Komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

Zpět na: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

  • Re: cs-polske vztahy 1919- 1938

    Dzin 9. 1. 2006 21:19
    Jen bych si dovolil malou reakci. Pilsudski zrovna nebyl moc spísou pro Polsko. Naopak, špatně rozehrál celou válku. Polsko se ocitlo na pokraji katastrofy, když zahájilo nevyprovokovaný útok na Sovětské Rusko s cílem co největších územních zisků (sice to hlavně v současné době není moc populární tvrzení, ale projednou mají sovětská historická díla pravdu). Kalkulovalo s tím, že sovětské Rusko je vyčerpané po občanské válce a nebude klást významnější odpor. Přepočítalo se a bolševici zahájili protiútok. Jeho štěstím bylo to, že se tentokráte zase bolševici přepočítali a Polsko podcenili. Na Visle mu navíc pomáhala francouzská vojenská mise v čele s Weygandem, byť hlavní tíha bojů ležela samozřejmě na samotném Polsku.
    Ovšem vyzdvihovat Pilsudského roli v konfliktu není zrovna ideální, protože on byl jedním z těch, kdo za vzniklou situaci mohli.
    Nechci samozřejmě popírat agresivní choutky Ruska vůči Polsku, ale zrovna Polsko-sovětská válka v tomto kořeny nemá, resp. má je až její druhá polovina, když bolševici odrazili polský útok a přešli do protiútoku (snažili se poté využít situace).
    Stejně tak i okupace části českého území Polskem není to, že by si vzalo co mu právem náleželo. První dohoda z 5.11.18 mezi Národním výborem pro Slezsko a Radou Narodowou dělila Těšínsko a jednalo se o prozatímní dohodu a tak byla chápána oběma stranami. Československo pro pozdější dělení spoléhalo na historické argumenty, Polsko na princip sebeurčení. Nakonec nevyšlo ani jedno a Československo se to rozhodlo řešit ozbrojenou silou (mimochodem ČS armáda nebyla zastavena tou polskou, ale sama se zastavila na rozkaz Prahy, která tak jednala na základě politických tlaků). Po zastavení bojů bylo Těšínsko nově rozděleno dohodovou komisí v čele s gen. Niesselem 3.2.19 v Paříži. Oba státy byly ale opět nespokojeny a tak definitivně bylo Těšínsko rozděleno velvyslaneckou komisí 28.7.20. Tu oba státy a přijaly byť ani jeden s ní nebyl spokojen. Zde se nepřihlíželo ani k historickým jevům a ani k národnostnímu sebeurčení, ale hlavním kritériem nakonec byla stránka ekonomická.
    Když tedy Polsko v roce 38 obsadilo zbytek Těšínska, rozhodně si nebralo to, co mu náleželo právem.
    Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938