Pevnosti a opevnění
|
|
|
|---|---|
|
Dobře, ale proč se tedy opevňovala Petržalka (pokud pomineme ochranu proti přímému postřelování Blavy)? Nebylo by výhodnější bránit se za řekou jako přirozenou překážkou? A taky mě s tím napadá otázka říčního loďstva Rakouska (Německa) a Maďarska. Bohužel o našem loďstvu zatím neexistuje žádná obsáhlejší práce (tedy pokud já vím) |
|
|
|
|
|
David: přesuneme se trochu na západ, ne Takže- myslíš, že by Petržalka sehrála nějakou výraznější roli v případném konfliktu? Jako například uvažované předmostí pro možné útočné operace proti Rakousku (Německu). Já osobně o této variantě silně pochybuji i s ohledem na nemožnost provést čs, arm. nějakou větší ofenzivní akci. |
|
|
|
|
Je jasné, že by se asi ten objekt řešil jinak, spíš mě zaujalo, že to prostě zapomněli přepracovat... A docela zajímavé je i plánované (nevím, jestli bylo uskutečněno) zapojení původní Komárenské pevnosti, resp. její části do boje. |
|
|
|
|
|
Ne, nemyslím umístění přímo na mostu, ale někde poblíž. V původním návrhu opevnění Komárna byl uvažován objekt s polokopulí, později nahrazený jen stěnou s PTK, tak jestli ta druhá varianta nebyla nakonec uskutečněna nějak provizorně? |
|
|
|
|
|
Fuky: O tom dost pochybuji, vyrábět jeden kus polokopule kvůli jedinému objektu by bylo dosti nehospodárné, počítám, že i zde by před realizací došlo na nahrazení pancéřovou oponkou jako u již realizovaných srubů StM-S 50 a T-S 63 nebo prostou čelní střílnou (StM- 30) |
|
|
|
|
|
Díky, byly tedy mosty v září 38 předem nějak připraveny k destrukci/ umístění náloží nebo kdy se k tomu mělo přistoupit? A ještě jak tedy byla zajistěna protitanková obrana mostu (byly mimo již zmiňovaných mostních zábran poblíž připraveny PTK vz.37 A4 nebo tak podobně)? |
|
|
|
|
|
Opevnění na Slovensku je co se týče výzbroje, umístění a konstrukce asi nejzajímavější... Jo pánové víte, že v nějakém objektu na Bajtavě byla polokopule pro L1 i v posledním plánu z roku 38? |
|
|
|
|
|
David: ještě dotaz- jak to tedy v Komárně bylo s přípravami na destrukci mostů? Hranice probíhala středem mostu, pak se omezily případné destrukce jen na čs. část nebo to bylo ještě významěji omezeno? |
|
|
|
|
|
David: s tankovými věžemi je to škoda, že chybí informace. Nevíš například o některých zachovalých (třeba v knize ČS obrněná vozidla 1918-48 byl přiložen pohled veže LT vz.38 ve výborném stavu někde na Korsice tuším, ale bez datace) |
|
|
|
|
|
Takže podle rady se obracím s dotazem č.86 na Davida No k opevnění v Komárně: v daném stavu mi připadá ucházející, i když mi velice schází objekt, který měl původně působit čelně z pancéřové polokopule přímo na silniční most. A podobně mám já na tebe dotaz o řešení linie v Bratislavě, zvláště velice zajímavého řešení starších (Šnejdárkových) objektů (třeba po stavební stránce zajímavý B-S 5a,b) |
|
|
|
|
|
Netuším, německým opevněním jsem se nikdy moc nezabýval, zeptej se davida g., určitě to bude vědět. Co říkáš na opevnění v Komárně (moje anketa)? |
|
|
|
|
|
Náhodou nevíš jak se osvědčily něm. opevnění používající vyřazené věže tanků (somua S-35, Pz II, Lt 38 apod.)? |
|
|
|
|
|
Teď jsem našel článek z ABC č.3, ročník 31, Staleté novinky: Nebezpečí zbrojení. Ohromné účinky moderních těžkých děl přeměnily i způsob dosavadního opevnění pozemního. Po delších úvahách dospělo se k mínění, že nezbývá než opatřiti tvrze pozemní systémem pancéřových věží. Věže otáčecí mají tu výhodu, že k výstřelu mohou být tak stočeny, aby střílna nebyla vydána účinku nepřátelské palby, ale ani toto opatření není dokonalé, protože zhoubný projektil dostaviti se může i z jiné strany. Aby tomu se odpomohlo, stavějí se nyní věže, které možno po výstřelu prostě ponořiti pod úroveň terrainu. Podáváme zde v obrazci názorném pancéřovou věž systému Souraiu. Celé zařízení plove v hluboké nádržce vodní. Na levé straně střední částečně jest viditelným zařízení, pomocí kterého lze otáčeti věž kolem vlastní osy. Shází tedy již jen vzucholoď řiditelná a důmyslné hlavy neopomenou pak zajisté vrhati zkázu i ze vzduchu. Epocha 1900 |
|
|
|
|
|
Stavět se měly pokudvím obě varianty, avšak na JM mělo jít pouze o objekty pro minometnou kopuli. |
|
|
|
|
|
V úseku MJ se tvrze neměly stavět také proto, že stavba trvze je velmi nákladná (rušení některých nezadaných tvrzí na severu a jejich nahrazování IDS) a terén jižní Moravy není vhodný pro jejich stavbu. Jinak co je obecně myšleno pod pojmem IMS? Srub s kopulí s otočným vrchlíkem pro dvojče minometů nebo srub s pevně osazenými minomety jaké byly plánovány na severu pro vykrývání mezer paleb jednotlivých tvrzí? Názory se různí tak nevím. |
|
|
|
|
|
V úseku MJ už na nějaké stavění tvrzí nebyl čas, úsek měl být postaven co nejrychleji. Tvrze zde měly nahradit IDS a IMS. |
|
|
|
|
|
Názor to je jistě zajímavý, ale podívej se na úsek MJ a vidíš, že s ním ŘOP souhlasilo. Ale tím nechci říct, že tvrze se stavět neměly, právě naopak |
|
|
|
|
|
čet.Hrad: Docela zajímavé je, že se GeorgRolf domnívá, že nebylo třeba stavět tvrze... s tímto názorem bohužel nemohu souhlasit... |
|
|
|
| tady to nějak usnulo... | |
|
|
|
|
Já mám ale 83ku,za "mobilní" zbraň... S tou psychologií máš pravdu,asi by to nebyl fajn pocit. |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Pevnosti a opevnění