Generálové a maršálové 2.sv.v.
|
|
---|---|
Dzin(48): To je podle mne otázka koncepce. Samozřejmě že výraznější postup za ceny vyšších ztrát má své zastánce a v určitých situacích i své opodstatnění. Nicméně mě osobně je v tomto směru bližší opatrnější postup. |
|
|
|
Johny(45): Zajímavej argument, nic proti, ale wermacht se na to díval pouze z jedné strany. Věřím, že pro ne mohl být Patton nebezpečnější. Další věcí ovšem je, za jakou cenu. Add. rasistické názory, nic takového jsem nezaznamenal. Pokud je to pravda, není to nic, co by se dalo obdivovat, nicméně tlouct vlastní vojáky v nemocnici mi přijde mnohem hotší. | |
|
|
Perry napsal v č. 61: Jo ten byl nadějnej, podíl na vítězství na západě a dobytí Kyjeva, belgorodu, Charkova a Kurska se 6. všechna čest. Škoda, že spadl s letadlem "A co říkáš na němce von Reichenaua" |
|
|
|
Dice napsal v č. 59: Otázka směřovala k nelibosti k RA ne k asijským bojištím...O asijská bojiště se moc nezajímám, vím jen ten základ...Je to moc moc moc daleko "Proč?? " |
|
|
|
A co říkáš na němce von Reichenaua? | |
|
|
Jen tak...já právě moc ne...znám jenom Slima a pak nějaký japončíky a možná pár bitev v pacifiku... | |
|
|
Proč?? | |
|
|
Dice: Zajímáš se o asijská bojiště? | |
|
|
Koneckonců mám radši západní armády než tu rudou.... | |
|
|
Jo Žukov byl oproti Koněvovi nebo Rokossovském,který měl polské předky Stalinův oblíbenec. Proto právě Rokossovského Žukov vystřídal ve velení 1.běloruského frontu. | |
|
|
Tady bych řekl, že se to nedá objektivně posoudit. Byli moc pod vlivem Stalina (jednou jsem četl, že Žukov byl "Stalinův hoch"). Ale asi Žukov... | |
|
|
A co říkáš na rivalitu na sovětský způsob mezi Koněvem a Žukovem? Kdo ti byl nejsympatičtější? Já jsem pro "třetího vzadu" Rokossovského | |
|
|
Hmmm...O jeho akcích nic moc nevim, ale z toho mála na mě působí dojmem neprůbojného úředníka (i když pochybuju, že obyčejneý úředník velí 12.skupině armád). Ale jinak je v pohodě, takže asi souhlas...KONEČNĚ | |
|
|
Dice: upřímnou soustrast...shodnem se aspoň na Omaru Bradleym? | |
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 30:
"Patton byl se svým patetickým a poněkud staromódním vystupováním sice srandovní, ale taky dost bezohledný, jednou např. rozkázal podřízenému, ať v nesmyslné akci obětuje několik svých důstojníků, protože morálka jednotky vzroste, když řadoví vojáci uvidí, že umírají i důstojníci."
Dzin napsala v č. 33: Perry: Tak to vypadá, že nás dostali oba... A navic si myslim, že Monty byl stejně bezohledny jako Patton. Ten alespon nepoužíval vysadkáře jako normální pěchotu (viz 101.divize v tříměsíčních bojích v Holandsku)."Monty byl nepochybně dobrý velitel. Nelze mu upřít vůdcovské schopnosti a schopnost strategického myšlení a plánování. Ale osobně mu vytýkám to, že jako velitel neuměl přiznat chybu a poučit se z ní. A v kombinaci z jeho ješitností to nebylo zrovna nejlepší. " A ještě k tý rychlosti postupu před Arnhemem. Pamětníci(výsadkáři) říkají, že oni zuřili nad pomalostí jejich postupu a Britové(tedy blátošlapové, ti co nebyli výsadkáři)si vařili "compo" čaj... |
|
|
|
Algernon: (49) Ne. Chápej to tak, že na něj nebyl vyvýjen větší tlak od jeho nadřízených na rychlý postup, aby se opravdu snažil ho zrychlit. Správně. Horrocks netlačil na Thomase a to také z toho důvodu, že nikdo netlačil na něj. Samozřejmě, nejvíce odpovědnosti spadá na Thomase, ale to neznamená, že by ti nad ním z toho vyšli bez ztráty květinky. |
|
|
|
Jamato: (42) To není přesné. Patton narozdíl od svých kolegů poměrně dobře chápal, že když budu mít při prolamování a postupu větší ztráty, tak to nevadí, pokud o to rychleji porazím nepřítele. Protože tím rychleji ukončím válku a tím tedy i snížím celkové ztráty a to na obouch stranách. Co je lepší, bojovat deset dní a každý den mít ztráty 5000 mužů, ale po těch deseti dnech porazit nepřítele a válku ukončit a nebo mít ztráty 1000 mužů denně, ale porážka nepřítele mi zabere 100 dní? Tohle ale bylo vlastní většině velitelů Západních spojenců a ne jen Montymu, že než aby agresivně udeřili a snažili se co nejrychleji rozdrtit nepřítele, spíše počkali ještě měsíc. Vem že Západní historici se také postupně schodují v tom, že ona snaha chránit nyní co nejvíce vojáky měla nesal s sebou i negativa, kdy se to měnilo v opatrnictví. Dobrý příklad je třeba Falaise. Kdyby trochu více zabrali, mohli zde obklíčit navíc další desetitisíce nacistických vojáků a to by rozhodně přispělo k porážce Německa. |
|
|
|
Algernon: (41) To je právě ono. Eisenhower Montymu dost ustupoval. Podle mě tak činil ve snaze co nejméně "dráždit" Brity a zajisti tak co nejlepší fungování koalice. Ale částečně to platí stále. Technika se mění, lidé nikoliv. Mentalita důstojníků je také odrazem mentality jejich nadřízených. Jestliže vrchní velitel nijak "nenutí" podřízené jednat iniciativně, agresivně apod. prostě určitým stylem, tak oni nemají potřebu tak jednat. Vem třeba jem Market-Garden, postup 43. (britské) pěší divize. Ona měla postupovat co nejrychleji, ale přitom se ploužila doslova hlemýždím tempem. Pokud vím, její velitel za to nebyl vyššími veliteli ani pokárán. Neměl tedy důvod nijak měnit svoje kroky. |
|
|
|
Dobrý velitel byl i von Reichenau, ale Němci měli smůlu v tom že ho v roce 1941 dostala mrtvice. Podle mě mohl být jeden z nejvíce schopných generálů WWII. | |
|
|
K tomu srovnáná Montgomeryho a Pattona mluví názor vrchního velení Wehrmachtu zcela jasně. Patton byl považován za mnohem vyšší nebezpečí pro německo než Montgomery. Německé velení mělo zpracované posudky chování všech spojeneckých velitelů. Montgomery tam byl popsán jako příliš opatrnický velitel jehož akce jsou velice lehce předvídatelné, neboť se řídí zažitými návyky, které je možno vypozorovat a podchytit. Jeho velitelské schopnosti dostaly velký šrám při MG a americké velení si na něj stěžovalo, že je nechal ve štychu při bojích v Ardenách, kde měl příliš dlouho váhat se zapojením svých vojsk do boje. Nedávno se objevily i důkazy o jeho rasistických názorech, kvůli kterým měl po roce 47 zakázáno veřejně se projevovat. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Generálové a maršálové 2.sv.v.