Zahraničněpolitická situace ČSR před Mnichovem
|
|
|
|---|---|
|
Spelter napsal v č.61
Pokud se nepletu, tak jednání začalo na základě iniciativy Německa egli napsal v č.2
3. a 4. dubna 1936 jednal Beneš s německých velvyslancem Eisenlohrem o zmírnění napětí. Tajné schůzky Beneše s německými prostředníky A. Haushoferem a hrabětem M.K. Trautsmandorffem proběhly 13. listopadu a 18. prosince 1936. Němci údajně navrhovali pakt o neútočení podobně jako s Polskem v roce 1934. Jednání byla z neznámých důvodů přerušena z německé strany.
Beneš v "Pamětech" napsal, že napsal návrh smlouvy ve smyslu rovný s rovným a to se asi nezamlouvalo. |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 61: Pokud se nepletu, tak jednání začalo na základě iniciativy Německa, a protože Němci to pak nějak protahovali, tak ani my jsme na uzavření paktu netlačili a proto to vyšumělo.. Kdybychom o to stáli více, mohl být teoreticky uzavřen, tak jako německo-polský a být nám stejně platný.. "Československo chtělo s Říší nějakou takovo smlouvu uzavřít, ale ze strany Říše nebyl zájem a celé to vyšumělo." |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 60: Československo chtělo s Říší nějakou takovo smlouvu uzavřít, ale ze strany Říše nebyl zájem a celé to vyšumělo. "Zrovna tak by se dalo uvažovat, že náš postup byl horší v tom, že jsme na rozdíl od Poláků někdy v letech 33,34 taktéž neuzavřeli s Němci nějaký ten pakt o neútočení.. A i ten by nám stejně byl (tak jako jim) drek platný.." |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 51: Nemyslím, že se to dá takto říct."K tomu ohrožení ze strany Polska: V letech 1938-9 jisté nebezpečí existovalo, nešlo sice o nebezpečí smrtelné, nicméně výpady polských teroristů v pohraničí a polská podpora horthyovců na Podkarpatské Rusi Československu, ohroženému Hitlerem, moc neprospěly. To také, spolu s postupem ČSR v těšínském konfliktu, poznamenalo vztahy čs. a polského exilu za války. "
Petr1 napsal v č. 59: "Tyto formulace naznačují, že čs. postup byl horší než polský." Ten náš postup se tak mohl jevit zpětně vzhledem k tomu, jak se vyvinula situace v celé Evropě. Při jiném vývoji tomu mohlo být právě naopak.. Ostatně Poláci si taky moc nepomohli, jen na ně došlo o necelý rok později..protože Adolf měl pro všechny plán stejný - akorát to v roce 1938 bylo jasné nám a nebyli schopni to pochopit Britové a Francouzi, ani Poláci. Těžko říct, zda byl náš postup lepší či horší přímo v době sporu o Těšínsko a jestli jiným postupem bychom jednak získali z Těšínska aspoň totéž, a jednak, jestli jiný postup (a jiný výsledek) by později vedl k jinému vztahu Poláků k nám. Pokud se toho druhého týče, pak mám za to, že i kdyby nebylo sporu o Těšínsko v takové podobě, v jaké k němu došlo, že by v roce 1938 stejně Poláci (resp. Beck a spol.) postupovali dost podobně, majíce své velkopolské sklony a pocit nedotknutelnosti.. Zrovna tak by se dalo uvažovat, že náš postup byl horší v tom, že jsme na rozdíl od Poláků někdy v letech 33,34 taktéž neuzavřeli s Němci nějaký ten pakt o neútočení.. A i ten by nám stejně byl (tak jako jim) drek platný.. |
|
|
|
|
To také, spolu s postupem ČSR v těšínském konfliktu, poznamenalo vztahy čs. a polského exilu za války. Tyto formulace naznačují, že čs. postup byl horší než polský. Mohl by někdo objasnit v čem byl polský postup lepší?Pokud totiž vím, tak žádné Polské hranice v té době nebyly. A pokud by byly, tak by tehdejší polská expedice do Kyjeva byla čistou agresí atd. - a tak tvrdě se to zas nebere že jo? |
|
|
|
|
|
Dobrý den všem. Chci jen říci, že pan prezident Beneš neměl v září 1938 mnoho možností, jednal v souladu se svým svědomím a rozhodl tak jak rozhodl, ať už se nám to líbí nebo ne. On jednal spíše jako diplomat, kterým ve skutečnosti byl. A i když naše armáda tehdy kvůli rozkazu nebojovala, naši svobodu a čest o něco málo později hájili naši letci v Polsku, Francii, SSSR a Anglii, naše pozemní jednotky v Severní Africe, na západní a východní frontě. Naši lidé bojovali statečně také doma v ilegalitě v odboji. Na ně vzpomeňme a vždy se ptejme sami sebe, jak bychom se MY zachovali, pokud bychom žili v tehdejších časech. |
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 55:
"Na tu Javorinu bych se zkusil podívat do práce "Češi a Poláci v minulosti", 2. díl z roku 1967. Je to sice stará věc, ale je to jediné (pokud vím) komplexní zpracování."
bush napsal v č. 56: Chtěl bych ještě jednou poděkovat za radu. I přes svoje stáří mi to velmi pomohlo.. "Děkuji. Pokusím si zmíněné práce sehnat a uvidím na co přijdu." |
|
|
|
| Na tu Javorinu bych se zkusil podívat do práce "Češi a Poláci v minulosti", 2. díl z roku 1967. Je to sice stará věc, ale je to jediné (pokud vím) komplexní zpracování. Z novějších věcí by něco mohlo být v 1. dílu životopisu Edvarda Beneše od Jindřicha Dejmka, co nedávno vyšel. | |
|
|
|
|
|
Pánové, měl bych menší dotaz, který tak ne úplně zapadá do tohoto tématu, nicméně lepší fórum jsem tu nenašel. Při čtení věcí z archivů a z periodik o českých fašistech (v počátcích) jsem zjistil, že spoustu času, papíru a slov věnovaly zejména československo-polskému sporu o Javorinu. Pokud to správně chápu, jedná se o území na slovensko-polské hranici. Skupina Červenobílých společně s některými členy z Národního hnutí uspořádala na Javorinu dokonce v srpnu 1923 zájezd. Vzhledem k tomu, kolik času tomu věnovali, rád bych získal nějaký jasný přehled o tomto sporu, který byl snad definitivně vyřešen až v roce 1925 návštěvou Dr. Edvarda Beneše v Polsku (předtím. Víte někdo, kde (literatura, články) bych našel nějaké solidní shrnutí tohoto sporu (Kárníka bohužel nevlastním, takže nevím, zda se tomuto věnuje nebo ne..) ? Předem děkuji za odpovědi.  |
|
|
|
|
Zajímavé vzpomínky na dobu před rokem 1938, útěk z Protektorátu, návštěva Československa po válce. www.theragens.com/MunkBio/Munk_Autobiography... |
|
|
|
|
OK: Pro osobu typu Fierlingera je takové oslovení spíš pocta... |
|
|
|
|
K tomu ohrožení ze strany Polska: V letech 1938-9 jisté nebezpečí existovalo, nešlo sice o nebezpečí smrtelné, nicméně výpady polských teroristů v pohraničí a polská podpora horthyovců na Podkarpatské Rusi Československu, ohroženému Hitlerem, moc neprospěly. To také, spolu s postupem ČSR v těšínském konfliktu, poznamenalo vztahy čs. a polského exilu za války. Ohledně toho znemožnění dovozu zbraní do Polska přes ČSR v době rusko-polské války jen doplním, že toto opatření prý bylo částečně i výsledkem činnosti ruského špiona W. Krivitského, ale je jisté, že to vyhovovalo i zájmům ČSR v Těšínsku. Co se týče Beneše, v jeho slovníku byly i tvrdší výrazy než "starý kozel". Krátce před smrtí prý prezident prohlásil, že Z. Fierlinger je svině. |
|
|
|
|
|
Hofi napsal v č. 48: Opraveno "Trochu ma zarazil názov tejto témy (až teraz som si to všimol) - aká ČR v pre Mníchovom?" |
|
|
|
|
cinik napsal v č. 22: " je třeba zdůraznit, že velmocenské choutky Polska nás konkrétně nijak neohrožovaly." Jeden môj starší príspevok z inej témy: "Problém čs. spolupráce s Poľskom by som videl v kurze poľskej zahraničnej politiky, ktorý nastúpil nový minister zahr. vecí J. Beck (od 1932) , samozrejme podporovaný J. Pilsudským (až do jeho smrti). Tento kurz bol charakterizovaný upúšťaním od profrancúzskej orientácie, a novou orientáciou na Nemecko (viz. nemecko-poľská deklarácia o neútočení z roku 1934), a ďalej snahami o znovuobnovenie mocenskej pozície Poľska v strednej Európe (viz. koncepcia tzv. "medzimoria" - rátalo sa v nej okrem iného aj so spoločnou poľsko-maďarskou hranicou). Odporúčam knihy: Deák, Ladislav: Hra o Slovensko,. Slovensko v politike Maďarska a Poľska v rokoch 1933-1939. Bratislava 1991. Bystrický, V.; Deák, L.: Európa na prelome. Diplomatické a politické vzťahy v rokoch 1932-1933. Bratislava 1974. " Situáciu krátko po WW1 poznám len povrchne, takže k tomu sa nemôžem vyjadriť. Chcem len dodať, že nešlo len o Tešínsko ale napr. aj o niekoľko obcí na severe Slovenska, kroré Poľsko zabralo po Viedenskej arbitráži (ak sa nemýlim). Znovu ich potom obsadili jednotky Slovenskej armády v septembri 1939. |
|
|
|
|
|
Johny: Trochu ma zarazil názov tejto témy (až teraz som si to všimol) - aká ČR v pre Mníchovom?  Snáď ČSR, všakže.. |
|
|
|
| xfish5:.. jen taková poznámka.. Na tom Červeném Hrádku jednal někdo s Lordem Runcimanem, myslím že přímo Henlein, ale ruku do ohně bych za to nedal.. :) | |
|
|
|
| Jedna se o prepis 12 rozhovoru od 19. do 26. zari 1938 z celkem 17, ktere jsou ulozeny v britskem PRO. V uvodu je vyslovne upozorneno, ze tyto rozhovory nemusi zcela souhlasit s originalem, nebot Benes a Masaryk mluvili cesky, Nemci si to prelozili do nemciny, Britove do anglictiny a toto je zase zpetny preklad. Je navic docela mozne, ze Nemci texty pro Brity "lehce upravili", bylo by jim to dost podobne. | |
|
|
|
|
Pavel Sramek napsal v č. 44: "Specialne kvuli tobe jsem se hned dnes rano dival do prepisu hovoru Benes - Masaryk (vysly v Modernich dejinach, svazek 11) a po Benesovych vulgaritach ani slovo. " Ze kterého dne je ten přepis? Těch hovorů bylo totiž mezi dny 14 a 28 září i několik denně. Některé přepisy je možno získat v archívu British Public Records Office přímo v kopii originálu s hlavičkou Göringova " Forschungsamtu", některé nejsou zveřejněny. Vojtěch Masný ve své knize o Benešovy vydané u Columbia University NY po válce zcela jasně tvrdí, že Beneš nazval Chamberleina starým kozlem, což se mu moc nezamlouvalo. Osobně také pochybuji, že vulgárně se v té situaci choval pouze Masaryk a Beneš mluvil pouze diplomaticky. Pokud by sprostoty byly pouze od Masaryka, určitě by se to britského premiéra tolik nedotklo. Podobně to potvrzuje i D.Irving. Na druhé straně je otázkou, zda starý kozel je nadávka.... |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 31: Ach, jo. Ctes ty vubec, na co reagujes? Vzdyt i tohle mel rici Masaryk. Odpovida to jeho povaze, on si dost casto nebral servitky a v tomto pripade se nelze co divit. Pokud se podivas do Mnichovske dohody od B. Celovskeho najdes tam zpravy o cituji "Masarykovych obscennich vyrazech" (nikoliv tedy Benesovych!). Specialne kvuli tobe jsem se hned dnes rano dival do prepisu hovoru Benes - Masaryk (vysly v Modernich dejinach, svazek 10) a po Benesovych vulgaritach ani slovo. Kdysi jsem tady psal, ze my dva hovorime kazdy o jinem Mnichovu 1938. Ted mam dojem, ze kazdy mluvime o i jinem Edvardu Benesovi. "Benešovo "ten starý kozel" nepatří určitě mezi "diplomatické" oslovení." |
|
|
|
|
| johny: o statutu Beneše jako "Mirka Dušína" jsem v životě neslyšel. Žádný politik není Mirek Dušín, ani Masaryk nebo Churchill. | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Zahraničněpolitická situace ČSR před Mnichovem