Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
|---|---|
| Dobrý den, prosím Vás nevíte někdo kde bych mohla najít seznam sídel gestapa v protektorátu???? | |
|
|
|
|
Díky! A pak se to tedy rozšířilo i na ženy starší 18 let? |
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 358: Minimálně na začátku to tak bylo! Zaváděly se od 3. 11. 1941 (pondělí) a do vytištění řádných lístků se používal útržek č. 10 lístku na mýdlo. Nárok měli muži starší 18 let pokud nebyli ve výkonu trestu nebo nešlo o židy. Na obyčejnou tabačenku se dávalo 45 cigaret na týden. Od počátku existovala i zvláštní (doplňková) tabačenka, která byla určena hlavně pro říšské příslušníky s dočasným pobytem v protektorátu. Hned na to vznikly i přídavkové tabačenky pro těžce pracující, dlouho pracující a pracující v noci. Hned na začátku byl stanoven i přepočet pro různé tabákové výrobky. Doutník se počítal za 5 cigaret a 1 cigareta se rovnala 1 gr cigaretového nebo 2 gr dýmkového tabáku. Protektorátní tisk si tabačenky samozřejmě pochvaloval; viz třeba Národní politika: "Tabačenky, kterých se nyní používá již třetí týden, se osvědčily co nejlépe. Doby, kdy bývaly fronty před trafikami, jsou ty tam a každý obdrží řádně a bez tlačenic tolik kuřiva, kolik mu patří.""kolik byl za Protentokrátu příděl cigaret? Je pravdou, že příděl byl jen pro muže? " Jinak cigarety začali kupovat i nekuřáci, protože se z nich stalo neoficiální platidlo. Zajímavé doklady k tomu jsou i v tzv. koncentráčnické literatuře. |
|
|
|
|
|
Příděly se postupně snižovaly, podle toho čím víc se Wehrmachtu dařily drobné taktické ústupy k Berlínu, původně 60, nakonec snad 30 cigaret týdně. (Jako základ, kategorie mohly být asi různý.) Slušně vychovaná žena tehdy na veřejnosti nekouřila (a na ulici, řečeno slovy mojí babičky, "až do 60. let bylo s cigaretou potkat jen cikánky a Američanky"), ale přídělově byly všechny osoby nad 18 let rovnoprávný. Dědu údajně k svatbě za války přesvědčilo i to, že pak měl jistou nejen větší části babiččina přídělu, ale i nějaký podíl ze sklizně jejího otce. (Z doma ne zcela legálně pěstěného tabáku zvaného "Domovina" se pak balily cigarety značky "Novinareta" - vzhledem k tomu, že Čechy nejsou klimaticky žádná Virginie, ba ani Balkán, pachově to prý bylo něco neskutečného.) |
|
|
|
|
|
Ahoj, kolik byl za Protentokrátu příděl cigaret? Je pravdou, že příděl byl jen pro muže? Díky  |
|
|
|
|
lorencj napsal v č. 356: Může to být v Národním archivu (NA), Archivu bezpečnostních složek (ABS), Státním oblastním archivu Praha (SOA Praha) nebo i jiných oblastních archivech."Můj dědeček byl popraven roku 1944 na Pankráci. Jak a kde je možné získat informace ze spisu a soudního jednání ? Děkuji za radu" Můžeš si podat žádost o placenou rešerši v NA: nacr.cz/Z-Files/vezneni.pdf |
|
|
|
| Můj dědeček byl popraven roku 1944 na Pankráci. Jak a kde je možné získat informace ze spisu a soudního jednání ? Děkuji za radu | |
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 354: vyhlášení války U.S.A. ze strany Slovenska bylo stejně spíše propagandistické, U.S.A. na to nikdy nereagovalo, "Vznikla tedy poměrně zajímavá situace, že USA vyhlásil válku stát, který pro ně vlastně neexistoval?" |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 353: Vznikla tedy poměrně zajímavá situace, že USA vyhlásil válku stát, který pro ně vlastně neexistoval?"Naopak nikdy nezískalo de iure ani de facto uznání od USA."  |
|
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 350: Slovenský stát postupně uznalo asi 25 států de iure (s nimi si povětšinou vyměnili vyslance) a několik dalších de facto (Británie, Francie - konzuláty do zahájení války). Uznání de iure bylo samozřejmě od Německa, Itálie a dalších států spřátelených s Osou. Jako první v Bratislavě otevřelo vyslanectví Polsko, dále to byly např. Maďarsko, Rumunsko, Jugoslávie (po její porážce Chorvatsko), Vatikán, Španělsko, Švýcarsko, Bulharsko, Litva, Belgie, Švédsko; z mimoevropských Japonsko, Kostarika, Ekvádor atd."A kdybych tu otázku rozšířil na stav ve Slovenském štátě? " Z velmocí bylo pro Slovensko velmi cenné uznání od SSSR na podzim 1939, výměna vyslanců v prosinci 1939. Naopak nikdy nezískalo de iure ani de facto uznání od USA. |
|
|
|
|
To záleží na tom, kdy byli zatčeni. Po říjnu 1945 to s největší pravděpodobností nařídil zemský velitel bezpečnosti (v krajním případě veřejný žalobce), předtím to mohl být šéf bezpečnosti i na okresní nebo místní úrovni, případně někdo z vojenské policie nebo rozvědky (OBZ). Edit: Vzhledem k tomu, že minimálně dva ze jmenovaných byli zatčeni už v květnu 1945, tak pokud je zatýkali vojáci, nařídil to některý důstojník OBZ. Pokud je zatla policie nebo nějaká revoluční jednotka, nařídil to nejspíš nějaký člen národního výboru zodpovědný za bezpečnost nebo velitel revoluční jednotky. Není ale ani tak důležité, kdo nařídil jejich zatčení (zatknout bylo možné v době revoluční v podstatě kohokoliv), ale kdo rozhodl, že zůstanou ve vazbě i po 25. prosinci 1945, kdy podle dekretu č. 137/1945 Sb. o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé v době revoluční, musel nejpozději rozhodnout soudní orgán, zda obviněný bude postaven před soud, jinak musel být propuštěn. |
|
|
|
|
Rád bych se zeptal na čí příkaz byl po válce zatčen Syrový, Beran a Stříbrný? Díky za odpověď. |
|
|
|
|
|
Díky za odpovědi. A kdybych tu otázku rozšířil na stav ve Slovenském štátě? Díky |
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 347: Seznam států, které počátkem r. 1940 měly konzuláty v Praze: Argentina, Belgie, Bolívie, Brazílie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Guatemala, Holandsko, Honduras, Chile, Itálie, Japonsko, Jugoslávie, Maďarsko, Norsko, Paraguay, Peru, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, SSSR, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, USA a Venezuela. "Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu? " |
|
|
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 347: Protektorát žádná zahraniční zastoupení neměl, protože neměl žádnou zahraniční politiku, tu převzala Německá říše. Výjimkou byl zvláštní post vyslance v Berlíně (Chvalkovský), který ale neměl diplomatický charakter. Původní česko-slovenská vyslanectví se pak zčásti přidala k vznikajícímu odboji, zánik Čs. republiky neuznala a prohlásila se za pokračovatele Čs. republiky (Paříž, Londýn, Moskva atd.), zčásti byla vyslanci předána do správy Němcům nebo uzavřena (někde až později po tlaku hostitelské strany, třeba v Moskvě v prosinci 1939, kdy tam vzniklo slovenské vyslanectví)."Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu? " Co se týká cizích zastoupení v Praze - nejdřív bych upřesnil, že nešlo o velvyslanectví (Embassy, Botschaft), ale o vyslanectví (Legation, Gesandtschaft). Velvyslanectví byla v době před druhou světovou válkou jen mezi velmocemi. Zahraniční vyslanectví v Praze se po vzniku protektorátu změnila na konzuláty (vyslanectví a velvyslanectví jsou pouze v suverénních státech, konzuláty pouze zastupují zájmy dané země na daném území i nesuverénním). Musela s tím ale souhlasit vláda Německé říše. V Praze tak dál fungoval britský a francouzský konzulát do vzniku války, americký do konce 1940, sovětský do června 1941 (měl značné styky s komunistickým odbojem), atd. Mimochodem na americkém konzulátu tehdy působil později známý americký diplomat George Kennan, který pak svoje tehdejší velmi zajímavé zprávy z Prahy publikoval knižně (From Prague after Munich 1938-1940) |
|
|
|
|
|
Rád bych se zeptal. V jakých zemích jsme my měli, a které země měly u nás velvyslanectví za Protektorátu? Díky |
|
|
|
|
Starosta Panenských Břežan dneska v rádiu říkal, že Heydrich junior nabídl pomoc víceméně administrativní, s tím, že se může pokusit zprostředkovat dotace z Bruselu a od sponzorů. Současným záměrem je rozhodně to, aby v zámku byl umístěn památník odboje. |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 344: Tak, přesně to jsem měl na mysli v 341. "Aby pan Heydrich jr. pak třeba nechtěl v restituci pozemky, které jeho matinka dostala jako odškodné za smrt manžela..." |
|
|
|
|
|
"Já jsem měl tu možnost jednat s Heiderem Heydrichem proto, aby se zámek uvedl do původního stavu..."
Doufám, že se tím nemyslí stav k roku 1942 ...Aby pan Heydrich jr. pak třeba nechtěl v restituci pozemky, které jeho matinka dostala jako odškodné za smrt manžela... |
|
|
|
|
|
Sice toho mladšího Heydricha neznám, ale nemyslím si, že tou investicí by chtěl ukázat že není jako jeho otec a dát tak najevo svůj postoj k českému národu. Jak napsal někdo v té diskuzi pod článkem: Ať postaví památníky všem (alespoň českým) obětem svého otce. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Protektorát Čechy a Morava