Komentáře k: Švýcarsko za války: skutečně neutrální?

Zpět na: Švýcarsko za války: skutečně neutrální?

  • Otázka neutrality.

    Oester 16. 11. 2006 02:52
    Úvodní odstavec tohoto jinak zajímavého článku je velmi spekulativní, diskuse o smyslu neutrality by byla na samostatný článek. Pouze upozorním na zcela zjevný fakt, že spojenecké systémy existující před Druhou světovou válkou v podstatě selhaly a to dokonce i v případě vztahu Velká Británie - Francie. Naopak země deklarující oficiálně neutralitu - Švýcarsko, Švédsko, Irsko, Španělsko (jakkoliv spolupracující s tou či onou stranou) byly války ušetřeny, takjinak právě zde zmiňované události Druhé války mluví zcela zjevně ve prospěch neutrality.
    Odpovědět

    • Re: Otázka neutrality.

      MuadDib 5. 4. 2008 20:38
      Ale kdeže...!
      Naozaj sa to dá prekrásne ukázať na príklade Dánska, Nórska a Švédska.

      Všetky tieto 3 štáty boli neutrálne. Áno, existovalo riziko, že môžu byť prepadnuté, preto aj dostali ponuku zo strany Veľkej Británie na vojenskú pomoc a intervenciu.
      Zvažovali sa tuším plány, že by sa vyslal kontingent britských vojakov na pomoc Fínsku, ktorí by sa potom pri sťahovaní akosi "zabudli" v Škandinávii, že by sťahovanie akože "prebiehalo pomaly".

      No vlády týchto 3 kráľovstiev to odmietli práve s tým, že Hitler im bol sľúbil, že Nemecká ríša bude rešpektovať ich neutralitu, pokiaľ ju aj oni budú naozaj zachovávať - teda že sa nijako nepridajú na stranu Spojencov a že s nimi ani nebudú spolupracovať.

      Ako to dopadlo, už teraz všetci veľmi dobre vieme. Hitler ich zákerne podrazil a obsadil ich. A Briti si mohli už akurát tak trhať vlasy. Ináč, W. Churchill bol navrhoval intervenciu aj napriek vôli miestnych vlád, pretože by to bolo bývalo lepšie aj pre domáce obyvateľstvo.

      A tak aj keď Briti zaregistrovali podozrivé pohyby a presuny flotily neďaleko dánskeho pobrežia, dokonca aj napriek zúfalému pokusu a bojom pri nórskom pobreží, nacistom sa podarilo obsadiť ich. Nasledovala, celkom logicky, vlastne izolácia Švédska, ktoré potrebovali ako pre suroviny (myslím, že to tu bolo spomínané), tak aj pre hotové výrobky, napr. ložiská, po ktorých "sa valili tanky 3. ríše".
      A kým dodávky prebiehali bez problémov, kým Nemci mohli prepravovať svoje vojská cez ich územie, tak "bol pokoj" a nechali ich tak. Akonáhle by bol s týmito vecami problém, tak čisto formálna neutralita by bola bývala razom preč! A obidve strany si to veľmi dobre uvedomovali. A ako bolo uvedené aj v článku, tak viac-menej obidvom stranám, teda ako Spojencom, tak aj Osi to viac-menej vyhovovalo, že mohli mať nejakú akože formálne neutrálnu krajinu, na ktorej by sa dalo vyjednávať a pod. Tieto krajiny sa však stávali "bojiskom špionážnych služieb".

      No a čo sa týka napr. neskoršieho, povojnového vývoja týchto 3 krajín...
      Švédsko si formálne zachovalo neutralitu, kým Dánsko a Nórsko premýšľali a koketovali s myšlienkou utvoriť s ním vojensko-obranný spolok, no napokon sa rozhodli formálne vstúpiť do NATO, hoci v skutočnosti na tom boli všetky tieto krajiny zhruba rovnako: ani v Dánsku, ani v Nórsku neboli rozmiestnené žiadne cudzie vojská, kým "neutrálne" Švédsko spolupracovalo s NATO a boli vypracovávané podobné plány pre okamžité núdzové rozmiestnenie vojsk NATO (letiská, základne a pod.) na ich území v prípade, že by "vznikli problémy".

      (A napr. čo sa týka Fínska, tak aj keď mali síce formálne neutralitu, museli do značnej miery spolupracovať so ZSSR.
      Jednoducho to bolo také kontinuum a nejaký "zásadový postoj" v skutočnosti nehral žiadnu rolu.)
      Odpovědět

    • Re: Otázka neutrality.

      jkl 16. 11. 2006 09:52
      Můžete mi vysvětlit, jak "selhaly" spojenecké systémy ve vztahu Velká Británie-Francie?

      Jinak vámi uvedené příklady jsou právě důkazem toho, že neutrálním může být pouze ten stát, u kterého to buď agresorovi vyhovuje (Švýcarsko, Švédsko - zejména z ekonomických důvodů, dovozu surovin, výměny deviz apod.) nebo stát, který má výhodnou zeměpisnou polohu "bokem" (Irsko), kde se nevedou žádná válečná tažení. Navíc Irsko vzhledem ke svému protibritskému zaměření mělo na začátku války sympatie spíše k Německu.

      Domníváte se snad, že pokud by neutralita Švýcarska nebo Švédska Německu nevyhovovala, tak by na ně stejně nezaútočilo, jen proto, že by se "leklo" jejich statutu neutrality? :-)
      Odpovědět

      • Re: Otázka neutrality.

        Ing.Petr Liška 19. 7. 2013 22:29
        Spojenecký systém F - GB selhal: např.: Britové naléhali na F, aby jim předali zajaté německé letce. F nepředala. Po kapitulaci F byli všichni vráceni Německu a zúčastnili se války proti GB.
        Fr. loďstvo odmítlo odplout z Toulonu, Mers-el-Kebír(Alžírsko) i Dakaru - např. do fr. kolonií v Karibiku.
        Útok Sommerville-ovy flotily na Mers-el-Kebír (tisíce mrtvých Francouzů) vedl téměř k vyhlášení války Francií Spojenému království.

        První vítězství VŮBEC, kterého Britové za 2.sv.v. dosáhli, bylo obsazení MADAGASKARU, kde Francouzi ustupovali celým ostrovem od S k J a kapitulovali 6 měsíců a 1 minutu od začátku anglického vylodění...
        Atd.atp.
        Odpovědět

    • Re: Otázka neutrality.

      Tom 16. 11. 2006 07:47
      Musím nesouhlasit s vývody ohledně "výhodnosti" neutrality. Další země, jež deklarovaly svou neutralitu se naopak staly obětí agrese bez naděje na zásadní pomoc zvenčí. Norsko, Dánsko, Holandsko...
      Odpovědět
Zobrazit všechny komentáře k: Švýcarsko za války: skutečně neutrální?