Zahraničněpolitická situace ČSR před Mnichovem
|
|
|
|---|---|
|
To hyro: Samozřejmě, že to měl očekávat i Churchill. |
|
|
|
|
hyro napsal v č. 37: " nic proti tobě, ale ty se tváříš jako bys v soukromých hovorech nemluvil vulgárně, tomu teda nevěřím" v kterém příspěvku se tak tvářím? Pokud bych byl ale prezident a telefonoval na zastupitelství třeba do Moskvy a nazval jejich prezidenta volem byť v soukromém rozhovoru, asi bych se nemohl divit, že při jednání s ním by byly vztahy chladné. aby bylo jasno, já nevyčítám Benešovi sprostá slova, jen uvádím na pravou míru jeho statut "Mirka Dušína". Navíc si myslím, že arogantní slova si mohl dovolit jako prezident (a v té situaci která byla) pouze za absolutně důvěrné situace, fakt, že se to ví znamená, že to byla jeho osobní chyba. Těch pochybení je ale více. Nejdříve pohrdavá slova vůči Itálii a už za půl roku slova oslavující Musoliniho a italskou armádu až do nebes - taková změna postojů naznačovala jak se bude Benešova politika vyvíjet i v jiných směrech. |
|
|
|
| a churchill to měl taky předpokládat? | |
|
|
|
|
|
To hyro: U telefonního rozhovoru nejde skoro nikdy vyloučit, že není odposloucháván... Takže Beneš i Masaryk měli toto předpokládat... |
|
|
|
|
cinik: Beneš nemohl tušit, že jeho hovory s Janem Masarykem (který byl proslulý svou sprostotou v soukromých hovorech) jsou odposlouchávány. Jestli řekneš, že to měl předpokládát, tak potom můžeš říct, že to měl předpokládat i Churchill, jehož hovory transatlantickým kabelem s Rooseveltem byly taky odposlouchávány (ovšem záznamy jsou pochopitelně dodnes tajné). |
|
|
|
|
Johny: nic proti tobě, ale ty se tváříš jako bys v soukromých hovorech nemluvil vulgárně, tomu teda nevěřím |
|
|
|
|
|
|
To c.: Ne že bych ji shcvaloval, ale pana ministra chápu, na jeho místě bych byl možná méně sprostý, ale minimálně sám pro sebe bych si podobný slovník vůči hospodářskému výboru neodpustil... Jen bych ještě přidal ministra průmyslu. to hyro: Protože za jistých okolností není žádný hovor soukromý... |
|
|
|
|
|
hyro napsal v č. 33: To já nerozporuji. Jen to uvadím jako příklad toho, že Beneš měl daleko k Mirkovi Dušínovi a když měl pocit, že si to může dovolit, klidně mluvil vulgárně. Takové ty názory "to by Beneš nikdy neřekl" prostě neberou v úvahu jeho osobnost ale spíše jeho mýtus. "a proč by se Beneš měl v soukromém telefonickém rozhovoru s Janem Masarykem vyjadřovat diplomaticky?" |
|
|
|
|
hyro napsal v č. 29: Ano,jako soukromá sms ministra Ambroska,ta byla taky velice "slušná".. "Soukromý rozhovor je něco úplně jiného než mluvit na veřejnosti" |
|
|
|
| Johny: a proč by se Beneš měl v soukromém telefonickém rozhovoru s Janem Masarykem vyjadřovat diplomaticky? | |
|
|
|
|
cinik: (22) Nemáš pravdu. Za Pilsudského bylo Polsko výrazně nacionalistický stát se snahou o expanzi. I tolikrát omílanou válku se SSSR vyprovokovalo rozpoutalo samo se snahou územních zisků. Tyto nacionalistické tendence v něm přetravaly i po Pilsudském. Polsko nebyl zase bůhví jak skvělý spojenec. |
|
|
|
|
|
Pavel Sramek napsal v č. 30: "Jen tak mimochodem, ten kdo se v techto hovorech vyjadroval nediplomaticky byl Jan Masaryk a ne Edvard Benes. A vyrazy typu "Chamberlain je pevny jako pohlavni ud 80-ti leteho starce" byl bohuzel zcela pravdivy, i kdyz se tohoto britskeho "gentlemana" asi dost dotkl." Benešovo "ten starý kozel" nepatří určitě mezi "diplomatické" oslovení.  |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 26: Jen tak mimochodem, ten kdo se v techto hovorech vyjadroval nediplomaticky byl Jan Masaryk a ne Edvard Benes. A vyrazy typu "Chamberlain je pevny jako pohlavni ud 80-ti leteho starce" byl bohuzel zcela pravdivy, i kdyz se tohoto britskeho "gentlemana" asi dost dotkl. "Další přiklad za všechny jsou telefonické rozhovory mezi ním a J.Masarykem během mnichovské krize. V telefonu pomlouvali britské představitele a nazývali některé z nich vulgárními slovy. Rozhovory natáčela německá špionáž a obratem je zasílala s překladem a komentářem do Londýna kde tyto záznamy jistě nepomohli k získání sympatií pro ČSR." |
|
|
|
|
|
johny: přečti si nějaké záznamy rozhovorů, třeba Churchilla se Stalinem, s Rooseveltem apod. Soukromý rozhovor je něco úplně jiného než mluvit na veřejnosti. |
|
|
|
|
|
|
hyro: no pokud hovoří hlava státu s někým, hovoří vždy s veřejností. Ta akce byla nějaké oficiální setkání a ne soukromý rozhovor u domácího krbu. |
|
|
|
|
ty jsi psal o vyjadřování na mezinárodní veřejnosti, ne v soukromém rozhovoru s fr. voj. představitelem. Jinak tenhle názor na Poláky sdílelo spousta lidí, já bych ho v té době měl asi taky. |
|
|
|
|
|
|
hyro napsal v č. 25: "Pro tvoje tvrzení, že se Beneš veřejně vyjadřoval o Polácích jako degenerovaných baronech bych chtěl vidět důkaz" Pokusím se to vyhledat kdy přesně a kde. Bylo to před francouzským vojenským představitelem který to okamžitě vytroubil polákům. Nicméně tyto Benešovy názory na Poláky a Maďary jako přežilé feudální národy jsou docela dost známé. Příklad za všechny je třeba rozhovor mezi ním a Molotovem o maďarsku, kde pohrdlivě hovoří o maďarských aristokratech jak tvrdí, že mají nejstarší demokracii a přitom lžou. Diplomaticky hovořil Beneš dost často ale když měl pocit, že je mezi přáteli či v důvěrném rozhovoru, dost často dával najevo své pohrdání nějakými lidmi. Další přiklad za všechny jsou telefonické rozhovory mezi ním a J.Masarykem během mnichovské krize. V telefonu pomlouvali britské představitele a nazývali některé z nich vulgárními slovy. Rozhovory natáčela německá špionáž a obratem je zasílala s překladem a komentářem do Londýna kde tyto záznamy jistě nepomohli k získání sympatií pro ČSR. |
|
|
|
|
Johny: Beneš o žádnou federaci s Polskem nestál, to byl čistě účelový tah v londýnském exilu, protože si spojení středoevropských států přáli Britové. Pro tvoje tvrzení, že se Beneš veřejně vyjadřoval o Polácích jako degenerovaných baronech bych chtěl vidět důkaz Je to kec, Beneš byl zkušený diplomat, něco takového by veřejně nevypustil, naopak většinou se vyjadřoval až moc diplomaticky... |
|
|
|
|
|
|
S Polskem je to opravdu složitější. Nicméně pravda je, že naše politika vůči Polsku byla iracionální. Hlavní vliv tam měla Benešova nenávist ke všemu co zavánělo šlechtou a td. Několikrát se velice pohrdavě sám Beneš vyjadřoval o Polácích jako o národě ovládaném degenerovanými barony a statkáři a to na mezinárodní veřejnosti. To samozřejmě vyvolalo opačné pocity u Poláků. Navíc v otázce Těšínska bylo stanovisku naší vlády takové, že je lepší pusti německé pohraničí než uhelné a průmyslové oblasti na ostravsku. Naprostá iracionalita předválečné politiky je vidět i na tom, že během války Beneš úplně otočil a prosazoval ustanovení federace Československa s Polskem v jednom soustátí. |
|
|
|
|
|
To Hofi, P. Šrámek: Jejich choutky možná byly přehnané, ale faktem je, že ČSR nijak neohrožovali. ČSR jako dočasný stát viděla i značná část našich obyvatel a nebyli to pouze Němci nebo Maďaři. (Konec konců je zřejmé, že měli pravdu, protože když se kouknu na dnešní mapu,tak tam žádnou ČSR nevidím). Navíc je třeba zdůraznit, že velmocenské choutky Polska nás konkrétně nijak neohrožovaly. Spor o území Těšínska jsme se my i Polsko zavázali řešit u mezinárodní konference mocností, která měla rozhodnout. Byl to náš stát, který inicioval zjevně nepřátelské kroky proti Polsku. Lze akceptovat naši neúčast v boji proti SSSR, ale zákaz dovozu zbraní a průchodu dobrovlníků pro Polsko v době, kdy to bojovalo s SSSR na život a na smrt byla obrovská chyba a nevyprovokovaný vojenský útok na Těšínsko, který jsme se přitom předběžně zavázali nečinit a ktereý se odehrál v době, kdy Polsko stálo na samém okraji porážky, byl strašlivou chybou, protože z nás udělal pro Polsko smrtelného nepřítele, navíc neschopného a zbabělého. Přitom tento útok nic nezýskal, protože mezinárodní konference rozhodla rozdělit sporné území na poloviny, což by na 99% udělala i bez této avantýry. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Zahraničněpolitická situace ČSR před Mnichovem