Komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

Zpět na: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

  • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

    Dzin 10. 1. 2006 12:01
    Porad s Weygandem se kromě Rozwadowského a Sosnkowského účastnil i Pilsudski. On to sice sám později popíral, ale opak je pravdou. Je ovšem otázka do jaké míry se těmito poradami nechal ovlivnit, jsou udávány obě možnosti. Třeba ohledně plánu, Pilsudski tvrdí, že ho vytvořil v noci z 5. na 6. srpna v Belvederu zatímco jiné prameny tvrdí, že vznikl v prvním srpnovém týdnu a 5.8. Rozwadowsky předložil Pilsudskému dvě varianty z nichž si on potom jednu vybral. Pro druhou svědčí fakt, že Pilsudski v Belvederu nepobýval a zdržoval se v Animě.
    Co se týká mírové konference (17.11.20 – 18.3.21) Polsko zde rozhodně mělo větší nároky a to co píšeš je mírně zavádějící. Po stanovení hranice v předběžné smlouvě žádalo Polsko korekturu a chtělo navíc území o rozloze 10 000 km čtverečních. Nakonec došlo ke kompromisu, který opět (podobně jako v případě Těšínska) ani jednu stranu moc nenadchl. Je jen příznačné, že polské nacionalistické kruhy (vedené Pilsudkým) ji kritizovali a jednoznačně chtěli hranici posunout dál na východ. Naštěstí většina Poláků ji přijala pozitivně. Tvrzení o ziskuchtivosti Polska má tak reálný základ. Polští nacionalisté jednoznačně chtěli co největší územní zisky.
    Stejně tak byl i na místě argument o historické návaznosti.
    Představ si, že Mnichov se týká Polska. Jsou mu odtrženy oblasti s Němci a Československo následně využije situace a zabere celé Těšínsko a pár dalších oblastí. Chová se tedy správně? Podle mého ne.
    Je jen dobře, že tyto územní spory jsou už minulostí a můžeme se o nich jen bavit a ne je prožívat a vztahy našich zemí jsou přátelské. :o) Také zdravím polské přátele. :o)
    Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938