Zahraničněpolitická situace ČSR před Mnichovem
|
|
|
|---|---|
| Musim souhlasit s Hofim, s Polskem je to mnohem slozitejsi. Jak delat spojenectvi se statem, jehoz sef Pilsudski povazoval CSR za docasny stat, ktery dlouho nevydrzi? A navic polska politika byla strasne nestala. Ve 30. letech se rozvijela vojenska spoluprace, nasi vojaci byli nadseni a najednou ze dne na den utrum, Polaci pod nejakou zaminkou vse hodili za hlavu a byl konec. | |
|
|
|
|
cinik napsal v č. 10: Podľa Teba sú v tom Poliaci nevinne? Asi Ti unikli ich veľmocenské chúťky a ambície stať sa najvýznamnejšou stredoeurópskou mocnosťou... "Jediného přirozeného a silného spojence, schopného Německo alespoň částečně zastrašit - Polsko, si Beneš s Masarykem znepřátelili na život a na smrt... Můj osobní názor je, že konec Československa a destabilizace střední Evropy je jedním z důsledků šíleného a neuvěřitelně krátkozrakého postoje ČSR při Rusko-Polské válce a ve sporu o Těšínsko." |
|
|
|
|
xfish5 napsal v č. 16: To já sjem se taky s dějepisářkou furt hádal, a dějepisářovi na semináře jsem musel umírňovat jeho výroky, prostě je to asi všede stejný"Naše učitelka to říkala a mě se to zdálo divné, protože to vím, že byla podepsána v Mnichově... A ona se furt hádala.... "  |
|
|
|
|
Honza napsal v č. 17: Je, a ona jak byla přesvědšená, že to je pravda..."No tak to je dost hrozný...."  |
|
|
|
|
|
No tak to je dost hrozný.... |
|
|
|
|
Honza napsal v č. 15: Naše učitelka to říkala a mě se to zdálo divné, protože to vím, že byla podepsána v Mnichově... A ona se furt hádala.... "X, tohle byl hoooodně velký úlet, že jsi to udělal schválně?!"  |
|
|
|
|
|
|
X, tohle byl hoooodně velký úlet, že jsi to udělal schválně?! |
|
|
|
|
DuGalle napsal v č. 13: Ale fakt, na Červeném Hrádku taky něco podepisovalo, nebo jen projednávalo... "V Červeném Hrádku měl svůj slavný projev Milouš Jakeš..." |
|
|
|
|
|
xfish5 napsal v č. 9: Jak už název napovídá, tak to bylo asi v Mnichově Hradišti "Kde byla podepsána Mnichovská dohoda? Na červeném hrádku?" P.S. V Červeném Hrádku měl svůj slavný projev Milouš Jakeš... |
|
|
|
| Tak jsi to pletu, ale něco se podepsalo na Červeném hrádku... | |
|
|
|
|
To xfish5: Snad v Mnichově?? |
|
|
|
|
|
Zahraničně politická situace ČSR byla v období Mnichova zoufalá až beznadějná... Měli jsme spojenecké smlouvy se státy příliš slabými, aby se odvážily zasáhnout (Malá Dohoda), nebo s takovými, kteří na nás kašlaly (Francie, GB, SSSR). Jediného přirozeného a silného spojence, schopného Německo alespoň částečně zastrašit - Polsko, si Beneš s Masarykem znepřátelili na život a na smrt... Můj osobní názor je, že konec Československa a destabilizace střední Evropy je jedním z důsledků šíleného a neuvěřitelně krátkozrakého postoje ČSR při Rusko-Polské válce a ve sporu o Těšínsko. |
|
|
|
| Kde byla podepsána Mnichovská dohoda? Na červeném hrádku? | |
|
|
|
|
SK napsal v č. 6: "Aké boli možnosti spojenectva s ostatnými štátmi v prípadnom konflikte ČSR vz Nemecko v 1938" Už tady o tom bylo napsáno docela dost v tématu "měli jsme se bránit v roce 38". Taky je nutno říci přesně kdy. V okamžiku podepsání Mnichova už totiž prakticky žádná možnost nebyla, to už se rozdělovala kořist a i ti, kteří eventuelně ochotni byli couvli, když viděli naši povolnost. Před tím možnosti ale byly a zůstaly nevyužity. Dále by to záleželo na nás. Čím lépe bychom bojovali, tím více by se objevovalo spojenců. |
|
|
|
|
|
No jediný co mohlo fungovat, tak držet v šachu Maďary díky Rumunsku. Ostatní se ze svých závazků elegantně vyzuli. |
|
|
|
|
Aké boli možnosti spojenectva s ostatnými štátmi v prípadnom konflikte ČSR vz Nemecko v 1938? |
|
|
|
|
Sudoplatov má cenu pouze v originálním ruském vydání (Razvědka i Kreml (1996), nejnověji Raznyje dni tajnoj vojny i diplomatii (2001)). Při konfrontaci ruského a amerického vydání člověk bohužel zjistí, že překlad v angličtině je naprosto nespolehlivý, američtí editoři úplně změnili smysl některých vět a něco si dokonce sami přidali (např. ty báchorky o Benešovi nebo Moravcovi jako agentech NKVD - nic takového v ruském originálu vůbec není, je tam pravý opak). Sám Sudoplatov si ještě před smrtí (zemřel 1996) na americké editory velmi stěžoval, co z jeho vzpomínek udělali (viz předmluva k Anatolij Sudplatov - P. Sudoplatov, Tajnaja žizň generala Sudoplatova. Pravda i vymysly o mojem otce, Moskva 1998) Německé vydání neznám, ale předpokládám, že bude překladem prvního amerického vydání (kniha vyšla nejprve v USA v 1994 a 1995 na základě písemných záznamů a rozhovorů se Sudoplatovem, v Rusku až od 1996 v několika vydáních čistě na základě toho co sám Sudoplatov napsal). |
|
|
|
|
|
Ty dokumenty co jsem četl jsou právě z ADAP sborníku věnovaném diplomacii před WW2 z uni. v Erlangenu. Sudoplatova mám v němčině ale zjistil jsem velké rozdíly mezi tímto a anglickým vydáním (Special tasks), to dost snižuje užitnou hodnotu publikace. Vypadá to, že uzpůsobil obsah knihy místu vydání aby se prodalo co nejvíce. Vzhledem k tomu, že tvrdí, že Beneš byl NKVD agent (dokonce i Moravec) tak je nejisté mu věřit. Můj názor je, že to byla nějaká samostatná akce SD. I Moravec píše, že mu několikrát byla nabídnuta spolupráce. Možná šlo o nějaký pokus jistých složek 3tí říše přetáhnout ČSR na svoji stranu. Vzhledem k tomu, že Hitler byl rozhodnut ČSR zničit za každou cenu, nemohlo to fungovat. |
|
|
|
|
|
re egli: Ne úplně. Němci hovoří o přímém jednání s Benešem prostřednictvím jeho přítele, který měl kontakty v Německých emigrantských kruzích. Na jednání měli prý hlavní zájem některé české politické osobnosti. Z Německé strany se angažoval Horst Böhme (pozdější náčelní SD Prag) jehož agenti se pohybovali právě mezi německými emigranty v Praze. O co přesně šlo se materiály nezmiňují. Z německé strany byly kontakty údajně zastaveny, když se zjistilo, že velká část zprostředkovatelů pracuje pro NKVD. Snad to mohlo být něco v souvislosti s aférou Tuchačevskij. |
|
|
|
|
|
Johny: máš na mysli misi Haushofera a Trautsmandorffa? O té píše sám Beneš ve svých pamětech. 3. a 4. dubna 1936 jednal Beneš s německých velvyslancem Eisenlohrem o zmírnění napětí. Tajné schůzky Beneše s německými prostředníky A. Haushoferem a hrabětem M.K. Trautsmandorffem proběhly 13. listopadu a 18. prosince 1936. Němci údajně navrhovali pakt o neútočení podobně jako s Polskem v roce 1934. Jednání byla z neznámých důvodů přerušena z německé strany. 20. března 1937 sdělil německý ministr zahraničí Neurath našemu velvyslanci Mastnému, že "je vyloučena možnost paktu o neútočení nebo garančního paktu, pokud pražská vláda nepřeruší své spojení s Ruskem a dokud nenastane zásadní změna v zacházení se sudetskými Němci." Německé záznamy by měly být v ADAP. Podívej se do A. Klimek - E. Kubů, Československá zahraniční politika 1918-1938, Praha 1995, s. 81 a dál. Předpokládám, že o tom něco bude i v Lukešovi (Československo mezi Stalinem a Hitlerem, Praha 1999) a určitě o tom píše i Robert Kvaček v Historie jednoho roku, Praha 1976. Co se týká vlivu NKVD, to jsou takové ty historky. Mrkni se třeba do Sudoplatova, Raznyje dni tajnoj vojny i diplomatii, Moskva 2001 na s. 45-48 a s. 60. Píše, že nejbližší okolí Beneše - Ludmila Kašpaříková a Jaromír Smutný byli "zaverbováni NKVD" (s. 46). |
|
|
|
|
|
Při čtení "Dokumenty z německé zahraniční politiky 33-41" jsem našel zajímavou poznámku. Po roce 35 probíhaly prý přísně tajné rozhovory ČR-Německo o možné spolupráci. Rozhovory z České strany prý organizoval přímo Beneš. Údajně byly pod kontrolou NKVD a díky tomu snahy o zlepšení vztahů mezi ČR a Německem skončily neúspěšně. Ví někdo o tomto něco více? V české literatuře jsem nic takového nenašel. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Zahraničněpolitická situace ČSR před Mnichovem