Vztahy Spojenců a SSSR po vítězství v Evropě, poválečný vývoj
|
|
|
|---|---|
|
Dzin: A to je kámen úrazu. Já nepočítám s útokem z Číny ale s vyloděním na Dálném východě  No nevím nevím, ale Shermany v Plzni vypadaly o poznání lépe než T-34 u Berlína. A kolona Pershingů také nevypadala moc opotřebovaně... |
|
|
|
|
DuGalle: - A prave tato situace v Cine velmi znesnadnovala pripadny Spojenecky utok na SSSR z jejiho uzemi. Bylo by docela pravdepodobne, ne li jiste, ze by se jednotky tam vyslane, zapletli do boju mezi jednotlivymi cinskymi skupinami a na SSSR by vubec nemely mit cas... - Ono neslo u Berlina ani tak o vycerpanost jednotek, jako spise o to, ze se blizil konec valky a nikomu se nechtelo zrovna ted uz moc umirat, hlavne vyssim dustojnikum (coz zapricinilo nekolik spatnych situaci behem Berlinske operace). Mnohdy to hranicilo az se zbabelosti. Docela zajimave to popisuje ve svych pametech velitel 4. ukrajinskeho frontu general Jerjomenko. Ale samozrejme, RA byla dost vycerpana, nadruhou stranu, Zapadni Spojenci na tom nebyli o nic lepe. |
|
|
|
|
|
Dzin: - S Čankajškem máš pravdu, nicméně problém nebyl s Čankajškem ale možnou reakcí Maa, který měl také co dělat sám se sebou. Tedy dle mého názoru reakce Číny se nikdo bát nemusel, jelikož jak Čankajšek tak Mao měli o zábavu postaráno a ani jeden neměl rezervy na dobrodružství v Sojuzu... - u toho Berlína nemyslím ztráty, ale celkovou zuboženost RA, danou vyčerpáním z dlouhého boje. Štestí že skopci byly v několikrát horším stavu, s neexistujícím zásobováním a minimální morálkou... |
|
|
|
|
|
jossif: Z toho bylo (sily v Evrope) asi 20 procent v Royal Navy a 20 procent v RAF. Priblizne 50 procent z celku pripada na tylove slozky. U RAF to bylo jeste vice u RN zase mene, ale to proti SSSR zase tak vyrazne zasahovat nemohlo, ne? :) V Evrope tedy mela britska armada u pozemniho vojska nejake 3 milionu vojaku a z toho bylo u bojovych jednotek nejakych 1.5 milionu vojaku (ne vsichni byli bojove nasazeny, nekteri tvorili doplnky, okupacni sily apod.). Celkem melo Britske imperium v pozemni armade kolem 5.5 milionu vojaku, u bojovych jednotek asi 3 miliony. |
|
|
|
|
|
DuGalle: - :))) (spise 3. fronta :D) - A Cankajsek ovladal celou Cinu? :) Cankajsek mel po skonceni valky problemu vice nez dos. Navic na Dalnem vychode v te dobe byla dislokovana mohutna sovetska armada, ktera by byla pro tichomorske jednotky Spojencu, pokud by se vylodily v Cine, moc tvrdy orisek. - Jasne, sovetska valecna vyroba byla daleko lepe organizovana. - Tomu se take sam divi. resp. ono uz neexistuje, pokud nebereme tech doslova par desitek bombarderu, ktere si drzi USAAF. Je to opravdu divne. Nikdy se prakticky neprokazala uloha strategickeho bombardovani tak, jak si letecti velitele, kteri ho prosazuji, predstavovali a stejne na nem neustale lpeji. Je to podobne, jako se tvrdilo (hlavne komunisticti "odbornici"), ze jaderny uder je pro tezke lode, i pres pres jejich pancir, fatalni a tudiz jsou bezcene, prestoze testy u Bikin dokazaly neco ponekud jineho. - A kolik pak Soveti v Berlinske operaci ztratili tanku a kolik jich meli k dispozici? :) |
|
|
|
| dzin: 143: neviem, neviem. Keď malo cele imperium 8 mil. vojakov, tak asi to nemohlo byť také strašne. | |
|
|
|
|
|
- no jo, vždyť vlastně Vladivostok a Dálný východ jako takový je od zbytku SSSR oddělen kilometr vysokou a dva kilometry širokou zdí. Proto tam vlastně nešla otevřít druhá fronta... - tzn. jinak řečeno to, že plnou moc nad Čínou získal Mao v roce 1949 a do té doby měl co dělat s Čankajškem, natož aby se zajímal nějakým americkým šumem... - nejenom mohutnější, také velice pružný ke všem změnám. Zajisté uměl zapojit do zbrojní výroby i tu nejmenší truhlářskou dílničku. A zakopat továrnu pod zem někde na Sibiři by také byla brnkačka... - že to strategické letectvo ještě existuje, když jak je vidět je zcela na nic - škoda že po dojetí do Berlína byly ty značné zdroje vhodné leda tak pro Kovošrot... - Pershingů bylo málo, jelikož byly odmítány armádou, která se domnívala, že je nepotřebuje. Zázrak bylo těch pár kusů nasazených v rámci Zebry... |
|
|
|
| jo diky Dzine o velikosti britske armady jsem měl trošlu jiné předtavy. Ja sč na to trošku dival přes počet mrtvych. který nebyl "zas až tak veliký". | |
|
|
|
|
|
giro.c a jossif: Tom ma vzasade pravdu. Britanie mela opravdu relativne vycerpane lidske zdroje. Nesmite se na to divat z pohledu SSSR, ale z pohledu Zapadni demokracie. Pokud vezmete narust britske armady v roce 44 a 45, tak na jare 44 mela 4.5 milionu vojaku ve zbrani (v Evrope) a v cervnu 44 4.5 milionu, na zacatku roku 45 4.5 milionu a v cervnu 45 5.1 milionu vojaku. Cele imperium melo v zari 39 1.7 milionu lidi, v cervnu 42 7 milionu lidi, v cervnu 44 8 milionu lidi, na zacatku roku 45 8 milionu lidi a v cervnu 45 9 milionu lidi. |
|
|
|
|
|
DuGalle: - No jo, mas pravdu, ovladnutim Vladivostoku by se odpor RA na Dalnem vychode a jeho komunistickych spojencu v Cine uplne zhroutil. - Je ti znamo spate. Konflik mezi komunisty a nacionalisty zacal jeste, kdyz byli komuniste soucasti Kuomintangu. Komunisti se v nem snazili (tak jak bylo jejich zvykem vsude na svete) ziskat prevahu a uskutecnit sve plany. To se jim nepovedlo a 12.4.27 Cankajsek zbavil vsechny komunisty vsech funkci. Tim skoncila komunisty nazivana prvni revolucni valka (1924-1927), ktera ale moc valkou nebyla. Teprve pote se rozhorel vyznamejsi ozbrojeny boj, ktery vrcholy 1934-35 komunisty tolik oslavovanym "Dlouhym pochodem". Nasledne preci jen dojde ke sklidneni, diky japonske aktivite. Po skonceni valky boje mezi komunisty a nacionalisty ve vetsi mire nenastanou, hlavne diky tomu, ze SSSR obsadil Mandzudsko, sever Koreje atd. Komuniste se presunou na toto uzemi, upevni zde svoji moc, zlepsi sve zbrojni vabyveni a v tebou vzpominanem roce 46 zahaji opet ozbrojene akce (komunisty nazvana 3 revolucni valka 1946-49), ktere skonci porazkou nacionalistu. - V Cine vladl Cankajsek, ale jeho moc nebyla absolutni. Na uzemi, ovladana komunisty, vliv nemel, a co bylo horsi, Kuomintang nebyl nejake homogeni uskuoeni, ale naopak, byl velmi rozstepeny. Jednotlive frakce mezi sebou souperily, spolene je drzela jenom vidina uspechu. Toho prave velmi obratne dokazali vyuzivat komuniste, kteri byli politicky jednotni. Predstava, ze by Kuomintag byla nejaka jednotna sila pod naprostym vedenim Cankajska je docela licha. - Jo sovetsky zbrojni prumysl byl daleko mohutnejsi. - Jiste, ale sklady vyzbroje ti strategicky nalet zrovna moc dobre nevyradi, kdyby to bylo tak jednoduche, tak by to Spojenci udelali v Normandii a nezamerovali se na dopravni infrastrukturu a prisun. A navic ani to nemusi byt uspesne, vem Italii a operaci STRANGLE. - Tak vidis, kdyz vis, ze RA mela znacne zdroje, tak o cem se bavime? - To je ono kdyby. Co kdyz britsky prumysl na to nemel. aby Centurion dokoncil drive? Americane meli daleko mohutnejsi vyrobu, a kolik zavedli do vyzbroje M-26? Podle me je v tom pekna podobnost, ne? :) |
|
|
|
|
Allgernoon jasně že výroba obohaceného uranu by pokračovala, ale chtělo by to čas mimochodem Algy nevíš jak dlouho by trvala výroba další pumy? Dzin souhlas s 137, Truman byl opravdu celkem překvapený, že Stalin an tuto zprávu téměř nereagoval Tome jak jsi to myslel s těma vačerpanejma lidkejam zdrojema, vždyť VB měla ais 60 milionů lidí |
|
|
|
|
|
Tom napsal(a) v č. 139: "Británie byla ve válce od roku 1939 a její lidské zdroje byly vyčerpány už v roce 1944." Ani nie tak vyčerpané, ale akoby už nechceli ďalšie straty. Čo takto vtedy 650 000 000 India, Kanada, Austrália. Všetko Commonwealth a Commnwealth = pomoc. |
|
|
|
|
|
Mockrát jsme tu mluvili o neúčinnosti bombardování z velkých výšek. Tak k čemu pak výšková stíhačka? Sami Američani přece s B-29 nad Japonskem uspěli, až když je posílali v malých výškách. Ad "britský útok" na SSSR: Británie byla ve válce od roku 1939 a její lidské zdroje byly vyčerpány už v roce 1944. Copak si nepamatujete, kterou poslední čistě britskou bitvu svedl Monty? U Caen! Od té doby, když potřeboval pěší jednotky, musel žádat Američany. Takže nebylo ani pomyšlení, když sotva skončila jedna válka a lidi toho měli dost, hned začít další, navíc proti svému včerejšímu spojenci. |
|
|
|
|
|
Dzin: - jasně, třeba takový Vladivostok je typické hraniční město mezi SSSR a Čínou - pokud je mi známo, Mao teprve v roce 1946 rozpoutal občanskou válku, kterou se až v roce 1949 dostal k moci. Tudíž jeho názor na věc by byl důležitý asi tak, jako případné japonské hlasování o shození bomby na Hirošimu... - v Číně vládl Čankajšek, který měl na USA drobet odlišný názor než malý velký Mao... - německý průmysl jsme probírali už tolikrát, že se k tomu nemám chuť nekonečně vracet. SSSR ale není Německo... - velké zásoby výzbroje musí být někde uskladněny. Není nad kobereček... - velké zásoby výzbroje na frontě byly vidět při dobývání Berlína. Nedomnívám se, že by ti samí hoši byli schopni pokračovat dál na Paříž... - viz níže - Centurion nebyl žádný, jelikož ho nebyla potřeba. Kdyby britišové počítali s útokem na SSSR, zajisté by v roce 1945 byl k dispozici nejenom jako prototyp... |
|
|
|
|
|
Jossif: (132) Stalin o americke jaderne zbrani vedel, a co vice, byl o jeji vyrobe a vyzkumu prubezne informovan. Prave diky tomu mohli Soveti v tak kratkem case vyvynout svoji vlastni. Proto pro nej nebylo prekvapenim, kdyz se mu o ni Truman zminil (v Postupimy). Sice rekl jenom, ze maji zbran nicive sily, Stalin na to pouze reagoval, ze doufa, ze bude pouzita proti nepratelum USA. Vubec nebyl prekvapen, ani nevyzvidal a to hodne Trumana vyvedlo z miry. (Jak pise Algernon) |
|
|
|
|
|
DuGalle: (119) Ale, Zapad se mohl sesypat na SSSR ze vsech stran? Prosim te, a jak by to provedl? Na Vychode mezi SSSR a "zapadem" lezela Cina a umim si zive predstavit, jak by je Mao cely nadseny zdravil. Turecko, Iran a spol, kolik tam asi tak zapadni Spojenci meli jednotek??? Vybombardovane zavod...o kolik klesla produjkce nemeckych vybombardovanych zavodu? O nula, naopak, stale rostla. Tak mi rekni, proc by proti SSSR to melo byt jine. Navic, Soveti meli dost vyzbroje, takze i zniceni jejich prumyslu by se projevilo az za dost dlouhou dobu. Centurion je skvely tank, ale kolik jich meli v te dobe? Jedine, co branilo Sovetum v utoku byla jaderna zbran. (120) T-44 bylo v puly roku 45 k dispozici asi 400 kusu, a vyroba probihala dale, ale byla zastavena na konci roku kvuli T-54 (pri poctu asi 900 kusu). |
|
|
|
| algernon: dík za informáciu o tom Mannhatene. Inak bolo bežné že americké bombardéry ničili možno každy tretí deň japonské mestá 2000 bombardérmi. | |
|
|
|
| giro.c: možno Stalin o Manhattane ani nevedel. Neviem do akej miery by Amíci zverejnili svoje najväčšie tajomstvo. | |
|
|
|
| ale Jossif japoncům taky slibovali spoustu náletů a provedli jen dva na které měli pumy otázkou je do jaké míry byl v té době Stalin seznámen s Manhattnem | |
|
|
|
|
|
Matně si vzpomínám na jeden takový speciální výškový letoun, nasazený při likvidaci Powerse |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Vztahy Spojenců a SSSR po vítězství v Evropě, poválečný vývoj