Taktika útoků a strategie ofenziv vojsk SSSR
|
|
|
|---|---|
|
SK (5) : ...Sovietske vojská doviedli k takmer dokonalosti aj boje v meste, kde sa ich Nemcom nedarilo zdržať taký dlhý čas ako napr. Rusi Nemcov v Stalingrade... Zajímavé. Tak když vezmu v úvahu, že o Moskvu se "pouze" bojovalo, Leningrad byl "jen" obležený, tak zůstává z těch podstatných a důležitých "jen" ten Stalingrad. Existuje teda ještě nějaké jiné důležité město na jehož příkladu by se toto potvrdilo ? ...Rýchly pád Berlína bol ukážkou schopností ČA pri dobíjaní miest... No, zas tolik bych to možná nepřeceňoval. Ono přiznejme si, kde se nacházela ruská a kde německá armáda na jaře roku 1945 a to zejména počtem výzbroje a kvalitou a vycvičeností vojáků. Své určitě sehrálo i to "moci být první, moci být velitelem, jehož vojska budou ty, které vstoupí do Berlína". ...Ruský vojaci predvádzali to čo robila ČA vo veľkom. Vyhýbali sa priamemu útoku, naopak útočili skrz dvory, kanály, pivnice... Ano, hodně jsem o tom od pamětníků slyšel. Přes pivnice ( a podobná "zařízení" ) to vojáci RA "brali" velmi často.  ( nic ve zlém, sranda musí být  ) |
|
|
|
|
"SK : To, že ČA je dobrá najmä v útoku sa prejavilo pri protiútokoch u Moskvy a najmä pri Stalingrade... "
Dobrá byla, měla i uspěchy, ale při jakých ztrátách Ale to hold ta ruská strategie, která mě někdy udivovala. Ale taky jde o to, že sověti si tyto ztráty mohli dovolit. |
|
|
|
|
|
SK (3) : ...To, že ČA je dobrá najmä v útoku sa prejavilo pri protiútokoch u Moskvy a najmä pri Stalingrade... Při vší úctě, .... myslím, že se dají najít lepší operace kde by se dal zdůraznit dobrý ofenzivní postup RA. U obou samozřejmě RA zaznamenala nemalé úspěchy, ale ty - třeba na rozdíl od Bagrationu - byly ovlivněny i možná dost podstatnými "vedlejšími" důvody. ...Pri Kursku sa prejavila ruská "neschopnosť" viesť obranné boje, kde napriek dlhotrvajúcim prípravám na obranu boli straty vyššie ako u Wehrmachtu... Já se naopak domnívám, že u Kurska se ruská obrana předvedla vcelku dost dobře. Brát to jen z pohledu porovnání ztrát je možná tak trošku zavádějící. Ono znát důkladně místo útoku nepřítele, s velkou jistotou vědět, že nikde jinde nezaútočí a že to konkrétní místo je jediné, kde vše vsadí na jednu kartu ...... to jsou všechno důvody, kterých RA musela zákonitě využít k zastavení nepřítele a to bez ohledu na to, kolik jednotek, tanků a mužů zde bude muset "nacpat" Němcům do cesty. Celkově vzato asi vždycky záleželo na kvalitě konkrétních velitelů a na jejich schopnostech a zkušenostech a na úkolech, které byly před dané jednotky, divize, sbory, ... postaveny. |
|
|
|
|
|
SK (17) : ...Niekde mohli mať sovietské vojská prevahu ako spomína Witt, ale na inom mieste fronty sa to muselo vyrovať a mali tam prevahu Nemci... Proč se domníváš, že by se to muselo na jiném místě fronty vyrovnávat ? Má-li někdo nedostatek vojáků na hlavních směrech nepřátelských útoků, těžko bude ponechávat jiné jednotky v nečinnosti na místech, "kde se zrovna moc neděje". A pokud ano, tak to spíš mohlo být z důvodů nedostačujících přepravních kapacit a celkově se prohlubujícímu rozkladu. ...Neustále nezmyselné presuny divízií sem a tam boli doménou Nemecka koncom vojny. Divízie tak mohli byť ničené pri presune a presuny tiež vyčerpávali jednotky, ktoré boli potom v boli podstatne menej výkonné... Ano, mnohdy vinou nekompetentnosti velení a zasahování "jistého stratéga" docházelo k zbytečným přesunům a oslabování, ale určitě se to nedá vykládat tak, jako že to byl všeobecný jev a špatný postup.Myslím, že je vcelku logické stáhnout jednotky z méně ohrožených úseků ve prospěch "ucpání díry" v místech hlavních ofenziv. Pak je samozřejmě i běžné, že takovéto jednotky na postupu jsou letecky napadány daleko více a snadněji, než ty, které jsou na pozicích zakopané a zamaskované. Navíc někdo, kdo je nucen stát proti početní převaze a není již dávno v situaci, kdy by si mohl dovolit adekvátně nahrazovat ztráty a budovat nové jednotky a divize, se asi těžko vyhne takovému postupu a jednání. |
|
|
|
|
Springfield: Ten "špatný výcvik" mali aj protivníci v neskoršej fáze vojny...naproti tomu už od 1943 bolo v Červenej armáde už dosť skúsených chlapcov...a Wehrmachtu tá elita rýchlo dochádzala. Navyše si myslím, že výcvik volksturmu nebol bohvieaký...  |
|
|
|
| Rusové měli oproti němcům lepší výstroj (němci pohořeli na svých přezkách, umrzali jim nohy.) Ale vojáci nestáli z moc. Špatný výcvik. | |
|
|
|
| V jednom má Springfield pravdu, když je tráva, tak spotřebuješ méně nafty/benzínu. Když je hlad, tak máš "železnou" zásobu masa (nevhodné pro útočnou fázi války). | |
|
|
|
| Náhodou, co máte proti koním? | |
|
|
|
|
walter: No oni na tom nebyli nemci na zacatku valky lip. V polskem i francouzkem tazeni pres pulku del tahli taky kone. Pak si holt nejake ty auta "zrekvirovali" |
|
|
|
|
| Co se týká náklaďáků atd. rusové měli jeden a půl tunky. Většinu děl snad celou válku tahali koněma. | |
|
|
|
|
ad preventivní úder P.Carel se na to ptal jednoho z německých velitelů (snad Bocka) a ten říkal, že uskupení rusů nevypadalo na přípravu k úderu v nějaké brzké době... Ono je velmi těžké se vžít do mysli Stalina a jeho okolí. Museli si být vědomi slabosti RA - Finsko. Nedůvěřovali němcům natolik, aby (např. útokem na Indii) definitivně přešli na stranu osy. O nebezpečí ze západu uvažovali a sám Žukov při štábních hrách předvedl skoro totéž, co němci později v reálu. Podle mého Stalin vypustil džina z láhve, původně se chtěl zbavit pár maršálů, ale jeho schopní podřízení rozpoutali atmosféru masového udávání. Prakticky každý velitel, který poctivě cvičil (=buzeroval) mohl být anonymně obviněn. Celkem se odhaduje počet popravených důstojníků na 30-40 tisíc. Podle Bocka se dobrý důstojník generálního štábu vychovává asi tak osm let. Vlastní potíže ve Finsku a snadnost porážky Francie musely Stalina deptat. To jeho odmítání uvěřit v útok může znamenat vydávání přání za skutečnost. Četl jsem, že krátce po začátku války se Stalin zhroutil a týden vládli Žukov s ... (zapomněl jsem jméno). |
|
|
|
|
|
To Honza M.: No jo, ale tenkrát to bylo spíš z propagandistických důvodů, dneska se na to dá koukat i z jinýho pohledu ... To Spirgfield: No, jestli to Stalin tušil,to je otázka. Do poslední chvíle odmítal uvěřit, že Němci chtějí přepadnout SSSR. Dokonce vzdal rozkaz, aby při případném konfliktu Rusové vytlačili Němce ''jen'' za hranice. |
|
|
|
|
|
Nezapomeň, že kdyby měli Rusové jen Americké náklaďáky, tak by asi moc děl nepřevezly, nezpomeň na jejich ZIL, nemluvím o kvalitě, ale o tom, že měli náklaďáky. Buh valky se mu říkalo, pěchotě se zase říkalo matka války. |
|
|
|
|
| Hartmann: Nemluvím o roce 45, mluvím o začátku války. Bez automobilů, které zajistí mobilitu a spojovacího materiálu, který zajistí ostřelování cíle, bylo dělostřelectvo tak na dvě věci. Obé bylo dodáno z USA. | |
|
|
|
|
mam pocit, ze se ruskemu delestrelectvu rikalo - Buh valky, a asi ne jen tak z legrace! staci se jen podivat na mnozstvi ktere se ucatnilo jednotlivych utoku. Tolik hlavni nemeli Nemci na cele vych. tazeni v r. 1941! |
|
|
|
|
to Andrew Stalin údajně počítal s přepadením Ruska. Pakt o neútočení prý podepsal, aby stihl cirka do pěti let vylepšit armádu. Bojeschopná měla být kolem r. 1945. |
|
|
|
|
|
Ruské dělostřelectvo a neúčinné? |
|
|
|
| to Hartman: Větší význam měli dodávky potravin, vysílaček, automobilů a kupodivu telefoního drátu. Ruské dělostřelectvo nemohlo účinně fungovat, protože nebylo schopno natáhnou linky k pěchotě ani k pozorovatelům. Inu bez spojeni není velení. | |
|
|
|
|
|
princEugen: Dodávky tanků a děl z USA do SSSR neměly vzhledem k velikosti východní fronty, objemu celé spojenecké pomoci a množství a kvalitě vlastní Ruské výzbroje, v podstatě jen minimální význam. |
|
|
|
|
Andrew:němci měli vědět kam lezou... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta
- > Taktika útoků a strategie ofenziv vojsk SSSR