Lehké a střední bombardéry
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 739: Hledej hledej...skús hľadať nejaký článok od Isbyho..."Statistika..? Aha… Z čeho vychází..? Jaké období sleduje, co vše bylo bráno v úvahu..?" samozrejme, že sa týka 2ww.
Algernon napsal v č. 739: OK, takže tá štatistika zásahov zo strmhlavého a nízkeho bombardovania:"Málo pravděpdobné je co..?" Rýchlosť do 12 uzlov BL 20% K 12% TB 4% Rýchlosť 13-24 uzlov: BL 16% K 9,6% TB 3,2% Rýchlosť nad 25 uzlov BL 12% K 7,2% TB 2,4% Zdroj: Isby 1975.
Algernon napsal v č. 739: čo tým chcel autor povedať? Ako vždy nič? Hlavnou úlohou LW nebolo ničiť RN, rovnako RN k tomu akosik nedávalo príležitosť, pretože bolo schované ďaleko od základní Luftwaffe...Takže neviem o čo ti vyšie uvedenou poznámkou ide..."Byla tedy RN zničena LW už v letech 1939-40, a RN by nemělo mít nejdéle v r. 1941 jediný torpédoborec — vše zničeno při hloubkových náletech LW..? "   |
|
|
|
|
Podle mnoha vzpomínek se němečtí bitevníci obávali více pověstného sovětského "flaku" než stíhačů. Např. podle Petera Trauba (v publikaci JaPo) měl FW 190 F lepší manévrovatelnost než sovětské stíhačky!!! Je to ovšem sporné tvrzení zkušeného pilota, přesto však dokládá, že v rukou dobrého pilota byl i bitevní FW nebezpečný soupeř... |
|
|
|
|
YAMATO: No tak zase moc extra to nebylo. V roce 44 si s tím sovětští stihači dokázali poradit. Předpokládám také, že F a G byly dodatečně pancéřovány a tedy jejich akcelerace, stoupavost, obratnost atd. nebyly na nějaké dobré úrovni, než aby se dokázaly nějak dobře vypořádat se sovětskou stihačkou. O kvylitě jejich pilotů už byla řeč. Ale na Il-2 určitě stačil. |
|
|
|
|
|
Pokud srovnáme stíhací schopnosti bitevníků FW 190 F a Il-2, tak je to nebe a dudy...a přitom i Ily-2 se nejednou jako protibombardérové (transportní) poměrně dost osvědčily! Ovšem bitevní 190 měly některé výkony vyšší, než velká část sovětských stíhačů, viz. třeba JaPo: FW 190 F-3 max rychlost u země 550 km/h, v 5,5 km 634 km/h, v 5,8 km s plným nákladem pum (tj až 750 kg) 525 km/h. Podobné výkony měly i např. nejrozšířenější F-8. |
|
|
|
| Algy: pravda... | |
|
|
|
|
Urcite bitevni pilot nebyl a neni trdlo, ale myslim, ze vuci cistokrevnemu stihaci je znevyhodnen tim, ze operuje v prizemi-primarni cil je na zemi a samozrejme neni vycvicen na to, aby stihal...to znamena trefoval pohyblive cile ve vzduchu. Je tu nekolik expertu na Luftwaffe, jak probihal vycvik pilotu Sg? |
|
|
|
|
|
"Fw-190F/G odhodily pumy a potom stihaly Il-2" - alespon tak to rikal Tomas Poruba. Je jasne, ze verze F/G nepilotovali stihaci. Jaky podil mela treba Normandie na sestrelech stihaci/bitevnici? |
|
|
|
|
|
Z čehož mi vyplývá asi toto. Jediná KG 51 (84 letadel) před BoB prošla řádným výcvikem na nových letadlech a dá se tedy (asi) použít pro střemhlavé útoky. Nejasný je stav KG 30 a LG 1. Jisté ale je, že všechny tyto jednotky museli používat na minimálně do září verzi A-1 s vlastnostmi popsanými v předchozím. Další jednotky průběžně vyzbrojované Ju 88 byly podle mého názoru nasazovány do boje ihned, jakmile osádky dokázali dostat své stroje do vzduchu - tedy o řádném seznámení s letadly nelze hovořit. Čili opět vyslovuji své značné pochybnosti o kvalitách Ju 88 jako střemhlavého bombardéru - během roku 1940 obzvlášť. |
|
|
|
|
|
Vrátil bych se k tomu, jak kolega SK operoval s "několika stovkami střemhlavých bombardérů Ju 88" při hypotetickém nasazení proti RN v Kanále. Následující údaje pocházejí z Monografie v PKR č.6/1992 (Ju 88 není mé hobby). Během BoB přichází v úvahu tyto Ju 88: A-0 z roku 1939 (nejasný text uvádí deset vyrobených strojů), záhy přestavěných na standart A-1. Vybavena jimi byla Epr. 88. Ještě v roce 1939 bylo vyrobeno prvních 69 kusů verze A-1. Cituji doslova: "Stroje trpěly zpočátku mnoha dětskými chorobami. Vyskytlo se několik poruch podvozku, vyžadovalo se opatrné používání brzdících štítů a byly zakázány prudké obraty." Z textu není zcela jasné, kolik a kde bylo A-1 během BoB. Výslovně se uvádí jediná kompletní KG 51 k 13.8. 1940. Další KG 1, 4, 40, 54 byly ve stadiu přezbrojování (a tedy patrně i výcviku). Výše se v textu uvádí i KG 30 s 84 operačními stroji, ovšem v přehledu u BoB nepochopitelně chybí, rovněž jako LG 1. Výsledkem nasazení Ju 88 v BoB bylo, že stroje urychleně dostávaly nové pancéřování a byla jim zesilována obranná výzbroj (tři MG 15 evidentně nestačily).Verze A-2 dostala silnější motory, ale o jejím nasazení text cudně mlčí. Další bojová verze, která se objevila ještě během BoB byla "nouzová" A-5. Oproti A-1 měla modifikované křídlo o větším rozpětí (identické s A-4), dalšími závěsy vně motorů a zejména považuji za maximálně zajímavé (!!!!), že nově měla křidélka s plechovým potahem. Některým z vás nemusím připomínat, co že to u letu střemhlav znamená a jak na tom tedy A-1 s plátěným potahem křidélek musely být s vlastnostmi a ovladatelností při střemhlavém letu. |
|
|
|
|
|
Mínusy? Popravdě mě žádný větší nenapadá...snad pozdní zavedení protitankových raket...čili ne vlastně chyba samotného FW. K Hs 129 mám MBI, poměrně solidní pramen řekl bych...a pak něco v pdf... |
|
|
|
|
|
I já mám nejradši FW 190 F  ...IMHO jeden z nejlepších v WW II vůbec.Tak k Ju 87 chovám dost smíšené pocity...považoval jsem jeho bitevní verse za lepší než Il-2, po rozebrání Ila ale začínám mít pochybnosti...to samé, v menší míře, i u Hs 129... |
|
|
|
|
|
S největší radostí! Co takhle trochu probrat německé bitevníky...Ju 87 D/G, FW 190 F/G, Hs 129 B...plusy, mínusy, srovnání s protivníky atd? |
|
|
|
|
|
SK, skutečně je nutné takto zaplevelovat tolik diskusí? Porovnej předešlou o Il-2, kde bylo postupně vyvráceno leckteré dogma spojené s tímto strojem a kde debata probíhala pomocí argumentů...a teď tvá, kde operuješ s "co by kdyby" či úvahami, které nemají oporu ve faktech... Já proti sci-fi nic nemám, ba naopak, ale sem to nesedí... |
|
|
|
|
Sk: nic ve zlem vuci SK ako Slovensku, uplynule 3 roky jsem stravil pracovne v Bratislave, ale nickSK: myslim, ze mas a)dobrou databazi a za b) zajem sdilet poznatky. Pls zkus se oprostit od myslenky "ako to cehuonom nandame" a drzet se tematu-jinak se to neda cist. Myslim, ze slovaci maji svoji historii (i kdyz na ni kaslete) a meli by jste si hodne co rict napr o bitvach WWII, at uz Dukla, Presov, Kosice, Dargov,Ruzomberok. Smutne je, ze prvni Dejiny Slovenska vysly v Praze a ja je ako stary kokot vozil na SK... |
|
|
|
|
|
Algy (714): Co řekl důstojník Royal Navy shromážděným skipperům konvoje CW9 („Peewit“; vyplul na moře 7. srpna 1940):
Pro Brity to nepředstavovalo problém přežití…
We don't give a damn for your coal. We'd send you through empty if we had to. It's a matter of prestige. Předchozí den oznámil Lord How-How úplné uzavření Kanálu britským lodím. Houby se staráme o vaše uhlí. Poslali bychom vás třeba prázdné, pokud bychom museli. Je to věc prestiže. |
|
|
|
|
Algy: ano pamatuju si to..nazývalo se to Biggelit či Finelit nebo tak.  |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 712: "To som nikdy netvrdil, že by boli nejak výraznejšie presný. Len som popísal taktiku z ktorej je možné podľa mňa najjednoduchšie trafiť námorný cieľ" Teď ti vůbec nerozumím.... Celou dobu tu obhajuješ fakt, že LW by se lehce poradila s RN...ať už při invazi či kdekoli jinde. Z toho mi prostě vyplývá, že tebou níže uvedená taktika náletů Ju-88 by zaznamenala lepší výsledky než klasický způsob bombardování. Čili.....aplikováno na tvojí praxi - LW by smetla RN. Jenže problém je v tom, že ty výsledky byly v reálu trochu jiné. |
|
|
|
|
|
SK: (711) Právě to záleží. Uvědom si, že letoun se pohybuje poměrně rychle. Aby zasáhl cíl (který se také pohybuje) musí odhodit pumu tak, aby její pohyb zkončil v prostoru lodi. Jenže to lze načasovat bez větších problémů jen v případě stacionárního cíle, u toho pohybujícího se, už je to problém. Nejde o větřík, jde o pohyb pumy. Ta urazí určitou trasu a pokud chci, aby se dostala do prostoru cíle, musím ji odhodit ve chvíli, kdy k cíli schází právě vzdálenost činící dráhu letu pumy. Jenže protože cíl je v nepravidelném pouhybu a navíc sám letoun se pohybuje poměrně rychle a je tedy relativně malý čas na svržení pumy v ideálním okamžiku, přestnost nebude nijak závratná. |
|
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 709: To som nikdy netvrdil, že by boli nejak výraznejšie presný. Len som popísal taktiku z ktorej je možné podľa mňa najjednoduchšie trafiť námorný cieľ. "Z tvých slov jsem pochopil, že by Němci měli zasahovat lodě jak na běžícím pásu.....proč tedy ta skutečnost vypadala poněkud jinak?" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 710: Z ťažko povedať, to závisí na tom, kedy zmačkne bombometčík knoflík, pretože za tak krátku dobu pádu bombu asi sotva vetrík vychýli. "A kolik při tom vodorovném letu činí dálková odchylka?" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Lehké a střední bombardéry