Já přeci nepochybuji o přípravách Německa, a rozhodně nejsem zastáncem teorie o německém preventivním úderu. Ale vyvozovat z německé agrese sovětskou mírumilovnost přece též nelze. Faktem je, že konfigurace sovětských vojsk na hranicích byla striktně ofenzivní (úmístění v lvovském a bialostockém výběžku, žádná obranná opatření, štábní hry zaměřené na násilný přechod řeky, atd.). Už i komunističtí historikové byli nuceni připustit, že se SSSR chystal k útoku, ale prý až v roce 1942. Jenže to pak nedává dislokace v oněch výběžcích smysl, tam by se vojska měla přesunout až těsně před nástupem k útoku. Navíc, ubytovací kapacity v oblasti, kde byly soustředěny téměř 2,5(plánovány cca 4) miliony vojáků, zdaleka nestačily k pojmutí takového množství lidí. A přečkat zimu pod stany? To asi ne. Totéž platí pro techniku, více jak 10 000 tanků by nemohlo zůstat pod širým nebem, protože by, slovy českého historika a důstojníka v záloze J. Fidlera, "mohly být na jaře 1942 poslány do šrotu, pokud by tam vůbec byly schopny odjet". Varianty pro vojska na hranicích tedy zůstávají dvě:
a)pochod na západ a přezimování ve střední a západní Evropě, tj. agrese
b)pochod na východ, tzn. několikaměsíční naprosté vytížení sovětských železnic vojsky by přišlo naprosto vniveč, celé soustřeďování by bylo jen logistickým cvičením s nulovým výsledkem pro armádu a negativním pro jiné oblasti (např. ekonomiku.
Ještě k onomu dokumentu, pokud by se v článku zmíněný rozhovor mezi Stalinem a Žukovem o "vytváření zápisů pro prokurátora" odehrál, pak je opět zcela vyloučeno, že by dokument zůstal někde v archivu. S jakým trestem by asi tak mohl Žukov počítat, pokud by onen "zápis" okamžitě nezničil? V SSSR se za podobné věci chodilo ke zdi, nehledě na hodnost. Nejlepším potrzením o přijetí dokumentu je odpověď na otázku, zda se DRRA řídila instrukcemi v něm obsaženými. Tato odpověď je kladná, jak je už v původním článku ukázáno, většina bodů splněna byla, které ne, stihly by se během zbývajících 10 dní.
Doporučuji si vyznačit do mapy umístění jednotlivých divizí DRRA na hranicích (mapa by jinak měla být i v knize Mělťjuchově, příp. se dá vygooglit) a následně porovnat s tímto plánem z 15.05.41. Uvidíte, že se téměř shodují.
Můžete celou koncentraci Sovětů označit za výlet pro radost a nikoliv přípravu k útoku. Zkušenost z Finska 1939, Maďarska 1956, ČSR 1968 a dalších však bohužel učí, že podobné soustřeďování v dobách dřívějších i pozdějších následovala bez výjimky akce. A sovětská doktrína znala jediný druh akce.
Re: Osud dokumentu po sepsání
Deith 14. 4. 2009 23:03a)pochod na západ a přezimování ve střední a západní Evropě, tj. agrese
b)pochod na východ, tzn. několikaměsíční naprosté vytížení sovětských železnic vojsky by přišlo naprosto vniveč, celé soustřeďování by bylo jen logistickým cvičením s nulovým výsledkem pro armádu a negativním pro jiné oblasti (např. ekonomiku.
Ještě k onomu dokumentu, pokud by se v článku zmíněný rozhovor mezi Stalinem a Žukovem o "vytváření zápisů pro prokurátora" odehrál, pak je opět zcela vyloučeno, že by dokument zůstal někde v archivu. S jakým trestem by asi tak mohl Žukov počítat, pokud by onen "zápis" okamžitě nezničil? V SSSR se za podobné věci chodilo ke zdi, nehledě na hodnost. Nejlepším potrzením o přijetí dokumentu je odpověď na otázku, zda se DRRA řídila instrukcemi v něm obsaženými. Tato odpověď je kladná, jak je už v původním článku ukázáno, většina bodů splněna byla, které ne, stihly by se během zbývajících 10 dní.
Doporučuji si vyznačit do mapy umístění jednotlivých divizí DRRA na hranicích (mapa by jinak měla být i v knize Mělťjuchově, příp. se dá vygooglit) a následně porovnat s tímto plánem z 15.05.41. Uvidíte, že se téměř shodují.
Můžete celou koncentraci Sovětů označit za výlet pro radost a nikoliv přípravu k útoku. Zkušenost z Finska 1939, Maďarska 1956, ČSR 1968 a dalších však bohužel učí, že podobné soustřeďování v dobách dřívějších i pozdějších následovala bez výjimky akce. A sovětská doktrína znala jediný druh akce.
Ofenzivu.
Vaše odpověď: