Bombardování
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 888: aha, takže ak bola Luftwaffe "na lopatkách" tak nám iste uvedieš "Jak se to konkrétně projevovalo..?" "Evidentně musela být, když Áda i přes ujišťování Hermanna vše zastavil, nebo snad ne..?"  Čili, jaké byly „přiznaky“ „porážky“ (ehm) Luftwaffe? 1.) Kolik letišť Luftwaffe opustila, či bylo nucena opustit? 2.) O kolik operačních staffel Luftwaffe přišla? 3.) O kolik se snížil stav staffel (či strojů) Luftwaffe? Popř. máš nějaké jiné („virtuální“) doklady o „porážce“ či „zhroucení“ Luftwaffe v 1940 roku...? |
|
|
|
|
|
dad
Algernon napsal v č. 875: "Tvrdím snad, že RAF měla LW na lopatkách..?" jo...viz:
Algernon napsal v č. 867: "Zajímavé je, že 7. září začínají Němci s nálety na Londýn, a po pouhých deseti dnech je vylodění „odloženo na neurčito“. Fighter Command tedy evidentně „bylo v troskách“ (…ehm“…), pokud za pouhých deset dnů byla na lopatkách Luftwaffe (a Wehrmacht měl v kalhotech), když se Huni ani neodvážili o vylodění pokusit…"  |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 881: Je tam niekde napísané, že nebolo možné s nimi previesť vylodenie? Len som podotkol, že neboli najvhodnejšie..."V tom případě, 868, ehmmmm??"
Algernon napsal v č. 883: tiež sa divím... "Čili, když měli Němci dost (a vyhovujících!) přepravních kapacit, a „RAF bylo před porážkou“, pak proč se tedy, u všech všudy, ti Němci nevylodili v Británii, a věc odložili „na neurčito“..?" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 877: Asi preto, že tie kapacity lodí si sem zatiahol ty sám... " Mimochodem, proč diskutuješ o „Vylodění v Británii“ na nesprávném fóru..? :o) Jsi už jako ti poslanci — sám nerespektuješ vlastní zákony… Inu, všichni jsme si rovni, ale někteří…" 
Algernon napsal v č. 878: Asi v tom, že boli vo väčšej miere vybavované špeciálnymi rampami na vylodenie ťažkej techniky a pod. "Aha, Dardanely, „Great War“ a rok 1940… Toť argument… A v čempak že byly „lepčejší“..?"
Algernon napsal v č. 879:
"Takže, byly ty lodě vyhovující"
Algernon napsal v č. 879: Neboli ideálne, ale na vylodenie stačili...V žiadnej invázií predtým neboli použité lepšie upravené lode ako mali nemci pripravené k Seelowe... "a nebo ne..?" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 871: Mali dostatočné kapacity lodí, ich použiteľnosť na vyloďovanie bola určite vyššia ako keď sa spojenci vyloďovali pri Dardanelach (množstvo lodí bolo upravených a vybavených rampou na jednoduché vylodenie, ...) a logicky nižšia ako u špecializovaných lodí, ktoré používali v neskorších rokoch spojenci... "Čili, sice měli kapacity, ale ty byly na pendrek, čili zároveň ani neměli." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 870: Ak tvrdíš, že jedno letectvo je na lopatkách, tak logicky druhé si s ním môže robiť čo sa mu zachce..."Protože Luftwaffe byla od získání převahy nad Fighter Command poněkud vzdálena." Chceš teda tvrdiť, že RAF mala nad Luftwaffe takú prevahu? Pokiaľ viem, tak iniciatíva bola na strane Luftwaffe a takto sa rozhodne nespráva letectvo, ktoré je "na lopatkách"...alebo, že by na tvojom výroku bolo niečo nesprávne? možno sa mýlim a luftwaffe bola v 1940 roku v hlbokej defenzíve a RAF si s ňou robilo čo sa jej zachcelo... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 867: Môžeš mi tu objastniť čo myslíš pod tým pojmom na lopatkách? "pokud za pouhých deset dnů byla na lopatkách Luftwaffe " Chcel by som vidieť RAF v tej dobe pri úderoch na nemecké mestá aké by mali straty...potom by sme videli kto bol alebo nebol v tej dobe na lopatkách...
Algernon napsal v č. 867: Sami Briti priznávajú, že zmena cieľov na londýn prišla v dobe, kedy jednotky RAF boli značne vyčerpané...
"A jak že se projevovaly přínaky porážky RAF..? Zřemě tím, že někdo nabyl dojmu, že RAF „by mohlo být“ poraženo…"
Algernon napsal v č. 867: Prepravnej kapacity na prepravu spomínaných jednotiek mali dostatok, druhá vec je ich vhodnosť na podobnú operáciu. Ak máš nejaké presnejšie informácie o nemeckých vyloďovacích kapacitách tam sem s nimi... "Což je divné, „proč ne“, když na příslušném fóru pořád dookola vykládáš, jak měli Němci jak dost jednotek i přepravní kapacity"
Algernon napsal v č. 867: Netvrdím, že na tom bolo RAF biedne, tvrdím, že RAF nebolo v tej dobe schopné ochrániť ani svoje základne a nieto ešte aby ochránilo RN za podmienok, ktoré by boli pre RAF menej výhodné ako keď bránili svoje základne..."a jak na tom RAF bylo bídně…" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 864: A skôr nie? A kto mi to zakáže? "Až dokážeš odpovědět na 851, pak se můžeš ozvat…" K 851 asi toľko, že ani jeden z tebou uvedených bodov nie je nutnou podmienkou na porážku RAF v BoB... |
|
|
|
|
Algernon: (853) Takže po několika roční debatě jsem konečně z Tebe vymámil nějakou literaturu, kterou si nmohu přečíst. To je docela úspěch. Zrada ovšem je, že ti knihu u nás nemají.  Ale zeptám se na tu zápůjčku.(854) - Ne, řeč byla o maximálním rozptylu. To znamená, o jakou největší úchylku se puma může vzdálit od bodu, který měla trefit. Třeba když budu mluvit o dělu, tak maximální rozptyl je obvykle úchylka výšková (dálková). V našem případě je to tedy úchylka vatvořená ve směru letu letadla. A její maximální hodnota potom může být až oněch 4500 metrů. Vzorec je jednoduchý, x se rovná Vn krát pod odmocninou 2Y děleno g. Vn je rychlost pohybu vpřed, Y je výška schozu a g je zrychlení. - Čtu si a vidím, máš pravdu. Nemáš náhodou srovnání četnosti náletů (před S a po něm do Big Week)? - Nebyl přesný, byl klasicky plošný. Já osobně se stavím k americkému bombardování jako k plošnému a ne, že by bylo přesné. To podle mě za WW2 nepředváděl nikdo, jen to USAAF s oblibou o sobě tvrdilo. (855) Ano. (856) Tedy se svým neodolatelným způsoben snažíš zodpovědět mi otázku (místo miga), jak často podnikali nálety těžké bombardéry na letiště. Mě to ale opravdu zajímá, takže máš k tomu nějaký souhrn? Mě ani tak nejde o jednotlivé konkrétní operace, ale spíše o celek, třeba o počty vzletů a pod. |
|
|
|
|
|
Algernon: (847) Jo, už jsem Ti i ten vzorec a na výpočet "cesty" pumy posílal. (848) Co já vím, tak přestala. Zůstali jen nálety, při kterých mohli po celou dobu lete doprovázet bombardéry stihačky. A tím tedy píšeš, že nálety z nižší výšky byly proto, aby se lépe zasáhlo. Jen upřesňuješ, že se nejednalo o jediný důvod, ale jeden z důvodů. J8 neřikám, že by to bylo nějak přesné, ale když se bombardovalo z malé výšky, tak byla výrazně vyšší šance, že zasáhnou alespoň město, notabene v noci. Já vím že dříve nepřešli a že si to nechali až na Japonsko. |
|
|
|
| Mas pravdu SK, otazka je ci by nebolo pre nemecko vyhodne ak by bojovalo viac aj vo vzduchu a nesustredovalo sa len na zem. | |
|
|
|
|
|
Achileus napsal v č. 839: Asi tak nejak, len nemci by museli mať nie stovku ale tisícku ťažkých bombardérov...a samozrejme k tomu sprievodnú stíhačku s dlhým doletom, inak by aj o tých 1000 ťažkých bombardérov veľmi ľahko prišli..."no ked uz spominame to ze sa LW preorientovala z bombardovania letisk na bombardovanie miest, tak na bombardovanie miest by boli vhodnejsie tazke bombardery, ale to by ich museli mat take mnozstvo aby na jeden nalet mohli vyslat okolo stovku bombarderov na jeden ciel. Samotny nemci priznavali ze bombardovanie Londyna bolo malo efektivne. V knihe o JG 51 bolo napisane "jedna letka He-111, alebo Ju-88, ktora utrusila niekolko bomb nemohla britske vojenske hospodarstvo"" Nemecko však nemalo potrebné kapacity na masovú výrobu ťažkých bombardérov - jedine ak by znížili výrobu ostatných typov ale tým by nemecko stratilo podstatne viac ako by získalo výrobou a nasadením ťažkých bombardérov...Nemecko však bojovalo hlavne na zemi, takže potrebovalo v prvom rade podporu pozemnej armády a nie strategické bombardéry, ktoré by nemecku nepriniesli žiadny významný výsledok... |
|
|
|
|
SK napsal v č. 838: no ked uz spominame to ze sa LW preorientovala z bombardovania letisk na bombardovanie miest, tak na bombardovanie miest by boli vhodnejsie tazke bombardery, ale to by ich museli mat take mnozstvo aby na jeden nalet mohli vyslat okolo stovku bombarderov na jeden ciel. Samotny nemci priznavali ze bombardovanie Londyna bolo malo efektivne. V knihe o JG 51 bolo napisane "jedna letka He-111, alebo Ju-88, ktora utrusila niekolko bomb nemohla britske vojenske hospodarstvo" "Inak k čomu by im asi bolo bombardovanie miest??? " |
|
|
|
|
|
|
Achileus napsal v č. 837: No je otázne, či je lepšie dostať napr. 4000 kg bômb s odchyľkou niekoľko sto metrov, alebo dostať 1000 - 2000 kg relativne presne na cieľ... "Kedze tazke bombardery mozu niest vacsi naklad ako stredne tak by so povedal ze ano, ale zavisi to od konkretnych podmienok. Na bombardovanie miest by sa im rozhodne zisli, lebo tie nemozno rozptylit a zamaskovat ako lietadla." Inak k čomu by im asi bolo bombardovanie miest???  |
|
|
|
|
SK napsal v č. 836: Kedze tazke bombardery mozu niest vacsi naklad ako stredne tak by so povedal ze ano, ale zavisi to od konkretnych podmienok. Na bombardovanie miest by sa im rozhodne zisli, lebo tie nemozno rozptylit a zamaskovat ako lietadla. "Inak sme sa bavili o tom, či je vhodnejší taktický bombardér na útoky proti letiskám alebo ťažký. Takže dotaz: keby nemci mali ťažké bombardéry, tak by výsledky ich útokov na letiská na juhu Anglicka dopadli lepšie?" |
|
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 830: Pokiaľ ja viem, tak počas úderov na letiská to vyzeralo s RAF na porážku, keby sa zbytočne nemci nezdržovali útokmi na konvoje a keby neskôr neprestali na tie letiská útočiť, tak by letiská (a jednotky na nich) na juhu boli vyradené úplne...Divné je, že sami briti po vojne poukázali na to, že keby nemci pokračovali v tlaku na letiská, tak by RAF bola porazená, prípadne sú také názory, že zmena útokov z letísk na Londýn umožnila RAF vyhrať/resp. prežiť BoB..."…jenom není jasné, proč tak tady (v reálu) také neučinily..? Vypadá to, že toho LW byla schopna jedině v tvojí fantazii, mylí fantasto…" Inak sme sa bavili o tom, či je vhodnejší taktický bombardér na útoky proti letiskám alebo ťažký. Takže dotaz: keby nemci mali ťažké bombardéry, tak by výsledky ich útokov na letiská na juhu Anglicka dopadli lepšie? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 829: Môžeš niečím podložiť svoje tvrdenie o tom čo si mislím? "Koukám, že si mylí SK o sobě pořád mislý, že je znalec. A zřejmě, mj., i všeznalý technický génius, ale ovšem — zneuznaný…"
Algernon napsal v č. 829: "Pokud sis toho ještě nikdy nepovšiml, tak Němci dokázali bombardovat i v noci — a nečinilo jim to žádných větších potíží… Dokonce, v letech 1940-41, zcela jistě s tím měli mnohem méně problémů, než Britové. Oni se totiž náckové na válku připravovali důkladně a dlouho, takže už před válkou měli k dispozicí přístroj (radiový pumový zaměřovač), známý jako „Knickebein“ (vycházející z principu přístroje firmy Lorenz, používaném při řízeném sestupu na přistání). A poměrně záhy nasadili i X-Gerät a Y-Gerät. A rovněž byli schopni, za pomoci docela zajímavého radionavigačního systému, schopni i velice přesně navigovat, a to i na velké vzdálenosti. Mimochodem, jen tak na okraj — několik majáků radionavigačního systému „Sonne“ bylo v provozu minimálně do konce 70. let XX. století…" Ešte nám napíš niečo nové aj o Knickebein, o tom ako briti dokázali tie paprsky pomerne rýchlo od zavedenie rušiť a "ohýbať", atď... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 829: To nemecké bombardovanie bolo len parafrázou na strategické bombardovanie...nemalo jasný cieľ, požadované prostriedky ani kapacity - podobne ako britské letectvo v 1940-41, kde sa tiež nedá hovoriť o strategickom bombardovaní Nemecka. Ja si pod pojmom strategické bombardovanie vykladám to, že vplyvom toho bombardovania dochádza k ovplyvneniu celkovej vojnovej situácie/musí mať strategický účinok/ (napr. významné zníženie výroby nepriateľa, zníženie morálky vojakov na fronte a civilov, atď...), čo však nie je prípad nemeckých náletov na Britániu 1940-1941 ani britských 1940-1941... "Němci tedy od poloviny září 1940 zanechali bombardování Británie, že? A kdopak to tedy bombardoval Coventry, potažmo desítky míst po celé Británii, a to až do května 1941, kdy byly bombardéry přesunuty k „preventivnímu úderu“ na východ..?" |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 829: Suhlas, je vsak pravda ze Briti vzdy dokazali urobit protiopatrenia a zneskodnit tieto srandy. "Oni se totiž náckové na válku připravovali důkladně a dlouho, takže už před válkou měli k dispozicí přístroj (radiový pumový zaměřovač), známý jako „Knickebein“ (vycházející z principu přístroje firmy Lorenz, používaném při řízeném sestupu na přistání). A poměrně záhy nasadili i X-Gerät a Y-Gerät. A rovněž byli schopni, za pomoci docela zajímavého radionavigačního systému, schopni i velice přesně navigovat, a to i na velké vzdálenosti. " |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 817: Uz som to asi pisal ze tak tomu hovorili nevravim ze ostatne bombardery boli konstruovane ako nepresne.
"Který bombardér takto určený nebyl? Existoval snad nějaký stroj konstruovaný jako „nepřesný bombardér“..?"
karaya1 napsal v č. 817: videl som narazas na tu scenu s bombardovanim ked oblietavali ciel aby a skusali nalet znovu? "Neviděls náhodou Memphis Belle?" |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Bombardování