Lehké a střední bombardéry
|
|
|
|---|---|
|
A to přitom neměl vnější kanony. Taky mě to překvapilo... |
|
|
|
|
Rozdíl 700 kg? Proboha....v čem? 213 kg připadlo na pancíř a něco nna závěsy.....a zbytek? To je nějaký podezřelý. |
|
|
|
|
|
A-8: 3050 kg F-3: 3711 kg!(JaPo) F-8: 3786 kg!(JaPo) |
|
|
|
|
|
Předpokládám že YAMATO ten údaj o 359 kg má právě z JaPo. Však já vim, že závěsník ubíraly nejvíc. Proto jsem také psal o těch 25 km/h z celkových 30 km/h cca. K A-8 mám onu obligátní prázdnou hmotnost 3 050 kg a u F-3 (snad) 3300 kg? K bitevním F/G mám pouze tu polskou monogrfii (jen druhý díl), kde bohužel prázdná hmotnost není u Fridrichů uvedena. |
|
|
|
|
|
359 kg? Takže oněch několikrát zmiňovaných 36 kg je slohová chyba? Pokud A-8 nesl asi 146 kg pancéřování, tak ony tři desky musely vážit cca 213 kg? To se ovšem dostáváme opět k počítání hmotností prázdného A-8 a F-8.....a konstatování zda maximální dosažené rychlosti u obou typů (cca 660 km/h resp. 630 km/h) a tudíž rozdíl 30 km/h odpovídaly většímu pancéřování a závěsníkům u F-8, když jenom závěsníky ubíraly na rychlosti cca 25 km/h? |
|
|
|
|
|
Mimo standartního pancéřování u F přibyl 6 mm silný pancířna spodní straně motoru, 5 mm pod nádržemi a 8 mm za nimi. Včetně standartního pancíře vážilo 359 kg! O tom, že by bylo odstraněno na žádost pilotů slyším prvně...nejde o záměnu s odstraněním 5 mm plátů na bocích kabiny? Ty se ukázaly málo potřebné a zmizely již v průběhu výroby A-4/U3... |
|
|
|
|
|
Já pro změnu několikrát narazil na to, že piloti si stěžovali na zhoršené parametry, a proto se od toho pancéřování upustilo, protože samotné pancéřování A-8 bylo víceméně pro bitevní verzi dostatečné. Zvlášť u F-8, která měla místo MG 17 MG 131 chtěli kompenzovat onen nárůst hmotnosti změnou výzbroje, aby parametry zůstaly aspoň na úrovni F-3, takže mi to přijde pravděpodobné. Mimochodem...víte někdo kde přesně se to přídavné pancéřování nacházelo? Pilotní kabina a zásobníky zbraní, tedy podobně jako tomu bylo u Sturmjägerů? Jenže např. jenom přídavné pancéřování kabiny u A-8/R2 činilo 146 kg. Takže by mne zajímalo co těch udávaných 36-40 kg u Fridrichů obsahovalo. že by opravdu šlo o pancéř u zásobníků munice v křídle? |
|
|
|
|
Kreon: Aha. Já myslel, že byly pancéřované víceméně všechny. |
|
|
|
|
|
Hm, já jsem se domníval (viz. třeba JaPo), že to omezené pancéřování se týkalo posledních sérií z konce války, kdy věčně něco nebylo... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 814: Co se týče nejrozšířenější F-8, tak dodatečné pancéřování měla jen první výrobní série (cca 40 kg navíc). Pozdější měly pancéřování ve standardu A-8. Takže pokles výkonů měly na svědomí spíše závěsníky. "Dzin (757): Předpokládám také, že F a G byly dodatečně pancéřovány a tedy jejich akcelerace, stoupavost, obratnost atd. nebyly na nějaké dobré úrovni…" |
|
|
|
|
|
YAMATO: (813) Nebo třeba mnou kdysi zmiňovaný případ, kdy 4 P-63 (2 s nováčky) bojovali s 8 Fw 190F (pravděpodobně) a dva sestřelili bez vlastní ztráty či poškození. Algernon: (814) Na bitevník nepochybně ano. Mě šlo jen o to, že podle mého to byl přeci jen horší stroj do vzdušného souboje a rozhodně bych ho s ním nevyhledával. Samozřejmě, pokud bych se do něj dostal, tak bych chtěl daleko raději sedět v Fw 190F než v Hs-129. |
|
|
|
|
|
Dzin: "Řekněme středně dalece hůře."...tak tuhle větu mi vysvětli  Zdroj je Německý. Samozřejmě těch 40 Jaků vůbec nemuselo být 40, nicméně jich téměř jistě bylo dost. A to, že bitevní FW 190 situaci zvládli také lecos naznačuje  ...určitě ovšem toto není typický případ. |
|
|
|
|
|
YAMATO: (793) A je to i ze sovětských zdrojů? Bohužel, vždy je to otázka věrohodnosti a pokus se současně neopíráme o zdroje obou stran, není to právě možno přesně rekonstruovat. Známe případy, kdy Němci zaměňují jeden sovětský stihač za velký počet nepřátelských strojů... Je to samozřejmě nepochybně extrémní případ, ale i tak něco naznačuje. |
|
|
|
|
|
Algernon: (790) Je to hlavně můj předpoklad založený na udávaných výkonech, hlavně rychlosti a stoupavosti, které jsou nižší, než u stihací verze. Zhruba se udávají menší o 5-10 procent, ne? Na základě toho, jak se mi jeví porovnání moderních sovětských stihaček s německými, beru to, že tyto nižší výkony ho ve vzdušném souboji hendikepovaly. Samozřejmě jsem tím nemyslel, že by to byl nějaký neohrabaný mezek, kterého by bylo snadné sestřelit. Myslel jsem to tak, že do vzdušného boje bych upřednostinil spíše klasickou stihačku. Takže jak dalece hůře si máš představit? Řekněme středně dalece hůře. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 807: Uviedol som počet ktorý mala Lutfwaffe k dispozícií k 13.8.1940..."Jsi uvedl jako stav Ju 88 u jednotek v polovině roku 1940... Nebo je to tedy jinak? nebo jich za prvních šest měsíců vyrobily 900? Kde teda bylo těch 600 zbylých..." Netuším koľko bolo vyrobených v prvom a koľko v druhom polroku roku 1940 z celkových 1816 bombardovacích Ju 88. Ty tvrdíš, že 250, takže by som rád vedel ako to môžeš doložiť. Ak mala Luftwaffe v auguste 1940 u jednotiek vyše 550 Ju 88, tak je jasné, že výroba musela byť za tých prvých 7 mesiacov roku 1940 podstatne vyššia ako 500 ks...
Tom napsal v č. 807: V monografii som u A-1 našiel iba produkciu za rok 1939 a nie celkovú výrobu A-1 (možno som to však prehliadol, tak mi to prosím upresni)."Co kdyby jsi našel výrobu strojů A-1? Měly by jsme téměř jasno, kolik že jich mohla LW asi mít celkem. Ovšem o úrovni výcviku osádek to neřekne mnoho."
Tom napsal v č. 807: Stále zostáva otázka, či v udávanom počte k 13.8 nie je zahrnutá i verzia A-5, ktorá sa začala dodávať už začiatkom jari 1940... "Znovu opakuju: Ju 88 byl výtečný univerzální letoun, ale jeho verze A-1 v roce 1940 rozhodně nebyla účinným střemhlavým bombardérem. " |
|
|
|
|
Také by jsi tu mohl uvést roztomilé upozornění osádkám, že seč mají vyhýbat prudkým manévrům a opatrně zacházet s brzdícími štíty... |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 802: "330 z nich bolo..." Jsi uvedl jako stav Ju 88 u jednotek v polovině roku 1940... Nebo je to tedy jinak? nebo jich za prvních šest měsíců vyrobily 900? Kde teda bylo těch 600 zbylých...
SK napsal v č. 805: "že A-5 voči A-1 nemala žiadne väčšie zlepšenie výkonov" Samozřejmě, když měla stejné motory... Naprosto nechápu co pořád odvozuješ z mých tvrzení? Psal jsem o mizerných výkonech? Můžeš mi to někde ocitovat? Psal jsem o tom, že úpravy A-5 se týkaly křídla a analogicky ze zkušeností z jiných letadel jsem odvodil, že účelem úprav bylo zlepšení vlastností při střemhlavém letu. Což je pro střemhlavý bombardér dost podstatné. Čili vlastnosti A-1 v letu střemhlav asi stály za značné vylepšení. Tedy...jaksi podle mého skromného názoru... Co kdyby jsi našel výrobu strojů A-1? Měly by jsme téměř jasno, kolik že jich mohla LW asi mít celkem. Ovšem o úrovni výcviku osádek to neřekne mnoho. Znovu opakuju: Ju 88 byl výtečný univerzální letoun, ale jeho verze A-1 v roce 1940 rozhodně nebyla účinným střemhlavým bombardérem. Můj názor je konzistentní už asi šedesát příspěvků dozadu. |
|
|
|
|
|
Inak podľa monografie v PKR bolo v rokoch 1940 až 1941 vyrobených 3962 Ju 88A-5, čo je podľa mňa divný údaj, pretože v mnou udávanej tabuľke je tento počet počtom všetkých vyrobených bombardovacích Ju 88 v tom období (1816+2146 ks=3962 ks). Teda buď monografia udáva prehnaný počet vyrobených Ju 88A-5, alebo potom Nemci nevyrobili v roku 1940 a 1941 ani jednu Ju 88 vo verzii A-1 a A-4 čo je podstatne menej pravdepodobné. Nevieš ako to teda bolo s týmto?  |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 804: Máš niekde údaje o výrobe Ju 88A v prvom polroku 1940? Najlepšie by bolo podľa mesiacov..."Tvá schopnost vyvozovat nesprávné záměry je úžasná. Do ledna 1940 bylo vyrobeno max. 79 sériových Ju 88. Takže jestli jich za dalšího půl roku vyrobili dalších 250 + ztráty, tak mi vychází "průměrná" doba existence každého z těch Ju 88 v řádu tří měsíců." Ja mám bohužial len výrobu podľa rokov: Ju 88 (bombardovacie): 1939 - 69 ks 1940 - 1816 ks 1941 - 2146 ks 1942 - 2270 ks 1943 - 2160 ks 1944 - 661 ks 1945 - 0 ks Celkom: 9122 ks Na rok 1940 to nevypadá, že by v prvom polroku bolo vyrobených len 250 ks Ju 88. Môžeš potvrdiť tých 250 ks alebo to bol len Tvoj odhad?
Tom napsal v č. 804: Iste potvrdíš, že je tam napísané i to, že A-5 voči A-1 nemala žiadne väčšie zlepšenie výkonov a že sa zlepšila manévrovateľnosť a viditeľnosť zo stroja. Ale je to vec názoru, ja u A-5 nevidím žiaden väčší pokrok ale len postupné vylepšovanie (bežné i u iných typov) a už vôbec by som netvrdil, že A-1 bola zlým lietadlom. "Taková, jak jsem už napsal. Typická novinka s řadou problémů, které se teprve vychytávaly. Fakt, že už od léta 1940 běžela výroba verze s jiným křídlem, které "výrazně zlepšovalo vlastnosti" (jistě potvrdíš, že takto nějak je to v té Monografii napsané), pak verze A-1 asi nebyla to pravé ořechové. " |
|
|
|
|
|
Tvá schopnost vyvozovat nesprávné záměry je úžasná. Do ledna 1940 bylo vyrobeno max. 79 sériových Ju 88. Takže jestli jich za dalšího půl roku vyrobili dalších 250 + ztráty, tak mi vychází "průměrná" doba existence každého z těch Ju 88 v řádu tří měsíců. Což už zdaleka nevypadá tak optimisticky, jak tu uvádíš. Podle mne je to dokonce zcela nedostatečná doba k základnímu přeškolení osádek, o operačním výcviku nemluvě.
SK napsal v č. 803: "Aká bola kvalita podľa teba Ju 88A-1" Taková, jak jsem už napsal. Typická novinka s řadou problémů, které se teprve vychytávaly. Fakt, že už od léta 1940 běžela výroba verze s jiným křídlem, které "výrazně zlepšovalo vlastnosti" (jistě potvrdíš, že takto nějak je to v té Monografii napsané), pak verze A-1 asi nebyla to pravé ořechové. A pokud jednou z těch úprav je změna potahu křidélek, pak si analogicky od Hurricanu či Spitfiru dovolím odvozovat, že šlo zejména o zlepšení ovladatelnosti ve střemhlavém letu. Což je pro letoun určený ke střemhlavým útokům asi dost zásadní. Dobrá, zopakuji to ještě jednou: Ju 88 A-1 jako střemhlavý bombardér podle mého názoru založeného na studiu jedné jediné Monografie, za mnoho nestál. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Lehké a střední bombardéry