Bitka u Kurska
|
|
---|---|
pbradler : No počkej kolego ! Celou dobu mi tu oponuješ a najednou takto . Vždyť jak hluboká obrana, tak operativní zálohy, to oboje se Rusům u Kurska podařilo soustředit a využít, takže z toho příspěvku se tedy domnívám, že s provedením Citadely jako takové by si tedy nemohl souhlasit. |
|
|
|
Marek: Podľa môjho názoru jedinou možnosťou ako viesť v lete roku 1943 úspešnú ofenzívu bolo použiť taký plán, ktorý by niesol prvok prekvapenia. T.j. aby v danom mieste nemali Sovieti vybudovanú hlbokú obranu a aby ich operatívne zálohy boli dostatočne ďaleko. | |
|
|
pbradler : Už tu dlouho mlčí děla . Pojďmě trochu teoretizovat. Když bychom teda pominuli zda Citadela ano či ne, měla podle Tebe vůbec nějakou naději na alespoň částečný úspěch ( tzv „co měli nebo mohli udělat jinak ) ? Měl by si nějakou vlastní analýzu toho, kde došlo ze strany Němců k největšímu podcenění či „neodhadu“ situace ? Nebo případně co bylo největší chybou v průběhu celé operace ? Některé části příspěvku (251) jsou už možnou odpovědí, nicméně nešlo by to z Tvého pohledu ještě více rozšířit ? |
|
|
|
Marek (250): Z literatúry čo mám momentálne doma sa dá vyčítať že bol rozmiestnený v Donbase (je užitočné pre lepšiu predstavu pracovať s mapou) a do oblasti Belgorodu sa začal presúvať až 10.7. t.j. 5 dní po začiatku operácie. Jeho sila mi nie je zatiaľ známa, ale dúfam že až dorazí objednaná literatúra tak to doplním. Inak tento zbor mal byť nasadený na rozvinutie útoku po prielome sovietskej obrany. Keďže sa to nepodarilo, nebol nasadený. Keď sa 17.7 začala v Donbase sovietska ofenzíva (druhá z troch spomínaných v (224)) sbor sa zase vrátil naspäť do oblasti Donbasu aby ju odvrátil. Z toho je aj vidno aku veľkú výhodu má strana, ktorá ma iniciatívu a aké ťažkosti má brániaca strana, keď jej zálohy strávia mnoho času na presuny medzi ohrozenými miestami. Čo sa týka hypotetickej otázky keby bol nasadený môžem uviesť asi toto: Najvhodnejší okamžik by asi bol niekde okolo 8.7. keď sa útočiace divízie II. TS SS najviac potýkali so sovietskymi protiútokmi a tým znemožňovali sboru útočiť plnou silou. Napr. „Totenkopf“ útočiaca na pravom krídle sboru musela neustále odrážať protiútoky z pravej strany, kde bola určitá medzera v nemeckej zostave vojsk. Situácia sa zlepšila až po prisunutí 167. pešej divízie do ohrozeného úseku. Tu by možno pomohlo, keby onen (XXIV. TS) záložný sbor postupoval v druhom slede za II. TS SS. Ale na druhej strane treba povedať že by to prinieslo ďalšie ťažkosti logistike, pretože už aj bez neho bol postup II. TS SS problematický kvôli veľmi stiesnenému priestoru a malému počtu komunikácii pre také veľké zoskupenie. Celkovo mám ale za to, že rozhodujúcim spôsobom by to situácii nepomohlo. Sovieti mali príliš mnoho záloh. |
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 247: "bez záložného XXIV tankového sboru (5. PzgrD SS „Wiking“, 17. TD), s ktorým sa počítalo ale nakoniec nebol do operácie nasadený." Zdravím kolego. Nevíš náhodou zda zůstal tenhle sbor po celou dobu operace jako záloha právě zde a proč nebyl nasazen ? Myslíš, že by jeho nasazení mělo nějaký výraznější dopad na průběh operace ? To že měla být divize SS Wiking v záloze u Kurska jsem četl ve více knihách, ale nikde není popsáno, kde byla soustředěna a proč k tomu nasazení do akce nedošlo. |
|
|
|
Mohli by jste mi poslat na mail nějaké fotky od Kurska???Dík | |
|
|
GermanColonel (246): Kľudne Johnovi napíš. | |
|
|
Pre zaujímavosť uvádzam niektoré počty nemeckých obrnených vozidiel pre južný úsek, t.j. 4. tanková armáda a armádna skupina Kempf bez záložného XXIV tankového sboru (5. PzgrD SS „Wiking“, 17. TD), s ktorým sa počítalo ale nakoniec nebol do operácie nasadený. Počet tankov k 4.7.1943 Tanky : 1106 z toho bojaschopných 1023: Pz III 437 / 393 Pz IV 364 / 344 Pz V 198 / 198 Pz VI 89 / 79 T-34 18 / 9 SHD : 330 z toho bojaschopných 311 Marder II 55 / 49 Marder III 58 / 56 StuG III 217 / 206 teda spolu 1436 tankov a SHD z toho bojaschopných 1334. K tomu ešte môžeme pripočítať špeciálne a ľahké tanky 123 z toho bojaschopných 104: Pz III plam. a delostrelecké pozorovacie 72 / 61 Pz I 8 / 8 Pz II 43 / 35 Počet tankov a SHD pre jednotlivé zbory: III. TS (6., 7., 19. TD) 352 z toho 38 PzVI „Tiger“ XXXXVIII TS. (3., 11., PzgrD „GD“) 555 z toho 15 Pz VI a 198 Pz V „Panther“ II. TS SS (PzgrD „LAH“, „Tot“, „Reich“) 496 z toho 36 Pz VI. |
|
|
|
John napsal(a) v č. 245: "GermanColonel môžeš poslať svoju správnu adresu na: [email protected] Chcem ti poslať niečo ohľadom kursku a v adresáry máš asi uvedenú zlú adresu lebo sa to vrátilo." Nejaké informácie alebo fotografie? A prečo práve mne? |
|
|
|
GermanColonel môžeš poslať svoju správnu adresu na: [email protected] Chcem ti poslať niečo ohľadom kursku a v adresáry máš asi uvedenú zlú adresu lebo sa to vrátilo. |
|
|
|
Marek: (vykat ci tykat) Nekdy ti budu vypravet, jak me 40ti leti "starici" :) hnali, kdyz jsem jen zavadil o vykani...:D Hrube odhady jednotek v duben, kveten? Jestli myslis nemecke, tak ty jsou asi polovicni, co te techniky tyka. mam dojem, ze napr. v 9. armade bylo v dubnu 500 tanku a v cervenci asi 1000. |
|
|
|
FUJ06: Na severu i jihu vybezku meli Nemci asi 1000 tanku. Co se tyka Sovetu, tak u tech to bylo stejne, na severu i jihu byly jejich sily priblizne stejne. Ja osobne si myslim, ze uspech na severu byl dan lepe zbudovanou obranou. Navic povazuji Rokossovskeho za lepsiho velitele, nez Vatutina. | |
|
|
FUJO6: Na Juhu bola zničená alebo ťažko poškodená viac než polovica tankov celej 5. gardovej armády. Nemci stratili iba 300 tankov (z toho 70 Tigrov). Ale ako si spomenul vďaka priemyslu väčšie vojenské straty Stalinovi a jeho veliteľom vôbec neprekážali. Dôležité bolo víťazstvo. |
|
|
|
GermanColonel:Máš pravdu.Útok na sever kurského výběžku byl předen odsouzen k neúspěchu(nedostatek tanků a málo záloh).Tam totiž nedošlo ani k pořádnému průlomu a tak operace na jihu kv pokračovala jenom proto(jak jsem o tom už psal),aby bylo zlikvidováno co největší množství ruských tanků.Němci se měli stáhnout hned po neúspěchu na severu,protože mohli zničit kolik tanků chtěli,ale ruský průmysl už dávno běžel na plné obrátky a mohl tyto ztráty vynahradit. | |
|
|
FUJ06 napsal(a) v č. 239: "Tak sorry.Ale nebyl neúspěch na severu kurského výběžku způsoben menším počtem tanků než na jihu???" Na južnom Hothovom sektore nasadili 2 nemecké skupiny dokopy cca. 900 tankov (medzi nimi 100 tigrov) a sily tam boli pomerne vyrovnané. Na Severe mala Modelová 9. armáda oproti Rokossovského záloham značné nedostatky, čo bol dôvod neúspechu. |
|
|
|
Tak sorry.Ale nebyl neúspěch na severu kurského výběžku způsoben menším počtem tanků než na jihu??? | |
|
|
Fuj06: V tomto prípade som mal na mysli obranu severnej časti Kurského výbežku. Ale máš pravdu že v oblasti Leningradu sa Sovieti snažili opakovane prelomiť obkľúčenie mesta (utrpeli pri tom ťažké straty) a čiastočne sa im to podarili až v roku 43 (vtedy získali úzky pás v šírke niekoľko km pri Ladošskom jazere) a definitívne vrhli späť nemecké vojská až v januári 44. |
|
|
|
Důkazem silnější obrany na severu je i to,že se němcům podařilo udržet blokádu Leningradu skoro 900 dnů!!!A to ze strany rudých bylo vynaloženo hodně sil k prolomení této blokády. | |
|
|
Marek: Ono vznášanie požiadaviek na posily patrí do výbavy každého generála (vzpomeň si Mansteina, keď presadzoval ústup a vrchné velenie zotrvanie na mieste, tiež chcel posily), ale v tomto mal naozaj pravdu. A na severe zdá sa bola obrana ženijne ešte tvrdšia ako na juhu. | |
|
|
pbradler napsal(a) v č. 234: "nemali také detailné info " Já jsem právě o tomhle četl, že Model údajně nějaké nové snímky z průzkumu měl a proto prý vznášel požadavky na další divize. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta
- > Bitka u Kurska