Co by se stalo kdyby…
|
|
|
|---|---|
|
Souhlas s tomem ... spanelsko melo benzin na 1 a pul vedeni valky bez cizí pomoci ... spanelsko by bylo zcela odkazano na nemecko a italii ... |
|
|
|
|
Langos napsal v č. 943: Proč by to dělali? Takhle na tom byli líp. mohli obchodovat s celým světem a hospodářství se mohlo vzpamatovat. Kdo myslíš, že by zbídačené Španělsko hospodářsky podporoval? Němci měli dost svých starostí. "A co takhle kdyby se Španělsko přidalo na stranu Němců" |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 942: Proč ne ze základen v Africe? "tak by většina zásob musela být přivážena až z Anglie" |
|
|
|
|
A co takhle kdyby se Španělsko přidalo na stranu Němců? Dobylo by Gibraltar, což by pomohlo válce ve Středomoří a v Africe a poskytlo by vojenskou pomoc na východní frontě a pak i na západní frontě. Nebo snad ne? |
|
|
|
|
Eraser napsal v č. 940: Bouřka trvá den maximálně pár dnů, kopce se tvoří milióny let a jen tak nezmizí. Mimo to když se spojenci dostali z Normandie roztáhli se jejich síli a valili se jak lavina dokud jim nedošel dech (přístavy byli v Normandii a zásobování vázlo). Juguslávii máš pár silnic a cest na kterých se nedá rozmístit dostatečná převaha v obrněných jednotkách. A bez nich by se zase bojovalo o každej kopec o každej dům o každej kámen. Když jim ve Francii s kolabovalo zásobování už po několika stovkách kilometrů, kam by dojeli v Jugoslávii. A protože se tu bavíme o velké operaci, tak by většina zásob musela být přivážena až z Anglie, tedy doprava materiálů by trvala týden a déle. "Tak akoby vo Francuzsku kde sa vylodili boli idealne podmienky... More bolo take rozburene dosledkom búrky že D-Day bol odložený o 1 deň. " |
|
|
|
|
Veľa z Vás rozpráva o ťažkom teréne. Tak akoby vo Francuzsku kde sa vylodili boli idealne podmienky... More bolo take rozburene dosledkom búrky že D-Day bol odložený o 1 deň. Viete aký je Jadran v takom období pokojný ako pacifik. Hory? Myslim si že to je ten vtip ( podobne ako v Ardenách ) zautočiť tam kde to nepriateľ nečaká. Nemci ich čakali vo Francúzsku ( v Calais ). Takže vylodenie v Normandii pre nich nebol taky šok ako si myslime. Absolutna prevaha vo vzduchu by tak isto rozhodla aj v Juhoslávii o úspechu. Taliansko by kapitulovalo a možno už v Januári by Američania bojovali o Viedeň a Rusi o Berlín. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 936: No a koukni jak tam dopadli. Terén by byl velice podobný. Zásobování o mnoho delší (obeplout Itálii není jen tak). Nehledě nato že by to sežralo neuveřitelný počet jednotek, a zisk by byl proti tomu jen malý. Kdyby se vylodili Jugoslávii silně pochybuji že by měli dostatek sil na vylodění v Normandii. Nehledě na to že němci by velmi rychle přesunuli divize z východu. Nepochybuji o tom že by se jim přes velké ztráty podařil postup na jih a za několik měsíců možná taky spojení na východě se SSSR a dobytí ropných oblastí v Rumunsku. Ale postup na Sever by byl téměř vyloučen. V pád do Itálie přes Slovinsko by bylo neuskutečnitelné a útoky přes Sávů a Dravu do Maďarska byli by sice odvážné kousky za hrozivé ztráty a nejspíš by přinutili němce vyklidit Rumunsko, ale tím by došlo pro němce ke zkrácení fronty a nejspíše k jejímu stabilizování. Dokud by nebyla řada na SSSR, tím by ovšem více méně skončila důležitost spojenců na balkáně. A spojenci by měli pak co dělat, aby se jim aspoň podařilo osvobodit Francii. "Cassius Chaerea: (931) To ovšem platí o Itálii taky a v daleko větší míře a stejně tam Západní spojenci šli. Naopak na Balkáně by měli výhodu větší podpory ze stran místního obyvatelstva (partyzánů). Operační prostor by byl navíc větší a terén lepší, než v Itálii. V porovnání s Itálií vychází lépe Balkán." |
|
|
|
|
Churchill chtěl jednoznačně invazí v Jugo především zachránit britský vliv ve středomoří. Strategicky nicméně vychází invaze na balkánu lépe pouze za předpokladu neexistence italského spojence osy. Invaze v Itálii měla hlavní důvod vyřadit Itálii z války - a to se v podstatě téměř podařilo. Britové mysleli dopředu a na poválečné uspořádání. Američani, kteří měli ale největší slovo mezi západními spojenci naopak chtěli co nejefektivnější porážku německa s nejnižším počtem obětí. Hlavní rozdíl který rozhodl bylo prostě v pojetí války v evropě a zkušenostech. Britové díky dlouholeté koloniální skušenosti věděli, jak jednoduché je ovládat národy pokud tam je k dispozici armáda - oproti tomu američani díky své historii nechápali, že národ může zvolit režim jen dle toho, které armáda vstoupí na jeho území a proto bylo z jejich hlediska plýtvání amerických životů pro něco tak směšného jako soutěž o to, kdo dříve osvobodí co. |
|
|
|
|
Je to síce jedna z podobných nereálnych možností, ale v období 44 už bolo Turecko jasne viac priklonené k Spojencom. Keby tak spojenecká invázna flotila prenikla cez Bospor a Dardanely a zahájila vylodenie v Rumunsku a okamžite by vojská postupovali na Ploeštť, malo by to pre nemecko strašné následky. |
|
|
|
|
Cassius Chaerea: (931) To ovšem platí o Itálii taky a v daleko větší míře a stejně tam Západní spojenci šli. Naopak na Balkáně by měli výhodu větší podpory ze stran místního obyvatelstva (partyzánů). Operační prostor by byl navíc větší a terén lepší, než v Itálii. V porovnání s Itálií vychází lépe Balkán. |
|
|
|
|
|
Prostě z toho zase nejlépe vychází invaze do Francie. V případě Jugoslávie by otázkou byly cíle invazních sil. Zda by šlo skutečně o to prorazit do střední EVropy, nebo jen "osvobodit" Jugoslávii a podpořit partyzány. |
|
|
|
| Nevím, jestli nejreálnějším předpokladem není vznik dlouhodobě patové situace. Kdyby se invazi nepodařilo odrazit, vznikly by spojencům asi obrovské problémy s nasazením těžké bojové techniky a Němcům naopak s intenzivním úsilím Titovy armády přerušit německé komunikační linie. Velmi pravděpodobně by obě strany měly kruté logistické problémy. Navíc by se prudce zhoršily politické vztahy V-Z, protože Churchillova představa o útoku na "měkký podbřišek Evropy" měla strategický obsah možná víc poválečný než bezprostředně válečný. Jinak samozřejmě představa urychlení konce války průnikem spojenců do pannonské nížiny vypadá krásně, ale jsou tu právě ta ale... | |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 932: Spíš si myslím že by němci nedokázali zastavit spojení partizánů s invazními silami. Jim by ovšem stačilo zastavit postup ve Slovinských průsmycích a na řece Sávě. Postup invazních sil na jih do Albánie, Řecka a Bulharska by způsobil němcům velké potíže a těžko by zde dokázali zastavit postup (i když se taktéž jedná o velmi hornatou oblast). "Otázka, zdali by to nebylo naopak, jestli by náhodou partyzáni nezablokovali dopravu německých posil." |
|
|
|
|
|
Otázka, zdali by to nebylo naopak, jestli by náhodou partyzáni nezablokovali dopravu německých posil. |
|
|
|
|
|
Andy napsal v č. 929: Ten terén je naprosto nevhodný pro výboje velké armády a vůbec větších vojenských celků. O tom svědčí právě neschopnost osy při potlačování Titových partizánů. Postup by nejspíš byl ještě pomalejší než v Itálii. Obráncům v kopcovitém terénu stačí malé síly na zastavení útoků. V Brzké době by bylo německo schopno přivézt posily na to aby uzavřeli možné cesty invazním jednotkám. Zásobování by velmi vázlo nejen proto že by spojenci neměli dobrý přístav (a je jen pár míst kde by mohl být vybudován umělý), ale taky kvůli odlehlosti bojiště. "No, jeden z dôvodov je podpora Titových partizánov. Ďalej by tým vznikli obrovské problémy pre Ostheer, hlavne teda v zásobovaní, lebo keby Spojenci rýchle postúpili na sever, tak by bol prakticky Ostheer obkľúčený RA a záp. Spojencami." |
|
|
|
|
|
Marseill napsal v č. 926: "Spojenci si i při vylodění v Normandii vybrali tam špatný terén, že kdyby to bylo v Jugosláviji, tak by to bylo možná ještě horší, protože tam jsou všude samé skály." Bol by to jednoznačne risk, možno by sa opakovalo Galipoli 1915. Som zvedavý, ako by sa zachovali vlády AUS a NZ, keby sa ich jednotky zúčastnili tej operácie, v prípade, že by bola neúspešná.  |
|
|
|
|
|
Marseill napsal v č. 925: No, jeden z dôvodov je podpora Titových partizánov. Ďalej by tým vznikli obrovské problémy pre Ostheer, hlavne teda v zásobovaní, lebo keby Spojenci rýchle postúpili na sever, tak by bol prakticky Ostheer obkľúčený RA a záp. Spojencami. "To teda zní, ale proč by zrovna tam mělo probíhat vylodění?" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 927: Pokial by to bolo v 44, tak asi nie, lebo Mussoliniho republika SALO už veľké námorné sily nemala. Pokiaľ by to však bolo v prvej 1/2 43 tak by Regia Maria určite nezostala nečinná, ako v prípade konvojov na Maltu od druhej 1/2 42. "Andy: (923) V roce 44 si myslím, že Spojence zrovna Taliáni na moři moc neohrožovali. " |
|
|
|
|
|
Andy: (923) V roce 44 si myslím, že Spojence zrovna Taliáni na moři moc neohrožovali. |
|
|
|
|
Spojenci si i při vylodění v Normandii vybrali tam špatný terén, že kdyby to bylo v Jugosláviji, tak by to bylo možná ještě horší, protože tam jsou všude samé skály. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Co by se stalo kdyby…