Komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

Re: cs-polske vztahy 1919- 1938
Foter 18. 7. 2010 16:27
Zapomíná se na Slezany, původní obyvatele Těšínského knížectví. Mají svůj jazyk, napůl moravština a napůl polčtina, s kořeny více polskými, tzv. ponašymu. Země odjakživa zaostalá o kterou se až do bjevení uhlí nikdo nestral a lid ani jejich řeč nikdy nedošla oficiálního uznání. Po roce 1850 sem za prací z jedné strany přicházeli Poláci z ještě bídnější sousední Haliče a z druhé strany z přilehlých oblastí Moravy a Čech. Byli to nemajetní lidé uvolnění ze statků po zrušení roboty. Každý v místním nářečí spatřoval znyky své řeči a toho využili "buditelé" obou stran. Zapomíná se také na Němce, kteří do Slezska a na Těčínsko přišli na pozvání šlechty jako kolonisté. Ti jediní, podle mně, můžou se Slezany mluvit o Slezsku včetně Těčínska jako o své vlati. Žili tady dlouho před tím, než přicházeli lidé za prací do hornictví. Ale už i první horníci byli zváni majiteli dolů prostřednictvím náborčích. Místní nestačili a tento trend trval skoro až do konce 2O. stoleti. Kdo má tedy právo na Těšínsko? Sebeurčení podle národnosti je špatná cesta. USA by na tomto základě nikdy nemohly vzniknout. Na druhé straně jsou na sporném uzemí doložny neslovanské kultury několik tisíc let před Kristem. Nejsme z části jejich potomky? Proto fandím Evropské unii bez nacionalistů.

Přebírání a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autorů zakázáno.