Komentáře k: Historie Československé armády: Československá armáda, pilíř obrany státu: z let 1932 - 1939 - 3.díl

Zpět na: Historie Československé armády: Československá armáda, pilíř obrany státu: z let 1932 - 1939 - 3.díl

  • Dvě poznámky

    ja_62 31. 8. 2007 12:34
    Měl bych jen dvě poznámky:
    1) Agrárníci sice někdy od roku 1921 spravovali MNO, ale nedá se říci, že by z nějakých partikulárních důvodů bránili motorisaci armády za situace, kdy by na to existovaly hojné prostředky - ČSR zbrojila za situace kdy byly její obranné rozpočty víc než napjaté, a příslušní ministři, kteří mimo rozpočtových omezení navíc respektovali i rady a potřeby HŠ - se snažili prostředky vydávat tam kde to bylo nejnutnější - což motorisace divisního dělva, v poměru k ostatním výzvám kterým měla armáda čelit, nejspíš nebyla. To že jim to příslušníci jiných stran, kteří jinak schvalovali takové rozpočty jaké byly, občas vyčítali (o před- i poválečné komunistické propagaci této fikce nemluvě) je jiná věc.

    2) Hodnocení vyhlídek na případnou obranu bez pomoci spojenců, které 30. září 1938 učinili generálové vyzvaní k tomu vládou se nedá považovat za kapitulantské - a myslím že i z textu recensované publikace je to zřejmé - dotyční generálové byli vyzváni aby jako vojenští profesionálové seznámili politické vedení státu s vojenskou situací jak byla, a nadějemi jaké by z ní vyplývaly v případě našeho odporu. Jako odborníci museli informovat co nejobjektivněji, v souladu se svými profesionálními znalostmi - udělali by strašlivou chybu kdyby lehkomyslně podcenili síly útočníka anebo dokonce lhali. Není je proto správné nazývat ustrašenci a defétisty ani není správné vytýkat autorovi, že je jako takové vykresluje, autor pouze o tomto faktu informuje, nesnaží se dosah jejich expertisy nějak zveličovat nebo překrucovat, pouze se nezmiňuje o jejich osobnímu postoji k tomu, zda se i v této situaci bránit či ne, protože záměrem jeho díla bylo seznámit čtenáře nikoli s atmosférou období Mnichovské krise (k čemuž existují díla povolanější a podrobnější) nýbrž právě s názorem těchto našich nepochybných autorit v oboru vojenství na možnosti obrany a jeho korelaci k politickému rozhodnutí vlády.
    Odpovědět

    • Re: Dvě poznámky

      Krojc 4. 9. 2007 20:01
      Kromě nesmyslného (ovšem z hlediska lihového monopolu pochopitelného) šponování cen pohonných hmot pro armádu a poskytování exportních úvěrů k vývozu zbraní, které pak chyběly naší vlastní armádě, to byla celá řada dalších akcí, které agrární stranu v mých očích deklasovaly. Nevydávám to však za obecnou pravdu, prezentuji toliko svůj názor.
      To neupírám ani osobám zmíněným v druhém bodu poznámek. Strategická hlediska byla jistě hlavní a důležitá, ale opominutí celkového stavu společnosti a jejích snah ozbrojený konflikt dovést i za cenu vlastních obětí bylo zřejmé. Jak říkal Masaryk: O hranice se nejedná, o hranice se střílí. V tom jeho republika "tak trochu" jeho odkaz zanedbala.
      Odpovědět

      • Re: Dvě poznámky

        ja_62 6. 9. 2007 12:24
        No, další věc pak je, že agrárníci tak dlouho a usilovně "ochraňovali československé sedláky před lacinými dovozy zemědělských produktů" až víceméně znemožnili vývoz některých československých výrobků na Balkán, kde za ně výměnou nic jiného než právě zemědělské produkty prakticky nabídnout nemohli (a nechtěli), čímž docela efektivně zvětšili dopad hospodářské krise na průmysl ČSR, ale z té konkrétní věci "že by bylo dost peněz a zdrojů a agrárníci přesto blokovali motorisaci" je obvinit nejde.
        V druhém bodě - na druhou stranu jsme celkově byli v tak beznadějné situaci, kdy by i ty nejvyšší oběti přinesly s největší pravděpodobností jen mizivé výsledky, což - ačkoliv jejich osobní názory na to zda bojovat či ně byly často odlišné - generálové jako odborníci vládě sdělili, a autor to následně v knize - jako jejich znalecké dobrozdání - reprodukuje.
        Odpovědět

        • Re: Dvě poznámky

          Honza 7. 9. 2007 09:16
          "jsme celkově byli v tak beznadějné situaci, kdy by i ty nejvyšší oběti přinesly s největší pravděpodobností jen mizivé výsledky"
          No tak s tím teda nesouhlasím! Přestože by nás Němci nepochybně porazili, územní i lidské ztráty by jen těžko mohly být větší než za 6 let prakticky beztrestné okupace. Snad jen ty ekonomické ztráty by byly mnohem horší, ale peníze přece nejsou všechno, že?
          Každopádně, vojáky z kapitulace vinit nelze, ti jen přednesli hodnocení z vojenského hlediska: "Můžeme se sami ubránit? - Ne." Na politicích pak bylo, aby zvážili, jestli je z politických aj. hledisek únosnější porážka nebo kapitulace bez boje.
          Odpovědět

          • Re: Dvě poznámky

            jkl 7. 9. 2007 09:59
            Problém je v tom, že směšuješ dvě věci - v září 1938 nešlo o "6 let beztrestné okupace", ale o odstoupení pohraničního území se sudetoněmeckým obyvatelstvem.

            Dnes samozřejmě víme, co následovalo v březnu 1939, ale to v září 1938 nikdo nevěděl (dnes ti ex-post samozřejmě každý řekne, že to bylo přece jasné, co bude následovat). Všichni zaručovali, že ČSR (byť zmenšená) bude dále existovat, bude mít mezinárodní záruku Anglie a Francie a Hitler vykřikoval, že žádné Čechy nechce. Nebude to asi příliš velká demokracie, bude úzce navázaná na Německo, ale zůstane jako samostatný stát.

            Takže volba v září 1938 nebyla válka versus okupace, ale volba byla válka versus odstoupení Němci obydleného pohraničí.
            Odpovědět

            • Re: Dvě poznámky

              ja_62 7. 9. 2007 11:59
              Přesně tak - a bez pomoci spojenců jsme měli na výběr mezi odstoupením pohraničí bez boje, anebo odstoupení pohraničí po velkých ztrátách na životech - a i při nejlepším výsledku obrany bychom se nejspíš dostali do situace kdy bychom museli akceptovat německé podmínky ze září 1938, ovšem za ohromnou cenu, načež bychom stejně byli do budoucna vydáni Němcům na milost, navíc jistě bez (alespoň pofidérních) mezinárodních záruk nových hranic.
              Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Historie Československé armády: Československá armáda, pilíř obrany státu: z let 1932 - 1939 - 3.díl