Co by se stalo kdyby…
|
|
|
|---|---|
|
Tom napsal v č. 1538: Výrobu jedného i druhého zvládli. Počtom prúdových lietadiel aj vyrobených motorov sa im spojenci zďaleka nevyrovnali, tak ak chceš hovoriť o tom čo nezvládli (i to by bolo diskutabilné), tak to je skôr kvalita / resp. konkurencieschopnosť / tých motorov či lietadiel ale nie to, že nezvládli ich výrobu... "S jejich přístupem ke kdečemu nezvládli řadu mnohem jednodušších věcí. Třeba výrobu proudových motorů a letadel se šípovým křídlem "  |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 1548: A to nejlepší nakonec, když by Německo hypoteticky mělo jadernou bombu, nemělo by nejspíše čím ji dopravit na cíl. "Navíc, když by se dala ta ohromná množství prostředků do výzkumu atom. energie, zřejmě by pak chyběla při výrobě konvenčních zbraní - a možná i na úkor V-1 a V2."  A případná přestavba nějakého prototypu He 277 by nejspíš nedala tak dobré letadlo jako byla B-29. |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 1547: Já také ne, ale nemám pocit, že by v roce 1942 měli náskok - Fermiho chicagský reaktor byl v prosinci 1942 v provozu, německý se nikdy nerozběhl."Já se v tom taky moc po technické stránce nevyznánm, ale logické mi připadá, že náskok ztrastili proto, že se tomu jadernému programu už pak pořádně nevěnovali.." A Heisenberg měl ještě v roce 1945 zcela nesprávnou představu o potřebném množství štěpného materiálu - údajně o několik řádů. |
|
|
|
|
Když jsem viděl ty ohromné výrobní komplexi v Americe, nedovedu si představit místo v Německu, kde by něco podobného mohlo bez úhony od spojeneckého letectva pracovat od roku 1942 do 1945. Navíc, když by se dala ta ohromná množství prostředků do výzkumu atom. energie, zřejmě by pak chyběla při výrobě konvenčních zbraní - a možná i na úkor V-1 a V2. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1544: Já se v tom taky moc po technické stránce nevyznánm, ale logické mi připadá, že náskok ztrastili proto, že se tomu jadernému programu už pak pořádně nevěnovali.. "Moc se v tom nevyznám, ale slyšel jsem to popisovat zhruba tak, že do konce války se německý výzkum prokulhal krůček před situaci Spojenců v roce 1942, tj. ani v roce 1945 byli těsně před poznatky, vědomostmi a technickými řešeními Spojenců v roce 1942. Např. nedokázali iniciovat řízenou štěpnou reakci, a neměli funkční jaderný reaktor." |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 1542: Nevím, jak na tom byli Němci ve srovnání se spojenci pokud jde o vývoj proudových motorů, fakt je ten, že je dali dohromady dřív než spojenci, i když třeba byly špatné.."Takhle jednoduše "dáme vědce, dáme prachy, tak ať už to je hotový", to většinou zas není. Do spousty věcí narvali spoustu prostředků, spoustu lidí...a výsledkem byly často, ehm...třeba ty proudové motory, které dělali v hromadách, jen aby je stačili vyměňovat po každých pár hodinách provozu.. V jaderném programu na tom byli Němci přinejhorším stejně, západní spojenci atomovku do konce války zvládli, a pokud tedy by Němci "dali vědce a dali prachy", nedokázali by to pak taky? |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 1543: Neví tu náhodou někdo, kdy podobné rozhodnutí učinili Spojenci ? Podle toho by se taky dalo usuzovat, kdo měl náskok ne ?
"Jasně o tom je ono rozhodnutí z r. 1942"
spelter napsal v č. 1543: Muj problém asi bude, že sem neviděl první cca půlku.. "Jinak o tzom náskoku to tam zaznělo v úvodu bez upřesnění"  |
|
|
|
|
|
Moc se v tom nevyznám, ale slyšel jsem to popisovat zhruba tak, že do konce války se německý výzkum prokulhal krůček před situaci Spojenců v roce 1942, tj. ještě v roce 1945 byli těsně před poznatky, vědomostmi a technickými řešeními Spojenců v roce 1942. Např. nedokázali iniciovat řízenou štěpnou reakci, a neměli funkční jaderný reaktor. |
|
|
|
|
|
bush napsal v č. 1541: Jasně o tom je ono rozhodnutí z r. 1942, a o tom právě byla moje otázka, co by bylo kdyby učinili rozhodnutí opačné.."Někdo vsadil na onen dlouhej vývoj a jinej si myslel, že válka brzy skončí.." Jinak o tzom náskoku to tam zaznělo v úvodu bez upřesnění a v průběhu mi z toho vyplynulo, že zřejmě jako první pochopili možnost využití těžké vody jako moderátoru při výrobě plutonia.. |
|
|
|
|
Takhle jednoduše "dáme vědce, dáme prachy, tak ať už to je hotový", to většinou zas není. Do spousty věcí narvali spoustu prostředků, spoustu lidí...a výsledkem byly často, ehm...třeba ty proudové motory, které dělali v hromadách, jen aby je stačili na letadlech vyměňovat po každých pár hodinách provozu Mimochodem o tom náskoku Němců před ostatními jsem ledaskde slyšel i v souvislosti s právě proudovými motory či šípovými křídly (a taky mnohým dalším)...ale ouha, ono to bylo všechno dost jinak, v motorech těžce pokulhávali a o vyřešení šípových křídlech si mohli nechat tak zdát... |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 1540: Mohl bys upřesnit, v jakej souvisloti tohle v dokumentu bylo řečeno ? Podle toho, co sem slyšel já v dokumentu říkali, že na tom byli se Spojenci přibližně nastejno akorát každej zvolil jiný řešení. Někdo vsadil na onen dlouhej vývoj a jinej si myslel, že válka brzy skončí.. "podle toho včerejšího dokumentu měli před Brity a Američany až 2 roky náskok" |
|
|
|
|
|
Tom OK, tedy bylo lepší vyrábět ji v Norsku a převážet. Když po obsazení Norska v Norsk Hydro tu výrobní kapacitu zdovjnásobili, pak je možné, aby v případě, že by rozhodnutí o jaderném programu z r. 1942 bylo opačné, byla kapacita ještě navýšena.. Nevím, jak si mám přesně představit jejich přístup ke kdečemu, jestli na to prostě neměli dostatečně kvalifikované odborníky, nebo sice měli, ale ti se u toho spíše kopali do prdele.., zajímalo by mě srovnání, jestli, když mohli dát dohromady třeba V2, i s tím proudovým motorem se nějak popasovali (i když říkáš že blbě, ale přesto byli s Me 262 první), vyvinuli další experimentální typy letadel (i když nevhodné (jak jsme se onehdy bavili o Me 163 Komet), pak tedy v rámci "co by se stalo kdyby", kdyby se místo těchto akcí věnovali jadernému programu, soustředili na něj všechny vědce, koncentrovali finance atd., by tu jadernou zbraň dali dohromady - podle toho včerejšího dokumentu měli před Brity a Američany až 2 roky náskok a ti bombu do konce války dotáhli.. |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 1537: "proč vlastně jim stálo za to ji raději vozit z Norska?" Nejsem odborník na výrobu těžké vody, ale potřebná kaskáda se separací (tak jak si to představuju) není něco jako soustruh, co přivezeš hotové od výrobce, postavíš to do stodoly na kus rovné podlahy, připojíš to k síti a můžeš vyrábět. Představ si spíš něco jako chemičku, co navíc potřebuje hodně velkou elektrárnu a vysoce kvalifikovaný personál.
spelter napsal v č. 1537: S jejich přístupem ke kdečemu nezvládli řadu mnohem jednodušších věcí. Třeba výrobu proudových motorů a letadel se šípovým křídlem "myslím si, že kdyby se do toho v r. 1943 dali, tak by ji zvládli vyvinout" |
|
|
|
|
|
Na základě včerejšího dokumentu na čt2 a disukuse zatím vedené ve fóru "filmy o 2.sv.v." Co by se stalo kdyby kdyby Němci neučinili v r. 1942 rozhodnutí, že jaderný program pro ně momentálně nemá takový význam, aby se v něm pokračovalo s maximálním nasazením všech kapacit? - můj 4902 ve "filmy" - zajímalo by mě, jestli se těžká voda vyrábělla i v samotném Německu a pokud ne, jestli to souviselo s nízkou prioritou jaderného programu, nebo na to Němci neměli potřebné zařízení nebo proč vlastně jim stálo za to ji raději vozit z Norska? A taky je otázka, která by možná spíš patřila do fóra "Největší chyba Německa", jestli tou chybou nebylo rozhodnutí neupřednostnit jaderný program před jinými - v dokumentu bylo, že to je rozhodnutí z r. 1942, podle mě nejpozději po Kursku, ale spíš dřív muselo být Němcům jasné, že válka krátká a vítězná nebude, čímž jde odůvodnění, že by jadernou zbraň ve válce neuplatnili bokem, a jestli tedy tou největší chybou nebyla rezignace na vývoj jaderné zbraně - myslím si, že kdyby se do toho v r. 1943 dali, tak by ji zvládli vyvinout, když byli schopní dát dohromady různé Vergeltungswaffen, různé nové (možná spíš experimentální) typy letadel a takové věci. |
|
|
|
|
www.ibabylon.cz/content/view/100/29/ lidovky.zpravy.cz/basnika-placaka-zatkli-kvu... Ale nejspíš to Placák přece jenom udělal z politickejch důvodů To sou ty básníci-buřiči s neovladatelnejma sklonama bejt neorganizovanejma elementama. |
|
|
|
|
Ale, ale co to říkáte o novodobém českém velikánovi-historikovi a pardon také zasloužilému bojovníku proti nepříteli horšímu fašismu, totiž komunismu panu Placákovi. Ikdyž na druhou stranu, když jsem sledoval v několika periodicích vzrušenou debatu o "instalaci" sochy generála Svobody, která ve mne vyvalala silné "žaludeční pnutí" tak se vlastně reakci části na Placáka ani nedivím. Tolik "fundovaných pseudohistoriků" v těchto debatách vyjádřilo velice "kvalitní" směs názorů, např. Svoboda byl zločinec a to proto, že byl agentem KGB!!!, další radši instalovat Háchu...., Svoboda pouze někomu na zahradu atp. No můžeme si myslet o působení Svobody po 48 a např. v 68 cokoliv, ale toto . Argumentace ne nepodobná té z minulé doby třeba k TGM- sice se zasloužil o stát, ale dal střílet do dělníků, tak pryč s ním...(z náměstí i knih) Nu a tak se vlastně ani nedivím, že část společnosti holduje názorům pana Placáka (jeho nenávist k Benešovi je ale podle mne spíše případ pro psychiatra). |
|
|
|
|
|
Placák si asi jen tak plácá.... |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 1531: Ono - (na Placáka) to zas nebylo tak strašné. "No, přečetl jsem si jen jméno a to mi stačí, dál ani nemá cenu pokračovat  "
Titulek zněl "Kdyby se František Josef nechal korunovat českým králem", takže jsem se nejprve lekl, že bude líčit radostnou vládu habsburské dynastie v zemích Koruny české, ale poté co (brzy nato zemřevší a blahoslavený) Karel Poslední abdikoval, obmyslil nás po roce 1918 druhorozeným synem britského krále Jiřího, a později jeho dcerou (Eliškou), což mi přišlo dokonce i docela vtipné, ale třeba nevysvětluje co by bylo s tím Slovenskem, jen v okamžiku konfliktu České království - Německo se česká královská armáda stahovala přes Slovensko, Rumunsko a Jugoslávii, odkud byla evakuována do Británie, takže z toho lze soudit že Slovensko nebylo součástí Uher, a také, že Placák si nevšiml existence Černého moře, odkud by mohla být ta armáda evakuována stejně dobře jako Jadranem. Co se týče sudetoněmecké otázky, dílem ji řeší tím, že "tradičně monarchističtí Němci s nepřítelem příliš nekolaborovali", dílem nebyla po válce hranice příliš přísně střežena takže jich přes půl miliónu odešlo . Dotáhl to až do současnosti, včetně toho, jak jsme podporovali rakouskou protikomunistickou emigraci. Celkem vzato mi to přišlo stejně vážně míněné jako jím organisovaný pravidelný pochod monarchistů na Hrad, pořádaný vhodně na Tři krále.
Co se Placáka samého týče, nechápu jak mohl pojmenovat svůj časopis Babylon - když se čas od času prohlašuje za křesťana - a když Bible hovoří poměrně jasně: Zjevení 17,5 : Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi. 18,2 : Padl, padl veliký Babylón a stal se doupětem démonů, skrýší všech nečistých duchů a každého zlověstného a nenáviděného ptáka... |
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 1530: Prof. Němec byl celosvětově uznávaným odborníkem na fysiologii rostlin (ať je to co je to"Třeba byl ten Němec jen napovrchu ňuma přes kytičky, a vevnitř to byl drsnej politik machiavelistickýho typu? "
), a ačkoliv je pravda, že do jeho nitra tak nějak asi těžko vidět, svou předchozí činností dával všechny předpoklady, že se nebude politickým stranám do ničeho moc plést, a spokojí se s representativní funkcí. V realitě odstoupil ještě před volbou, takže nějaká silná touha po sebeprosazení v politice v něm nejspíš nebyla. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1528: No, přečetl jsem si jen jméno a to mi stačí, dál ani nemá cenu pokračovat"Je to docela zajímavé na čtení, ale mně se dostala do rukou dvě pokračování, jedno z nich nadšenecko-monarchistické od Petra Placáka," |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Co by se stalo kdyby…