Bombardování

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
561-580 z 1157
<< 26 27 28 29 30 31 32 >>
Po
stanley 14.5.2005 20:22 - č. 826
Dzin napsala v č. 824:
"bližší informace o četnosti úderů těžkých bombardérů na letiště."
Možná by se něco našlo in Vachek, Emil: Německá válka. Jsou tam kvanta statistických údajů, které snad nikdy u nás v takovém měřítku nevyšly (aspoň já o ničem podobném při svém nedostatečném rozhledu nevím). Nikdy jsem nepochopil, jak ten chlap mohl krátce po válce vydat sedmisvazkovou práci s takovým rozsahem. Na druhé straně nevím, nakolik jsou ty údaje spolehlivé - i když "absolvent" jednoho náletu na Braunschweig mi vyprávěl souhlasně s knihou.
mig 14.5.2005 19:32 - č. 825
mig
Dzin napsala v č. 824:
"Mě prostě šlo o to, jestli máš nějaké bližší informace o četnosti úderů těžkých bombardérů na letiště."


Neuberg, Giebstadt, Burg, Parchim... to som našiel len náhodou pri hľadaní iných vecí

Letiská boli vojenským cieľom ako každý iný. O tom ako často ich bombardovali kobercovými náletmi neviem ale na zdevastovanie stačil jeden nálet. Bohužiaľ nemám tu svoju literatúru komplet, možno by sa niečo našlo
Dzin 14.5.2005 01:16 - č. 824
Dzin mig: (823) Myslím to tak, jak běžně to Spojenci dělali. Zatím tedy máme, že tak bombardovali jedno až šest letišť.

Mě prostě šlo o to, jestli máš nějaké bližší informace o četnosti úderů těžkých bombardérů na letiště.
mig 13.5.2005 23:44 - č. 823
mig Dzin: (822) Neviem ako to presne myslíš
mig napsal v č. 821:
"Pekná fotografia je napr. v knihe Spitfire nad Europou "


Je to fotografia letiska Volkel v Holandsku s vyše 800 krátermi po bombách. Počas tejto akcie bolo napadnutých 6 letísk britskými ťažkými bombardérmi. Spôsobili veľké škody, čoho následkom bol odsun jednotiek do Nemecka. Ďalej sa tam píše, že to bola jedna z akcií. Takže spojenci takéto nálety robili asi bežne, narážky na to sú aj v iných prácach.

Takisto som nečítal nič, čo by sa tomu priamo venovalo, nie je to až tak v strede môjho záujmu . O útokoch stíhačov a stredných bombardérov je toho popísaného dosť
Dzin napsala v č. 822:
"Vem třeba, že já osobně jsem spíše četl o tom, jak letiště nejvíce napadali lehčí stroje, než těžké bombardéry"
Tak to aj bolo, ľahké stroje viedli dosť presné útoky pri relatívne malých stratách. Ich akcie boli oveľa častejšie
Dzin 13.5.2005 22:33 - č. 822
Dzin mig: (821) Mě spíše zajímalo, jestli to máš nějak zpracované popřípadě nekde jsi to četl takto udělané. Vem třeba, že já osobně jsem spíše četl o tom, jak letiště nejvíce napadali lehčí stroje, než těžké bombardéry. A takhle z hlavy si nedokáži vybavit, žebych někde četl, jak provedli nálet na letiště.
mig 13.5.2005 18:24 - č. 821
mig Dzin: (820) Pekná fotografia je napr. v knihe Spitfire nad Europou na str. 235, Steinhoff to spomína vo svojich pamätiach, takisto to mám v rôznych monografiách, časopisoch a iných publikáciach... to by bolo na dlhšie a ani všetko nemám po ruke...
Dzin 13.5.2005 17:55 - č. 820
Dzin mig: (819) Máš to nějak podchycené? To by mě zajímalo.
mig 13.5.2005 17:51 - č. 819
mig
Dzin napsala v č. 818:
"Otázkou je, jestli to způsobili těžké bombardéry"
Áno, spôsobili
Dzin napsala v č. 818:
"Vem že když letíš ve výšce 8000 metrů rychlostí 400 km/h tak rozptyl pum může být až skoro 4500 metrů."
To je pravda, časť bômb cieľ zasiahne, ak nie nálet môžu zopakovať. Pri spolupráci so stíhačmi sa dá klesnúť do nižšej letovej hladiny a znížiť rozptyl. Ja netvrdím, že jeden nálet dokáže vyradiť letisko...
Dzin 13.5.2005 10:14 - č. 818
Dzin mig: (816) Otázkou je, jestli to způsobili těžké bombardéry. Vem že když letíš ve výšce 8000 metrů rychlostí 400 km/h tak rozptyl pum může být až skoro 4500 metrů.
karaya1 13.5.2005 08:24 - č. 817
karaya1
Achileus (815):
ja som len pisal ze B-17 bol urceny na presne bombardovanie
Který bombardér takto určený nebyl? Existoval snad nějaký stroj konstruovaný jako „nepřesný bombardér“..?
pocas vojny sa za presne bombardovanie povazovalo bombardovanie s odchylkou niekolko desiatok metrov
Rád bych upozornil, že takovéhoto výsledku dosahovaly pouze elitní osádky, v žádném případě ne celá 8th AF. Třeba 617. peruť dosahovala střední chyby cca 200 yardů, přičemž ti nejlepší cca 80 yardů.
Je jasne ze bomby z velkej vysky su menej presne ako bomby zhadzovane z malej vysky o tom sa hadam nemusime bavit
Nemusí tomu tak vždy být.
Pokial viem tak zameriavace Norden boli velmi presne a nemci sa velmi snazili ich ziskat lebo take nemali
Zdali se Němci snažili získat Nordeny, nevím, ale zato vím, že se podmínky na zkušební střelnici v americké poušti a v boji nad západní Evropou diametrálně odlišovaly. Je hezké, že Mitchellovi hoši na MB-2 v roce 1921 potopili tři německé lodi, ale... Neviděls náhodou Memphis Belle?
mig 13.5.2005 01:12 - č. 816
mig Efekt náletu formácie ťažkých bombardérov na letisko je podľa mňa nesporný. Stačí si pozrieť fotografie ako vyzerali nemecké letiská... Zdrojov je dostatok. Ťažký bombardér nenesie jednu bombu a pri ich skupine svoje spraví rozptyl bômb, tlaková vlna, črepiny, oheň....
Achileus 12.5.2005 22:24 - č. 815
karaya1 napsal v č. 813:
"Opět, kde bereš tu neochvějnou jistotu, že B-17 z výšky zasáhne cíl..? "
Odkial si prisiel na to ze je to neochvejna istota, ja som len pisal ze B-17 bol urceny na presne bombardovanie, ale pocas vojny sa za presne bombardovanie povazovalo bombardovanie s odchylkou niekolko desiatok metrov. Je jasne ze bomby z velkej vysky su menej presne ako bomby zhadzovane z malej vysky o tom sa hadam nemusime bavit. Pokial viem tak zameriavace Norden boli velmi presne a nemci sa velmi snazili ich ziskat lebo take nemali.
Dzin 12.5.2005 11:00 - č. 814
Dzin O tom jak přesně zasáhne B-17 (24 a 29) cíl svědčí i to, že při vypalovacích úderech na Japonsko létaly těžké bombardéry kvůli přesnosti co nejníž to šlo.
karaya1 12.5.2005 09:04 - č. 813
karaya1
Achileus (812):
Tym presnym bombardovanim B-17 som myslel samozrejme bombardovanie z vysky.
Opět, kde bereš tu neochvějnou jistotu, že B-17 z výšky zasáhne cíl..? A pokud se nemýlím, SK položil otázku trochu jinak („či trafí skôr B-17 hangár z veľkej výšky alebo Ju 88 z malých výšok“).
Achileus 12.5.2005 00:14 - č. 812
SK napsal v č. 807:
"Zaujímavá teória, ja som bol vždy v tom, že Ju 88 bol schopný strmhlavých náletov na bodové ciele... Inak myslíš si, že Ju 88 bol konštruovaný na nepresné denné bombardovanie? Otázka je či trafí skôr B-17 hangár z veľkej výšky alebo Ju 88 z malých výšok... "


ano Ju 88 bol schopny strmhlaveho bombardovania, myslim ze Goring to chcel od vacsiny bombarderov. Lenze neviem o tom ze by sa to v nejakej vacsej miere pouzivalo. Tym presnym bombardovanim B-17 som myslel samozrejme bombardovanie z vysky. Tu ide hlavne o nosnost a dolet. Suhlasim ze tie He-177 by sa tazko prebili cez sovietske stihacky aj B-17 dostavali poriadny vyprask ked lietali bez sprievodu a to mali na obranu pri verzii B-17G 13 gulometov.

Co sa tyka sprievodnej stihacky myslim ze boli nejake pokusy, ale kedze v 1944 sa vyroba sustredovala na prepadove stihacky a vyvoj bombarderov isiel do uzadia tak aj vyvoj stihacky s dlhym doletom nemal zmysel.
mig 10.5.2005 22:27 - č. 811
mig Ako bombardéry sa vynikajúco osvedčili aj jednomotorové stíhačky... Čo sa týka počtu He-177, potrebovali by ich veľké množstvo, ale nemecké ozbrojené sily boli silne poddimenzované vo všetkých oblastiach, čo sa prejavilo hlavne počas útoku na ZSSR. Stíhačku s veľkým doletom by potrebovali hlavne v Británii, v ZSSR potrebovali veľké množstvo akýchkoľvek stíhačiek a bombardérov...
SK 10.5.2005 15:00 - č. 810
SK
Tom napsal v č. 809:
"Máš tušení, kolik by těch He 177 asi museli mít, aby to mělo na výrobu nějaký vliv?"
Asi tak nejak, na výrobu potrebného množstva nemci nemali kapacitu...Okrem toho je otázne či by sa He 177 pri niekoľkohodinovom lete nad nepriateľským územím bez sprievodu dokázali prebiť cez sovetske stíhačky...Nemcom chýbala hlavne stíhačka s dlhým doletom a nie strategický bombardér...
Tom 10.5.2005 14:37 - č. 809
Tom
Achileus napsal v č. 806:
"nemci maju dostatok povedzme He-177, tak by dokazali celkom uspesne bombardovat zavody na Urale "
Máš tušení, kolik by těch He 177 asi museli mít, aby to mělo na výrobu nějaký vliv?
karaya1 10.5.2005 14:23 - č. 808
karaya1
Achileus (806):
B-17 boli konstruovane na presne denne bombardovanie
Zajímalo by mě, jak lze bombardér konstruovat na přesné bombardování. Znamená to vybavit ho přesnými přístroji a zaměřovačem a vycvičit jeho osádku..? To pak ale je něco jiného než konstrukce...
ked vies ze kazdy den a noc ti budu na hlavu padat bomby a nemas sa kde skryt tak budes chciet aby sa vojna cim skor skoncila.
Po celém Německu byly ve velkém stavěny protiletecké kryty. Samozřejmě nestačily úplně pro všechny, ale bylo to jistě lepší než sklepy. A ad pocit: spíše bych to nazval otupělostí. V zimě tušímže 1944/1945 se dělníci hlásili do práce (a vyráběli) i v továrních halách, které byly po předchozím náletu bez střechy, až to překvapilo nejen Spojence, ale i Speera...
SK 10.5.2005 11:37 - č. 807
SK
Achileus napsal v č. 806:
"Neveim ci Ju 88 boli presnejsie ako B-17, ale asi nie lebo B-17 boli konstruovane na presne denne bombardovanie. "
Zaujímavá teória, ja som bol vždy v tom, že Ju 88 bol schopný strmhlavých náletov na bodové ciele...

Inak myslíš si, že Ju 88 bol konštruovaný na nepresné denné bombardovanie? Otázka je či trafí skôr B-17 hangár z veľkej výšky alebo Ju 88 z malých výšok...
Achileus napsal v č. 806:
"Bombardovanie miest: vojna sa nevyhrava len zbranami dolezita je moralka a podpora civilistov, ked vies ze kazdy den a noc ti budu na hlavu padat bomby a nemas sa kde skryt tak budes chciet aby sa vojna cim skor skoncila."
No ako ukázala 2.s.v. tak na morálku obyvateľstva nemalo bombardovanie veľký vplyv...skôr len "naštvalo" obyvateľstvo viac proti nepriateľovi...
561-580 z 1157
<< 26 27 28 29 30 31 32 >>
Po