Lehké a střední bombardéry
|
|
|
|---|---|
|
SK: (708) A kolik při tom vodorovném letu činí dálková odchylka? |
|
|
|
|
SK: Z tvých slov jsem pochopil, že by Němci měli zasahovat lodě jak na běžícím pásu.....proč tedy ta skutečnost vypadala poněkud jinak? |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 707: Absolutne nič, ale vzhľadom na to, že odhodí bomby z väčšej výšky, tak je väčšia pravdepodobnosť, že zasiahne z podtstatne vyššou bočnou odchyľkou...teda netrafí na loď ale vedľa lode (i o desiatky metrov). To u nízkeho preletu hrozí minimálne... "Jinak, co brání střemhlavému letounu také zaútočit po délce lodi?" |
|
|
|
|
|
SK: (705) Aha, "žabkování". Kolik úspěšných útoků "žabkováním" znáš? Jistě také vysvětlíš, když se jednalo o takovou super věc, proč nebylo použito jako standartní způsob útoku na lodi. Jinak, co brání střemhlavému letounu také zaútočit po délce lodi? |
|
|
|
|
 ...to je vtip? "Žabky" asi Němci používali běžně, že? |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 704: Iste. Navyše sa môžeš rozhodnúť pre bombardovanie po celej dĺžke lode - nalietávaš spredu alebo zozadu, alebo môžeš naletieť z boku a využiť "žabkovanie" - zhodiť bombu tak aby dopadle tesne pred bok lode a aby bola schopná k nemu "doskákať"...v oboch prípadoch ťa bude diaľková "úchylka" zaujímať málo, pretože v prvom prípade cieľ je "dlhý" (torpédoborc vyše 100m) a v druhom i keď celkom presne netrafíš cieľ a bomba dopadne pred neho, tak k nemu doskáče. "Když poletíš vororovným letem, máš alespoň nějakou představu, jak daleko od místa odhozu puma dopadne?" |
|
|
|
|
|
SK: (701) Když poletíš vororovným letem, máš alespoň nějakou představu, jak daleko od místa odhozu puma dopadne? |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 702: Nie, ale o koľko sa ti pohne tá loď za pár (napr. 5-7) sekúnd? Navyše pilot vidí, kam sa loď pohybuje, takže môže o to korigovať odhod bômb. Takže na úspech "obranného" manévru pri nízkom nálete by som sa nespoliehal... "Loď uhýbá až v okamžiku odhozu pum?" |
|
|
|
|
SK napsal v č. 701: Loď uhýbá až v okamžiku odhozu pum? "bomby dopadnú za pár sekúnd a za ten čas nemá loď možnosť sa im vyhnúť. " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 699: Nie sú obratnejšie ani rýchlejšie ako lietadlo, takže ak by bombardovali z malých výšok, tak nie sú na tom takmer o nič lepšie ako bežné nákladné lode - bomby dopadnú za pár sekúnd a za ten čas nemá loď možnosť sa im vyhnúť.
"Plavidla lehčí, jako torpédoborce a křižníky, byly díky svojí rychlosti a obratnosti do značné míry imunní. "
Algernon napsal v č. 699: Nie je potrebné loď potopiť ale vyradiť tak aby nebola bojaschopná...
"A pokud jde o bitevní lodi… (Byť jen těžko můžeme očekávat jejich, vcelku bezdůvodné, nasazení roku 1940 v Anglickém kanále, rozhodně ne v nějakém větším měřítku.) Pak tam, i v případě zásahu, puma zase nebude mít potřebnou kinetickou energii, aby pronikla skrze pancéřové paluby do nitra lodi, a tam napáchala větší — natož fatální — škody…"
Algernon napsal v č. 699: V kanáli mohli zase Nemci počítať s torpédovými člnmi, torpédovkami, ponorkami, mínami... "Patrně ne bezdůvodně se na palubách letadlových lodí vyskytovaly střemhlavé a torpédové bombardéry." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 698: vyše 200 potopených plavidiel za niekoľko dní nasadenia je zlý výsledok? A vzhľadom na dané podmienky? "Výsledek (přes značné škody, zejména na „ostatních“ plavidlech) je poněkud rozpačitý " 
Algernon napsal v č. 698: Vypovedá to o tom, ako ich bolo schopné RAF "ochrániť", prípadne o tom, že LW napriek ochrane RAF dokázala na konvoje útočiť tak, že briti od nich ustúpili.
"Útoky směřují na nepříliš silně kryté (mnohdy i jen dva 3členné roje) konvoje pomalých nákladních lodí. Tj. opět to nic nevypovídá o schopnosti vypořádat se s válečnými loděmi…"
Algernon napsal v č. 698: Na to ani nemala síl, avšak dosiahla toho, že niektoré operácie britov boli zrušené práve kvôli hrozbe náletov - neuskutočnila sa plánovaná evakuácia posledných vojakov, britské lode museli ukončiť zničenie konvoja práve kvôli leteckým úderom,... "Válečné lodě RN, které utrpěly ztráty. Přesto ale Luftwaffe nedokázala zabránit evakuaci Britů. " |
|
|
|
|
|
ALgernon: (694) a já porád přemýšlel, co by to mohlo být, když v knize "Německá bombardovací esa" (nebo "Výška útoku 4000") píše o poškození Hooda a bere to jako jistou věc.  |
|
|
|
|
A byla Ark Royal, onoho 26. září 1939, také zasažena — neřku-li potopena? :o)
Nikde jsem nepsal, že by ona taktika vedla k zaručenému úspěchu. Pouze jsem dokumentoval její (velmi pravděpodobnou) existenci a užívání.Ano, byla. Minimálně podle Göringa, který milého Gefreitera povýšil na Leutnanta a propůjčil mu Železný kříž II. a I. stupně. :o))) |
|
|
|
|
|
Ohledně toho bombardování Ju 88, takhle jsem to viděl popsáno (nakresleno) také. Tento způsob je méně přesnější, než ten, co provozovaly klasické střemhlavé bombardéry. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 690: Dík. "Stručná rekapitulace:" |
|
|
|
|
to Algernon: Grizly byl super. Škoda že přišel pozdě, bylo by zas o čem diskutovat . Jediné co mi z textu není jasné je nabíjení kanónu, u Mitchelu bylo ruční, ale tady se mi to moc nezdá... |
|
|
|
|
|
|
Velice zajímavý byl také XA-41. Nebýt konce války, tak měl velkou šanci na zavedení a Američané by měli vynikající bitevník...byla to vlastně pozemní obdoba Skyraideru... |
|
|
|
|
|
Jo, Whrilwind jsem dříve nemusel, ale poslední dobou jsem mu přišel na chuť. A pozitivní dopad na to měla hra Achtung Spitfire. A potom, že nejsou k ničemu. Thunderbolt a Typhoon (ten především od doby, co jsem kdysi četl speciál ABC věnovaný letectví) se mi také líbí. |
|
|
|
|
|
No zbývá jen to nedobře chráněné střeliště, špatný výhled (ale ne horší než u mnoha jiných), poměrně, vzhledem k celkové míře ochrany, zranitelný chladič oleje...Rád Il-2 mít nebudu, ale musel jsem na něj hodně změnit pohled... Ano, takový Typhoon, nebo třeba FW 190 F, to je z mého pohledu stále lepší řešení. To bys byl hodný. Doufám, že se jednou najde něco na "revanš"... |
|
|
|
|
|
Hm, hm...asi máš pravdu. Koukám, že se můj seznam nedostatků Il-2 docela smrsknul |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Lehké a střední bombardéry