Ponorková válka 1939-45
|
|
|
|---|---|
|
Hartmann (221): To má zmysel keď uvažuješ o životnosti. U plášťa torpéda, ktoré za minútu exploduje, sú dôležité iné veci. |
|
|
|
|
No tak řekl bych, že materiál hraje úlohu, protože kavitace způsobuje jeho degradaci, takže musí bejt dost odolnej. |
|
|
|
|
|
Hartman (219): Materiál nehrá úlohu. Princíp superkavitácie je zjednodušene povedané v tom, ze na teleso pohybujúce sa v kvapaline normálne pôsobí odpor, ktorý s rastúcou rýchlosťou kvadraticky (ak nie kubicky, presne si vzorec nepamatám) rastie. Keď sa dosiahne kritická rýchlosť, t.j. teleso sa obklopí bublinami (skoro vákuum), ako píše Johny, tak odpor prudko poklesne. To práve využíva Škval. |
|
|
|
|
|
A z jakýho je ten objekt materiálu? |
|
|
|
|
Tom napsal(a) v č. 217: "termín superkavitace slyším poprvé" Superkavitace vznikne když se objekt pohybuje v kapalině taky rychle, že se obalí "bublinami" plynu s nízkým tlakem. Odpor okolního prostředí se tak ještě sníží. |
|
|
|
|
Já se nezajímám ani tak o lodní šrouby jako spíš o rotory čerpadel a turbín. Obrábění něčeho podobného je fakt machrovina, proto se většinou v té době vystačilo s odlitkem, ručně dopracovávaným podle šablon. Kavitace není problém jen účinnosti. Možná ještě větší vliv má na životnost. Kavitace vyvolává totiž velmi nebezpečné místní opotřebování. Mimochodem termín superkavitace slyším poprvé. Oč jde? |
|
|
|
|
|
Tom (210): O.K. V tej dobe asi nemali iné východisko (keď chceli mať turbínu a reduktory ešte nedospeli). V podstate sa s tým dá žiť i keď to znižuje účinnosť (čo je pri potrebe ekonomičnosti dosť fatálne) a zvyšuje opotrebenie lodnej skrutky. Asi najdoležitejší faktor na elimináciu kavitácie je tvar lodnej skrutky. Chvíľu trvalo kým dospeli k dnešnému tvaru, t.j. mnoholisté vrtule s pomerne veľkým priemerom a s úzkymi listami. Ono to bol asi aj výrobný problém, vyrobiť zložitejšiu vrtuľu, nie som strojár, ale ako laikovi sa mi zdá trojrozmerné obrábanie takého veľkého odliatku (aj keď bronz sa obrába dobre) ako celkom pekná machrovina. |
|
|
|
|
Algernon: Strucne receno RAF. Cely system jeho nasazovani. Praxi a zkusenosti ziskam nasazenim, ale to bych je nesmel po ulitani turnusu stahovat z bojovych letu. Dobrovolniky bych neschanel, bombardovani, ktere provozovala 617., bych zavedl plosne na vsechny jednotky RAF a ne jen jako vybrane pro jednu skupinu. To ale souvisi se zmenou celeho pristupu RAF ke strategickym naletum. |
|
|
|
|
|
Hartmann napsal(a) v č. 213: "Taky by mě zajímalo pozitivní využití kavitace" Bart měl zřejmě na mysli ruské torpédo Škval, které si kolem svého povrchu vytvoří kavitaci (tedy jestli se nepletu v podstatě bubliny - aby mně zase někdo nebral za písmenko a pak tu nevznikla pětistránková debata o kavitaci  ) a zvýší tak svou rychlost. Skval má mít rychlost přes 200 uzlů a kavitace se vytváří údajně tzv superkavitací, tedy vypařováním vody kolem těla torpéda. |
|
|
|
|
|
Taky by mě zajímalo pozitivní využití kavitace. Z mojí praxe (turbíny vodních elektráren) na ní nic užitečného nevidím. |
|
|
|
|
Kavitace se dá i využít. viz. Škval |
|
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 195: "Nie je tam preklep v tých otáčkach lodnej skrutky? Veď kavitácia sa prejavuje už niekde od 200/min." Otáčky lodních šroubů mám na tu dobu uváděné ...od 100 do maximálně 800 ot/min... Samozřejmě kavitace nezávisí ani tak na obrátkách jako na čemkoli co způsobuje pokles tlaku vody na lopatce. To je spíš rychlost a směr proudění (v tom hrají obrátky velkou roli, pravda), teplota, obsah solí ve vodě atd. |
|
|
|
|
|
Vim, stava se ze mne nadseny obdivovatel Lancasteru. :))) Nebyla jedina proto, ze veleni RAF (vsimni si, uz dokonce nepisis jenom Harris :D) nechtelo podobne perute take zalozit. Byli vymekli. Meli to udelat jako v SSSR, leta se tak dlouho, dokud se nepadne, na instruktory staci hrstka...:D Potom by bylo posadek s odlitanyma turnusama habadej. :D Meli pritvrdit pri vycviku a prejit na presne bombardovani. |
|
|
|
|
|
Jak mi to vyslo pri cteni, tak by to melo byt jedno, 617. by zvladla vsechno. :))) |
|
|
|
|
|
Algernon: Ja ti nevim, ale ted si ctu Po nas potopa a tam to rozhodne nevypada, ze by zrovna zamireni s tezkym bombarderem byl nejaky podstatny problem. :) Ja vim, tohle nebyl zrovna ten nejlepsi priklad. :)) Tak vezmu Sitovku a ta to zvladne jedna dve. :D |
|
|
|
|
|
Algernon: To (a podobne) pisi uz preventivne, aby se mi nestalo, ze by jsi mi obratem napsal, ze jsi si to spocital a ve zkutecnosti se jedna o 1/93 dostrelu... Ale konkretne, je to hruba pomucka. Neni to zaklad pro presne pocitani, ale muzes to pouzit, kdyz potrebujes rychle urcit rozptyl zbrane. Pokud by jsi si potreboval rozptyl. musis si ho spocitat a nemuzes tuhle pomucku pouzit pro zaklad dalsich vypoctu. Pokud ale potrebujes jen hrube urceni, pak je to plne dostacujici. Ci-li, 1/100 (1/1000) nemuzes v zadnem pripade brat jako zaklad k vypoctu, ale pokud se potrebujes pouze orientovat, tak to staci. Vse je jen otazka tolerance. Pro nas pripad je tolerance dostacujici, kdyz by jsi chtel zahajit presne mereni, pote samozrejmne, je to nedostacujici. Ale obecne plati ze rozptyl rakety (nerizene) je 1/100 jejiho dostrelu. Ja beru (presne dle terminologie "zamireni"), ze obsluha zbrane je plne vycvicena a nedela zadne chyby (mineno chyby pri zamireni). Takze pokud "zamiri", tak zamiri presne. Ale tobe jde spise o to, ze by nemusela zamirit, ze? To mas pravdu, ale tutu chybu my nijak nepostihneme. Proste pokud zamiri tak ma raketa onen rozptyl, pokud nezamiri, tak leti buhvi kam. Zalezi na vycvicenosti obsluhy. |
|
|
|
|
|
Algernon (196): Najlepšie pre lietadlá bolo keď u-booťákov prekvapili a oni to nestihli rozbaliť. Ináč to naozaj nebolo jednoduché. Ozaj ako sa líšilo strelivo, myslím čo sa týka výkonu, do pozemných (povedzme ten flak 20 a 37mm) a spojeneckých leteckých kanónov(pamätám si že polpalec Browning mal v0 tuším okolo 750m/s). Kto mal výhodu dlhšieho účinného dostrelu (keď započítame aj dopredný pohyb lietadla cca 100-150m/s)? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal(a) v č. 197: "Proto se laborovalo s všelicčím, třeba i se třimi vrtulemi s malým průměrem za sebou, na jednom hřideli…) " Myslím že nakoniec to vyhrali mnoholisté vrtule s väčším priemerom. |
|
|
|
|
|
Tom (188): Nie je tam preklep v tých otáčkach lodnej skrutky? Veď kavitácia sa prejavuje už niekde od 200/min. |
|
|
|
|
|
Dzin: Ak bolo na ponorke štvorča 20mm a zahájilo palbu, tak sa mi javí vzdialenosť 600m, v ktorej pred a počas odpalu musíš letieť rovno ako pomerne odvážna. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Ponorková válka 1939-45