšlenku, gradaci, vyvrcholení. Má emotivní náboj a vnitřní dynamiku." . |
|
|
|
|
|
Tak strhne, ale když se nad tím potom zamyslí tak mu třeba přijde zvláštní že se údajně vysoce profesionální tankista Hessler spokojí ukázkou sborovýho zpěvu aby mu to zase vlilo optimismu do žil. (Scénaristický řešení "Zazpíváme si 'Směr Praha' a všechno bude dobrý" by asi bylo považovaný za legračně odbytý i v československým poválečným filmu, když bych měl použít nějakou analogii.) www.youtube.com/watch?v=8JDkdc246QQ Tuhle scénu spíš ocením v kontextu toho, že Panzerlied pak zní ve filmu znovu, když na konci Hessler umírá v plamenech, jako protiklad tý optimistický scény na začátku filmu. www.youtube.com/watch?v=cxxmj--xkqY |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Filmy a dokumenty o 2. světové válce