Komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

Zpět na: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938

  • asi dobře, že jsme se nabránili...

    Pavel 23. 10. 2009 12:02
    Ač při pohledu na dobové fotky naší předválečné armády člověka skoro bolí u srdce z té mnichovské zrady a beznaděje, tak si myslím, že bylo dobré rozhodnutí se nebránit. Letecké převaha Němců byla značná. Pohraniční obranné linie byly sice dobře vymyšlené a zvláště pohled na těžké objekty velmi zaujme i dneska, je ale jasné že zdaleka nebylo hotovo ani s výstavbou (zvláště některých pevnostních systému - Stachelberg, apod. a nedokončenost rozestavěných objektů) ani s výzbrojí - absence děl a minometů. Kdyby se objekty podařily vybavit alespoň houfnicemi, z nichž byly první exempláře už na výrobních linkách, kdybychom s pracemi začali alespoň o rok dříve... Ale v historii není žádné kdyby.
    Možná bychom Němcům způsobili o něco větší ztráty, než by čekali. Za to by nás ale oni opravdu zdecimovali - vybombardovaná města, zničený průmysl, obrovské ztráty na životech. Možná bychom dneska byli na sebe více hrdí, ale důsledky bychom pociťovali dosud. A pomoc spojenců? Maximálně by formálně proti tomuto konfliktu protestovali a to by bylo tak vše. Myslím si, že případ Polska je naprosto jasný - spojenci sice válku vyhlásili, ale nehnuli ani prstem. Ale jejich politika byla opravdu krátkozraká - s námi věnovali Hitlerovi nejen množství zbraní ale i významné zbrojovky a jiný kvalitní průmysl s pracovní silou, čehož mohl dokonale využít pro svoje další plány.
    Odpovědět

    • meli jsme se branit.

      jarda n. 31. 12. 2010 18:25
      neskutecny projev alibismu,my jsme se meli branit.kazdy narod kazdy clovek brani to co je jeho,a co by mu melo byt svaty.jeho rodina jeho vlast.ale to jsme my cesi.diskutujem o tom co pro habesany a polaky bylo normalni.
      Odpovědět

      • meli jsme se branit.

        Martin 14. 6. 2011 01:52
        Naprostý souhlas! Národ který nebrání základní lidské hodnoty ztrácí právo na svou existenci. Měl se toho chopit někdo s jasnou představou a ty poslance přesvědčit. Případný počáteční úspěchy v obraně a síla vůle malého národa hájit právo na život by tu evropu rozhýbaly. Každý to sledoval a každý věděl co je Hitler za hajzla. Jen potřebovali vidět že se s ním dá bojovat.
        Odpovědět

        • meli jsme se branit.

          Adam 23. 3. 2012 17:00
          Bránit se bylo naší povinností! Fakta jsou jasná: 1. I když náš opevňovací systém nebyl zcela dokončen, měl již v té době velkou bojovou hodnotu a byl postaven na většině strategických místech (lehké opevnění po celém obvodu republiky) a jejich děla ani tanky nebyly schopny naše pevnosti zničit. 2. Naše zbraně byly v té době nejmodernější v Evropě a armáda byla velmi dobře vyzbrojena. Náš kulomet vz. 38 dokázal prostřelit pancíř německých „papírových“ tanků, které byly vyzbrojeny většinou jen kulomety a ne dělem(proč asi Němci obsazovali Polsko a Francii v našich tancích a s našimi zbraněmi??). 3. Německo se v té době potýkalo v těžké ekonomické krizi, proto nemělo dostatek finančních prostředků na vývoj a výrobu dalších zbraní(proč asi byl ihned zabaven náš zlatý poklad a hutě??). Z toho důvodu se již dnes ví, že wehrmacht neměl ani dostatek pušek a nábojů (uvádí se 1 puška na 3 muže), natož kulometů. 4. Naše armáda měla před Mnichovem k dispozici cca 1500 bojových letadel (Velká Británie měla v roce 1940 údajně pouhých 700 letadel). 5. Útok na Československo nepodporovala velká většina Německého vrchního velení vzhledem k vysoké připravenosti Československa a opevňovacímu systému, proto i většina řadových vojáků wehrmachtu nešla z počátku do války s velkým nadšením, nehledě na to, že morálka i výcvik jejich armády byl špatný a nemohl se nám po této stránce rovnat. K chuti přišli až po bezproblémovému záběru naší země a obsazení Polska. 6. Co bylo však nejdůležitější, tak nepředstavitelně velké odhodlání a chuť bránit naši republiku za každou cenu! Tomu se nemůže vyrovnat snad žádná početní převaha. Proto se ptám: co jsme získali přijetím Mnichovské dohody? Vůbec nic!! Zavražděno zde bylo kolem 500 tis. lidí, převážně civilistů a i tak obrovské materiální škody. Lidé zemřeli popravou, nikoli při bránění našich hranic! Bránilo se Polsko, které mělo převážně koně a pár pušek. Bránilo se Finsko (proti Rusku), které mělo celkem pouhých 30tis vojáků a bránilo se úspěšně. Tak proč ne Československo s takovým potenciálem?? Můj osobní názor na vývoj odmítnutí Mnichova je ten, že Hitler by zřejmě vydal rozkaz k útoku, ale naše armáda v pevnostech a za podpory dělostřelectva i letectva by útok odrazila a tím by jsme vzali wehrmachtu i tu poslední chuť bojovat. Na další zbrojení by již neměli prostředky. Pokud by Francie viděla, že Německo nemá takovou sílu jak se pořád domnívali, jistě by nás následně podpořila. Tohle považuji za největší chybu a tragédii v historii této země. Bojem bychom nic víc neztratili, ba naopak by se výrazně pozvedlo sebevědomí této země a pokud by bylo nejhůř, kapitulovat by se mohli kdykoli! Vzkládám čest všem vojákům, kteří byly odhodláni bránit naše hranice a bojovat za všech okolností .
          Odpovědět

          • meli jsme se branit.

            marek 3. 2. 2013 10:55
            Naprosto souhlasím a Adamem!!!Je to pravda že odhodlaní a vlastenečtí občani a vojáci bojující a bránící svou vlast mají daleko větší sílu než sebe víc vyzbrojená Německá armáda.Proč Němci nedobili Stalingrad?byli tisíckrát lépe vyzbrojení s nejmodernější technikou své doby a Rusové je vypráskali jako psy-je to tím že takřka s holýma rukama ale s hrdostí dokázali s vynikající znalostí místního terénu udolat obrovskou přesilu.Myslím že stejné by to bylo i tady u nás a ikdyby jsme podlehli,tak alespoň se ctí a vztyčenou hlavou
            Odpovědět

          • meli jsme se branit.

            dodozv 7. 4. 2012 18:39
            Ejha, ty si to zobral nejak z ostra :)Nepresnosti, ktoré v príspevku máš nechám tak. Nesmieš ale zabudnúť na to, že hranice ČSR by bolo nutné brániť prakticky po celej dĺže, pretože až na Rumunsko sa všetci susedia chovali nepriateľsky. Iste, hlavné sily boli v Čechách, ale aj tie museli byť rozptýlené. Áno, nemecká branná moc nebola ani zďaleka tak silná, ako tomu bolo povedzme o rok. Realisticky sme sa osamotený brániť síce mohli, ale neubránili by sme sa. To si uvedomoval aj gen, štáb. No a nesmieš zabúdať ani to, že odmietnutím Mníchovského diktátu by bola ČSR odsúdená ako pôvodca vojny. V takom prípade nemám najmenšiu pochybnosť, ako by sa zachovalo Poľsko pre otázky Tešínska, Oravy a Spiša. Rumunsko by sa muselo stiahnuť, to by zvýšilo aj tlak zo strany Maďarska. A nepomohli by súdruhovia so Sovietského zväzu. j keby chceli, tak by nemohli. Stalin by isto neriskoval, aby sa proti nemu vytvoril blok krajín. Vojny sa proste ani zďaleka nebojujú len na bojisku. A ČSR bola porazená politicky. Slovami klasika(nájdi si kto to povedal) :"Ochanu hraníc ČSR môže zabezpečiť iba jej minister zahraničných vecí". Asi som nereplikoval tento výrok presne, ale podstata je povedaná.
            Odpovědět

            • Měli jsme se bránit!

              Adam 6. 11. 2012 07:09
              Na jedné straně hovoří jasně fakta - délka našich hranic s nepřítelem, převaha v tom a onom.

              Na druhé straně přepadne-li někdo Vaši rodinu, ženu, dítě, budete zkoumat jeho fyzické schopnosti a jeho výcvik anebo se bezhlavě vrhnete chránit Vaše nejdražší?!

              A jak se později ukázalo tento útok na naše nejbližší Hitlerovským Německem by byl zničující. Kromě statisíců lidí, kteří zahynuli v naprosté beznaději a bezmoci v koncentrácích (místo čestně a s nadějí na přežití na bojišti se zbraní v ruce, při obraně Vlasti) měl Hitler v plánu likvidaci našeho národa a tedy i našich nejbližších našim zotročením a odsunem na Sibiř.
              Vzhledem k Hitrlerovým plánům na osud našeho národa bylo doufání, že to nějak dopadne neskutečně naivní a krátkozraké. Díky bohu, že to vyšlo i bez našeho plného přičinění.
              Odpovědět

    • Re: asi dobře, že jsme se nabránili...

      Dávid 2. 1. 2010 01:21
      Vybombardované mestá? Zničený priemysel? Toto všetko je skôr ako apokalyptický scenár. Je známe a dá sa to aj pri troche snahy nájsť v nemeckých údajoch, že pokiaľ išlo o leteckú muníciu, tak s ňou na tom boli Nemci veľmi biedne - mali jej elteté na 2 týždne bojov.
      Tak sa Ťa teda opýtam: Ak máš munície do lietadiel akurát na 2 týždne, tak logicky to využiješ pri podpore pozemných vojsk, nie? Veď ako sa neskôr dokázalo, Luftwaffe sa po celú vojnu orientovala hlavne na taktickú zložku. Jej základom bola priama podpora vojsk, nie ťažké bombardovanie... A keďže Hitlerovi išlo hlavne o čs. priemysel, v žiadnom prípade by nedovolil (iba ak by na to dal priamy príkaz), aby ho zničili. A pokiaľ ide o mestá, tak ako neskôr priebeh vojny ukázal, bombardovanie miest nemalo želaný efekt, totiž aby zlomilo morálku civilného obyvateľstva (ako sa o tom presvedčili napr. v Londýne, neskôr Berlín, Dražďany,...). Prípad mesta Coventry (nielen) vynechávam, pretože to takisto nemalo výsledný efekt.
      Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Armádní generál Ludvík Krejčí o situaci v září 1938