Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
|---|---|
|
Pokud myslíš výsadky ze SSSR, v kterých byli zařazeni českoslovenší vojáci, pak doporučuji knihu Jiřího Šolce ZA FRONTOU NA VÝCHODĚ, vydal Svět křídel, Cheb 2003. Co se týče počtu, tak výsadků bylo několik desítek. Literatury je samozřejmě více. Shodou okolností i letos vyšla jedna zajímavá kniha Pavla Sajenka, Vladimíra Boldaňuka a Stano Bursy VÝSADEK CHAN SE NEHLÁSÍ, Avartos, Ostrava 2015. Výsadek Chan operoval v Podkrkonoší na Semilsku. To asi jen tak pro začátek. Jinak mne Tvá otázka "existovaly vůbec nějaké" na tomto fóru překvapila. Výsadky se SSSR jsou přece všeobecně celkem známy. |
|
|
|
|
Zdravím, pánové chci se zeptat na výsadkové jednotky operující na území Protektorátu, které byly vyslány ze SSSR. Existovaly vůbec nějaké? A doporučil by mi někdo připadnou literaturu o těchto jednotkách? Díky |
|
|
|
|
Spíš probíhá názorná demonstrace principu, že přístup "horší už to být nemůže" nefunguje  |
|
|
|
|
zpravy.idnes.cz/hollan-se-omluvil-za-zplynov... Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan o svém zahajovacím projevu na výstavě o vile Tugendhat: "Architektuře nerozumím, proto jsem zazpíval svoji obligátní písničku o dědovi, který měl se svou rodinou coby hrdina východní fronty dostat Tugendhatku k obývání, o tom, že v Brně bývalo dříve vícero národností, které jsme si dílem zplynovali, dílem vyhnali, a město tím trpí dodnes." O dva dny později: "Pokud bereme onu větu doslovně, je chybná. V koncentračních táborech, jak známo, směli být coby dozorci pouze lidé árijského původu. Za zkratkovitost svého výroku se tedy omlouvám - ani nejzarytější český antisemita nemohl být dozorcem v koncentráku" V Brně probíhá nějaká soutěž jak jeden nesmysl přebít ještě větším nesmyslem? |
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 417: "Čili, použitelná (a používaná) soustava trestního postihu tu v roce 1941 už byla." Kárné pracovní tábory představovaly především formu policejního postihu proti lidem, kteří žili na okraji společnosti (žebráci, potulní cikáni, pasáci, hazardní hráči, notoričtí pijáci...). Je to vidět i z toho, že byly později přejmenovány na sběrné tábory, takže už i oficiálně začaly sloužit k tzv. preventivnímu potírání kriminality. Lze proto pochybovat, že se do kárného pracovního tábora dostal někdo jenom proto, že odmítal přikazovací výměr pracovního úřadu. Teprve v roce 1941 se začala budovat soustava trestů, která se speciálně týkala tzv. včleňování do práce, a jejímž završením pak bylo i to následné zřízení pracovně výchovných táborů. Čísla samozřejmě nejsou kompatibilní. Ty moje ukazují na již zmíněný "tok" pracovní síly skrze pracovní úřady. No a ty vaše asi nejspíš vyjadřují "zátěž" sociálního systému. Jinak číselné řady stejně jako dneska mají sezónní výkyvy. Ve vaší tabulce jde o typický nárůst v zimních měsících, u pracovních úřadů se pak počet nových pracovních sil musel zvyšovat po skončení maturit a závěrečných učňovských zkoušek. |
|
|
|
|
|
Green napsal(a) v č. 416: "Mohl byste prosím připojit citaci jednoho z těch hlášení?" Místo uložení hlášení: MZA, f.B-40 (ZÚ Brno), k.326, č.j. 1156/41. Díky za ta čísla, jenže s hlášeními o počtu nezaměstnaných nejsou kompatibilní. Snad jen, to druhé, že v dubnu 1941 bylo zaevidováno 1249 nových nezaměstnaných má nějakou srovnávací hodnotu. Pracovní knížky byly sice zavedeny teprve v červnu 1941 a výchovné pracovní tábory až v prosinci 1942, ale koncentrační tábory pro "osoby práce se štítící" (tj. kárné pracovní tábory) byly zavedeny již v březnu 1939 a jejich forma byla prakticky totožná, jenom se rozšířil okruh "provinění", za které do nich bylo možné lidi zavřít. Čili, použitelná (a používaná) soustava trestního postihu tu v roce 1941 už byla. To, že lesní práce měly deficit pracovních sil bylo asi způsobeno hlavně tím, že preferovány byly zbrojní výroba a výroba potravin (zemědělství), kam byly pracovní síly nasazovány přednostně. |
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 409: "Mj. obsahuje údaje o počtu nezaměstnaných, které jsem si neprodleně převedl do grafu (viz). " Mohl byste prosím připojit citaci jednoho z těch hlášení? Ono by to samozřejmě chtělo znát metodiku, minimálně to, kdo ta čísla do hlášení poskytl (referát, pojišťovna...). Z dubna 1941 mám výkaz MSP o přikazování do práce, který sumarizuje data jednotlivých pracovních úřadů, a celkový stav v protektorátu vypadal následovně: požadavky na prac. síly poč. měsíce: 1208 přibylo pracovních sil: 1249 přikázáno prac. sil: 688 požadavky na prac. síly koncem měsíce: 1881 Jinak pracovní úřady oproti zprostředkovatelnám práce sloužily jako regulátor "toku" pracovní síly (převáděly ji tam, kde to bylo zapotřebí). Na jaře 1941 byl ještě celý systém v plenkách, protože ještě neexistovaly pracovní knížky, ani soustava trestnho postihu, která tvořila součást systému nucené práce. Fakticky to začalo plně fungovat až v létě 1942, kdy třeba kontrolou pracovních knížek při výdeji potravinnových lístků se podařilo natlačit do systému rozhodující část práceschopného obyvatelstva. Jinak požadavky na zemědělské dělníky se v roce 1941 pracovním úřadům dařilo podle souhrnných hlášení uspokojovat. Trvalý deficit však v této době představovaly lesní práce a pomocní dělníci. Což tak nějak odpovídá závěru, že "jako nezaměstnaní jsou zpravidla vykazovány osoby přestárlé, se sníženou pracovní schopností, nehodící se pro práci v Německu." |
|
|
|
|
|
|
Náhodou někdo nebyl ve střešovickém muzeu MHD? To by byly fotečky do galerie www.dpp.cz/vystava-predstavi-fungovani-mhd-z... |
|
|
|
|
Nafoceno 21.3. 2015 - v den výročí hrdinné smrti štábního kapitána Václava Morávka. Jeho poslední boj začal v parčíku před vozovnou Střešovice. Používal to místo častěji - nedaleká hrobka generálmajora Schipke von Blumenfel pod zbytky hradeb, sloužila jako mrtvá schránka, přes kterou přicházelo mnoho zpráv od A-54 (bydlel nedaleko). Nově upravený (v souvislosti s Blankou) parčík stále mrtvou schránku za hrobkou skrývá. A i dnes stále trochu plní svou bývalou funkci - jako schránka "kešky" pro hráče geocachingu. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
|
|
egli napsal(a) v č. 412: Ano, to byla jedna z možností, na kterou jsem taky pomyslel. Díky za tu zprávu Zemského úřadu, ta to myslím vysvětluje dostatečně."Možná šlo o důsledek "dohlídky" nad skrytou nezaměstnaností" V podsttě to byl důsledek toho, že tehdejší úřady práce fungovaly výlučně jako zprostředovatelny práce. Nevydávaly žádnou podporu, a ani neplatily za lidi pojištění, rekvalifikace byla v plenkách (a spíš vnucená). Takže lidi neměli motivaci se hlásit, když navíc věděli, že ve svém oboru práci tak jako tak neseženou.
egli napsal(a) v č. 412: Tím se to těžko může vysvětlit, protože práce v zemědělství je stejně sezónně podmíněná, jako práce ve stavebnictví. Navíc, jestliže se to objevilo v nějakém hlášení, tak určitě jen na počátku okupace - když válka pokročila a zhoršil se válečný nedostatek potravin, patřila práce v zemědělství jistě mezi ty vyhledávané (úplně vidím Haškovu povídku Nebezpečný pracovník "Zároveň se mnozí nehlásili u úřadů, aby nebyli posláni na zemědělské práce s nízkými mzdami a dlouhou pracovní dobou."  ) a taky bezpečnější, protože na německé farmy se spojenecké letectvo tolik nezaměřovalo
egli napsal(a) v č. 412: Pravda, tihle lidé se určitě na úřadě práce nehlásili - na rozdíl od dělníků měli jistě nějaké úspory, výsluhy a penze, které jim pomohly přechodné období snáze překonat. Kromě toho, právě o jejich umístění na novém místě se stát většinou postaral, aniž se museli někde hlásit. Viz třeba důstojníci, kteří se stávali vnucenými správci v židovských továrnách, hospodářskými kontrolory apod. Ovšem ztráta jistého zaměstnání byla nejspíš také důvodem emigrace u mnohých z nich. "V důsledku okupace ztratilo práci cca 100 tisíc lidí z veřejné správy a 30 tisíc zaměstnaných pro armádu." |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 411: Možná šlo o důsledek "dohlídky" nad skrytou nezaměstnaností, jakou zmiňuje V. Král v "Otázkách hospodářského a sociálního vývoje v českých zemích 1938-1945" (tahle 60 let stará kniha je pořád faktograficky užitečná). K nezaměstnanosti v protektorátu uvádí:"Co mne však zarazilo, že je právě ten dvojnásobný skok v zimě 1941, oproti roku předchozímu." leden 1939 - 186375 březen - 103730 červen 1939 - 21613 září 1939 - 9930 leden 1940 - 21918 březen 1940 - 32327 červen 1940 - 13005 září 1940 - 13124 leden 1941 - 30459 březen 1941 - 20537 červen 1941 - 8072 Skutečná nezaměstnanost ale byla vyšší, v říjnu 1939 oberlandráty hlásí, že jako nezaměstnaní jsou zpravidla vykazovány osoby přestárlé, se sníženou pracovní schopností, nehodící se pro práci v Německu. Zároveň se mnozí nehlásili u úřadů, aby nebyli posláni na zemědělské práce s nízkými mzdami a dlouhou pracovní dobou. V důsledku okupace ztratilo práci cca 100 tisíc lidí z veřejné správy a 30 tisíc zaměstnaných pro armádu. Ze zprávy Zemského úřadu o skryté nezaměstnanosti:
Z porovnání s počtem nezaměstnaných, hlášených úřady práce... je zjevno, že počet nezaměstnaných je daleko vyšší a že je zde mnoho skryté nezaměstnanosti. Jako příklad lze uvést okres Vlašim, kde byla provedena zemským úřadem dohlídka 9. března t. r. Podle výkazu úřadu práce není v politickém okrese vlašimském ke dni 29. února 1940 hlášen ani jediný nezaměstnaný. V politickém okrese vlašimském bylo 480 stavebních dělníků, dále je v okrese cca 800 domkářů, jimž výnos z hospodaření nepostačuje k nejnutnější obživě a kteří po větší část roku hledají zaměstnání na pracech stavebních... V obuvnickém průmyslu je zaměstnáno v pěti větších továrnách mimo menších podniků 291 mužů, kteří již nyní pracují toliko 2 dny v týdnu. Dva z těchto podniků jsou v likvidaci a i u ostatních hrozí zastavení provozu pro nedostatek surovin. Rovněž v továrně Sellier a Bellot, zejména v její strojírně, dá se očekávati částečné propouštění dělinictva... Nehledě k těmto očekávaným změnám, je z osob odkázaných na námezdní poměr pracovní již nyní cca 1000 bez práce. |
|
|
|
|
|
Okres Přerov měl v roce 1939 cca 85.000 obyvatel. Předválečnou nezaměstnanost neznám, musel bych se podívat do nějaké statistické ročenky.
Zcela evidentně se jednalo o sezónní pracovníky - přes léto bylo nějakých 30-50 nezaměstnaných a od prosince do dubna to vyskočilo na stovky. Co mne však zarazilo, že je právě ten dvojnásobný skok v zimě 1941, oproti roku předchozímu.
|
|
|
|
|
|
Kolik měl ten okres obyvatel a máš pro srovnání čísla z 30. let? Celkově o protektorátu jsem vždy četl, že byl problém s nedostatkem pracovních sil, který se navíc zhoršoval tím, jak dělníci odcházeli na práci do Reichu. Provádělo se tzv. vyčesávání pracovních sil z oborů, které se přímo nepodílely na válečné výrobě. Výroční zpráva Ústředního svazu průmyslu za rok 1941 uváděla:
Nedostatek pracovních sil, který se v loňském roce stupňoval, způsobil, že v některých průmyslových odvětvích se podstatně rozšířilo přetahování dělnictva, jež se dálo slibováním vyšších platů a výhodnějších pracovních podmínek. Přetahování dělnictva nabylo povážlivého rozsahu zejména v hospodářských skupinách sklářského a dřevozpracujícího průmyslu. K přetahování docházelo nejen mezi průmyslovými podniky navzájem, nýbrž i mezi podniky průmyslovými a řemeslnými.
Pro zajímavost, J. Bartoš v knize Okupované pohraničí a české obyvatelstvo, která se netýká protektorátu, ale Sudetské župy, na téma nezaměstnanosti uvádí: listopad 1938 - 196 tisíc nezaměstnaných na území Sudetské župy leden 1939 - 188,5 tisíc nezaměstnaných duben 1939 - 45 tisíc duben 1940 - 5300 dále nezaměstnanost minimální Naopak vzrůstal počet neobsazených míst: září 1940 - 33 tisíc volných míst + 19 tisíc obsazeno válečnými zajatci únor 1942 - 44 tisíc volných míst + 41 tisíc obsazeno zajatci červen 1943 - 70 tisíc volných míst duben 1944 - 56 tisíc volných míst |
|
|
|
|
|
Při procházení archivních materiálů jsem včera náhodou narazil na ucelenou sérii měsíčních hlášení okr.úřadu v Přerově (určené pro zem.úřad a OLR).
Mj. obsahuje údaje o počtu nezaměstnaných, které jsem si neprodleně převedl do grafu (viz).
Bohužel, v dané složce bylo podchyceno jen období listopad 1939 - duben 1941, ale i tak dává zajímavý obrázek o nezaměstnanosti v protektorátu. Ukazuje se, že i po vypuknutí války a i v tak důležitém průmyslovém a dopravním centru nezaměstnanost nadále podléhala sezónním výkyvům (předpokládám proto, že nezaměstnaní jsou hlavně dělníci z oboru zemědělství a stavebnictví). A jen tak mimochodem to potvrzuje ulhanost nacistické (a neonacistickou) propagandu o odstranění nezaměstnanosti. Minimálně do vyhlášení totální války byla zhruba na stejné úrovni.
Fascinující je ovšem nárůst nezaměstnanosti na přelomu 1940/41, více než dvojnásobný oproti předchozí zimě.
Protože nepředpokládám uzavření nějaké velké továrny, vysvětluji si to dvojím možným způsobem: buď došlo k uzavření některých středních škol, nebo byla zpřísněna evidence nezaměstnaných, takže podchytila i takové, kteří se předtím jednoduše nikde nehlásili.
Nemáte k tomu někdo nějaké informace?
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
|
egli napsal(a) v č. 407: Skoro i jo "nevím, jestli by někoho stíhali třeba za poslech italského fašistického rozhlasu..."
Před pár týdny jsem měl v ruce spis jedné Maďarky (občanky Slovenska), kterou si podalo gestapo, protože poslouchala maďarský rozhlas. Nakonec zůstalo jen u "bububu" s tím, že poslech veškerého zahraničního vysílání je zakázaný. Psal rok 1940.
V inventáři fondu gestapa jsem narazil ještě na asi 3 podobné případy (vyšetřování poslechu maďar.rozhlasu, které skončily výstrahou).
|
|
|
|
|
|
Marek14 napsal(a) v č. 406: V nařízení z 1. září 1939 je zákaz poslechu zahraničního vysílání obecný, bez rozlišení země původu stanice."Ale jako to bylo se Švýcarským rozhlasem, se známým Beromünstrem s JR von Salisem? Neutrální země se poslochat směli?" www.fronta.cz/dotaz/trest-smrti-za-poslech-c... I když nevím, jestli by někoho stíhali třeba za poslech italského fašistického rozhlasu... |
|
|
|
|
Zajímalo by mě, zda-lí víte, jak to bylo s posloucháním zahranničí rozhlasových stanic za doby protektorátu. Asi všichni znám nálepku "pamatuj, pamatuj". Jasné, že Londýn i Moskva se poslouchat nesměli. Ale jako to bylo se Švýcarským rozhlasem, se známým Beromünstrem s JR von Salisem? Neutrální země se poslochat směli? Tal alespoň si to pamatuji.) Co víte Vy? |
|
|
|
|
|
|
Benešových dekretů se v podstatě týká totéž, co Hitlerova výnosu: 90% (ne-li víc) jejich obsahu je dnes nahrazeno jinými předpisy a i těch 10% je zachováno víceméně pouze tak, že nějaký novodobý předpis se odvolává na ten či onen paragraf některého z dekretů. Ostatně, dekrety byly původně koncipovány jako nouzový právní prostředek a jejich platnost bývala proto většinou přímo v textu časově omezena.
I když v jedné rádoby edici vydané kolem roku 2000, autorka, která zřejmě není ani právnička ani historička, tvrdila, že například dekret o národních výborech je stále v platnosti
Jestliže (jen některé, to zdůrazňuji) sudetoněmecké organizace požadují tzv. zrušení Benešových dekretů - či přesněji: vyhlášení jejich neplatnosti od samého počátku, pak vedle A) je nutné taky říci B), totiž že chtějí obnovení právního stavu před rokem 1945, tedy nacistické právo.
|
|
|
|
|
Děkuji Honzo. Mě to zajímalo hlavně taky s ohledem na věčné diskuze okolo Benešových dekretů - a jak se často říká, že mají být zrušené. Tohle by mohl být určitý argument proti takovémto požadavkům. Já sice doufám že tento požadavek je definitivně ze stolu, že už daj pokoj, ale to už jsem si myslel několikrát. |
|
|
|
|
|
|
Myslím, že na konci války takové formality nikoho nezajímaly, nácky nevyjímaje (ti měli jiné starosti). Hitlera sice zastupoval protektor, respektive státní ministr Frank, ale ten nevydal, pouze inicioval výnos o zrušení protektorátu, který měla vydat protektorátní vláda jakoby z vůle českého národa, nikoli z příkazu Němců. K vyhlášení tohoto výnosu stejně nedošlo, protože předseda vlády byl zatčen povstalci.
Z hlediska čs. poválečného práva (tj. vycházejícího z dekretů), byly plošně zamítnuty všechny předpisy okupantů, které se neslučovaly s čs. právem. Ostatně Hitlerův výnos z čs. práva nevycházel, nebyl jím ani akceptován podle ústavních pravidel, takže podle právních odborníků stál vlastně mimo čs. právo. Z tohoto pohledu bylo tedy případné zrušení Hitlerova výnosu německou záležitostí, která se ČSR netýká.
Není ostatně nutné, aby výnos byl zrušen výslovně. Jsou nejméně tři způsoby, jak právní předpis pozbude platnosti: výslovným zrušením, nahrazením pozdějším předpisem, nebo dlouhodobým nepoužíváním.
V případě výnosu o zřízení protektorátu, i kdyby Němci neměli předpis o jeho výslovném zrušení, prakticky každý jeho článek je dnes obsahově nahrazen jinými předpisy, jak z české, tak i německé strany: ČR není obsazená německým vojskem a "pod ochranou" Německa; obyvatelé ČR nejsou německými občany, nepodléhají německým soudům ani rasovým zákonům; hlava ČR nepotřebuje vyslovení důvěry Vůdce; zájmy Německa nezastupuje protektor, ale velvyslanec; ČR nenáleží do celního prostoru Německa, ale EU, poměr Kč k jiným měnám neurčuje německá vláda, ale ČNB a volný trh (burza); do právním předpisů nám nekecá německý ministr vnitra nebo velvyslanec (či protektor) ale EU atd.Viz: www.fronta.cz/dokument/hitleruv-vynos-o-zriz... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Protektorát Čechy a Morava