Východní fronta

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1561-1580 z 2644
<< 76 77 78 79 80 81 82 >>
Po
Dzin 5.1.2005 11:29 - č. 1224
Dzin pbradler: (1221) Jasně. Ale politické vedení by se mělo rozhodovat i na základě dobrozdání velení vojenského. V Německu za WW2 tomu tak sice přímo nebylo, ale nadruhou stranu, vojenské velení proti samotnému zahájení války nějak neprotestovalo. Někteří sice protestovali, ale ne proti tomu, že by se mělo do války jít, ale proti tomu, že se do ní jde, podle jejich názoru, předčasně.
Levant 5.1.2005 11:26 - č. 1223
Levant Dzin: Asi máš pravdu...ale stejně si myslím, že to mohli vyhrát...
pbradler 5.1.2005 11:25 - č. 1222
pbradler
Dzin napsala v č. 1219:
"Podle mě zase mělo. Přestože jich byl značný počet zničen už v počátku tažení, boj s nimi si vyžádala výrazně větší ztráty, než Němci předpokládali."
Straty ktoré spôsobili rozhodne neboli väčšie ako Nemci predpokladali. Skôr naopak. Ich predpoklad bol že na začiatku ich čakajú ťažké boje s nemalými stratami ale akonáhle sa im podarí poraziť pohraničné armády celkový odpor sa začne rúcať a pochod do vnútrozemia už bude jednoduchý. Realita bola ale úplne opačná.
pbradler 5.1.2005 11:21 - č. 1221
pbradler
Dzin napsala v č. 1217:
"D áse říci, že tento názor pojali po válce s Rakouskem resp. Francií (19. století) a drželi se ho, přestože následná WW1 jasně prokázala, že to už v moderní válce není stoprocentně možné a na případném vítězství či prohře se podílejí i další věci."
To neplatí len v modernej vojne ale platilo to už napr. za Napoleóna alebo Fridricha Velkého. Rozhodnutie či ísť do vojny alebo nie ale min. v 20. storočí patrilo politickému vedeniu.
Dzin 5.1.2005 11:21 - č. 1220
Dzin Levant: (1218) Ikdyby nebylo zimy, není pravdivé. Když bych vzal tvrzení o "generálu Zimě (Blátu, Mlze, Dešti, Mrazu a člověk se diví že tam nemají i generáli Sluníčko či Vítr )", který porazil Wehrmacht, tak je to ve víceméně jen výmluva německých generálů, že prohráli. Základem jejich porážky bylo jednak podcenení nepřítele a také jeho obrovský materiální a lidstký potenciál, který byl ochoten do války vrhnout. Tedy i morální potenciál, který německé velení poměrně často podceňovalo.
Dzin 5.1.2005 11:14 - č. 1219
Dzin pbradler: (1216) Podle mě zase mělo. Přestože jich byl značný počet zničen už v počátku tažení, boj s nimi si vyžádala výrazně větší ztráty, než Němci předpokládali. Ale větší význam rozhodně mělo podcenení sovětských lidských a materiálních zdrojů. Když vezmeme, že k 1.7.41 Sověti povolali do služby 5.3 milionu nových vojáků (alespoň co vím), tak to prostě muselo německé plánovače porádně šokovat.
Levant 5.1.2005 11:14 - č. 1218
Levant
Dzin napsala v č. 1217:
"Měla. Pokud vezmeš základní ideu, kterou se vrchní velení Němců řídilo, že je možno vyhrát jakoukoliv válku, proti jákémukoliv nepříteli, bojovým manévrem."
To je ale dobré tvrzení..a myslím že by bylo i pravdivé nebít zimy...
Dzin 5.1.2005 11:10 - č. 1217
Dzin pbradler: (1215) Měla. Pokud vezmeš základní ideu, kterou se vrchní velení Němců řídilo, že je možno vyhrát jakoukoliv válku, proti jákémukoliv nepříteli, bojovým manévrem.
Beru, oni byli profesionálové, mistři svého oboru, ale toto byla jejich základní idea a ta sama o sobě nebyla správná. D áse říci, že tento názor pojali po válce s Rakouskem resp. Francií (19. století) a drželi se ho, přestože následná WW1 jasně prokázala, že to už v moderní válce není stoprocentně možné a na případném vítězství či prohře se podílejí i další věci.
pbradler 5.1.2005 11:04 - č. 1216
pbradler Dzin (1212): Ono podcenenie počtu lietadiel a tankov na celkovej porážke nemalo taký význam (väčšina bola zničená alebo ukoristená v prvých týždňoch bez toho aby útočníkovi spôsobila vážnejšiu újmu) ako skôr podcenenie mobilizačného (ako personálneho tak aj technického) potencionálu ZSSR. Pripájam údaj o počte sformovaných jednotiek po 22.6.41

Novosformované:
strelecké a jazdecké divízie: 379
tankové divízie: 12
brigády: 270

Sformované z existujúcich jednotiek:
strelecké a jazdecké divízie: 28
brigády: 35

Spolu ekvivalent: 571 div.

Ak uvážime (viď 1208) že z odhadovaného stavu 215 div. odhadovali Nemci mobilizačnú schopnosť ČA na max. stav 300 div., vidíme že sa poriadne sekli.

Počet sov. jednotiek na konci 1941:
Celkom ekviv.: 616
Na fronte: 389
pbradler 5.1.2005 10:49 - č. 1215
pbradler
Dzin napsala v č. 1213:
"Jenomže zatímco tehdy to byla víceméně pravda, ve 20. století realita pokulhávala za tradicí."
S tým vcelku nesúhlasím. Kvalita bola veľmi vysoká aj v 20. storočí. S tým nemajú prehraté vojny nič spoločné. Žiadna z prehier nemala priamu náväznosť na kvalitu dôstojníckeho zboru a bola prakticky vždy výsledkom zlyhania politického vedenia.
Levant 5.1.2005 09:51 - č. 1214
Levant No jo no..tochu to podcenili..ale jaký měl vliv pomoc druhých států? Přece Rusko dostávalo pomoc od spojencu...
Dzin 5.1.2005 09:50 - č. 1213
Dzin Pbradler má pravdu, Wehrmacht má daleko větší návaznost na pruskou tradici, než na nacistickou. Přičemž také ona vychvalovaná kvalita německého vrchního velení (generálního štábu) má předobraz právě v 19. století. Jenomže zatímco tehdy to byla víceméně pravda, ve 20. století realita pokulhávala za tradicí.
Dzin 5.1.2005 09:47 - č. 1212
Dzin pbradler: (1208) Podle mě Německé podcenění RA nebylo v rovině počtu divizí, ale v celkové síle RA. Třeba v letectvu Němci odhadovali, že RA má celkem 13-14 tisíc strojů z toho na západě 2300 strojů. RA disponovala celkem 20 000 bojovými a 12 000 ostatními letouny a na Západních hranicích měla 7500 letadel. Podobně podcenění bylo i u tankové techniky a také u možnosti RA posílit své řady a její zálohy (jak píšeš).

(1209) Díky!
pbradler 5.1.2005 00:34 - č. 1211
pbradler Johny: Nehnevaj sa ale porovnávať Afganistan a Barbarossu mi príde prinajmenšom pritiahnuté za vlasy. Nanajvýš znesie porovnanie tak Fínsko a Afganistan.
Johny napsal v č. 1210:
"Strategii bych rusům nehaněl, některé akce byly bezkonkurečně vynikající strategické myšlení a dovoluji si tvrdit, že někteří rusové ve velení patřili k vrcholu vojenské dovednosti ww2."
No vidíš a ja si osobne myslím, že za katastrofálny vývoj prvých mesiacov môžu okrem malých skúseností predovšetkým veľké strategické chyby.
Johny napsal v č. 1210:
"To je ale všeobecně známo a je to způsobeno tím, že nacismus přitáhl především mladé lidi a ti se věnovali vojenství s velkou motivací."
To môžeš o komunizme takisto povedať.
Úroveň veliteľského zboru v Nemecku ale s nacizmom vôbec nesúvisela a bola predovšetkým výsledkom pruskej vojenskej tradície.
Johny 5.1.2005 00:21 - č. 1210
Johny pbradler 1207: No ono těch důvodů proč RA byla zpočátku tak neúspěšná je i více a jsou ruskou tradicí. Mnoho těchto věcí se opakovalo i v Afghanistánu.

Strategii bych rusům nehaněl, některé akce byly bezkonkurečně vynikající strategické myšlení a dovoluji si tvrdit, že někteří rusové ve velení patřili k vrcholu vojenské dovednosti ww2.

Ovšem provedení často bylo vrcholem totálního diletantismu a neschopnosti. To je dle mého názoru spůsobeno naprosto podprůměrným výcvikem nižších kádrů v RA. Úroveň středního a nižšího velitelského sboru německa a ruska se nedala absolutně srovnat. To je ale všeobecně známo a je to způsobeno tím, že nacismus přitáhl především mladé lidi a ti se věnovali vojenství s velkou motivací.
pbradler 5.1.2005 00:19 - č. 1209
pbradler Dzin: Tu je podrobnejší rozpis jednotiek ČA na začiatku roku 1945:

Sily ČA k 12.1.1945:

Viselsko-Oderská operácia:
1. Bieloruský front
1. Ukrajinský front
138 div.
16 mz-tz
12 brig.
Spolu ekviv: 138+16+6=160
2,1 mil. vojakov

Západo-karpatská operácia:
4. ukrajinský front
2. ukrajinský front (40., 27., 53., mech. jazdecká skupina Plijev)
60 div.
3 mz, tz
4 brig.
Spolu ekviv: 60+3+2=65
480 tis. vojakov

Východopruská operácia:

3. Bieloruský front
2. Bieloruský front
1. Pobaltský front (43. armáda)
133 div.
8 mz, tz.
10 brig.
Spolu ekviv: 133+8+5=146
1,67 mil vojakov.

----------------
Prebiehajúce operácie:

Budapeštianska:
2. Ukrajinský front
3. Ukrajinský front (nie sú kompletné údaje)

52 div.
7 mz-tz
3 brig.
Spolu ekviv: 52+7+1,5=60,5

720 tis. vojakov
---------------------
Spolu 431,5 div.
4,97 mil. vojakov

Ostávajú nám ešte nasledovné jednotky:

časť 2. Pobaltského a Leningradský front (blokovali nemecké jednotky v Kurónsku) v októbri 44 bol ich stav (vrátane 3. Pobaltského neskôr zrušeného) 84 div, 2 mz-tz, 5 brig. V januári to odhadujem tak na 40 div.
Ďalej jednotky na ďalekom severe: 14. armáda a 7 výsadková armáda 8 div., 6. brig.
Spolu teda najmenej 50 div.

Keď to zosumarizujeme dostaneme cifru 481,5 div., pričom pri výpočte ekvivalentu som vychádzal z nasledovného predpokladu:
1 mz-tz=1 div.
2 brig.=1 div.
pbradler 4.1.2005 23:23 - č. 1208
pbradler Ako druhú tému by som naznačil z akých údajov vychádzali Nemci pri plánovaní Barbarossy.
K 21.6.41 boli odhady sily ČA nasledovné (v zátvorkách skutočný stav):
Celkom: 215 (303)
Západ: 182 (186)

Z toho je jasne vidieť že kým v západnej časti územia mali celkom slušný prehľad o celkovej sile (a rozmiestnení), ich odhady o zálohách vo vnútrozemí boli úplne mimo.
Pre zaujímavosť uvediem aj opačné garde, t.j. aké boli odhady sily Wh zo strany sovietskej rozviedky k 1.6.1941:
Celkom: 290 (206)
Východ: 122 (84)
Tu je vidieť zase opačný trend značné precenenie síl Wh čo sa týka jednotiek rozmiestnených proti ZSSR ako aj celkových rezerv. Mimochodom odhadovaný počet nemeckých tankov vysoko prevyšoval 10 tis., kým v skutočnosti ich počet (v celej armáde) len mierne prevyšoval 5000 ks.
pbradler 4.1.2005 23:03 - č. 1207
pbradler Najprv by som začal s polemikou ohľadne dostatočnosti či nedostatočnosti výcviku útočného a obranného boja, ktorá bola vo viacerých príspevkoch spomenutá. Pomerne hojne rozšírené tvrdenie, že za neúspechy ČA v roku 1941 môže predovšetkým jednostranné zameranie výcviku na útok, považujem za prinajmenšom skreslené. Ak by sme parafrázovali horeuvedené, museli by byť výsledky ČA v útoku excelentné. Ako však vieme dopadla útočná činnosť rovnako katastrofálne (ak nie horšie) ako obrana. Z toho je jasné len jedno. ČA nebola adekvátne pripravená v prostredí moderného mechanizovaného boja ani na obranu a ani na útok. Dôvody sú viaceré.
1. Obrovská expanzia armády v rokoch 1938-1941.
2. Neustála snaha o reformovanie, ktorá spôsobila že sa jednotlivé reformné kroky (často protichodné) nedokončili. Ako príklad môže slúžiť rozpustenie tankových zborov na konci roku 1939 a znovuzavedenie mechanizovaných zborov po nemeckej kampani na západe.
3. Nedostatok praktických (v reálnom boji) skúseností veliteľského zboru na všetkých úrovniach.
4. Na technickej úrovni by som videl najväčší problém v oblasti spojovacej techniky, ktorý silne limitoval súčinnosť jednotlivých jednotiek.

Ak to teda zhrniem: Problém nedostatočnej prípravy nespočíval v jednej alebo druhej forme boja ale v celkovej koncepcii a možnostiach predvojnovej prípravy.
giro.c 4.1.2005 20:31 - č. 1206
Glynwed je fakt, že i přes to učení v poli na tom zase potom nebyli tak špatně
ragaz 4.1.2005 19:08 - č. 1205
ragaz Jenom abych byl v obraze - o kterou knížku od Carrela se jedná? Abych neumřel blbý.

Rusové museli změnit taktiku - ke konci války se už nedostávalo vojáků (na ruské poměry). Viz doplnění armády osvobozenými zajatci nejen ruské provenience.
1561-1580 z 2644
<< 76 77 78 79 80 81 82 >>
Po