Taktika útoků a strategie ofenziv vojsk SSSR
|
|
|
|---|---|
|
Witt:Neviem kde si nabral také pomery, ale zjavne to bude od nejakého nemeckého generála, ktorý sa snažil zakryť svoju neschopnosť preceňovaním síl Rusov...Podľa mojich údajov na východnej fronte boli sily v januári 1945 nasledovné:(Rusi : Nemci) vojaci - 6 000 000 : 3 100 000, tanky a SHD – 11000 : 3950, lietadlá – 14570 : 1960, delá a mínomety: 91400 : 28500. Neviem ale ak dobre rátam tak pomery boli:1,94:1(vojaci); 2,78:1 (tanky); 7,43:1(lietadlá); 3,2:1(delá) ... je niekoľko možností ako by vyšli tvoje pomery:- Vojaci by sa zarátali len vo veku 21-35 rokov...  - pomer tankov by vyšiel asi keby sa brali len tanky a SHD nad 30ton(teda bez PzIV, StuG III, Marderov a pod.)  - delá by sa brali len nad 151mm (teda nemecké 150 by sa už brať nemohli) Lokálne sa však mohli pomery od celkových výrazne líšiť. Niekde mohli mať sovietské vojská prevahu ako spomína Witt, ale na inom mieste fronty sa to muselo vyrovať a mali tam prevahu Nemci...To, že Nemci neefektívne využívali svoje sily je len ich neschopnosť (velenia). Neustále nezmyselné presuny divízií sem a tam boli doménou Nemecka koncom vojny. Divízie tak mohli byť ničené pri presune a presuny tiež vyčerpávali jednotky, ktoré boli potom v boli podstatne menej výkonné. |
|
|
|
| Dzin:No poměr Rusů vůči Němcům.Pokud to chceš přesně tak začátek roku 1945 pěchota 1němci:11rusové,vozidla 7:1,20:1 v dělostřelectvu. | |
|
|
|
| No jo, ale ve srovnání s počtem opravdu dobrých generálů a velitelů třeba s Německem, nebo i se západními spojenci jich tolik nebylo. Oni se spíše snažili šetřit, až na nějaké nerovnalosti u Američanů. | |
|
|
|
| Myslím, že zrovna Malinovskému došla pěchota. Špatný nebyl též Žukov, ale zrovna ten se nikdy nenaučil šetřit lidskými zdroji, nicméně jeho cílem bylo zvítězit, ne šetřit své vojáky... | |
|
|
|
|
A co napr. takhle marsalove Malinovskij ci Rokossovskij? To byli skveli velitele, v nicem si nezadali s Nemeckymi generali typu Leeba ci Guderiana... |
|
|
|
| No právě, tam se to zdůrazňovalo kvůli neschopnosti velitelů. Velitelé nebyli moc schopní lidé. | |
|
|
|
|
|
Witt: Co presne znamenaji ty pomery? At se snazim prijit na cokoliv, tak mi nic nevychazi. Nejsou to pomery bojujicich armad, ztraty, vyroba/vycvik v jednotlivych letech ani celkove.... Co se tyka prevahy lidi, tak ta u SSSR zas az tak zdrcujici, jak se mnohdy uvadi, nebyla. Samozrejme, byla znacna, ale podobnou meli napr. i Zapadni Spojenci a u tech se ale toto nezduraznuje, misto toho se vypichuji schopnosti velitelu. U Sovetu to byva spise naopak... |
|
|
|
| To si nějaký velitel ve 44 stěžoval, že nemůže pokračovat v útoku, protože sice má dost tanků, ale "došli" mu pěšáci... | |
|
|
|
| Podle mně Rusové ze začátku války byli překvapení a zděšení nad německou armádou. Jejich akce nebyly účinné. Například ty útoky s bodákama a vpřed. Nezkušenost nových velitelů. Později se však drželi líp. Jejich výhoda byla ve velké armádě a mnoha mužích. Stejně ale maso často docházelo. | |
|
|
|
| 11:1 mužů, 6:1 tanků, 10:1 letectvo, 20:1 dělostřelectvo. | |
|
|
|
|
Tady bych oponoval, rusaci se naopak branit umeli velmi dobre ale utocit jim moc neslo, to byly pravy jatka!! Tam se projevila nezkusenost novych dustojniku a samozrejme i i jejich nemoznost svobodneho rozhodovani (kvuli politrukum). Pri obrane vyuzivali sqele teren a veskere vyhody ktere jim byli k dispozici!!! Staci si jen precist knihu Peklo na vychodni fronte, ve ktere 4 nemecti generalove dopodobna rozepisuji obrannou taktiku RA, jake zaludnosti pouzivali atd. jinak s tema mestama souhlasim! |
|
|
|
|
SK: Tak úplně bych nesouhlasil s důvodem, že byli trénováni na útok a neuměli se bránit. Bránit se opravdu neuměli, ale to co na začátku předváděli - hromadné útoky pěchoty proti opevněným pozicím - spíše připomíná známé sebevražedné útoky japonců. Spíše vidím neschopnost velitelů a jejich malé zkušenosti. Co se týká jejich umění dobývat města - souhlasím. Dělali to ovšem s tím, že na nějakém tom životě nezávisí. Jejich "spotřeba" masa byla děsně velká - mimo srovnání s ostatníma armádama... |
|
|
|
|
|
|
Sovietske vojská prenikali najmenej bránenými úsekmi frontu /výnimky boli spôsobené politickými dôvodmi – napr. Dukla/, izolovali jednotlivé obranné body a tie postupne zničili. Sovietske vojská doviedli k takmer dokonalosti aj boje v meste, kde sa ich Nemcom nedarilo zdržať taký dlhý čas ako napr. Rusi Nemcov v Stalingrade. Rýchly pád Berlína bol ukážkou schopností ČA pri dobíjaní miest. Ruský vojaci predvádzali to čo robila ČA vo veľkom. Vyhýbali sa priamemu útoku, naopak útočili skrz dvory, kanály, pivnice, metro čím sa vyhli ťažkým opevneniam na uliciach... |
|
|
|
|
|
V bojoch na Ukrajine, Bielorusku a Poľsku sa plne prejavila vynikajúca útočná schopnosť ČA. ČA využila výborné vlastnosti svojej bojovej techniky, na prelamovanie Nemeckej obrany. Bez tankov T-34 alebo KV, IS, podpory vynikajúcich 122, 152mm húfnic, výborných taktických bombardérov Il-2, Pe-2, Tu-2 by neboli možné hlboké operácie do tylu nepriateľa. Nemci zvolili nevhodnú obrannú taktiku: bránili jednotlivé mestá, mysliac si, že vlákajú ČA do dlhotrvajúcich mestských bojov, ktoré spôsobia jej vyčerpanie. ČA tieto miestá odporu ignorovala, nechala pri nich len malú časť síl a z hlavnými silami pokračovala ďalej na západ. Týmto sa celkom zrútila nemecká obrana, ktorá nebola schopná pružne reagovať na situáciu na fronte /viď zničenie skupiny armád Mitte/. |
|
|
|
|
|
A sakra nedalo to tam všetko...tak ešte raz po častiach: Ruská armáda nebola pred vojnou cvičená na obranu. V plánoch sa počítalo s „prenesením bojov na územie nepriateľa“ – teda vlastne išlo o útočné akcie. To, že Červená armáda(ČA) nebola nikdy predtím cvičená na obranu sa prejavilo najmä v počiatkoch nemeckej agresie do SSSR. Sovietsky velitelia sa snažili okamžite prejsť do protiútokov, ktoré spôsobili značné straty ČA v počiatku konfliktu a umožnili obkľúčiť obrovské množstvá sovietskych vojakov.To, že ČA je dobrá najmä v útoku sa prejavilo pri protiútokoch u Moskvy a najmä pri Stalingrade. Pri Kursku sa prejavila ruská „neschopnosť“ viesť obranné boje, kde napriek dlhotrvajúcim prípravám na obranu boli straty vyššie ako u Wehrmachtu. |
|
|
|
|
K tomu bych měl dvě připomínky: 1. Je velký rozdíl mezi začátkem a koncem války. 2. Čelní útoky velkých mas lidí s ohromnými ztrátami byly normálními v wwI (na všech frontách). Naposledy se o ně pokoušeli iránci proti iráčanům, kde byla podobná struktura velitelského sboru: irán ztratil kvalitní oficíry po odstranění šáha (pamatuju si z novin - několik dnů psali "popraveno 60 důstojníků armády.."). Rusové ty svoje popravili při čistkách 1937/1938. Jsou úděsné statistiky o procentech přeživších maršálů, generálů... Čelní útok s bodáky dokáže vymyslet i velitel roty... |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta
- > Taktika útoků a strategie ofenziv vojsk SSSR