Komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

Zpět na: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

  • Těšínsko 1938

    Jabloň 16. 2. 2011 23:43
    Jestem Polakiem mieszkającym od urodzenia na Zaolziu. Problemy związane z zajęciem Zaolzia przez Polskę nie są mi obce. Chcę jednak zakcentować jedną rzecz. Z punktu widzenia tego co nastąpiło potem i to aż do współczesności mniej ważne było to czy Polska postąpiła słusznie czy niesłusznie. Źle się stało, że Polska wybrała tak negatywny stosunek do tutejszych Czechów, tzn. zamknięcie szkół, czeskich, rozwiązanie wszelkich organizacji, no i wygnananie pewnej ilości Czechów. My Polacy pomimo wszystko złe w przedwojenej Czechosłowacji tak potraktowani nie byliśmy. Gdyby Polska potraktowała tutejszą ludność czeską czy już napływową, czy tych tutejszych, którzy po roku 1920 przeszli na czeską stronę, to sprawa Zaolzia nie budziła- by tyle emocji. Jednak Polska miała postąpić bardziej wspaniałomyślnie i pomimo tego jak Czesi postąpili w 1919 roku. To tyle mych uwag. Pozdrawiam wszystkich dobrych ludzi z obu stron.
    Odpovědět

    • Re: Těšínsko 1938

      Těšíňan 7. 9. 2011 15:01
      No tak já bych začal tím, že už termín Zaolzie mě irituje. Kdo se chce naštvat ještě více, doporučuji www.zaolzie.org ! Termín Slezsko či Těšínsko nikoliv. Názory přispěvatele pod nickem Jabloň jsou ještě umírněné, už jsem v regionu zaslechl větší legendy a kdo ví, co se vypráví dětem v polských školách. Etnický princip při svých územních požadavcích použilo Polsko při svém zmrtvýchvstání po I.světové válce jak se mu to hodilo. Např. v Litvě, Bělorusku a Ukrajině i v hraničních oblastech s Německem požadovali území kde byli zcela zjevně v menšině, což se nakonec i při několika málo plebiscitech ukázalo. A už lord Curzon měl víc rozumu při návrhu východní hranice Polska než jak to nakonec dopadlo. O přístupu k početným menšinám na svém území v letech 1920 - 1939 se v Polsku raději mlčí a běda když jim někdo něco připomene. Třeba Ukrajinci (ti i po válce v 1947) nebo Litevci nebo Židi by mohli vyprávět. Také početné německé ostrůvky u některých měst nějak vymizely již dávno před odsunem Němců po roce 1945. Vždy si říkám, jak bychom dopadli, kdyby nebylo odvážných mužů jako třeba generála Šnejdárka, nebo šikovných politiků jako třeba Beneše a vhodné mezinárodní situace jako v roce 1920 a kdyby tehdy velká část Těšínska připadla Polsku. Kolik by na tom území během 15 let zůstalo občanů dorozumívajících se česky? Kolik Slezanů - Šlonzaků by bylo v kolonce Poláci ačkoliv by mluvili svou směsicí polštiny, němčiny, češtiny a jidiš. Kolik občanů Haliče by posílilo statistiky Poláků? Meziválečné Českoslovenko jistě nebylo ideálem ve svém vztahu k menšinám. Česká vynalézavost v šikanování Němců i Poláků byla sice většinou administrativní, ale byla. Ale pořád to byl v tehdejší Evropě lepší průměr. Pomoc Slovákům od jejich útlaku Maďary nebyla správně pochopena ani organizována a tak snad jen Rusíni měli dojem, že se jim někdo po staletích snaží opravdu pomoci pozvednout nízkou úroveň všeho. Že tato politika nakonec vedla k rozpadu Československa v letech 1938-39 je smutným výsledkem přehnaných ambicí pánů Masaryka a Beneše opírajících se o podporu zbabělců z Francie podporovaných perfidním Albionem-Brity. Obě země na svou tupost nakonec doplatily. A Polsko také, protože si Zaolzie užilo necelý rok. Za své chování během tohoto roku se mohou Poláci omlouvat jak chtějí, vypovídá to nich více než předchozích 20 a následujících 70 let nářků. Tak jako ta ženská co mává mečem před zámkem v Těšíně směrem do Českého Těšína. A zezadu na tom pomníku jsou sepsány místa jako Bohumín, Orlová, Stonava, Skočov, kde po lokálních střetech Šnejdárkovi vojáci v přesile Poláky rozprášili a zahnali až za řeku Wislu. To by mě zajímalo, co by Poláci řekli na to, kdyby stál někde na levém břehu Olše památník generálu Šnejdárkovi který by hleděl směrem do Polska a na podstavci by byly ty samé nápisy. To by bylo haló v Glosu Ludu a možná i v Gazecie Wyborczej. Jinak ač to tak možná nevyznívá, nejsem proti Polákům zaujatý, i když dědu vyhnali z Horní Suché na vánoce 1938 i se stromkem.
      Odpovědět

      • Re: Těšínsko 1938

        Alexander The Great 13. 8. 2012 23:43
        Polaci a Madari se k nasi prvni republice nechovali pekne a pri p r v n i prilezitosti chteli nase uzemi.
        Polaci nam vojensky skutecne pomohli v roce 1492 v bitve u Grunwaldu,proti Radu nemeckych rytiru,(krizaku),kterou Zizka vyhral diky jim.
        Zajimala by me valka mezi Madary a svobodnym Slovenskym statem,kdy se Madari snazili ujmout cast jizniho Slovenska.Slovaci (jeste v csl. uniformach)zahnali Madary a zabrali jim dost velke uzemi, ale na rozkaz Hitlera vse muselo rychle utichnout a Slovaci odstoupit dobyte madarske uzemi,nebot oba staty uz byly loutkovymi staty Hitlera. Cela sranda netrvala ani 2 tydny. Co se tyce Slovenska dnes maji 3 x vice zlatych reserv nez Ceska republika, ale jestli se nemylim, nezaplatili nam za separaci ani halir.
        Zlate reservy se pri odtrzeni Slovenska

        ( ktere je az dodneska nelegalni a p r o t i z a k o n n e a odporuje hlavnimu zakonu statu - Ustave, ktera ma velmi prisne tresty za roz-zkol statu velezradu a pod.))

        rozdelili mezi obema v pomeru 60 %pro ceskou republiku a 40 % pro slovenskou. Na druhe strane je pravda, ze Cesi se ke Slovensku nechovali vzdy cestne a podle podepsane dohody v Pitzburgu (USA) mezi ceskou a slovenskou inteligenci ji nikdy slibenou autonomii nedali. Stat se puvode psal(i na starych postovnich znamkach) Cesko-Slovensko a nevim od kdy zmeneno a kym - snad Masarykemm ktery usiloval o jednolitost naroda a tak vznikli Cechoslovaci a Ceskoslovensko a ceskoslovenska armada. N i k d y jsem v zahranici nerikal ze jsem Cech nebo Slovak jen Cechoslovak.


        Poznámka redakce:
        Bitva u Grunwaldu byla v roce 1410, nikoliv 1492.
        Odpovědět

  • asi dobře, že jsme se nabránili...

    Pavel 23. 10. 2009 12:02
    Ač při pohledu na dobové fotky naší předválečné armády člověka skoro bolí u srdce z té mnichovské zrady a beznaděje, tak si myslím, že bylo dobré rozhodnutí se nebránit. Letecké převaha Němců byla značná. Pohraniční obranné linie byly sice dobře vymyšlené a zvláště pohled na těžké objekty velmi zaujme i dneska, je ale jasné že zdaleka nebylo hotovo ani s výstavbou (zvláště některých pevnostních systému - Stachelberg, apod. a nedokončenost rozestavěných objektů) ani s výzbrojí - absence děl a minometů. Kdyby se objekty podařily vybavit alespoň houfnicemi, z nichž byly první exempláře už na výrobních linkách, kdybychom s pracemi začali alespoň o rok dříve... Ale v historii není žádné kdyby.
    Možná bychom Němcům způsobili o něco větší ztráty, než by čekali. Za to by nás ale oni opravdu zdecimovali - vybombardovaná města, zničený průmysl, obrovské ztráty na životech. Možná bychom dneska byli na sebe více hrdí, ale důsledky bychom pociťovali dosud. A pomoc spojenců? Maximálně by formálně proti tomuto konfliktu protestovali a to by bylo tak vše. Myslím si, že případ Polska je naprosto jasný - spojenci sice válku vyhlásili, ale nehnuli ani prstem. Ale jejich politika byla opravdu krátkozraká - s námi věnovali Hitlerovi nejen množství zbraní ale i významné zbrojovky a jiný kvalitní průmysl s pracovní silou, čehož mohl dokonale využít pro svoje další plány.
    Odpovědět

    • meli jsme se branit.

      jarda n. 31. 12. 2010 18:25
      neskutecny projev alibismu,my jsme se meli branit.kazdy narod kazdy clovek brani to co je jeho,a co by mu melo byt svaty.jeho rodina jeho vlast.ale to jsme my cesi.diskutujem o tom co pro habesany a polaky bylo normalni.
      Odpovědět

      • meli jsme se branit.

        Martin 14. 6. 2011 01:52
        Naprostý souhlas! Národ který nebrání základní lidské hodnoty ztrácí právo na svou existenci. Měl se toho chopit někdo s jasnou představou a ty poslance přesvědčit. Případný počáteční úspěchy v obraně a síla vůle malého národa hájit právo na život by tu evropu rozhýbaly. Každý to sledoval a každý věděl co je Hitler za hajzla. Jen potřebovali vidět že se s ním dá bojovat.
        Odpovědět

        • meli jsme se branit.

          Adam 23. 3. 2012 17:00
          Bránit se bylo naší povinností! Fakta jsou jasná: 1. I když náš opevňovací systém nebyl zcela dokončen, měl již v té době velkou bojovou hodnotu a byl postaven na většině strategických místech (lehké opevnění po celém obvodu republiky) a jejich děla ani tanky nebyly schopny naše pevnosti zničit. 2. Naše zbraně byly v té době nejmodernější v Evropě a armáda byla velmi dobře vyzbrojena. Náš kulomet vz. 38 dokázal prostřelit pancíř německých „papírových“ tanků, které byly vyzbrojeny většinou jen kulomety a ne dělem(proč asi Němci obsazovali Polsko a Francii v našich tancích a s našimi zbraněmi??). 3. Německo se v té době potýkalo v těžké ekonomické krizi, proto nemělo dostatek finančních prostředků na vývoj a výrobu dalších zbraní(proč asi byl ihned zabaven náš zlatý poklad a hutě??). Z toho důvodu se již dnes ví, že wehrmacht neměl ani dostatek pušek a nábojů (uvádí se 1 puška na 3 muže), natož kulometů. 4. Naše armáda měla před Mnichovem k dispozici cca 1500 bojových letadel (Velká Británie měla v roce 1940 údajně pouhých 700 letadel). 5. Útok na Československo nepodporovala velká většina Německého vrchního velení vzhledem k vysoké připravenosti Československa a opevňovacímu systému, proto i většina řadových vojáků wehrmachtu nešla z počátku do války s velkým nadšením, nehledě na to, že morálka i výcvik jejich armády byl špatný a nemohl se nám po této stránce rovnat. K chuti přišli až po bezproblémovému záběru naší země a obsazení Polska. 6. Co bylo však nejdůležitější, tak nepředstavitelně velké odhodlání a chuť bránit naši republiku za každou cenu! Tomu se nemůže vyrovnat snad žádná početní převaha. Proto se ptám: co jsme získali přijetím Mnichovské dohody? Vůbec nic!! Zavražděno zde bylo kolem 500 tis. lidí, převážně civilistů a i tak obrovské materiální škody. Lidé zemřeli popravou, nikoli při bránění našich hranic! Bránilo se Polsko, které mělo převážně koně a pár pušek. Bránilo se Finsko (proti Rusku), které mělo celkem pouhých 30tis vojáků a bránilo se úspěšně. Tak proč ne Československo s takovým potenciálem?? Můj osobní názor na vývoj odmítnutí Mnichova je ten, že Hitler by zřejmě vydal rozkaz k útoku, ale naše armáda v pevnostech a za podpory dělostřelectva i letectva by útok odrazila a tím by jsme vzali wehrmachtu i tu poslední chuť bojovat. Na další zbrojení by již neměli prostředky. Pokud by Francie viděla, že Německo nemá takovou sílu jak se pořád domnívali, jistě by nás následně podpořila. Tohle považuji za největší chybu a tragédii v historii této země. Bojem bychom nic víc neztratili, ba naopak by se výrazně pozvedlo sebevědomí této země a pokud by bylo nejhůř, kapitulovat by se mohli kdykoli! Vzkládám čest všem vojákům, kteří byly odhodláni bránit naše hranice a bojovat za všech okolností .
          Odpovědět

          • meli jsme se branit.

            marek 3. 2. 2013 10:55
            Naprosto souhlasím a Adamem!!!Je to pravda že odhodlaní a vlastenečtí občani a vojáci bojující a bránící svou vlast mají daleko větší sílu než sebe víc vyzbrojená Německá armáda.Proč Němci nedobili Stalingrad?byli tisíckrát lépe vyzbrojení s nejmodernější technikou své doby a Rusové je vypráskali jako psy-je to tím že takřka s holýma rukama ale s hrdostí dokázali s vynikající znalostí místního terénu udolat obrovskou přesilu.Myslím že stejné by to bylo i tady u nás a ikdyby jsme podlehli,tak alespoň se ctí a vztyčenou hlavou
            Odpovědět

          • meli jsme se branit.

            dodozv 7. 4. 2012 18:39
            Ejha, ty si to zobral nejak z ostra :)Nepresnosti, ktoré v príspevku máš nechám tak. Nesmieš ale zabudnúť na to, že hranice ČSR by bolo nutné brániť prakticky po celej dĺže, pretože až na Rumunsko sa všetci susedia chovali nepriateľsky. Iste, hlavné sily boli v Čechách, ale aj tie museli byť rozptýlené. Áno, nemecká branná moc nebola ani zďaleka tak silná, ako tomu bolo povedzme o rok. Realisticky sme sa osamotený brániť síce mohli, ale neubránili by sme sa. To si uvedomoval aj gen, štáb. No a nesmieš zabúdať ani to, že odmietnutím Mníchovského diktátu by bola ČSR odsúdená ako pôvodca vojny. V takom prípade nemám najmenšiu pochybnosť, ako by sa zachovalo Poľsko pre otázky Tešínska, Oravy a Spiša. Rumunsko by sa muselo stiahnuť, to by zvýšilo aj tlak zo strany Maďarska. A nepomohli by súdruhovia so Sovietského zväzu. j keby chceli, tak by nemohli. Stalin by isto neriskoval, aby sa proti nemu vytvoril blok krajín. Vojny sa proste ani zďaleka nebojujú len na bojisku. A ČSR bola porazená politicky. Slovami klasika(nájdi si kto to povedal) :"Ochanu hraníc ČSR môže zabezpečiť iba jej minister zahraničných vecí". Asi som nereplikoval tento výrok presne, ale podstata je povedaná.
            Odpovědět

            • Měli jsme se bránit!

              Adam 6. 11. 2012 07:09
              Na jedné straně hovoří jasně fakta - délka našich hranic s nepřítelem, převaha v tom a onom.

              Na druhé straně přepadne-li někdo Vaši rodinu, ženu, dítě, budete zkoumat jeho fyzické schopnosti a jeho výcvik anebo se bezhlavě vrhnete chránit Vaše nejdražší?!

              A jak se později ukázalo tento útok na naše nejbližší Hitlerovským Německem by byl zničující. Kromě statisíců lidí, kteří zahynuli v naprosté beznaději a bezmoci v koncentrácích (místo čestně a s nadějí na přežití na bojišti se zbraní v ruce, při obraně Vlasti) měl Hitler v plánu likvidaci našeho národa a tedy i našich nejbližších našim zotročením a odsunem na Sibiř.
              Vzhledem k Hitrlerovým plánům na osud našeho národa bylo doufání, že to nějak dopadne neskutečně naivní a krátkozraké. Díky bohu, že to vyšlo i bez našeho plného přičinění.
              Odpovědět

    • Re: asi dobře, že jsme se nabránili...

      Dávid 2. 1. 2010 01:21
      Vybombardované mestá? Zničený priemysel? Toto všetko je skôr ako apokalyptický scenár. Je známe a dá sa to aj pri troche snahy nájsť v nemeckých údajoch, že pokiaľ išlo o leteckú muníciu, tak s ňou na tom boli Nemci veľmi biedne - mali jej elteté na 2 týždne bojov.
      Tak sa Ťa teda opýtam: Ak máš munície do lietadiel akurát na 2 týždne, tak logicky to využiješ pri podpore pozemných vojsk, nie? Veď ako sa neskôr dokázalo, Luftwaffe sa po celú vojnu orientovala hlavne na taktickú zložku. Jej základom bola priama podpora vojsk, nie ťažké bombardovanie... A keďže Hitlerovi išlo hlavne o čs. priemysel, v žiadnom prípade by nedovolil (iba ak by na to dal priamy príkaz), aby ho zničili. A pokiaľ ide o mestá, tak ako neskôr priebeh vojny ukázal, bombardovanie miest nemalo želaný efekt, totiž aby zlomilo morálku civilného obyvateľstva (ako sa o tom presvedčili napr. v Londýne, neskôr Berlín, Dražďany,...). Prípad mesta Coventry (nielen) vynechávam, pretože to takisto nemalo výsledný efekt.
      Odpovědět

  • Francie a Anglie byli slepí?

    Imko 5. 10. 2009 20:23
    Jak mohli západní "spojenci" věřit Hitlerovi ?
    Odpovědět

  • Znal jsem se s p. generálem hovořili jsme..

    Krejsa J. 13. 1. 2008 00:47
    To plnicí plnicí pero o kterém p. generál hovořil jsem držel v ruce.
    Jeho názor na dobu kolem Mnichova byl takový, že i při maximálním úsilí nebylo z vojenského hlediska republiku při útoku vedemém i od jihu udržet. Vzpomínám na výzdobu jeho bytu v Jablonném n.O. Jak se také nevděčně k němu stát zachoval. Jaký to byl laskavý a lidsky příjemný človět. Jako studentovi mi dával lekce z vojenství. Když ho zbavili naši vojenské hodnosti a financí dělal topiče a snášel příkazy "Krejčí přilož!". Za války ho Němci zavřeli, ale jeho hodnost respektovali. Každý kdo ho poznal si ho tady váží. Dával mi poznatky, že divize je větší než brigáda atd. V bytě měl dar myslím od Jugoslávského krále a spoustu vyznamenání. Po válce mu vytýkali, že jako jiní neodešel mimo republiku k odboji. V jeho letech, kdy se musel nepřetržitě hlásit na gestapu nešlo nic dělat. Teprve asi před dvěma léty byla na domě kde žil poslední léta svého života umístěna pamětní deska. Moje matka mě brávála ke generálovým často. Půjčovali si s pí. generálovou knihy a obě hovořily francouzky a to na malém městě moc lidí nezvládalo. No a já jsem mohl díky tomu hovořit s p. generálem a prohlížet si jeho vojenská ocenění. Víte, prošel jako frontový velící důstojník za 1.války legiemi a to se v narůstajícím nebezpečí od Německa tehdy hodilo. Když bylo po všem hodnost mu byla tady sebrána. Smutné bylo, že musel přijet ruský maršál aby se zeptal na hrdinu legionáře Krejčího a až na jeho popud naše velení vrátilo alespoň něco z toho na co měl tehdy nárok aby mohl důstojně žít.
    Odpovědět

  • štěstí

    mezulán 24. 6. 2007 02:54
    Vzkaz pro všechny chytrolíny,kteří si myslí jak udatně jsme se měli bránit.Naše jediné štěstí bylo že jsme to neudělali.Byli jsme obklíčeni Němci ze tří světových stran navíc zdaleka ne všichni naši vojáci projevovali bezmezné nadšení se bránit.Byla zde tehdy velká menšina Madarů,Poláků,málo loajální Slováci a hlavně třímilionová něm. menšina,což už je slušná pátá kolona.Pokud bychom se bránili náš národ by byl utopen v krvi a dnes by už pravděpodobně neexistoval.Němci by nás stačili i za těch šest let než prohráli válku vyhladit a nikdo by nám nepomohl.Jako názorný příklad jak by to dopadlo v praxi je Polsko,které bylo napadeno o rok později.Záp.spojenci sice vyhlásili Německu válku ale jinak pro Poláky nehnuli ani prstem.Sice dneska jako národ existují ale to jen díky tomu že jich je daleko víc než nás,několik milionů jich bylo za války vyhlazeno.
    Odpovědět

    • Re: štěstí

      viki 9. 11. 2009 10:52
      Angličani šli kvůli Polákům do války!
      Odpovědět

      • Re: štěstí

        virgo 2. 3. 2011 13:53
        to myslis podivnou valku, nebo sitzjrieg? :-)
        Odpovědět

      • Re: štěstí

        Bratislava 22. 2. 2010 11:07
        Keď sa na situáciu pozriete globálne, čomu by sa vlastne zabránilo. Čo znamenala 2. sv. vojna pre ČSR a svet.
        ČSR by bola zdevastovaná /tak či tak/, celé roky pracovali pre Hitlera /vlastne podporovalo /bývalé ČSR/ zabíjanie/ a svetu by sme zachránili desiatky milionov obetí, koncentráky nevýslovné krutosti, pád Poľska Francúzka atď komunizmus. Vyberte si ale asi tie milióny životov sú snáď dôležitejšie
        Odpovědět

    • Re: štěstí

      Tábor 20. 10. 2008 19:04
      Minchovský dikát je nezvratným důkazem nepřemožitelnosti Čs. armády v září 1938.

      Velký ůspěch německé propagandy spočívá dnes v tom, že nejsou kladeny žádné skutečně relevantí otázky. Na př.:

      1. V jakém ekonomickém a politickém stavu bylo Německo v září 1938?
      2. V jakém stavu byla WH v září 38? (Nikoliv v červnu 41!)
      2. Mohla WH splnit její ůkol v daném čase a prostoru?
      3. Jak zamýšlelo čs. velení uskutečnit svůj "Druhý plán" jehož bod č. 1 zní: "Nutnost ofenzív na cizí teritorium v nejčasnější době možného konfliktu."?
      4. Jaký byl dispositv čs. armády 30.9.38?

      Odpověd´: 1: Velmi těsně před převratem. 2.:Nedostatečný. 2. V žádném případě. 3. Blokádou lineckého kataraktu. 4. Čs. 4. Armáda (Gen. L. Prchala)
      měla jasně ofensivní, a masivní, dispositiv.

      Německý lid v září 38 válku nechtěl a ztráty na lidských životech by nebyl toleroval ani jeden den. Stejně tak, jako velení WH. I když pánové z OKW měli zcela jiné pohnutky než prostí lidé.

      A tak zorganisovali - via Mussolini - Mnichov. Tím si mohl M. vyrovnat ůčet za Benešovu iniciativu v SN blokovat Suezký průplav v r. 1935, a za podporu Jugoslávie v l. 1918-19 v istrijské otázce.
      Odpovědět

      • Re: štěstí

        Josef Krejsa 4. 10. 2010 17:08
        Hovořit o německém lidu a jeho vůli v době, kdy jakýkoliv jiný názor než oficiální byl ihned Hitlerem tvrdě trestán, je dost naivní. Přál bych pisateli tohoto názoru navštívit pamětníky z tehdejších Sudet, co se tam tehdy dělo. A to byl prostor, který byl určen k zadržení útoku!!!!.
        Odpovědět

      • Re: štěstí

        mezulán 21. 12. 2008 01:07
        Tyto argumenty zde uvedené by měly svoji váhu pouze za předpokladu,že útočící Německo napadne ze západu Francie, s čímž ostatně počítala čs. obranná doktrína.Jelikož bylo už týden před Mnichovem francouzskou vládou oznámeno ,že svoje závazky vůči nám nesplní,tak další argumenty v tomto směru směřující k obraně našeho státu dostaly červenou.A ještě poznámka k tomu něm. lidu.Myslím si že nebyl zdaleka v takové pozici aby rozhodoval o válce nebo míru.
        Odpovědět

        • Re: štěstí

          Krejsa 4. 9. 2010 17:27
          To je právě ono. Gen.Krejčí dožil svůj život V Jablonném n.Orl.,kde m.j.po záboru pohraničí probíhala hranice Sudet.Gen.Krejčí věděl na čí straně bude obyvatelstvo tehdejší německé národnosti a to se později potvrdilo při vítaní Hitlera v blízké oblasti Sudet.
          Gen.Krejčí byl skutečný voják, ne jen vysoký státní úředník.
          Odpovědět

          • Re: štěstí

            Jirka 31. 10. 2010 22:35
            Závidím Vám tu možnost mluvit s panem generálem. Je v Jablonném nějaké muzeum nebo expozice věnovaná tomuto člověku? Rád bych si je prohlédnul. Určitě po něm zbylo mnoho zajímavých dokumentů.
            Jirka K.
            Odpovědět

            • Re: štěstí

              Krejsa 27. 5. 2011 23:57
              Zdravím Vás a mohu Vás pozvat do vojenského muzea v Králíkách které jsou právě v oblasti kde jsou pro veřejnost zpřístupněna opevnění /blízko hranice s Polskem/ a expozicemi kde je panu generálovi Krejčímu věnována jistá část dobových dokumentů a tehdejší voj.technika. Vřele doporučuji.Přeji hezký den.
              Odpovědět

    • Re: štěstí

      jesni 14. 7. 2008 19:17
      Jasný souhlas. Bez pomoci jsme šanci pouze na dílčí úspěch - např. stabilizaci fronty na Vltavě a obranu Prahy. Dalším naším strategickým bodem byla č.m.vrchovina a obrana Brna a Olomouce. Posledním plánem velení byl ústup na moravsko-slovenské pomezí. Jinak byly asi před 3 lety odtajněn německý plán přepadení - hlavní směry útoku byl vedeny ze západu na Prahu,Plzeň a Ústí nad Labem - přesně tam kde se to nejméně očekávalo.
      Odpovědět

      • Re: štěstí

        Krejsa 20. 8. 2008 17:09
        Zdravím. A právě toho se gen. Krejčí obával, když mi o těch událostech, jako studentíkovi vypravoval. Zdůrazňoval právě západní a jižní prostor jako směr pravděpodobného útoku na republiku. Škoda že jsem nevyužil jeho ochoty o této době hovořit. Nedávno mu byla v Jablonném n. O. odhalena pamětní deska. Alespoň to.
        Odpovědět

    • Re: štěstí

      Krejsa J. 13. 1. 2008 00:56
      Souhlas. Politické struktury po r.1948 hlásaly, že vláda byla kapitulanská a že měl být boj. Kdo byl na vojně nebo o té době něco četl tak ví, že chuť bojovat nestačí.
      Odpovědět

      • Re: štěstí

        Mike 15. 1. 2008 14:31
        To je pomerne omyl, jednal by valka pravdepodobne skoncila daleko drive, protoze Hitler by tezko napadl Polsko v r39, nemel by moc cim a hlavne by nemel nasi vyzbroj pro 40 divizi
        Odpovědět

        • Re: štěstí

          Odpověď 3. 3. 2008 14:09
          Kdo má kvalitní informace z té doby a je zvyklý reálně uvažovat tak ví,že vojenský odpor by naopak urychlil vývoj, protože z ryze vojenského hlediska bylo možné klást efektivní odpor 14 dnů za cenu nenahraditelných škod.Připouštím,že dobrý pocit ze sice neúspěšného odporu by mohl u někoho být.Přeji hezký den.
          Odpovědět

          • Re: štěstí

            Krejsa 28. 5. 2011 00:02
            Naprostý souhlas. Na konci války se ukázalo, jak by vše dopadlo, Pár nedočkavců se postavilo odcházejícím vojskům demonstrativně na odpor a když něm.vojska"zadupala" utekli tito do lesů a nechali v tom obyvatele obcí o samotě.
            Odpovědět

  • rusko-polská válka 1919-1920

    Ondra 15. 1. 2006 12:32
    Výňatek z knihy "Velká encyklopedie válek":
    Když se německé vojsko stahovalo podle podmínek příměří z r. 1918 z Polska, postupovaly sovětské bolševické jednotky na západ přes polské území a v únoru 1919 dosáhly řeky Bug. Polské vojsko v čele s generálem Pilsudskim zatlačilo Sověty zpět k řece Berezině a na Ukrajinu. Nejvyšší rada Dohody schválila dočasnou polskou hranici s Ruskem, 28. ledna 1920 však sovětští představitelé začali požadovat jinou, podél momentální válečné fronty, která ležela dále na západ. Pilsudski doufal v obnovení polské hranice z r. 1772 a získání Ukrajiny. Pilsudského vojsko se spojilo s antisovětskými Ukrajinci vedenými Simonem Petljurou, vypravilo se na pochod ke Kyjevu a ve dnech 25. dubna - 7. května 1920 jej dobylo. Sovětský protiútok vyhnal Poláky od Kyjeva a Vilna, kde jednotky Michaila Tuchačevského obrátily Poláky na útěk. V polovině srpna 1920 se sovětská armáda ocitla v blízkosti Varšavy, kde se jim Poláci, nyní za pomoci Francouzů vedených generálem Maximem Weygandem, postavili na odpor a desetidenním boji je odrazii. Polská armáda pak pokračovala v ofenzívě a porazila Tuchačevského jednotky v září 1920 v boji nedaleko řeky Němenu. 12. řijna 1920 přistoupily obě strany na příměří i předběžnou smlouvu v Rize, která se stala definitivní 18. března 1921. Sověti uznali polské územní nároky na východě.
    Odpovědět

  • cs-polske vztahy 1919- 1938

    jan 8. 1. 2006 22:11
    Nejsem sice historik, ale po precteni rozhovoru s gen. Krejcim a vasich postu musim neco pridat ohledne cs-pol vztahu v mezivalecnem obdobi. Na podzim 1918 se cesky narodni vybor v Opave a polsky vybor v Cieszynie dohodly, ze Tesinske Slezsko bude rozdeleno podle narodnostniho slozeni obyvatelstva - tato dohoda mela byt pozdeji uznana vladami obou statu. Varsava ji uznala, Praha ne. V lednu 1919 Ceska armada zautocila na Polsko s cilem obsadit uzemi az do Bielska - zastavili jsme vas az pod Skoczowem, co jste tam hledali, kdyz tam Cecha nebylo odjakziva, nevim. CSR vznikla na zaklade sebeurceni narodu, ale k Polakum jste tento princip nejak nebyli ochotni uplatnit. Polsko tehdy bojovalo o zivot s bolseviky na vychode, a ve Slezsku vojska skoro vubec nemelo. Pozdeji kdyz Ruda armada se blizila k Varsave, T.G.Masaryk blokoval dodavky zbrani pro Polsko a presvedcoval GB a Francii, ze Polsko padne a proto CSR musi dostat co nejvetsi cast Slezska. To znamena, ze jste se postavili proti Polsku na stranu bolsevickeho Ruska - dost bizarni spojenectvi demokrata Masaryka s bolsevikem Leninem. Pilsudsky ale vyborne rozehral bitvu u Varsavy a bolseviky jsme odehnali - Stalin se potom po 17.09.1939 pomstil m.j. tak ze vyvrazdil nase dustojniky (asi 20 tis.) v Katyni a jinde. Pred valkou vy jste meli spojeneckou smlouvu se Sovety, a my - Polsko - jsme byli pro ne cilem, ktery je treba znicit, ne proto, ze neco chceme, ale proto, ze existujeme. Stejny cil melo Rusko vice mene za poslednich 500 let, takze pro nas to nebylo nic noveho. V te situaci o cs - polskem spojenectvi bylo tezke hovorit. Polskou mensinu na Tesinsku se CSR snazila dost brutalne asimilovat. Ve 30. letech ministr Beck vedl politiku stejne vzdalenosti od Nemcu a od Sovetu - meli jsme s nimi smlouvy o neutoceni, ale nic vic - zadne spojenectvi. Nemci chteli aby Polsko pristoupilo k Antikominternovskemu paktu - Beck odmitl. Pilsudski a Beck v 1933 a v 1936 navrhovali Francii preventivni valku proti Nemecku - bezvysledne. Jeste pred Mnichovem prez. Mościcki se ptal prez. Benese, jestli CSR se bude v pripade ohrozeni branit proti Nemcum a nabizel pomoc. Nekde v polovine zari 1938 Benes kontaktoval Mościckiego ve veci vylepseni vzajemnych vztahu, pokud vim, nevylucoval i odevzdani Polsku sporneho uzemi. Pak prisel Mnichov, Beck stal na stanovisku, ze Polsko v zadnem pripade nemuze jit spolu s Nemeckem, ale kdyz CSR dela nejake teritorialni ustupky ve prospech nemecke mensiny, proc polska mensina ma byt horsi, zvlaste kdyz hrozilo, ze Tesinsko obsadi Nemci. A potom bylo polske ultimatum - prijate cs. stranou - a Polsko obsadilo tu cast Tesinska, ktera byla dohodnuta v 1918 roce - ale nic vic. Polska mensina byla aspon na jeden rok uchranena od nacisticke okupace. Po Mnichovu kdyz cs. vojaci prchali pres Polsko do Francie (ok. 1000 letcu a mnozi jini) byl jim umoznen volny prujezd - chova se tak nepritel? Nepratelska zeme by je internovala nebo vydala zpatky Nemcum.
    Odpovědět

    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Foter 18. 7. 2010 16:27
      Zapomíná se na Slezany, původní obyvatele Těšínského knížectví. Mají svůj jazyk, napůl moravština a napůl polčtina, s kořeny více polskými, tzv. ponašymu. Země odjakživa zaostalá o kterou se až do bjevení uhlí nikdo nestral a lid ani jejich řeč nikdy nedošla oficiálního uznání. Po roce 1850 sem za prací z jedné strany přicházeli Poláci z ještě bídnější sousední Haliče a z druhé strany z přilehlých oblastí Moravy a Čech. Byli to nemajetní lidé uvolnění ze statků po zrušení roboty. Každý v místním nářečí spatřoval znyky své řeči a toho využili "buditelé" obou stran. Zapomíná se také na Němce, kteří do Slezska a na Těčínsko přišli na pozvání šlechty jako kolonisté. Ti jediní, podle mně, můžou se Slezany mluvit o Slezsku včetně Těčínska jako o své vlati. Žili tady dlouho před tím, než přicházeli lidé za prací do hornictví. Ale už i první horníci byli zváni majiteli dolů prostřednictvím náborčích. Místní nestačili a tento trend trval skoro až do konce 2O. stoleti. Kdo má tedy právo na Těšínsko? Sebeurčení podle národnosti je špatná cesta. USA by na tomto základě nikdy nemohly vzniknout. Na druhé straně jsou na sporném uzemí doložny neslovanské kultury několik tisíc let před Kristem. Nejsme z části jejich potomky? Proto fandím Evropské unii bez nacionalistů.
      Odpovědět

      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        Ivo 1. 1. 2011 03:16
        O Slezsko, resp jeho větší část přišli země koruny české za války o rakouské dědictví v 18-tém století, kdy jej uchvátilo Prusko. Přesto např Kladsko patřilo pořád do Pražské diecéze až do r. 1948(?)
        ivo
        Odpovědět

        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          maxx 27. 9. 2011 20:59
          nič vo zlom, veď za Těšínsko ČSR v arbitráži zaplatilo územím na Orave, kde dodnes má slovenská menšina v Poľsku problémy. Divím sa, že to tu nik nespomenul. Udalosti po 15. marci boli predurčené dianím po prijatí Mníchova. Slovensko na to doplatilo Viedenskou arbitrážou a stratou východu s Košicami. Keby nevznikol tzv.Slovenský štát, toto územie by pripadlo Maďarsku celé. Kapitulantstvo strhlo do záhuby oba národy.Nič proti Poliakom, ale ich veľkopanská nátura je len severnou odrodou naturelu maďarského v nostalgii za spišskými mestami. A nacionalizmus v tomto priestore narobil za stáročia dosť zla.
          Odpovědět

    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Jindřich 21. 6. 2010 14:08
      Snad bych si po čtyřech letech dovolil uvést některá tvrzení o Těšínské kampani 1919 na pravou míru.
      Polské vojsko v té době (začátek 1919) nebojovalo s bolševiky (ti přišli až na podzim, kdy bylo Těšínskou již zajištěno) ale s Ukrajinci. S jistou zlomyslností, lze říci, že právě bylo zaujaté zabíráním oblastí s převládajícím ukrajinským obyvatelstvem. Takže se my Češi vůbec nemusíme stydět za zabrání oblastí, které náležely po předchzích více než 700 let vždy ke Koruně české, a která k polskému státu nikdy v pravém slova smyslu nenáležela.
      Poláci trpívají představou (kterou v nich asi podporuje naše celonárodní fňukání), že bitvou na Bílé hoře Český stát zanikl, a jeho území je tudíž od té doby k volnému zabrání.
      Odpovědět

    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Lukáš 3. 12. 2006 16:37
      Milí pane těšínsko bylo součástí zemí koruny české po 300 let. Poláci tam přišli až ke konci 17.století to si mužete najít kterékoli odborné publikaci. A pokud vím tak to bylo Polsko které první podepsalo s nacistickým Německem smlovu o neutočení apod. v roce 1934. Máte se tedy čím chlubit krom toho že jste nám vrazili nůž do zad v roce 1938 a přátelsky ste si podali ruku s Hitlérovskou bestií. Kolik bylo zastřeleno lidí polskou soldateskou na těšínsku to neříkáte co a nuceně vysídleno a to nemluvim o roce 1968 zkrátka ste zrádci slovanstva a to vám nikdo nevymaže s čela.
      Odpovědět

      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 4. 12. 2006 14:09
        Tesinsko nikdy nebylo soucasti zemi koruny ceske, bylo to leno - to je rozdil. Ano, Polsko podepsalo s Nemeckem smlouvu o neutoceni v 1934, stalo se to pote, kdyz Piłsudski nenasel partnera pro preventivni valku proti Hitlerovi, a proto chtel aspon tak zajistit polskou zapadni hranici. Srovnejte to, mily pane, s ceskoslovensko - sovetskou spojeneckou smlouvou, ke ktere vedlo mezi jinymi spolecne ceskoslovensko - sovetske nepratelstvi k Polsku. Tady je dost zajimavy clanek ceskeho autora na toto tema :
        glosy.info/texty/ceskoslovensko-so...

        Spocitejte take obeti radeni ceskoslovenske soldatesky na Tesinsku v letech 1919 - 1920. A nejsou nahodou Rusove zradci Slovanstva, kdyz se mnohokrat v dejinach spojili s Germany proti Polsku? Hned po sovetske agresi v zari 1939 Benes v jednani se sovetskym velvyslancem v Londyne Majskym podporil sovetskou agresi proti Polsku. Kdo je teda tim zradcem? A rok 1968 - za to mohou Soveti, v letech 1980 a 1981 staly take ceskoslovenske tanky na polskych hranicich, stacil jeden prikaz z Moskvy, a cs. armada by poslusne zautocila na Polsko v zajmu Sovetu.
        Odpovědět

        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          giro.c 20. 5. 2007 22:13
          tedy nevím, ale v roce 68 byly polské jednotky u nás ne? že by bratrská pomoc?
          Odpovědět

          • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

            Krejsa J. 13. 1. 2008 00:51
            Bylo mi tehdy 20 ale vím, že na základě výsledků 2. sv. války byl ve východní Evropě pouze jediný velitel a tím byl tehdejši SSSR.
            Chce to si o té době něco přečíst.Myslím odborného.Ne politické články v novinách.
            Odpovědět

            • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

              Láda 5. 6. 2008 15:55
              1918-1938-1968 Tak mám dojem že tohle už je hledání argumentů za každou cenu! To už může někdo tvrdit jak moc je podezřelé, že Varšavská smlouva byla vařšavská, nebo podobné nesmysly. Vtehdejší situaci nelze snad žádné zemi vyčítat snahu o získání zdrojů, nebo strategických výhod, Ve způsobu vytčení hrannic polska (viz ostatní posty-národnostní bojůvky, rozdrobení protistran, Nesouhlasy s arbitrážemi, atd)nacházím paralelu se vznikem Izraele o 30let později. Možná vám to připadá jako úlet ale já se tomu neubránil. Všechny zdravím. PS:Skvělé stánky!!!
              Odpovědět

    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Láďa Vohralík 1. 12. 2006 16:06
      Těšínské knížectví bylo historicky vázáno k Čechám, proto ho chtěl i Masaryk a ostatní vládní činitelé té doby.Obě strany chtěli to uhlí co se tam nacházelo.A Československo mělo tenkrát více štěstí achtělo ho. Navíc Poláci si o válku s bolševiky v letech 1919-1920 koledovalo. Proč chtěli poláci Ukrajinu?Tak jako bolševici chtěli víc území. Chtělo snad Československo ještě další územní ústupky na Polsku?Jasně na Spiši a Oravě jsme se také handrkovali.Ale či polovojenské bojůvky řádili na československo-polském území? Polské!Kdo chtěl vymazat čí stát z mapy evropy?Kdo toužil mít hranice s Maďarskem? Důležitější spíš to, že naši vojací umírali při osvobozování Polska a vaši pak při osvobozování Československa.Tak jsme snad všechny vzájemné křivdy napravili a se ctí můžeme vedle sebe žít dál.Ahoj Láďa
      Odpovědět

      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 4. 12. 2006 13:55
        Tesinske knizectvi bylo leno koruny ceske, od poloviny XIX stol. tento vztah byl uz mrtvy. Podle principu sebeurceni spravedlive bylo rozdeleni Tesinska ktere dohodly mistni narodni vybory v 1918.
        Na podzim 1918 vytvoril Lenin Zapadni skupinu Rude aramady s ukolem exportu revoluce do zapadni Evropy, v breznu dochazi k prvnim stretum s polskou aramdou - nerozumim, jak si mohlo polsko koledovat o bolsevickou agresi.
        Odpovědět

    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      aha 28. 9. 2006 06:08
      Hezke, ale ten samej princip jednou odsuzujete apodruhe obhajujete.

      Kdyz Cesi chteli obsadit sporne uzemi v dobe kdy vypadalo ze se polska zmocni soveti bylo to spatne.

      V dobe, kdy vypadalo, ze se ČSR zmocni Nemcko, si posko obsadilo sporne uzemi a to bylo pry spravne,jelikoz hrozilo ze by ho obsadili Němci !
      Odpovědět

      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 4. 12. 2006 13:50
        V lednu 1919 polsko - bolsevicka valka teprve zacinala, CSR chtela obsadit kosicko - bohuminskou drahu a uhelna loziska, o zadnem "zachranovani uzemi pred sovety" nemohla byt rec.
        Odpovědět

    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      tomek 23. 7. 2006 09:55
      Witam czy mogę prosić o kontakt? Widzę,że ma Pan dużą wiedzę dotyczącą Zaolzia a ja aktualnie zbieram inf. dotyczące militarnego aspektu czeskiej napaści na Zaolzie. Mój adres
      [email protected]
      pozdrawiam Tomek Sypniewski
      Odpovědět

    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      kuba 16. 3. 2006 14:22
      Trzeba przyznać, że Czesi w 1918-1920 mieli spore ambicje jeśli chodzi o tereny, jakie obejmować miała CSR. Do obszarów, których domagali się, a których jednak nie uzyskali, oprócz wsch. części Śl. Cieszyńskiego, całości Spisza i Orawy (o tym pisałem gdzie indziej) należały jeszcze:
      -Łużyce, które chcieli,przynajmniej oficjalnie po to by "wziąć w opiekę bratni słowiański naród łużycki"
      -Ziemia kłodzka -Kladsko (X-XVIIIw. w granicach Król Czech, na początku XXw. ludność czeska zamieszkiwała jej zach. skrawek- kilka miejscowości wokół Kudowy Zdrój).
      -Inne części niemieckiego Śląska (okolice Nysy, Raciborza itd.), z czego otrzymali tylko Hulcinsko.
      -pograniczne obszary Dolnej Austrii(częściowy sukces, przyłączenie Valticka, Vitorazska i tzw, Trójkątu morawsko-dyjskiego. Jednak niektórzy czesi śnili zapewne o granicy na Dunaju...).
      -jeszcze więcej ziem "Wielkich Węgier" niż przyznał CSR Trianon, tzn. tereny przemysłowe na północ od Miskolcu, oraz pas ziem w zachodniej części węgier króry stanowił by korytarz łączący CSR z Jugosławią (to chyba był wspólny projekt obu państw).
      Przynajmniej część z tych rządań CSR ponowiła w 1945. Wtedy uzyskano 40km2 skrawek węgier na pd od Bratysławy- Jarovce, Rusovce, Cunowo (oczywiście nie licząc zwrotu zaborów z lat 1938-39). Na szczęście dla nas Polaków nową granicę Pl-CSR oparto na starej granicy Niemiecko-czechosł. sprzed 1938. Czesi chcieli Kłodzka (przede wszystkim, ale nie tylko), jednak Polska zarządała w zamian Zaolzia na co z kolei oni nie przystali. Ja osobiście uważam że korzystniejsze dla nas było by zatrzymanie Zaolzia za cenę zrzeczenia się praw do Kłodzka (trzeba przyznać- Polaków przed 1945 NIGDY tam nier było). Warto zauważyć, że oba te obszary są podobnej wielkości, jest tam węgiel (na Ziemi kłodzkiej już się chyba nie wydobywa:(), poza tym góry i lasy. No ale stało się iak jak się stało...
      pozdrawiam
      Odpovědět

    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      kuba 20. 2. 2006 11:07
      Linia kolejowa z Ostrawy do Koszyc, przebiegająca przez sporne terytorium Zaolzia, była jedną z 2 najważniejszych (obok linii Brno-Bratysława) arterii komunikacyjnych łączących ziemie czeskie i słowackie. W 1919 kiedy Węgierska republika Rad usiłowała zatrzymać przy sobie ziemie słowackie posiadanie tej linii i możliwość jej strategicznego wykorzystania decydowała wręcz o być albo nie być państwa czechosłowackiego.
      Wydaje mi się, że nasz kraj co prawda nie miał nic przeciwko niepodległości Czech, ale do idei wspólnego państwa Czechów, Słowaków i Zakarpackich Ukraińców był ustosunkowany dość nieprzychylnie, jeśli nie wrogo. Polska chciała mieć przecież wspólną granicę z Węgrami(zresztą gdy w marcu 1939 wojska węgierskie wtargnęły do Rusi Zakarpackiej, na nowej, polsko-węgierskiej granicy doszło do przyjacielskiego powitania się żołnierzy obu państw). Polska liczyła też w 1918-1919, że w większości katolicki naród słowacki opowie się za związkiem z Polską, a nie z Czechami (koncepcję taką popierali jednak tylko niektórzy sł. politycy np. Sidor). Nasza propaganda wykorzystywała wtedy między innymi obalenie słupa maryjnego w Pradze jako dowód bezbożności Czechów.
      Pozdrawiam
      Odpovědět

      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 20. 2. 2006 15:45
        No właśnie, czyli linia Bogumin - Koszyce nie była jedynym połączeniem ze Słowacją, poza tym istniało jeszcze połączenie przez Puchov. Oczywiście, że dla CSR celem strategicznym była kolej i złoża wegla kamiennego w Zagłębiu Karwińskim, dlatego wymyślili argument historyczny, dosyć słaby - Księstwo Cieszyńskie było wprawdzie lennem Korony św. Wacława, ale średniowieczne prawo lenna to jest dosyć luźne powiązanie wasala z suwerenem, poza tym to prawo przysługiwało Habsburgom, a Masaryk nie był następcą Habsburgów na tronie praskim. Celami strategicznymi Polski były z kolei węzeł kolejowy w Boguminie, który umozliwiał połączenie polskiej sieci kolejowej z Europą Zach. z pominięciem Niemiec, węgiel i prawo samostanowienia polskiej ludności, która była na Zaolziu w większości. Dosyć dobry materiał po angielsku jest pod linkiem w jednym z pow. postów od historika (raven. coś tam). W latach 1919 - 1920 CSR wystąpiła de facto jako sojusznik bolszewików - wtedy chodziło również o nasze (i nie tylko) być albo nie być. A gwóźdź do trumny czs. - pl. przyjaźni wbił Benesz w lipcu 1920, kiedy wymusił na Polsce zrzeczenie się praw do Zaolzia w zamian za tranzyt broni z Francji - i nie dotrzymał obietnicy, broni nie przepuścił. Po prostu zarówno Moskwa jak i Praga zgodnie zdefiniowały Polskę jako wroga. Po takich doświadczeniach nie ma się co dziwić, że Polska chciała mieć wspólną granicę z Węgrami, CSR postawiła na sojusz z ZSRR i kwestionowała polską granicę wschodnią - też chciała mieć wspólną granicę ze swym sojusznikiem. Co do słupa maryjnego, no cóż, głupota nie boli (podobno), to jest tylko dowód na to, że jesteśmy normalnym narodem. Ostatnio w czeskich mediach znalazłem artykuł na temat csł. - sowieckiego, gdzie było napisane, że sojusz z Polską był niemożliwy między innymi dlatego, że w CSR było przed wojną liberalne prawo dopuszczające rozwody a to był dla katolickiej Polski grzech śmiertelny. Tak, że - każdy naród ma swoich, powiedzmy, mądrych inaczej. Pozdrawiam. :-)
        Odpovědět

        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          kuba 22. 2. 2006 15:27
          Jednej rzeczy nie rozumiem. Mianowicie-Polska chciała oprzeć granicę z CSR na zasadzie etnicznej. Nasi politycy jako argument za przyłączeniem Zaolzia przytaczali austro-węgierski spis ludności z 1910r. który stwierdzał że istotnie większość ludności stanowią tam polacy. W porządku, zasada etniczna. Jednak oprócz tego nasz kraj rządał jeszcze pn. Spisza i górnej Orawy. Historyczny argument że część Spisza(z resztą zupełnie nie pokrywająca się z obszarem zajętym w 1920)należała na zsaadzie nie spóaconego przez Węgrów zastawu od XV do XVIIIw. do Polski był chyba równie słaby jak ten czeski dotyczący Cieszyna. CSR nie była spadkobiercą Królestwa św> Stefana. Co do tych terenów spis z 1910 stwierdzał że te tereny zamieszkują przede wszystkim Słowacy, na Spiszu dodatkowo od wieków mieszkało sporo Niemców. W miastach zaś było trochę Węgrów (gł. administracja).Polaków zaś (wdg. spisu) prawie w ogóle. Nie wiem jednak na ile rozbudzona była świadomość narodowa ówczesnych Górali z karpackich wiosek, i czy wielu nte uważało się za "tutejszych":-), którzy nie identyfikują się z żadnym narodem. Zwłaszcza że na pograniczu dochodziło do wymieszania języków i narzeczy. Faktem jest że nasi zajęli w 1920 ok 590 km2 byłych "górnych Węgier" z ok 25000 ludności, a w 1938 ok 200km2 z ok 5000 ludności (piszę z głowy). O ile zajęcie zaolzia przebiegło bezkrwawo, to zajęcie tych kilku słowackich wiosek kosztowało nas 3 zabitych i 10 rannych żołnierzy, ponieważ opanowano je zbrojnie po jakimś incydencie z poturbowaniem Polskich wysłanników (polecam stronę Związku Słowaków w Polsce (Spolok Slovakov v Polsku). Z opanowanych terenów znaczenie gospodarcze miał tylko obszar na pn. od Czadcy (linia kolejowa Jabłonków-Świerczynowiec-Zwadroń).Atutem pozostałych były chyba tylko lasy i PIĘKNE WIDOKI:-). To wydarzenie jednak osłabiło niemal do zera słowacką orientację propolską. Kiedy niecały rok później kilka dywizji sł. wspomogło od połódnia niemiecki atak na Polskę słowacka propaganda określała tę akcję zbrojną jako naprawienie krzywd z lat 1920 i 1938.
          Na koniec ciekawostka-na austro-węgierskich banknotach z początku XXw oprócz dużych napisów po niemiecku i węgiersku, widnieją też napisy słownie informujące o wartości danego banknotu w językach wszystkich mniejszości narodowych monarchii(np. dwadzieścia koron, dvacet korun). Nie ma jednak po słowacku ( było by dvadsat korun).
          Srdecny pozdrav.
          Odpovědět

    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      karel 10. 1. 2006 14:04
      Když už tak silně trváte na právu na sebeurčení pro těšínské Poláky v ČSR, tak mi vysvětlete, proč tento princip nedodrželo i Polsko? Předválečné Polsko v sobě zahrnovalo několik milionů Ukrajinců, Bělorusů, Němců apod.

      Po první světové válce nebylo možné dělat etnicky zcela čisté státy. Proto jak ČSR, tak Polsko mělo národnostní menšiny. Prvořadá při tvorbě hranic byla kromě historických nároků strategická bezpečnost státu.

      Jinak 1. října nám Polsko dalo dost sprosté ultimátum - bylo si vědomo, že ČSR v dané situaci nemá jinou možnost, než Těšínsko odstoupit.

      Viz také: www.fronta.cz/dokument/zaznam-jedn...
      Odpovědět

      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 10. 1. 2006 16:13
        Kazde ultimatum je sproste, taka uz je proste politika, ale ne jenom ona. Polsko je nezavisly stat se vsemi klady a zapory podobne jako kazdy jiny. Okolnosti, ktere vedly k Polskemu ultimatu, se pokousim vysvetlit v mych sousednich postech, precti si je prosim pokud te zajimaji, a napis, co si o nich myslis. Zdravim.
        Odpovědět

    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Dzin 9. 1. 2006 21:19
      Jen bych si dovolil malou reakci. Pilsudski zrovna nebyl moc spísou pro Polsko. Naopak, špatně rozehrál celou válku. Polsko se ocitlo na pokraji katastrofy, když zahájilo nevyprovokovaný útok na Sovětské Rusko s cílem co největších územních zisků (sice to hlavně v současné době není moc populární tvrzení, ale projednou mají sovětská historická díla pravdu). Kalkulovalo s tím, že sovětské Rusko je vyčerpané po občanské válce a nebude klást významnější odpor. Přepočítalo se a bolševici zahájili protiútok. Jeho štěstím bylo to, že se tentokráte zase bolševici přepočítali a Polsko podcenili. Na Visle mu navíc pomáhala francouzská vojenská mise v čele s Weygandem, byť hlavní tíha bojů ležela samozřejmě na samotném Polsku.
      Ovšem vyzdvihovat Pilsudského roli v konfliktu není zrovna ideální, protože on byl jedním z těch, kdo za vzniklou situaci mohli.
      Nechci samozřejmě popírat agresivní choutky Ruska vůči Polsku, ale zrovna Polsko-sovětská válka v tomto kořeny nemá, resp. má je až její druhá polovina, když bolševici odrazili polský útok a přešli do protiútoku (snažili se poté využít situace).
      Stejně tak i okupace části českého území Polskem není to, že by si vzalo co mu právem náleželo. První dohoda z 5.11.18 mezi Národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou dělila Těšínsko a jednalo se o prozatímní dohodu a tak byla chápána oběma stranami. Československo pro pozdější dělení spoléhalo na historické argumenty, Polsko na princip sebeurčení. Nakonec nevyšlo ani jedno a Československo se to rozhodlo řešit ozbrojenou silou (mimochodem ČS armáda nebyla zastavena tou polskou, ale sama se zastavila na rozkaz Prahy, která tak jednala na základě politických tlaků). Po zastavení bojů bylo Těšínsko nově rozděleno dohodovou komisí v čele s gen. Niesselem 3.2.19 v Paříži. Oba státy byly ale opět nespokojeny a tak definitivně bylo Těšínsko rozděleno velvyslaneckou komisí 28.7.20. Tu oba státy a přijaly byť ani jeden s ní nebyl spokojen. Zde se nepřihlíželo ani k historickým jevům a ani k národnostnímu sebeurčení, ale hlavním kritériem nakonec byla stránka ekonomická.
      Když tedy Polsko v roce 38 obsadilo zbytek Těšínska, rozhodně si nebralo to, co mu náleželo právem.
      Odpovědět

      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        Skoky 29. 12. 2006 02:26
        Pánové jen co vím o "Zázraku na Visle".Vím jen tolik, že Polská zásluha či zásluha Gen.Weyganda by byla k ničemu.Vím že to Tuchačevskij řídil operace bolševiků už při vyhánění Poláků z Ukrajiny.To on dal příkaz Buďonnému, aby mu kryl bok během útoku.Politický komisař Buďonného frontu byl tehdy J.V.Stalin.Ten sledoval vlastní cíle a přemluvil Buďonného aby nekryl bok,ale aby sám zaútočil.Tím došlo k tomu co se stalo,že Polská armáda vpadla bolševikům do boku.Jak to bylo dál víte.Jen tak na okraj.Ukrajina vždy byla ,je a bude obilnicí Ruska.Poláci vše zhoršili tím že jí zabrali v době,kdy v Rusku řádil hladomor a na Ukrajině zrála obrovská úroda.Rusové byli asi dost naštvaný.Ta nevraživost je tam cítit hodně i dneska.Co se týče Tuchačevskij vs. Stalin.Vím že Stalin pověřil Tuchačevského velením (asi) Dálnovýchodní armádě.Ta měla na starost obranu hranic s Asií.Tuchačevskij vybudoval vojenské vesnice.Tím udržoval jednotky nejen v pohotovosti,ale ještě tím vyřešil problém zásobování.Jemu podřízené útvary patřily mezi elitu bolševiků.Spolupracoval také s Reichswehrem v době,kdy se to smělo.Na oplátku(Rusko poskytlo v těchto dobách Němcům území na kterém se cvičili němečtí stíhači,tankisté a ostatní druhy vojska.Také vypracovávali společně s němci strategii použití tankových vojsk - Blitzkrieg) Němci Rusům na oplátku umožnili aby jejich elity studovali na Německých voj.akademiích. To se týkalo i Tuchačevkého.H.Himmler s Heydrichem vypracovali plán na likvidaci Tuchačevského(v Rusku se chystala výměna ,Stalin měl být svržen,místo něj měl funkci zastávat Tuchačevskij)protože schopný vůdce v Rusku ,by bylo proti příštím Něm.plánům.Jádrem plánu likvidace byly ony spisy Reichswehru z dob spolupráce.Tito dva (Himmler,Heydrich) s požehnáním Hitlera vypracovali úplně nové dopisy a hlášení,které zapracovali do dossieru o Tuchačevském.Tyto dokumenty byly posléze uloupeny a přes tajnou síť prodány za 4 000 000 zlatých rublů(největší cena v dějinách za jeden dossier)agentům Čeky.Toto se dělo s přispěním Masaryka, který v dobré víře ,o tom že něco takového existuje,informoval Ruského velvyslance.Toho vyplašil i Daladier,který se k němu při nějaké oficiální akci přitočil a zeptal se pana velvyslance,že má informace že se v Moskvě bude otáčet směr a jestli pan velvyslanec mu to může potvrdit.Následně se přijel na dossier podívat nějaký vysoký agent,zeptal se na cenu,domluvil další schůzku, a zaplatil,přestože německý agent byl pověřen ke snížení ceny.Tuchačevskij byl pravděpodobně zastřelen dřív než nad ním vynesl formální rozsudek soud.Na Molotovovu výzvu,aby lidé udávali Ty kdo pracují proti revoluci,či ji nějak sabotují,se roztočila kola pomsty ,kdy podřízení udávali nadřízené a jim podřízení (jim v případě ,že třeba neměli mezi sebou dobré vztahy)tuto "službu" prokázali taky.To byla ta obrovská čistka v Rudé armádě.Polsko bylo potom rozděleno smlouvou mezi Rusy a Němce. Bohužel jsem příspěvky v Polštine nerozlouskal.Ale zdravím Poláky!Je rok 2006,naštěstí.
        Odpovědět

      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 9. 1. 2006 21:36
        Polsko - bolsevicka valka zacala v listopadu 1918 pochodem Rude armady na zapad, s cilem eksportovat revoluci do zapadni Evropy, heslo znelo "po mrtvole panskeho Polska zaneseme revoluci na Zapad". Polaci nebyli v teto valce agresory, neusilovali o co nejvetsi uzemni korist na vychode, sovetske prameny nipisi pravdu. Bitva u Varsavy byla rozehrana podle planu polskeho stabu pod velenim Pilsudskeho, s gen. Weygandem se polsti dustojnici moc nebavili, co on sam potvrdil - doporucuji "White Eagle - Red Star" britskeho historika Normana Daviese. Ze bitva byla rozehrana dobre, svedci vysledek - bolsevici prohrali. Po druhe bitve - nad Niemnem v zari 1920 byli bolsevici donuceni jednat o miru s Polskem - jednani v Ryze, ukoncene behem 1921 tzv. Ryzskym mirem (pokój Ryski), ktery urcil polsko sovetskou hranici. Behem mirovych jednani Rusove nabizeli hranici jeste dal na vychod, s Minskem po polske strane - Polaci odmitli, protoze nechteli mit prilis mnoho narodnostnich mensin - tak ze sovetska argumentace o polske zemechtivosti je nepravdiva.
        S argumentaci ohledne Tesinska mas pravdu - Cesi se drzeli argumentace historicke, Polaci prava na sebeurceni. Vsechno by bylo v poradku, jenze ceska strana misto jednani hned sahla po silovem reseni, to za prve, a za druhe - poradovat hranici na rzece Białej, ktera deli dnesni Bielsko od Białej, coz je historicka hranice Slezska a Małopolski, to jste o hodne prehnali. V tom pripade se da oznacit ceskou politiku vuci Polsku jako snahu o co nejvetsi uzemni korist na vychode. Co se tyce Zaolzia - uzemi "za Olzou" - cesky Tesinsko, na spornem uzemi v roce 1910 podle rakouskeho scitani lidu Polaci meli jasnou vetsinu, takze argument o sebeurceni byl na miste. V roce 1938, kdyz se CSR rozhodla nebranit, Tesinsko by obsadili Nemci, priznal to napriklad Churchill. Myslim si, ze jednani Polska bylo za teto situace spravne. O pravu bych tu nemluvil - povinnosti polske i ceskoslovenske vlady bylo sednout ke stolu a jednat tak dlouho, az se najde reseni prijatelne pro obe strany, protoze spojenectvi bylo nutne, mohlo zmenit beh dejin. Ale na to uz v zari 1938 nabyl cas. Skoda. Srdecne zdravim ceske pratele.
        Odpovědět

        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          josef 10. 7. 2009 19:36
          Typický polský zabedněný národovec, ne nepodobný Slovákům. V roce 1910 bylo nějaké rakouské sčítání lidu podle obcovací řeči, která byla předvyplněna, takže Slezan mohl napsat jen česky, německy nebo polsky. Že to tak úplně nebylo, na to přišli Poláci sami, když se potom nabízelo řešení plebiscitem. Ten odmítli, protože by přišli o celé Těšínsko, Slezáci i Němci by hlasovali pro Československo.
          Naprosto nepřijatelný v mezinárodních vztazích je princip sebeurčení pro jakoukoliv menšinu. Oni měli většinu v Karviné, tak měla být Karviná předána Polsku. Podle tohoto principu bysme museli odevzdat Němcům nejen Sudety, ale třeba taky Rudolfov (předměstí Českých Budějovic). Zajímavé je, že vy jste požadovali prakticky zničení ČSR za účelem uspokojení kvůli 70 tis. Poláků, kteří byli navíc imigranti do průmyslu, v žádném případě originální obyvatelstvo, ale zároveň jste poslali své vojáky na Kijev, prostě Ukrajincům jste jejich národnostní sebeurčení dopřát nechtěli.
          Je naprostá lež, že jste bojovali s bolševiky. Pilsudski dobře věděl, že s Denikinem se nikdy nedomluví na propuštění Ukrajiny Polsku, ale že bolševikům je to šuma fuk. Hlavně, že se udrží. Ve skutečnosti Poláci bojovali proti bílým (ne kvůli bolševikům aby je zachránili, to ne, ale aby získali jejich souhlas s lupem, který během války dobudou. Ty nám tu něco říkej.
          Odpovědět

        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          Dzin 10. 1. 2006 12:01
          Porad s Weygandem se kromě Rozwadowského a Sosnkowského účastnil i Pilsudski. On to sice sám později popíral, ale opak je pravdou. Je ovšem otázka do jaké míry se těmito poradami nechal ovlivnit, jsou udávány obě možnosti. Třeba ohledně plánu, Pilsudski tvrdí, že ho vytvořil v noci z 5. na 6. srpna v Belvederu zatímco jiné prameny tvrdí, že vznikl v prvním srpnovém týdnu a 5.8. Rozwadowsky předložil Pilsudskému dvě varianty z nichž si on potom jednu vybral. Pro druhou svědčí fakt, že Pilsudski v Belvederu nepobýval a zdržoval se v Animě.
          Co se týká mírové konference (17.11.20 – 18.3.21) Polsko zde rozhodně mělo větší nároky a to co píšeš je mírně zavádějící. Po stanovení hranice v předběžné smlouvě žádalo Polsko korekturu a chtělo navíc území o rozloze 10 000 km čtverečních. Nakonec došlo ke kompromisu, který opět (podobně jako v případě Těšínska) ani jednu stranu moc nenadchl. Je jen příznačné, že polské nacionalistické kruhy (vedené Pilsudkým) ji kritizovali a jednoznačně chtěli hranici posunout dál na východ. Naštěstí většina Poláků ji přijala pozitivně. Tvrzení o ziskuchtivosti Polska má tak reálný základ. Polští nacionalisté jednoznačně chtěli co největší územní zisky.
          Stejně tak byl i na místě argument o historické návaznosti.
          Představ si, že Mnichov se týká Polska. Jsou mu odtrženy oblasti s Němci a Československo následně využije situace a zabere celé Těšínsko a pár dalších oblastí. Chová se tedy správně? Podle mého ne.
          Je jen dobře, že tyto územní spory jsou už minulostí a můžeme se o nich jen bavit a ne je prožívat a vztahy našich zemí jsou přátelské. :o) Také zdravím polské přátele. :o)
          Odpovědět

          • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

            jan 10. 1. 2006 15:58
            Ahoj, Dzine, jasne, ze uzemni spory jsou minulosti, ale podiskutovat o dejinach je vzdycky zajimave. K Weygandove roli vim tolik, ze po bitve prohlasil, ze armada, plan a vitezstvi byly polske. Ony tam sice porady urcite byly, jenze Weygand mel praxi z I sv. valky na zapadni fronte, teda valku pozicni, v zakopech. Teda statickou. Na obrovskych oblastech v doreci Dnepru se takto bojovat neda, je tam prilis mnoho mista. Tam ode vzdycky rozhodoval manevr, pohyb kavalerie a eventuelne obrana nejakych pevnosti - opernych bodu. A tam take Polsko po staleti bojovalo proti Rusum, Turkum, Tatarum atd. Nasi tam proste byli na domacim hristi. Weygand sazel na obranu, Polaci na utok - jedine ucinnou taktiku v danem prostredi. Proto mohli Pilsudski a jini se porad ucastnit - z kurtoazie, ale delali si sve, a vyslo to. Pokud se jedna o zacatek konfliktu s bolseviky - hned po revoluci Lenin anuloval traktaty o deleni Polska, chtel ukazat, ze s carskym Ruskem je konec, "Tiurma narodov" jak se o Rusku mluvilo, dava svym veznum svobodu, a maji pravo na sebeurceni. Samozrejme to sebeurceni melo byt drive nebo pozdeji bolsevicke a pod hegemonii Kremlu - a to se v Polsku vedelo. Pilsudsky mluvil, ze Rusko neporazene v poli nam pokoj neda, a ze program komunistu je zapsan v Internacionale - smysl je ten, ze mir zavladne az bolsevici ovladnou cely svet. Tak ze ke stretu dojit muselo. Na podzim Nemci a Rakusane podepasli mit v Brestu a stahli vojska tzv. Ober-Ost. Do tohoto prazdna prvni vpochodovali bolsevici v listopadu 1918 a obsadili Minsk a Wilno - a to byl zacatek polsko bolsevicke valky. Co se tyce nase vychodni hranice - po zruseni traktatu o deleni Polska by mela platit hranice spred prvniho deleni, tzn. z roku 1772, a ta probihala nekde po Dnepru. V Polsku byly tehdy dva velke politicke uskupeni - kolem Pilsudskeho pro statni, pro nezavislost (nevim jak to przelozit do cestiny) a kolem Romana Dmowskiego narodni demokracie (ND = narodowa demokracja). Mirova jednani vedli ND-ci, a ti nechteli vic uzemi, a byli pilsudczykami kritizovani. ND by se dalo oznacit jako nacionaliste, lidi Pilsudskeho tezko. Jeste na zaver bych dodal, ze Lenin byl ochoten jednat, protoze mel na krku ofensivu bilych generalu, a chtel mit mir na polske fronte. Bili generalove premlouvali Pilsudskeho, aby utocil dal a pomohl znicit bolseviky uplne. Jenze bili Rusove meli v programu "jedinaja nedelimaja sviataja Rus", tedy konec snu o nezevislem Polsku. Jak Pilsudski vybral, to vime.
            Odpovědět

            • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

              Dzin 15. 1. 2006 10:41
              Určitě. Weygand radil tak, jak uměl a jeho pohled byl ovlivněn také zkušenostmi ze Západní fronty. Podstata byla, že tvrzení o Pilsudského skvěle rozehrané bitvě není tak zcela zřejmé. Přinejmenším si nechal radit od jiných, při největším jen schválil už hotový plán. Ne že by vrchní velitel musel dělat něco víc, ale po válce přišla tvrzení o tom, jak on vše udělal, on vše dokázal, on zachránil Polsko, což ale není pravda. Při troše nadsázky je možno i tvrdit, že on málem Polsko zahubil dříve, než se mohlo obnovit, nebýt Poláků a podpory Dohody.
              Na východě se jednalo se o sporné území a navíc zde existovala místní nezávislá hnutí. Pokud tedy budeme hovořit o vypuknutí Polsko-sovětského konfliktu v tomto smyslu, nemá si ani jedna strana co vyčítat. Hlavní konflikt na sporných územích probíhá zpočátku proti bělogvardějcům a místním národním (a nacionalistickým) hnutím více, než proti Polsku. To ostatně bojovali také zpočátku více proti nim, než proti sovětskému Rusku. Hlavní konflikt se rozhořel až po Polském útoku. Polsko útočilo právě proto, že ruští bolševici měli plné ruce práce s Bělogvardějci či po bojích s nimi byli oslabeni.
              Beru, pro příště budu více rozlišovat mezi Pilsudkým a těmi druhými. :o)
              Ono to není přesné, spíše naopak. Hlavně jakou ofenzívu bělogvardějců máš na mysli? Na podzim 1919 jsou poraženi Bělogvardějci v okolí Baltu a na severu a východě země. Krym je obsazen do listopadu 1920 (tedy v době, kdy začínají mírové rozhovory). Jedině, kde se tedy válčí, je na frontě s Polskem a na Dálném východě. Zde je ale v dubnu 1920 ustanovena tzv. Dálnovýchodní republika, která dostává od Moskvy určitou samostatnost a jejímž úkolem je vyřešit zdejší problémy. Zde ruské bolševiky pata rozhodně netlačí. Tedy v době mírových rozhovorů bolševici spíše posílili. V evropské části porážejí bělogvardějce a podepisují mírové smlouvy s Estonskem, Litvou, Lotyšskem a Finskem.
              Odpovědět

              • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

                jan 16. 1. 2006 11:46
                16.11.1918 - na Leninuv rozkaz je vytvorena bolsevicka Zapadni armada s ukolem export revoluce do Nemecka a dal
                12.01.1919 - prikaz bols. hlavniho veleni k provedeni hlubokeho pruzkumu na linii rek Niemen a Szczara
                12.02.1919 - prikaz prohloubit pruzkum na linii Bugu, a zacina operace bolseviku pod nazvem "Cil: Visla".
                14.02.1919 - prvni na tomto smeru stret Polaku s bolseviky u mestecka Mosty na Belorusi.
                Pak Polska kontrofensiva, zastavena Polaky asi na podzim 1919 - a tu byl cas jednani Denikinem, a odmitnuti jeho propozice Polaky - duvod v minulem postu. Bolsevici vedou v celem svete rozsahlou kampan proti reakcionarskemu Polsku, ktere chce znicit "svetlou budoucnost lidstva" a "vlast svetoveho proletariatu". Kampan je podporovana komunistickymi stranami na celem svete a tzv. pokrokovymi levicovymi intelektualy. "Kazdy proletar je dnes ruskym vlastencem" - to je jedno z hesel.
                Leden 1920 - bolsevici vytvareji asi 700 tis. armadu, vstupuje do ni mezi jinymi asi 300 tis. carskych dustojniku a praporciku. Velitelem de facto je carsky gen. Brusilov, Tuchacevskij je pridan aby ho hlidal. Vlk. Britanie nabizi bolsevikum hranici na Curzonove linii - teda jen trosku na vychod od dnesni vych. hranice Polska - bolsevici odmitaji - Britove odmitaji pomoci Polsku. Francie dava Weygandovu misi a nevelky pocet pesaku, budou spolecne s americkymi letci - dobrovolniky branit Lvov pred Konarmii Budionneho - politickym komisarem byl zde Stalin. Nemecti dokeri v Gdańsku a cesti zeleznicari v Brne blokuji dodavky zbrani pro Polsko. Vyprava na Kijev mela za cil vytvorit nezavislou Ukrainu, jenze spojenec Polaku - Petlura - tu nenasel podporu obyvatelstva. Stejne tak se nepodarilo vytvorit nezavisle Belorusko - nastacilo sil. Pak byl ustup z Kyjeva, varsavska bitva, potom 31.08. obkliceni a porazeni Konarmie Budionneho v bitve pod Komarowem - nejvetsi a posledni bitva kavalerie ve XX. stol. Zari 1920 - bitva nad Niemnem, polske vitezstvi, v rijnu zastaveni boju a pak Rizsky mir. Polaci zlomili bolsevicke sifry a celou valku odposlouchavali bolseviky. Behem bitvy u Varsavy se rozhodli pro ruseni jejich vysilacek, a pusobici na jihovychode Budionnyj nevedel, co se u Varsavy deje. Tuchacevskij zadal Budionneho o pomoc jiz drive, ale Stalin to zablokoval, byl za to kritizovan Tuchacevskym, a mozna proto byl pozdeji popraven. Strategicky cil skupiny Tuchacevskeho byl zanest revoluci do Nemecka, a pak dal, cil skupiny Budionneho a Stalina - export revoluce pres Madarsko a Ceskoslovensko na Balkan. Mimochodem desifratori pol. rozvedky - byla tam skupina dobrych matematiku - pracovali dal a ve 30.tych letech zlomili sifry nemecke Enigmy - v cervenci 1939 britska a francouzska rozvedka dostala od Polaku po jednom kuse repliky sifr. stroje Enigma, co dost znacne urychlilo porazku Nemecka v II. sv. valce. Polaci, kteri zustali za vych. hranici z 1921 r. byli skoro vsichni deportovani na Sibir nebo popraveni - jen malo prezilo. Podobne jine narodnosti.
                Odpovědět

                • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

                  Czert 5. 9. 2006 17:15
                  k one blokade zbrani v Brne - byly by k tomu i nejake podrobnejsi informace ?
                  Navic, pokud si vezmu onu dobu, tak si kladu 2 otazky - proc polaci posilali ony zbrane pres nas a ne pres rumunsko ? A proc je primo nezabavili pro potreby armady CSR ? Vzdyt v te dobe CSR valcilo - proti bolsevikum v Madasku a pak potom proti Polakum o Tesinsko - ci vice versa. A pokud plati ze az po Madarsku jsme bojovali proti Polakum, tak se ono rozhodnoti zeleznicaru jevi vic nez logicke - proc dodavat zbrane do statu s nimz nemame pratelske vztahy a hrozi valka ? Dakze daleko logictejsi by je bylo primo zabavit a nejen zadrzet.
                  A k nezavisle ukrajine a belorusku - Polaci zastavili okamzite ofenzivu cose dozvedeli ze nezavisle nebudou, nebo byly zatlaceny na ustup silnejsimi bolseviky ?
                  Odpovědět

                  • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

                    jan 6. 9. 2006 20:49
                    V cervenci 1920 bylo Polsko donuceno se vzdat naroku na spornou cast Tesinska bez plebiscitu, oplatou za to se Benes zavazal propustit dodavky zbrani z Francie do Polska pres cs. uzemi.
                    V rijnu 1920 bolsevici poradali o primeri, obe strany byly vycerpane valkou. Lenin nabidl Polsku jeste vetsi cast Belorusi i s Minskem, ale Polsko to nevzalo.
                    Odpovědět

                    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

                      maxx 27. 9. 2011 21:00
                      a doplatil územím hornej Oravy. Z cudzieho krv netečie
                      Odpovědět

        • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

          Dzin 10. 1. 2006 11:53
          Listopadu 1918 žádná bolševická vojska proti Polsku nepochodovala. První konflikt Polska vznikl mezi Poláky a Ukrajinci (resp. ještě předtím mezi Poláky a sionisty) kteří chtěli samostatnost a Polsko jim jí samozřejmě nechtělo dát.
          31.10.1918 se Ukrajinci rozhodli převzít moc ve Východním Haliči. To začali realizovat brzy ráno 1.11.1918. Centrum ukrajinského národního hnutí bylo ve Lvově a zabíralo oblast od Sanu po Zbruč. Pláci reagovali útokem a obsadili větší část území. Následně se do bojů zapojil zbytek Ukrajinců a boje se opět rozhořely. Jestli myslíš toto, tak se nejedná o bolševiky, ale o Ukrajince.
          Poláci se později pokusili ovládnou celou oblast kolem Vilna (polsko-litevská tradice), čímž ukazují, že právo národního sebeurčení se jejich tehdejším vůdcům hodilo jen někdy a historickou tradici také upřednostňují (na sporném území z celého obyvatelstva bylo jen asi 15 procent Poláků). Takhle by jsme pomalu mohli pokračovat a zatím stále nemáme otevřenou válku mezi sovětským Ruskem a Polskem. Polsko bojuje z místními hnutími.
          Rudá armáda po anulování brestské smlouvy a následně i mírových smluv s ústředními mocnostmi zahájí sice postup a obsazuje území patřící do té doby Rusku a na Ukrajině se rozhoří boje každého s každým.
          Postupem času jsou poraženi bělogvardějci (Děnikin) a Ukrajinci oslabeni a zůstávají zde jen Poláci a Rudá armáda.
          Postupem času se ale Poláci rozhodnou situaci na Ukrajině, která je z části ovládána bolševiky, z části Ukrajinci a z části Polskem řešit razantněji. 17.4.1920 je vydán rozkaz k ofenzívě na Kyjev a 25.4. je zahájen útok. Tím defakto začíná opravdový konflikt mezi sovětským Ruskem a Polskem.
          Odpovědět

    • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

      Honza 8. 1. 2006 22:50
      Volný průjezd? Máš na mysli věznění? Volný průjezd a nabídka vstupu do armády přišla až v momentě, kdy Polsku teklo krutě do bot.
      Práva menšin jsou vždycky ožehavé téma. ČSR a Polsko se z mnoha důvodů nedokázaly nedohodnout, vina byla na obou stranách. Vnímat tuto situaci podle Janova komentáře by bylo mírně řečeno velké zkreslování.
      Odpovědět

      • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

        jan 9. 1. 2006 17:15
        Pokud vim tak cs. vojaci byli umisteni v Bronowicach - soucasne cast Krakowa. Nevim v jakych podminkach, doufam, ze ne ve vezenskych. Po dohode polske vlady s cs.vladou v exilu odjizdeli do Francie, urcite nebyli vraceni zpet do Protektoratu a nebyli vydavani Nemcum. Nekteri dostali nabidku sluzby v polske armade, napr. vyborny stihac serz. Josef Frantisek, ktery bojoval spolu s nasimi letci v zari 1939 a v 303. Dywizjonie Mysliwskim - padl behem Bitvy o Britanii a je pohrben na polskem valecnem hrbitove. To ale neni podle mne nejdulezitejsi, do diskuze jsem se zapojil protoze je pro mne udivujici, ze vsichni dusledne pisete o Polsku jako o nepratelskem state, ktery se chystal na CSR zautocit spolu s Nemci.Historie polske diplomacie zase oznacuje CSR jako stat, ktereho politika v mezivalecnem obdobi byla nepratelska vuci Polsku a vlastne se nevedelo, jake cile tim Praha sleduje. Honzo, vysvetli mi to, prosim. Jsi prvni, kdo reagoval na muj post, tak mi to snad pomuzes pochopit.
        Odpovědět

  • hezkee

    BGH 13. 9. 2005 16:23
    Hm.Hezke..akorat clovek musi trochu premyslet.Jednak ten clanek je nutne brat s rezervou (media byly vzdycky jenom media a k tomu nutno pripocitat cenzuru a propagandu) a jednak reci o tom,ze jsme se meli branit a spojit s Polskem a Rumunskem jsou kazdemu,kdo se jenom trochu zajima o historii opravdu usmevne..Poslko bylo nepratelsky stat a z jeho strany nebyla zadna ochota ke spolupraci s CSR, CSR pozdeji uvazovala o zapojeni Polska do male dohody, nicmene nazorove rozpory byly opravdu velke a v podstate neprekonatelne. Hlavnim nepritelem Polska bylo SSSR a vuci Nemecku meli pocit zajisteni, diky smlouve o neutoceni. Naproti tomu nejvetsi nepritel CSR bylo Nemecko a Madarsko a se SSSR sme meli vztahy dobre..Za stavajici situace byla moznost ubranit se proti Nemecku,ke kteremu by se na 100% pridalo Madarsko z jihu a s nejvetsi pradvepodobnosti Polsko ze severu prakticky nulova. Koneckoncu s tim pocitala i armada CSR a jeji bojove plany,ktere pocitaly se stazenim do slovenskych hor behem nekolika tydnu..nadeji (bohuzel lichou) vkladali jen do Francie..ta selhala v nejmene vhodnou chvili, ale vzhledem k jeji vnitropoliticke situaci jim to nelze mit prilis za zle..
    Odpovědět

    • Re: hezkee

      aha 28. 9. 2006 09:11
      Polsko bylo mimo hru,to je jiste.V te dobe jak polsko tak čsr vědeli ze by sssr zautocilo na polsko,da se spekulovat jak moc by to bylo ze šlechetnych duvodu.Ale jiste to je.Koneckoncu do roka a bezmale do dne po mnichovu si to s polskem sssr stejnak vyporadalo.Že se polsko a sssr nemeli radi neni tajemstvi ted ani tehdy to nebylo.Polsko naletelo Němcum jako celej zbytek Evropy.
      Odpovědět

    • Re: hezkee

      historik 31. 1. 2006 08:55
      jenom na okraj: Madarsko by se na 100% nepridalo. Horthy mel strach z reakce Jugoslavie a Rumunska, pokud by napadl Ceskoslovensko (jeste byly smluvne zavazne v tzv. Male Dohode) a navic na valku nebyl ani pripraven. Hitler byl z jeho reakce dost rozcarovan a casto se v jeho okruhu castovalo cosi o "zbabelych madarech". Jelikoz se neodvazil postupovat spolecne s Nemci, kdyz slo do tuheho, ti mu na oplatku odepreli jakoukoli korist hlavne ohledne zabrani Slovenska. Pro vice detailnich podrobnosti doporucuji memoary admirala Horthyho zde:

      historicaltextarchive.com/books.ph...

      o pohledu z nemecke strany a reakci nemeckeho generalni stabu je vcelku dobra Irvingova kniha "Hitler's War" ke ztazeni volne zde:

      www.fpp.co.uk/books/index.html
      Odpovědět

  • INTERES

    jozef22222 6. 6. 2005 12:19
    v celku zaujimavé, trocha mi tu nesedia vyjadrenia generála Ludvika Krejčího a hlavne postoj k samotnej kapitulácii.Na www.vojenství.kvalitne.cz som sa dozvedek opak toho , čo tvrdíl Krejčí, v modrom salíniku údajne neoponoval, nepripomienkoval a v podstate súhlasil bez boja odovzdať naše územia....
    Odpovědět

    • Re: INTERES

      George 15. 7. 2005 18:14
      Krejčí se už tehdy vyslovil proti kapitulaci ale jako voják musel poslouchat rozkazy.
      Odpovědět

  • Souhlas

    Bazuka 7. 5. 2005 01:21
    Plně souhlasím s tím to článkem,možná by jsme Hitlera nezastavily,ale citelně oslabily ČS Armáda,byla v té době velmi na světové ůrovni.
    Odpovědět

    • Re: Souhlas

      Grovik 22. 11. 2005 18:45
      Ja si hlavne myslim ze by si to Hitler jeste rozmislel jestli utocit nebo ne.
      Ono je snadne obsazovat ale je tezko vybojovat. Navic uzemi CSR neni stavene na bleskovou valku (moc kopcu vsude same vesnice a mesta).
      Podle me by nemci meli mozna mnohem vetsi ztraty nez se da odhadnout.
      Navic lidi byli skutecne hodne napruzeny a vemte si jak zurive bojovali rusaci a to meli mizernou vyzbroj. Kdyby bojovali stejne nasi kdo vi jak by to dopadlo.
      Predstavte si poulicni valku v Plzni, Praza, a dalsich mestech? To by bylo pro utocnika peklo!!
      Odpovědět

      • Re: Souhlas

        Lišák 1. 1. 2011 02:55
        Ale napřed si představ pouliční válku v sudetských městech a vesnicích, ta by byla dřív a na tu v českých městech by po vykrvácení armády ČSR nedošlo. Zbytek včetně děkování Vůdci za plnou zaměstnanost už známe z dějin, jen ten odboj by už místo lidí měl měl jen hroby.
        Odpovědět

      • Re: Souhlas

        Kemal 4. 9. 2009 14:16
        Ať to čtu jak čtu, nevidím jiné schůdné řešení pro tehdejší ČSR než prostě se podřídit.

        Státní suverenita ČSR byla odvozena od tzv. Versaillské smlouvy. Mnichovská dohoda byla, z hlediska tehdejšího mezinárodního práva, dílčí revizí smlouvy Versaillské - viz otázky kterých se týkala, signatářské státy apod. Její odmítnutí ze strany ČSR by znamenalo postavit se celému tehdejšímu mezinárodnímu právu. Nechci proto vůbec domýšlet možné důsledky, jimiž nemyslím zdaleka jen krvavý boj s německou armádou, dost možná dokonce podporovanou ze strany Velké Británie, ale hlavně možné důsledky další: povinnost odčinit škody, dost možná politická odpovědnost za vůbec vznik 2. světové války jako takové ... to hrdinné gesto bránit hranice mohlo dost dobře vést vůbec k zániku samostatnosti československého státu jako takového. Ano, jsou to "jen" spekulace, ale jen tak nahlas přemýšlím.
        Odpovědět

      • Re: Souhlas se souhlasem :-)

        kuklinski 6. 12. 2006 13:15
        Pokud bychom se bránili, tak by Němci stejně dřív nebo později naši zem převálcovali, ale bylo by to za sakra velkou cenu. Byl by zničen, takřka veškerý průmysl a strategická místa. Hitler moc dobře věděl jak rozvrátit spojence a získat ČSR bez boje s celým průmyslovým potenciálem. Souhlasím, proto s gen. Krejčím, že jsme se bránit měli,i když se k nám naši "spojenci" otočili zády a během bojů čekat jestli se neotočí zpět. A myslím, že by to alespoň jeden z nich učinil, protože to už by byla pravá válka. Potom mě mrzí, že máme v národě spoustu nechutných zaprodanců a krátkozrakých zbabělců, kteří měli jistě velký podíl na vývoji událostí od Mnichova až po obsazení ČSR německou armádou v březnu 1939.
        Odpovědět

        • Re: Souhlas se souhlasem :-)

          Martin 10. 4. 2010 10:39
          O zničeném průmyslu lze myslím s úspěchem pochybovat... Hitlerovi se náramně ty továrny hodily...
          Odpovědět

      • Re: Souhlas

        aha 28. 9. 2006 09:18
        Tak nejak, Hitler mel koncem zari velke problemy s generalitou.Pozdeji se zbavil těch co mu v teto dobe rozmlouvali vyhrocovani situace a odrazovali ho od utoku na čsr.Straty nekteri generalove odhadoval kolem 60% a + opotrebeni zbrani(s letadlem se nelita donekonecna,v bojovich podminkach starne rychle)vystrileni delostrelecke munice atd.Dobyl by poborene čsr,s rozbytym prumyslem.Byla jím vydána direktiva ze bobardovat se prumysl muze jen na jeho vyslovnej rozkaz.
        Odpovědět

    • Re: Souhlas

      M.Ď. 17. 5. 2005 13:48
      Ale za to "oslabenie" by sme zaplatili ako Poliaci, ktorí mali najväčšie percentuálne straty v tejto vojne.
      Odpovědět

      • Re: Souhlas

        Martin 10. 4. 2010 10:37
        Jiste, za nebránění se jsme nezaplatili nic... jen přesto, že jsme nebyli s nacisty oficiálně ve válce byly ztráty na životech vyšší než měly USA a další země... O morálním dopadu na národní vědomí ani nemluvě...
        Odpovědět

        • Re: Souhlas

          jkl 10. 4. 2010 15:52
          Jenomže 80% těch ztrát tvoří oběti holocaustu. Takže těžko můžeš srovnávat ztráty okupovaných evropských zemí, kde proběhl holocaust se ztrátami USA, kterým žádná okupace nehrozila.

          P.S. Ve válce s nacistickým Německem jsme oficiálně byli.
          Odpovědět

      • Re: Souhlas

        aha 28. 9. 2006 09:05
        Polaci utocili na konich se savlema v rukou proti tankum,to se u československe armady nedalo predpokladat.Kromtoho proti Polakum Němci nasadili i čsr zbrane a zbrane ktrere v roce 1938 jeste nemli ve vystroji.
        Odpovědět

  • zrada

    Jirka 9. 1. 2005 15:02
    Byla to nejvedší zrada jaké se kdy na nás podepsala.At uz od našich ctěných spojenců Anglie a Francie tak od našich dnes rehabilitovanym politikům a generálům.Byli to zbabělci.Lidi bojovat chteli a dokazali to jako piloti v Anglii nebo vojsko v SSSR.To byli hrdinové kterým bychom měli děkovat za to co dělali.
    Odpovědět

    • Re: zrada

      Petr 24. 5. 2005 14:11
      Anglie NEBYLA naším spojencem. Bohužel jen neschopná Francie :-(.
      Odpovědět

  • Cenzura?

    Pimburger 7. 9. 2004 22:36
    Je to divný-před chvílí jsem četl,jak gen.Syrový řikal,že se všichni shodli,že obrana nemá cenu a on tu teď tvrdí,že jedině on a KSČ byli proti,protože my bychom se s pomocí hrdinského SSSR ubránili...Celý mi to přijde psaný pod nátlakem,aby neskončil jako Syrový...
    Odpovědět

    • Re: Cenzura?

      George 15. 7. 2005 18:10
      On mluví o politicích ne o generálech.
      Odpovědět

  • Neskoro

    DANDY 19. 6. 2004 19:13
    Myslim ze nase politicke spicky a armada urobili vsetko pre to aby sa vyhli ozbrojenemu konfliktu z Nemeckom . Po zrade zapadu nam ostal za chrbtom ZSSR a to by sme mozno dopadli horsie . Nasa krajina by v 41 roku bola zrovnana zo zemou.
    Odpovědět

  • Dotaz

    Glynwed 17. 10. 2003 16:46
    Někde jsem četl, že Sovětský svaz předal v září 1938 Polské vládě nótu, že jesliže překročí hranice ČSR, vypový smlouvu o neútočení (tuším z roku 1926?). Je to pravda, nebo další komunistická vymyšlenost?
    Odpovědět

    • RE: Dotaz

      Johny 20. 10. 2003 13:11
      To je pravda. Také by rusové pravděpodobně využili konfliktu k napadení Polska stejně jako o rok později. Podle mého názoru by bylo Polsko neutralizováno SSSR či možná přímo napadeno. Pomoc SSSR nám by byla zřejmě symbolická a politická.
      Odpovědět

      • RE: Dotaz

        Grovik 22. 11. 2005 18:40
        Pokud by Francie dostala svim zavazkum, bylo by to dostacujici. Polaci by byli v klidu. Rumuni sli s nama a Nemecko by melo z druhe strany na krku Francii.
        Nvic podle smlouvy by v totmo pripade mela prijit pomoc prave ze SSSR, takze ve vysledku by to bylo v podstate dobre.
        Odpovědět

  • Podivné:-/

    Sam 17. 10. 2003 10:28
    Jak mohl náčelník GŠ vůbec pomýšlet na nějaké společné akce s Rusy, když jistě dobře věděl o jejich věrolomnosti? Jaký význam mohl mít rozhovor z ruským generálem v době počátku stalinských čistek, který se mohl hned několik dnů poté ocitnout na popravišti? Co čekal od rozhovoru se skostnatělým Fracouzským gen. Gamelinem? Buď byl naprosto mimo obraz nebo je celý rozhovor jen dalším střípkem komunistické propagandy
    Odpovědět

    • Re: Podivné:-/

      historik 8. 9. 2005 06:24
      odpoved: zadne pomysleni nebylo; kdo cetl pameti plukovnika Moravce vi, ze spolupraci si Rusove predstavovali nasledovne: vy nam date informace a my je blahosklone prijmeme (pochopitelne aniz by sami neco vydali nam) co se vojenske oblasti tyce - kontakty nebyly zadne a pokud ano, pak si v Kremlu mnuli ruce nad tim, ze pokud to pujde, poslou Rudou armadu do Ceskoslovenska zajistovat tridni rudou revoluci. Kam ruda holinka slapne, odtud jiz neodejde. O nejakou nezavislost (rozumej kapitalistickeho statu) nebyl zajem. To, ze by se KSC postavila na odpor bylo spis rozkaz stranicke linie z Moskvy, nakonec preci o par mesicu pozdeji otocili o 180 stupnu a nemci pro ne byli pres noc nejvetsi kamosi a tridni pratele. Nakonec v Zukovovych vzpominkach je sice zminka o pripravenosti Ruska a pohotovosti jeji armady v zapadnim okruhu, ale to je spise alibismus; Rus by prisel pouze pokud by zasedala Spolecnost narodu, ta by to musele nejdrive projednat a posoudit, pote odsouhlasit a nakonec nez by se na necem dohodla, tak by by to vystacilo na 2 dalsi valky. Tohle vsechno si Rusove velmi dobre uvedomovali od zacatku sledovali svoje cile -- pretvorit Ceskoslovensko k obrazu svemu jako zarodek k celosvetove bolsevicke revoluci.
      Odpovědět

    • RE: Podivné:-/

      Tom 17. 10. 2003 14:19
      Co tedy měl podle Tebe udělat? Jednat s Blombergem?
      Odpovědět

      • RE: Podivné:-/

        jarek 11. 2. 2005 15:55
        tylko sojusz Czechy-Rumunia-Polska miał szansę powstrzymać Hitlera i Stalina i to tylko w 1938 roku jak Was wykańczali.
        Czechy to fabryki, Polska to ludzie i rolnictwo, Rumunia to ropa i można prowadzić wojnę
        Odpovědět

        • RE: Podivné:-/

          Standa Vojtíšek 21. 8. 2005 13:18
          Máš pravdu kamaráde z Polska. Jedině touto cestou bylo možné se postavit Němcům a pravděpodobnost úspěšnosti by byla vysoká. Tato unie by byla schopná diktovat svoje podmínky komukoliv v Evropě. V té době spojenectví těchto států by dalo dohromady ke stu miliónům obyvatel a mobilizovat na 200-250 československými zbraněmi vybavených divizí by nebyl problém. Myslím že by z nás šel strach............
          Odpovědět

  • Cenzurní zásah

    Pavel Šrámek 13. 10. 2003 10:02
    Jak jsem nedávno zjistil, ten rozhovor byl před otištěním "upraven". Na poslední otázku totiž generál Krejčí ve skutečnosti řekl "Nemohli, ...".
    P.S.: Píšu po paměti, ale ověřím to.
    Odpovědět

    • RE: Cenzurní zásah

      egli 13. 10. 2003 10:53
      zajímavé, předběžná cenzura byla zrušena v dubnu 1968 a myslel jsem, že byla obnovena až o na přelomu 1968/1969. Ani příliš nechápu smysl toho zásahu...
      Odpovědět
Zpět na: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938
  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • Vyplňte správně kontrolu
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.