Lehké a střední bombardéry
|
|
|
|---|---|
|
Myslíš, že je u Ar 234C určená cestovní rychlost a nebo že je definované omezení na motoru? BTW...co jiné stroje s BMW 003  |
|
|
|
|
|
Pro Jumo 004B-2 Britové naměřili toto: Průsečík křivky spotřeby paliva a křivky tahu je při 7100 ot/min při tahu cca 830 liber a spotřebě 1,85 libry paliva na libru tahu za hodinu. Ke zkoušce byl použit nový motor v.č. 1163 (dovezen z Německa tak, jak byl expedován z výrobního závodu). Uvedený výsledek je po jedné hodině běhu. Po dalších 7:30 hod běhu stoupá spotřeba paliva na 2,0 lb/lb hod. Aircraft Engineering 203/1946 |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 971: šlo by to naskenovať a poslať mailom? "Já mám jen křivky spotřeby paliva, rychlosti a výšky letu pro Jumo 004." |
|
|
|
|
No ano, pravda, řekněme taková rychlost, aby vůbec někam doletěl |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 970: "Na "Blitze" toho mám dost, ale o cestovní ani jediná zmínka..." Jak by jsi ji chtěl definovat? Proudový motor nemá omezení dané kapacitou chladící soustavy. Lze se dohadovat o ekonomické rychlosti (lze li u Juma o ekonomice hovořit  ), ale ta hodně závisí na výšce letu. Ovšem pro Ar 234 udávána skutečně nikde není. Já mám jen křivky spotřeby paliva, rychlosti a výšky letu pro Jumo 004. |
|
|
|
|
|
No však kdo psal o trvalé rychlosti? Jaká vlastně byla cestovní rychlost Mosquita a Ar 234? Na "Blitze" toho mám dost, ale o cestovní ani jediná zmínka... |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 968: Ja mám k Mossie len toľko čo bolo kedysi dávno uvedené v monografii v PKR (rozdelenej na niekoľko čísel), takže tiež by som o tomto "zázraku" chcel vedieť niečo viac pretože sa mi nepozdáva, že by Mossie s nákladom mohlo bežne lietať 670 km/h trvale - matne si pamätám na to, že sa u nich používalo nejaké vstrekovanie (voda, NO??? "2000 lb v pumovnici (ale mé zdroje na tohoto krasavce jsou, pravda, velmi omezené )."  ) čo by naznačovalo, že tých 670 km/h by dosiahol len krátkodobo...ale rád by som si to nechal vysvetliť od niekoho kto má k tomuto viac informácií... |
|
|
|
|
|
2000 lb v pumovnici (ale mé zdroje na tohoto krasavce jsou, pravda, velmi omezené  ). |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 966: To Mosquito malo tých 670 km/h s akým nákladom? "Právě, právě...já mám na Ar 234 B-2 s 2 x SC 500 + Magirusbombe (nevím, proč zrovna s tímto, ale může to cca odpovídat třetí bombě, ne?) max. rychlost 685 km/h v 6000 m...a v 8000 m je to už jen 660 km/h...přičemž v 8500 m mělo Mosquito B Mk.IX 670 km/h. " |
|
|
|
|
|
Právě, právě...já mám na Ar 234 B-2 s 2 x SC 500 + Magirusbombe (nevím, proč zrovna s tímto, ale může to cca odpovídat třetí bombě, ne?) max. rychlost 685 km/h v 6000 m...a v 8000 m je to už jen 660 km/h...přičemž v 8500 m mělo Mosquito B Mk.IX 670 km/h. No a PR Mk. IX dosahovalo, něco maličko přes 700 km/h v podobné výšce, ne? Což by nebylo o mnoho méně, než průzkumné Ar 234...nemluvě o výrazně lepším dostupu a doletu. |
|
|
|
|
Přesně tak, guano se na to jistě pamatuje, protože to byl on, kdo s tím tehdy začal - tedy s diskuzí Ar 234 vs DH M tu byla cca před dvěma lety . Závěr tuším byl, že co se týče rychlosti, tak mělo Arado v malých a středních výškách relativní náskok, nad 8000 m to však již bylo dost jiné. Konkrétní čísla lze najít v oné diskuzi. |
|
|
|
|
Myslím, že to už jsme tu také řešili www.fronta.cz/forum.php?tema=325&list=53 někde od přispěvku 470 dále. |
|
|
|
|
|
Jsem si tak přemýšlel o tom "supervýkonném a revolučním" Ar 234...a tak mě napadlo: jestlipak jeho výkony aspoň v něčem výrazně překonávaly Mosquito? O praktickém doletu a nosnosti, o těch jistotu mám, zde Ar zcela jistě pokulhával. Ale co rychlost? A zvláště ve vyšších výškách? I zde mám o nějaké zvláštní převaze Ar dost pochybnosti... Bohužel jaksi zjišťuji, že na Wooden Wonder nemám skoro nic ...a tak se ptám: jsou mé úvahy opodstatněné?P.S.: to samé i pro průzkumné verse... |
|
|
|
|
Tom: hledal jsem ty trupové kódy Luftwaffe a zcela klasicky je našel až v předposlední možné publikaci. Podle ní to vypadalo následovně. Vezmeme-li za příklad dejme tomu T6+GL, pak T6 byl kód eskadry (v tomto případě StG 2 Immelman), G „letounové“ písmeno (netuším, jestli to má souvislost s označením třeba „žlutá X“) a L udávalo, do které Staffel daný stroj patřil. Podle následující tabulky pak lze snadno určit, že Ju 87D-3 s trupovým kódem T6+GL sloužila u 3. Staffel, I. Gruppe StG 2 Immelman:
|
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 957: Výborně, čili něco jako
"…můžeš to také brát jako „úlitbu bohům“ — kteří museli překousnout statistky, z nichž vyplyne že ne vše zvládal „sovětský člověk“ na 100 a více procent."
karaya1 napsal v č. 956:
"tak nějak mi to připadá jako má „oblíbená“ strana 298 Hubáčkova Moře v plamenech"
Algernon napsal v č. 957: To mě taky napadlo, ovšem označit zaměřovač za účinnější..? "Patrně jako nejpravděpodobnější se mi jeví, že Rusové prostě z nějakého důvodu vyměnili dodávané zaměřovače za nějaké vlastní (ať už z důvodu nedostatku náhradních dílů pro ty původní, či z důvodu unifikace — prostě pro ně bylo výhodnější mít ve výstroji letadel řekněme 2 typy vlastních pumových zaměřovačů, které byly plně vyhovující, než mít typů více, čímž by si jen komplikovali týlové zabezpečení)."  Jinak (opět omluvte netechnika ) selský rozum mi napovídá, že nezáleží až tolik na zaměřovači jako na tom, zda se s ním umí zamířit a zda to okolnosti dovolí (tedy že každý zaměřovač by měl být přesný, pokud se s ním míří tak, jak se má — vzpomenul bych třeba „Létajícího tygra“ Roberta Scotta a jeho metodu bombardování z P-40, slavné zkoušky Billyho Mitchella na počátku 20. let a jiné). |
|
|
|
|
|
Algernon: ve Tvém posledním mailu mě (mimo mnohé jiné) zaujala i následující pasáž, cituji:
Inženýrský letecký personál se podílel i na zdokonalení již zavedené letecké techniky. Tak např. během let 1943 až 1945 vybavil dovezené letouny A-20 (Boston) sovětským zařízením pro shazování pum, které bylo třikrát účinnější.
Technik nejsem, takže se omlouvám, pokud je chyba na mé straně, ovšem tak nějak mi to připadá jako má „oblíbená“ strana 298 Hubáčkova Moře v plamenech. Jednak nevím, co si představit pod pojmem „zařízení pro shazování pum“ a jednak netuším, jak „to“ může být třikrát účinnější. Kdyby to byl zaměřovač, tak snad „přesnější“, pumové závěsníky ani „čudlík na odhození pum“ snad nějak „účinnější“ býti nemohou?!Může to, prosím, někdo zdatnější (nejlépe polopaticky) vysvětlit mně, technickému diletantovi? |
|
|
|
| Díky! | |
|
|
|
| to Algernon: Nemáš něco k k XB-42 Mixmaster? Je to sice prototyp, al evypadá hodně zajímevě. Díky. | |
|
|
|
|
Jasne ja sem uved jen ty nejvetsi, ktery se aspon trochu pouzivaly, ty ktery by si nekdo moh splist s TB. |
|
|
|
|
|
Z těch jmenovaných by tam s připhouřením očí patřil jedině He 177, ale ten krumpl se nejlíp hodil na sešrotování... Me 264, tato kopie jednoho z projektů pozdějšího B-29 (údajně ), byl nadějnější...ale nic z toho, mimo prototypů, nebylo. stejně tak Ju 390...BTW to spíš patří do těžkých bombardérů, že? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Lehké a střední bombardéry