Komentáře k: Žukovův plán preventivního úderu z května 1941

Zpět na: Žukovův plán preventivního úderu z května 1941

  • Narew

    radexx 11. 7. 2017 21:38
    "v první fázi zničit německá vojska soustředěná východně od Visly, obsadit oblast Krakova a Katovic, obklíčit německá vojska v prostoru Varšavy a do 30. dne operace dojít na linii: Ostrolenka, řeka Narva, Lovač, Lodž, Kreuzburg, Oppeln, Olomouc"

    Spíše asi řeka Narew. Narva teče mezi Ruskem a Estonskem
    Odpovědět

  • Osud dokumentu po sepsání

    Deith 13. 4. 2009 16:29
    Není snad skutečnost, že se daný dokument nalezl v archivech, kam byl tedy předtím umístěn, potvrzením o jeho přijetí? Proč by se přísně tajný dokument znalý pouze velmi úzkému okruhu lidí (zástupci a náč. operační správy genštáb., náč. genštáb., lid. kom. obrany a samotným Stalinem + možná někteří další jako Molotov, atd.) měl uchovávat pro další generace, pokud by byl hned po svém sepsání zamítnut? Navíc se v něm mluví o úderu (byť se užívá ve spojení se slovem "preventivní") proti sousednímu a v té době nikoliv nepřátelskému státu. Jaká by asi mohla být reakce, pokud by se něco podobného dostalo ven, řekněme na velvyslanectví Říše v Moskvě? Jistě, Němci už se k válce na východě několik měsíců chystali, sovětské velení o přípravách vědělo, ale nebralo je vážně, nevěřilo jim. Jak by se však zachoval stát chovající se doposud mírově (z pohledu Sovětů), pokud by dostal Vasilevského plán do ruky?
    Odpovědět

    • Re: Osud dokumentu po sepsání

      maxxx 28. 6. 2011 19:38
      Treba si prečítať Johna Lukacsa, najuznávanejšieho amerického historika, ktorí radí Suvorova do jednej skupiny tendenčných pseudohistorikov s Irvingom a metodami "Čo sa babe zachcelo, to sa jej prisnilo"
      Odpovědět

    • Re: Osud dokumentu po sepsání

      Tom 14. 4. 2009 22:26
      Já sám jsem do našeho firemního archivu založil asi půl metráku papíru - studie, schemata, diagramy, výpočty, výkresy a pod od věcí, jež byly realizovatelné, ale nerealizovaly se.
      Nacisté se k válce na východě chystali od jakživa. Drang nach Osten je doktrína pocházející z 20. let.
      Odpovědět

      • Re: Osud dokumentu po sepsání

        Deith 14. 4. 2009 23:03
        Já přeci nepochybuji o přípravách Německa, a rozhodně nejsem zastáncem teorie o německém preventivním úderu. Ale vyvozovat z německé agrese sovětskou mírumilovnost přece též nelze. Faktem je, že konfigurace sovětských vojsk na hranicích byla striktně ofenzivní (úmístění v lvovském a bialostockém výběžku, žádná obranná opatření, štábní hry zaměřené na násilný přechod řeky, atd.). Už i komunističtí historikové byli nuceni připustit, že se SSSR chystal k útoku, ale prý až v roce 1942. Jenže to pak nedává dislokace v oněch výběžcích smysl, tam by se vojska měla přesunout až těsně před nástupem k útoku. Navíc, ubytovací kapacity v oblasti, kde byly soustředěny téměř 2,5(plánovány cca 4) miliony vojáků, zdaleka nestačily k pojmutí takového množství lidí. A přečkat zimu pod stany? To asi ne. Totéž platí pro techniku, více jak 10 000 tanků by nemohlo zůstat pod širým nebem, protože by, slovy českého historika a důstojníka v záloze J. Fidlera, "mohly být na jaře 1942 poslány do šrotu, pokud by tam vůbec byly schopny odjet". Varianty pro vojska na hranicích tedy zůstávají dvě:
        a)pochod na západ a přezimování ve střední a západní Evropě, tj. agrese
        b)pochod na východ, tzn. několikaměsíční naprosté vytížení sovětských železnic vojsky by přišlo naprosto vniveč, celé soustřeďování by bylo jen logistickým cvičením s nulovým výsledkem pro armádu a negativním pro jiné oblasti (např. ekonomiku.

        Ještě k onomu dokumentu, pokud by se v článku zmíněný rozhovor mezi Stalinem a Žukovem o "vytváření zápisů pro prokurátora" odehrál, pak je opět zcela vyloučeno, že by dokument zůstal někde v archivu. S jakým trestem by asi tak mohl Žukov počítat, pokud by onen "zápis" okamžitě nezničil? V SSSR se za podobné věci chodilo ke zdi, nehledě na hodnost. Nejlepším potrzením o přijetí dokumentu je odpověď na otázku, zda se DRRA řídila instrukcemi v něm obsaženými. Tato odpověď je kladná, jak je už v původním článku ukázáno, většina bodů splněna byla, které ne, stihly by se během zbývajících 10 dní.

        Doporučuji si vyznačit do mapy umístění jednotlivých divizí DRRA na hranicích (mapa by jinak měla být i v knize Mělťjuchově, příp. se dá vygooglit) a následně porovnat s tímto plánem z 15.05.41. Uvidíte, že se téměř shodují.

        Můžete celou koncentraci Sovětů označit za výlet pro radost a nikoliv přípravu k útoku. Zkušenost z Finska 1939, Maďarska 1956, ČSR 1968 a dalších však bohužel učí, že podobné soustřeďování v dobách dřívějších i pozdějších následovala bez výjimky akce. A sovětská doktrína znala jediný druh akce.

        Ofenzivu.
        Odpovědět

        • Re: Osud dokumentu po sepsání

          Tom 15. 4. 2009 20:30
          Ani já netrdím, že Sověti byli holubičí povahy. Jenom se jejich přípravám nedivím. Jen idiot by se na jejich místě v roce 1941 nechystal na válku.
          Odpovědět

          • Re: Osud dokumentu po sepsání

            Deith 16. 4. 2009 14:18
            Naše názory si nijak neodporují, oba říkáme, že se SSSR chystal na válku. Pokud vyjdeme z historické skutečnosti, tedy drtivé porážky sovětských vojsk v příhraničních oblastech, dokážeme i odpovědět k jakému druhu války (útočné/obranné) se ony přípravy vztahovaly.

            S vojensko-strategickým myšlením jsem na tom obdobně jako Vy. Přesto prosím dovolte pokus o menší rozbor na základě toho mála, co je mi známo.

            Obranná opatření (minová pole, lesní záseky, protitankové zátarasy, podminování mostů, atd.) se budují od hraniční čáry do hloubi území. V těchto oblastech působí jen menší mobilní oddíly, jejichž cílem je zbrzdit úvodní nápor agresora a dát tak čas jednak k mobilizaci záložníků a jednak vojskům v první obranné linii k zaujetí pozic, pokud už je nedrží (SSSR si díky své rozloze mohl takto dovolit ustoupit o desítky km). Následuje další území záseků a minových polí a poté druhá linie opevnění, případně třetí atd., až jak dovolují ekonomické možnosti země. Tento systém obrany nutí agresora i k samovolnému zpomalení tempa postupu. Musí totiž při nalezení každého dalšího opěrného bodu vyhodnotit, zda-li se jedná jen o izolovanou "brzdu" nebo už o první souvislou linii pevností. Není možné se bezhlavě vrhnout vpřed, "vběhnutí" do palebného perimetru soustavy bunkrů obsazených kulometnými rotami a dělostřeleckými pluky by se rovnalo sebevraždě. Dobrým příkladem podobného členění obranného pásma bylo Finsko za Zimní války, zkušenost v červnu 1941 stará sotva rok a půl.

            Pokud se však stát chystá k napadení svého souseda, kopírují hlavní síly budoucího útočníka hranici, přičemž tam, kde se nacházejí výběžky do nepřátelského území, se koncentrují nejsilnější jednotky. Takové umístění totiž umožňuje okamžitý vpád do týlu vojsk ochrany hranic nepřítele. K postupu do nitra cizího území je třeba zajistit nepřetržitý přísun střeliva a pohonných hmot, aby nedocházelo k nucenému přerušení náporu, které by poskytlo obránci šanci zkonsolidovat své síly. Je tedy nutné ještě před samotným útokem soustředit v pohraničí dostatek nábojů i paliva. Německá strana po invazi zdokumentovala obrovské množství zásob, jež jí padly do rukou. I školáci dnes vědí, že německé tanky na ruském benzínu/naftě (po technické stránce jsem naprostý analfabet) dojely až skoro k Moskvě. :-)

            Není třeba absolvování Akademie Generálního štábu, aby člověk viděl, že se přípravy pro útok a obranu vzájemně vylučují – stát nemůže plánovat úspěšný útok a efektivní obranu zároveň. Vojska rozvíjející se k ofenzívě jsou nejzranitelnější v okamžiku těsně před útokem a právě v takovou chvíli zastihl německý vpád Rudou armádu.

            Za chybu v předchozím příspěvku se omlouvám, samozřejmě jsme v roce 1968 byli ČSSR a nikoliv ČSR.
            Odpovědět

            • Re: Osud dokumentu po sepsání

              mlaticka 28. 6. 2009 21:01
              Stačí se podívat,jak se Sověti zakopali u Kurska.Němci se dostali jen několik desítek kilometrů.Kdyby to samé udělali v roce 1941,tak by celá válka vypadala jinak
              Odpovědět

              • Re: Osud dokumentu po sepsání

                baqq 7. 7. 2010 12:28
                Ano..presne tak, ved o tom ta teoria je. Keby sa boli zakopavali - chystali obranne opevnenia,..blitzkrieg by uspech nemal. Podla mna su fakticke argumenty Suvorova a spol. dost tazko spochybnitelne. Ano, mozeme sa bavit o zamienkach, a ci bol preventivny utok Stalina alebo Hitlera, ako rozmyslali.. ale fakty dost jasne ukazuju na to, ze sa obaja chystali na utocnu, vybojnu vojnu, len opacnym smerom.
                Odpovědět

                • Re: Osud dokumentu po sepsání

                  TT 20. 11. 2010 21:25
                  invaze do Francie v r. 1944 byla taky útočnou výbojnou válkou VB a USA proti Německu?
                  Odpovědět

                  • Re: Osud dokumentu po sepsání

                    Plk 8. 12. 2010 12:45
                    Vzhledem k tomu, že se nacházely s Německem ve válečném stavu (USA vyhlásilo válku ze záhadných důvodů samo Německo), tak pochopitelně nikoli.
                    Hitler svým útokem, dalo by se říci preventivním, zachránil paradoxně morální reputaci komunistů, kteří si mohli u západních demokratů připsat kladný bod, jenž by za násilný vpád do Evropy (který by vzbudil zcela jistě odpor sovětizovaných Evropanů a naopak podpořil reputaci nacistů) sotva obdržel od někoho jiného než Britů (velvyslanec Creeps r.1941 otevřeně vytruboval, že válka s Německem a SSSR vypukne v nejbližší době).
                    Je zajímavé, že dle oficiálně šířené teorie Rudá armáda zahájila a skončila zahraniční angažování se dvěma brilantními akcemi proti Japoncům cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_řeky _Chalchyn cs.wikipedia.org/wiki/Sovětsko-jap onská_válka a mezitím byla za pitomce ...
                    Odpovědět

                    • Re: Osud dokumentu po sepsání

                      NN 7. 7. 2020 14:23
                      Útok SSSR na Německo by reputaci nacistů určitě nepodpořil, maximálně u nacistů samotných v podobě využití propagandou, což se stalo po Barbarosse beztak. Příslušníci mnoha národů včetně Čechů, Srbů, ale i části Poláků, Slováků, Němců (Židů a antinacistů), stejně tak Francouzů a Britů by případný preventivní útok Rudé armády na Německo v roce 1941 chápali spíš jako úder osvoboditelské armády proti zločinnému okupačnímu režimu. Z toho pohledu by ono porušení dohody o neútočení mezi SSSR a Německem vůbec neřešili, naopak ho přivítali a omluvili zločinností německého režimu. Stalin by samozřejmě takový pohled podporoval a případná sovětizace by byla prováděna nenápadně. Nezapomínejte, že nacisté se již v roce 1941 dostatečně celosvětově zdiskreditovali a osvobozené koncentrační tábory by opět dali zastáncům preventivního útoku za pravdu. Stalin držel v rukách všechny trumfy. Jediná vážná komplikace samozřejmě přišla s německým vpádem, ale i ten SSSR nakonec ustál.
                      Odpovědět

        • Re: Osud dokumentu po sepsání

          Tom 15. 4. 2009 20:29
          Bohužel nedisponuju pronikavým strategicko-vojensko-historickým myšlením. Moje "logika" je sedlácká:
          V Evropě se dva roky vesele válčilo, státy si dávali navzájem přes držku a Áda léta vykřikoval, že zkolonizuje Ukrajinu a Bělorusko. Evropu už dobyl skoro celou, zbývalo mu jen to Rusko.
          I kdyby byli nakrásně Sověti sebemírumilovnější, bylo jasný, že dřív nebo pozdějc se prostě servou s Německem. Takže se chystali na válku taky a celkem logicky armáda nemohla být dislokovaná na Urale.
          Odpovědět

  • Žukovův plán a zahraniční politika SSSR

    Franta 11. 4. 2007 18:52
    Chceme-li pochopit Stalinovo jednání v létech 1939-41 je nutné si uvědomit základní postulát sovětské zahraniční politiky v meziválečném období. Tento postulát zněl:Za žádnou cenu nedopustit opakování stavu z občanské války, kdy proti sovětskému státu stála jednotná fronta kapitalistických států. Proto také SSSR uzavřel z Výmarskou republikou známou Rappalskou smlouvu. Proto po nástupu Hitlera k moci usiloval o vytvoření jednotné protihitlerovské fronty. V žádném případě se však nechtěl dostat do války proti Německu sám. Proto uzavřel s Německem dohodu o neútočení. Situace, která nastala po 1.září 1939 mu zcela vyhovovala a nehodlal ji jednostraně porušit,neboť by mu to nepřineslo žádnou výhodu. Toto vyniká zejména v situaci,kdy nebyly zcela jasné úmysly Japonska.Zájmem Stalina tedy bylo prodlužovat stávající stav(neválky) co nejdéle i když si byl vědom nevyhnutelnosti vojenského střetnutí.
    Franta
    Odpovědět

  • komentář

    Flavio 15. 12. 2006 20:06
    Je treba brat v potaz ze generalita JAKEHOKOLIV statu se v dobe miru bavi tim ze vymysli vsemozna plany utoku,obrany,vysadkovych operaci,namornich operaci atd. a samozrejme se o tom delaj zaznamy.
    Proto bych pripadny utok SSSR na zapad nezvelicoval ale na druhou stranu ani nepodcenoval. Nicmene tento clanek je napsan na vysoke urovni!
    Odpovědět

  • Blábol

    Bukovec 9. 10. 2003 07:56
    Tak nevím, ale jestli mi chce někdo tvrdit, že plán předložený k 15.5.1941 se začal realizovat k červnu 1941, tak je to podle mě naprostý blábol...
    Odpovědět

    • Re: Blábol

      WOTAN 10. 12. 2009 09:48
      Stalin - sebrané spisy, sv. 6. str.158 -- "šlo o to zatáhnout Evropu do války a sami setrvat v neutralitě, po té co se nepřátelé navzájem vyčerpají, vhodit na misku vah veškerou moc R.A.

      gen. Isserson r. 1940

      Je třeba , aby efekt neočekávanosti byl tak ohromující
      že protívník bude zbaven možnosti
      organizovat obranu-- zahájení války

      musí nabýt podoby drtivého úderu!
      Odpovědět

  • žukov

    Utah 15. 3. 2003 10:56
    Jeho plány byli do detajlu promyšleny,ale Německo porazil jen díky mnohonásobné přesile.A ke konci války-1945 musím hodnotit jeho postup na Berlín jako velice špatný a ukvapený tah který stál mnoho tisícú životú.
    Odpovědět

    • RE: žukov

      Dzin 16. 3. 2003 13:53
      Toto je urceno pro karaya1, omlouvam se, aje jinak jsem to poslat nedokazal.
      napr. tank A-20 je BT-20. A neznamena "avtostradnyj", cili dalnicni (pry proto, ze se mel pri utoku na Zapad pohybovat po silnicich na kolech), ale oznacuje prototyp (podobne jako v USA pismeno X), SSSR nemel na zacatku WW2 jenom 152mm houfnice, ale i 122mm, 125mm kanon tanku T-64 nemel horsi prestnost nez 100mm kanon T-55 (pry proto, ze mu chybeli drazky!!!) ale prave naopak, jim zvane jednotky anti-VIP nespadaji pod SPECNAZ, ale pod KGB...
      Bohuzel se mylis. Hlavni reakci na utok nepritele je zahajeni vlastniho protiutoku. Tim se snazis ziskat iniciativu a znicit samou podstatu utocne cinnosti. napr. Nemci toto pouzivali uspesne po celou valku...
      Odpovědět

      • RE: RE: žukov

        karaya1 20. 3. 2003 12:49
        tak jo. BT je teda Bystrochodnyj tank, OK? To označuje jeho rychlost. Jinak v poho. A co říkáš Žukovovi, jak si stěžoval právě na BT? Pokud vím, SSSR tanky (T-34, KV) byly dělány pro ruské podmínky- malé plošné zatížení, velká odolnost proti zimě,... Ehm, proč teda má BT větší p než německé tanky? A jak vysvětlíš ty koleje u hranic? Ale to nic, to by byla diskuze o pravdivosti pamětí SSSR papalášů.
        Pokud vím, tak okamžitý protiútok praktikovali ve WW2 jenom Japonci- 1. noc po vylodění sebevražedný útok ožralých vojáků. Jestli si to dobře pamatuju, tak Němci nechali Rusy trochu postoupit a pak, až se RA roztáhla z prvotního nahromadění, udeřili. A vycházelo to. Do té doby, než Hitler odvolal von Mansteina a dal tam Modela. Ale to je jiná věc. Nechceš se někdy sejít na chatu nebo na ICQ?
        Odpovědět

        • RE: RE: žukov

          KapiS 5. 2. 2007 10:41
          Mno protiútok provozovali v hojné míře Němci a to po celou dobu války, i již ke konci, kdy neměli dost techniky ani pohodnych hmot .. par pechotu 3,4 vozidla a podme chlapci ..
          Odpovědět

        • RE: RE: RE: žukov

          Dzin 23. 3. 2003 13:29
          nebo si zde na toto tema zalozime skupinu. A opete nemas pravdu. Nemcum to vychazelo az do konce valky, ale samozrejme ne vzdy s uspechem, proste nepritel byl nekdy lepsi. A napr. v Market-Garden prisel prvni Nemecky protiutok asi hodinu po utoku Spojencu...
          Odpovědět

          • RE: RE: RE: RE: žukov

            karaya1 27. 3. 2003 12:02
            jenže to byla jiná situace- máš plány operace, nepřátel je málo, sou obklíčeni... To není fronta, kde je kam ustoupit (i když někdy ne- Stalingrad:O)
            Odpovědět

            • RE: RE: RE: RE: RE: žukov

              Dzin 27. 3. 2003 23:16
              plany, kterym se neverilo, nepatele meli prevahu, nebyli obkliceni...trochu to pletes ne???
              Odpovědět

              • RE: RE: RE: RE: RE: RE: žukov

                karaya1 28. 3. 2003 18:16
                dobře, plánům se nevěřilo, ale pravé byly. Nemyslím, že by Spojenci měli převahu, na začátku možná ano, později určitě ne (protiútok se dělá dobře za předpokladu, že do akce se brzy zapojí 2 tankové divize SS). Obklíčení myslím tak, že seš uprostřed nepřátelského území, vlastní tanky 3 dny optimistické bezproblémové jízdy daleko...
                P.S.- myslím Arnhem
                Odpovědět

                • RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: žukov

                  Dzin 29. 3. 2003 09:17
                  To P.S. je dost urcujici a objasnujici. Ale neni mozne brat deni u Arnheimu izolovane, bez prihlednuti k deni na ostatnich usecich.
                  Odpovědět

    • RE: žukov

      Dzin 16. 3. 2003 13:26
      Tak to se musim Zukova zastat. Na Seelowske vysiny zautocil takto sebevrazedne proto, ze mu to primo naridil Stalin, ktery se bal, aby v Berline nebyli prvni Americane.
      Odpovědět

  • Poznamka

    Dzin 26. 1. 2003 16:30
    Dovolim si malou poznamku. To, ze Soveti realizovali nektere predpoklady pro uskutecneni Zukovova planu (tajne povolano zalozniku atd.) je mozno interpretovat i tak, ze se pripravovali na utok Nemcu. Pokud vim, z novejsich vyzkumu vypliva, ze SSSR toho vedel o Barbarosse vice, ze se puvodne udavalo, a mozna dokonce i vedel, kdy bude napaden. Ale to jen tak naokraj...
    Odpovědět

    • Re: Poznamka

      jarda 18. 7. 2005 00:12
      Ano,hezky to je napsáno v knize neznámý Stalin od Medveděva.Celé sovetské úsilí je pak možno chápat jako snahu posílit vojska na yápadě před blížícím se úderem,nárůst něm.sil na vých.hranici v květnu byl velmi rychlý a evidentní.Stalinovy pochyby o tom,zdqa Hitler zaútočí pak tento pohyb sov. vojsk k záp.hranici zbrzdili,což se nakonec stalo výhodným v tom ,že vstupovaly do doje postupně a Němce opotřeb ovaly a brzdily.Nebyly tedy zničeny při hranici,kdzby se tam stihly soustředt.Viz zukovova reakce na nepublikované interview maršála Malinovského,myslí ,že to je v Vojnnoistoričeskom žurnale.Takže Stalinovo jednání se nechtěně přičinilo o vítězství pod Moskvou
      Odpovědět

      • Re: Poznamka

        dodo 9. 12. 2010 03:55
        No ono jde spíš o to, do jaké míry byly ty Stalinovy kroky nechtěné. Ne nadarmo ho překřtili tou přezdívkou a Hitlera měl na háku tím, že mu dal zakusit pocitu geniality z počátečních úspěchů armády z letního tažení a následně pocitu zoufalství z jejích porážek za zimních ústupů. Ony i ty jednotky v prvních liniích obrany hrají ve strategii svoji roli nejen na kladení odporu útočníkovi. Jsou z nich i zajatci o které je nutné se postarat aby jednak nepřekáželi a nestrádali příliš a aby se přitom nestali ohrožením v týlu. To kam je odsunout je osídlená Evropa, ne nehostinná Sibiř. Jsou na to ovšem potřebné početné lidské zdroje, ale těch měl Stalin požehnaně. RA totiž zvažovala i masivní letecké výsadky do týlu nepřítele, byť za cenu jejich zničení, takže jejich pozemní alternativa se rovněž nabízí a partyzáni toho byli jasným dokladem, s efektivitou až zázračnou.
        Odpovědět

    • RE: Poznamka

      val1 26. 1. 2004 16:30
      aj keď opozdene
      ak sa pripravovali na útok nemcov tak prečo boli taký prekvapený keď ich prepadli naqmä STALIN a jeho Generáli? Dá sa to overiť v každých Memoároch relevantných rus. generálov ( napr: Spomienky a úvahy od žukova, Múj otec Berja ve stalinove Kremlu atď)
      Odpovědět

      • RE: Poznamka

        jarda 17. 11. 2006 17:48
        zajímavá je i kniha Metljuchov upuščenyju šans Stalina,sovětská doktrína počítala jen s útokem,proto to podcenování min,obranných linií,hjak o tom píše suvorov .Taky proto je,jak v poslední knize píše žukovův rozkaz vojsků,zahájit ůtok,nikoli protiútok!I to byla jedna z příčin počátečních porážek.A přejmenování zvláštních vojenských okruhů na fronty také nemusí znamenat žádné rozhodnutí o válce,na dálném východě se to stalo už roku 1938,je to v knížce Glavnyj vojennyj sovět RKKA v gody 1938-1941.
        Odpovědět

        • No a na Dálném Východě se bojovalo,ne ?

          Plk 8. 12. 2010 13:03
          Tak proč by tam nemohl být front ?
          O tom Suvorov rovněž píše, a hlavně cituje výhradně sovětské autory prošlé cenzurou, takže výroky o přechodu hospodářství na válečný režim rok a půl PŘED vpádem (včetně postupné mobilizace armády na válečný stav 4,5 mil. mužů + jednotky vnitra) z mírových 1,5 mil. a "měli jsme plány, ale ne na obranu", "válka začala jinak, než jsme čekali", "odjel jsem do války 21.6. 1941" (rozvinutí frontů) pochopitelně budí jisté rozpaky ...
          Odpovědět

    • RE: Poznamka

      Andy 10. 8. 2003 15:04
      Blbost. Ved Stalin dal par ludi zatknout za to ze se ho snazili presvedcit ze Nemci naozaj zautocia.
      Odpovědět

      • RE: Poznamka

        nemo 19. 2. 2008 20:28
        Stalin zatýkal lidi které považoval za nebezpečné bez jakéhokoliv důvodu. A v každém případě takové, kteří by se mu odvážili vážně oponovat zvláště v případě možnosti toho, že mají pravdu oni a ne diktátor.
        Odpovědět

      • RE: Poznamka

        posvator 8. 3. 2006 09:32
        Jestli máš na mysli Tuchačevského a spol., tak ti byli zatčeni a popraveni za velezrádnou spolupráci s Němci. V případě Tuchačevského sehrál smutnou úlohu Edvard Beneš, to je ale už jiná historie...
        Odpovědět

    • RE: Poznamka

      karaya1 13. 2. 2003 09:26
      Tak proc by potom bourali fakt krute dobrou Stalinovu linii? Proc by meli lidi natlaceny u hranic? neni lepci je dat trochu dal, aby se nackove roztahli a pak udelat grandattack? Ale to je moc slozity...
      Odpovědět

      • RE: Poznamka

        D.Martin 29. 1. 2007 13:38
        Každý trochu zodpovědný genštáb by měl mít připraveny dvě varianty obrany :
        1. Protivník vás napadne naprosto nečekaně - potom zbývá obrana,obrana a (možná)protiútok
        2. Znáte úmysly protivníka - máte možnost provést preventivní úder. Výhoda - boj se vede na území protivníka. Nevýhoda - pro zbytek světa jste agresor.
        Připadá mi, že se Stalin potácel mezi oběma variantami tak dlouho, až to Hitler vyřešil za něj...
        Hitler totiž žádný obranný plán neměl... Představa, že plán Barbarossa byl prevetivní úder je docela úsměvná.
        Odpovědět

        • Re: RE: Poznamka

          Jiří Řezník 22. 2. 2014 10:47
          až na to ,že takto znělo zdůvodnění oficiálního vyhlášení války z německé strany.
          Odpovědět

      • RE: RE: Poznamka

        Dzin 15. 2. 2003 12:02
        Protoze staticke opevneni nemelo podle jejich nove teorie moc valnou vojenskou hodnotu (coz si potvrdili maginetovou linii). U hranic meli zdejsi vojenske okruhy dostatecnou obranou hloubku (nebyli nejak nahusteny na hranici). O nejakem natlaceni SA na hranicich nemuze byt ani rec, v zapadnich vojenskych okruzich bylo soustredeno asi 40 procen vojaku a 50 procent tanku, coz odpovida dulezitosti zapadni hranice pro SSSR.
        Odpovědět

        • RE: RE: RE: Poznamka

          karaya1 2. 3. 2003 09:34
          pokud vim, tak narozdil od maginotovy linie byla stalinova od baltskeho k cernemu mori=> NEDALA se obejit. Navic byla rozdelena do sektoru, pricemz kazdy dokazal sam vzdorovat mnohem vetsi armade nez wehrmacht...
          Podle me je to zhruba tak jako rika Suvorov... Precti si Vsechno bylo jinak...
          Jeste neco- 40 proc. vojaku- to je asi nejakych 150 divizi, pletu se o moc? Pokud Nemci meli milionovou armadu, tak soveti o pulku vetsi jenom na Z hranici... Proc se teda nestahli na mista k obrane vhodnejsi (Pripjatske baziny, Dnepr,...)?
          Odpovědět

          • RE: RE: RE: RE: Poznamka

            Dzin 2. 3. 2003 19:25
            Bohuzel, linie je linie, Jakmile ji nepritel jednou prolomi, tak je k nicemu. Za celou valku dokazala odolat pred prvnim uderem Nemcu jenom obrana Kurska...
            Cetl jse. jenomze Suvorov ma ve svych knihach hodne zjevnych nesmyslu (a nekdy dokonce takovych, ze clovek pochybuje i o tom, zdy byl vubec tankysta), takze je otazka, nakolik je ten zbytek take nesmysl.
            Jde o doktrynu SA. Ta byla jednoznacne utok. Na ni se pripravovali, viz. lednove civeni ve 41. Veleni SA predpokladalo, ze Nemci zautoci, a SA pak mohutnam protiuderem je znici a postoupi vyrazne do Evropy.
            Odpovědět

            • RE: RE: RE: RE: RE: Poznamka

              karaya1 8. 3. 2003 20:09
              no, třeba si vzpomeň na Ostravu- náckové se tam ve starých čs. srubech bránili SA i s Čs. obrněnou brigádou (nebo letci nebo kdo tam tenkrát byl:o) a Sověti to nakonec NEPROLOMILI, ale OBEŠLI...
              Můžeš PROSÍM uvést některý příklad nesmyslu? Mě by to zajímalo, já tam žádný nenašel a rád se nechám poučit
              Jo, tam šlo o to, že Stalin chtěl SSSSR (světový svaz sovětských socialistických republik), jenže aby se mohlo zaútočit, tak se taky musí ubránit (nejsem voják, ale když jedna armáda postupuje velice rychle, druhá nemůže zaútočit taky, to je blbost- 1. ji převálcuje)
              Odpovědět
Zpět na: Žukovův plán preventivního úderu z května 1941
  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.