Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
161-180 z 587
<< 6 7 8 9 10 11 12 >>
Po
luc 21.4.2006 11:43 - č. 672
Carlos napsal v č. 670:
"Pokud vim, tak Mnichov pouze prijal Bene. Stejne tento krok byl protistavni, protoze o zmene hranic mel rozhodnout Parlament "
Tak to víš dost málo, šlo o rozhodnutí vlády učiněné za přítomnosti presidenta republiky - u nás prezidenskej systém jaksi nebyl.
Carlos 21.4.2006 11:01 - č. 671
Carlos
Glynwed napsal v č. 241:
"Za sebe nemám pocit, že jsme přijetím Mnichovské dohody jako národ zdegenerovali. Vždy mě dojímají jedinci, kteří melou o mnichovském traumatu. Dokonce se mě zdá, že to v dnešní době používají při omlouvání své neschopnosti. Já osobně žádné mnichovské trauma nepociťuju, a průpovídky typu "národ hrdinů" bych zařadit spíše do úst politiků."
Ano, prijeti Mnichova nas jako narod poznamenalo. Jednak po valce priklon k SSSR, jdnak se vytratili jakekoli tradice z Prvni republiky, ktere nam dneska chybi. Co Mnichov zacal, pokracoval v tom protektorat a dokonali sve dilo zkazy bolsevici
Carlos 21.4.2006 10:52 - č. 670
Carlos
Perry napsal v č. 213:
"Syrového nesmíš hned nenávidět kvůli tomu že přijmul mnichov...."
Pokud vim, tak Mnichov pouze prijal Bene. Stejne tento krok byl protistavni, protoze o zmene hranic mel rozhodnout Parlament
Carlos 21.4.2006 10:48 - č. 669
Carlos
Martin R. napsal v č. 208:
"Mě by jen zajímalo,jestli si Chamberlain a Daladier opravdu mysleli,že Mnichovem zachrání mír,nebo je jestli jen byli tak zbabělí proti Adolfovi cokoliv namítat..."
Ten kdo hral prim byl Chamberlaine, ten nechtel mit nejake problemy v Evrope a chtel se venovat britskemu imperiu. Byl naivni, pac veril Hitlerovym kecum..
Carlos 21.4.2006 10:43 - č. 668
Carlos
Hawkeye.Pierce napsal v č. 201:
"Možná po úspěšně odražených pár prvních útocích by nás Hitler nechal napokoji(stali bychom se neutrální jako Švýcarsko) a sudeťáci by se raději odstěhovali kvůli represáliím.....ale jsou to jen teorie"
Jenze Svycarsko nebylo CSR ;) CSR potreboval kvuli sve politice Drang nach Osten, ci lepe receno hledani noveho Lebensraumu na Vychode. Kor chtel ceskoslovensky zbrojni prumysl. A sudetaci by se nikam nestehovali
Carlos 21.4.2006 10:41 - č. 667
Carlos
mbbb napsal v č. 200:
"co jsme mohli dělat? Nepřijmout Mnichov, to jsme mohli dělat. Dlouhé hranice - no a co?????????????"
Nelze delat ukvapene zavery bez sirsi znalosti tehdejsich politickych a vojenskych znalosti..
Carlos 21.4.2006 10:37 - č. 666
Carlos
Langos napsal v č. 192:
"No s tím prohlášením ČSR za původce války, nevim, čeho jsme se měli bát. Co by nám asi mohli udělat? Se koukněte, kam to dotáhlo Německo a Japonsko a to rozpoutalo válku. Co by se asi stalo nám, kdybychom se opravdu bránili? "
Protze vsichni ukazovali na to, ze Cesi utlacuji Nemce (i kdyz to nebyla prvda). Dokonce Chamberlaine rikal, ze i kdyz dojde k valce a Nemecko bude porazeno, musi se stejne revidovat hranice CSR ve prospech sudetskych Nemcu...

Langos napsal v č. 192:
"Tak možná kdyby nás Němci dobyli, tak bychom možná měli velké ztráty na životech, ale copak Britové, Poláci nebo Rusové ztráty neměli?"
Je velky rozdil mezi CSR na jedne strane a na strane druhe VB, SSSR ci Polsko.. Posledne zminovane staty byly napadeny a nemely na vyber premyslet. CSR byla donucena, tak jako Estonsko, Lotyssko, Litva ci Rumunsko nebo Jugoslavie..
Carlos 21.4.2006 10:29 - č. 665
Carlos
Johny napsal v č. 181:
"Tady je otázka, zda by to ale někdo vůbec ocenil pokud by nevěděl co se stalo. Možná by jsme skončili ocejchovaní jako nacionalisti vraždící neviné německé obyvatelstvo a neváhající rozpoutat kvůli tomu válku, něco jako dnes Izraelci."
Souhlas

Johny napsal v č. 181:
"O tom jaká štvavá kampaň ve veřejném mínění zejména ve Francii a VB by se proti nám rozpoutala si nedělám už po novodobých událostech žádnou iluzi. "
No obyvatelstvo ve Francii a Velke Britanii sympatizovalo s Ceskoslovenskem, ale obavali se valky, at uz stupnujici se agresivni nacisticke kampani, ci hystericke politice appeaseru..

Johny napsal v č. 181:
"Technicky vzato nebýt komunistů tak česko by vyklouzlo z války velice dobře hned za neutrálními zeměmi. "
Presne tak
Carlos 21.4.2006 10:26 - č. 664
Carlos
egli napsal v č. 179:
"Taky jsem v ní jen listoval, historické sci-fi na podobná témata jsou vždy přitažlivé (viz Hitlerovy možnosti apod. knihy). Myslim, že odhadovat, jak by šel vývoj, kdyby tohle a pakliže tohle a jestliže tamto, nemá moc smysl. Alternativ vývoje je vždy nekonečné množství. "
No je otazkou, zda "kdyby" patri do historie. Kdyby ne, tak tohle tema tu nemuze byt. Dle meho nazoru ano, protoze lide kteri hovori o nejake udlaosti, vice si prohloubi sve znalosti o dane problematice
Carlos 21.4.2006 10:22 - č. 663
Carlos
MBlata napsal v č. 172:
"Podle mě tohle není moc pravda. Němci by druhou světovou určitě rozjeli, ale asi později, protože Protektorát pro ně byl významnou průmyslovou základnou."
No nemeli by to tak jednoduche, pokud bychom se branili, tak Nemci by docela vykrvaceli, prumysl bychom sabotovali a na obsazenem uzemi by byli partyzanske jednotky, ktere by se snazili jakkoli zneprijemnit zivot okupantum

MBlata napsal v č. 172:
"Byl by to asi strašný masakr a dopadli bychom asi jako Polsko, kde Hitler nechal vyhladti 4/5 obyvatelstva. "
Jak jsi prisel na ty 4/5 obyvatel??
čet.Hrad 9.4.2006 17:37 - č. 662
čet.Hrad
Fuky napsal v č. 661:
"Hovoříme-li o vybavenosti? Ledaže by tam byly posílány prototypy "
Hnidopichu Jen kvůli takovým drobnostem
Fuky 9.4.2006 17:03 - č. 661
Fuky
čet.Hrad napsal v č. 653:
"jako jediný úsek byla plně dokončena"
Hovoříme-li o vybavenosti? Ledaže by tam byly posílány prototypy
čet.Hrad 8.4.2006 20:59 - č. 660
čet.Hrad
Honza M. napsal v č. 659:
"Kdybys četl pořádně, pochopil bys, že odstavec, který cituješ, není určen Tobě, ale fusilierovi (kterého cituji těsně před tím) "
Jo, sorry, jsem slepý a už jsem se rozpaloval k diskuzi Bohužel jsem pak musel jít hrát.
Honza M. napsal v č. 659:
"- chci tvrdit, že většina objektů byla postavena po anšlusu - čili postavena byla, ale vybavení (systém překážek, maskování, výzbroj&výstroj) nutně zaostávalo za opevněním Petržalky, které se budovalo 4 roky."
Ano to máš pravdu, ale já jsem i právě proto zdůrazňoval, že mluvím o TĚŽKÉM OPEVNĚNÍ. O výstavbě TO na MJ se rozhodlo tak rychle až na základě anšlusu (tím nechci tvrdit, že by na MJ nebylo TO plánováno vůbec ). Původně jsem srovnával Petržalku s liniemi TO, ne LO, navíc Petržalka byla "jednoduchým" úsekem, bez dělostřelecké výzbroje (tvrzí), bez minometné výzbroje, bez speciálních pancéřových prvků (RO)
Honza M. 8.4.2006 15:10 - č. 659
Honza M.
čet.Hrad napsal v č. 658:
"Nějak nechápu co tím myslíš? "
Kdybys četl pořádně, pochopil bys, že odstavec, který cituješ, není určen Tobě, ale fusilierovi (kterého cituji těsně před tím)

čet.Hrad napsal v č. 658:
"nechceš mi doufám tvrdit, že hranice MJ nebyla zabezpečena LO 36 i 37"
- chci tvrdit, že většina objektů byla postavena po anšlusu - čili postavena byla, ale vybavení (systém překážek, maskování, výzbroj&výstroj) nutně zaostávalo za opevněním Petržalky, které se budovalo 4 roky.
čet.Hrad 8.4.2006 15:03 - č. 658
čet.Hrad
Honza M. napsal v č. 657:
"ale jooo - ovšem uznej, že hlavní stavební nápor se rozjel až po anšlusu."
No největší tempo ano, ale nechceš mi doufám tvrdit, že hranice MJ nebyla zabezpečena LO 36 i 37?!
Honza M. napsal v č. 657:
"Udělej si sám představu, jestli by tohle (MJ-S 15) byl pro Němce problém a zvaž celkovou strategickou situaci armády na území býv. Rakouska"
Nějak nechápu co tím myslíš? Na MJ jsem byl nespočetněkrát, konkrétně u MJ-S 15 třikrát a to je nejmíň z těch šesti TO na MJ ani nemá cenu pro obranu uvažovat, nebyly by vhodné ani jako kryty (snad mimo MJ-S 2). A ano, jistě Loebovu silnou armádu znám
Honza M. 8.4.2006 14:49 - č. 657
Honza M.
čet.Hrad napsal v č. 656:
"Tím chceš říci, že se do 15.3.1938 nepostavil na MJ žádný objekt LO vz.37"
ale jooo - ovšem uznej, že hlavní stavební nápor se rozjel až po anšlusu.
fusilier napsal v č. 646:
"Oněch 6 srubů by samozřejmě nepředstavovalo pro Němce větší problém. Naštěstí se na jižní Moravě nacházelo LO, nevím ale v jakém bylo stadiu rozpracovanosti, takže mi se j. Morava jeví jako Achilova pata. "
Udělej si sám představu, jestli by tohle (MJ-S 15) byl pro Němce problém a zvaž celkovou strategickou situaci armády na území býv. Rakouska:
www.mapy.cz/?mp=ophoto&amp;zm=16&amp;cx=1374...
Na tomhle záběru je mj. možné nádherně porovnat velikost TO a LO (vz.37a u horního okraje)
čet.Hrad 8.4.2006 13:46 - č. 656
čet.Hrad
Honza M. napsal v č. 654:
"(až na čáru objektů vz. 36)"
Tím chceš říci, že se do 15.3.1938 nepostavil na MJ žádný objekt LO vz.37?!
A doplňuji:
čet.Hrad napsal v č. 653:
"byla Petržalka vzorovým úsekem ....."
.... těžkého opevnění
čet.Hrad 8.4.2006 13:16 - č. 655
čet.Hrad
Honza M. napsal v č. 654:
"Taky byla plánována od '32ho a budována od '34ho, zatímco rakouský úsek se stavěl až r. '38."
Tu první část (šnejdárkovu) bych ani nepočítal, byla to tak řečeno "soukromá" iniciativa Beru to spíš obecně v rámci celého TO (tj. hlavně severní Morava)
Honza M. 8.4.2006 13:06 - č. 654
Honza M. Taky byla plánována od '32ho a budována od '34ho, zatímco rakouský úsek se stavěl až r. '38. (až na čáru objektů vz. 36)
čet.Hrad 8.4.2006 10:02 - č. 653
čet.Hrad
mbbb napsal v č. 648:
"Petržalka byla velmi dobře opevněna a opevnění bylo velmi dobře připraveno k obraně, snad nejlépe z celé republiky "
Pokud pomineme absenci tvrzí, respektive dělostřelecké výzbroje, byla Petržalka vzorovým úsekem (i když atypických prvků je tam až až). A neřekl bych snad nejlepé, ale skutečně nejlépe , jako jediný úsek byla plně dokončena
161-180 z 587
<< 6 7 8 9 10 11 12 >>
Po